163. Kněz Pavel Paminondas Horský, opat kláštera Slovanského na Novém městě Pražském, utěšuje si arcibiskupu Pražskému Zbyňku Berkovi na různé nepříležitosti, jichž zakoušeti musí, zvláště však žaluje, že Podskalští od kláštera Slovanského, ku kterémuž od starodávna přináležejí, se odtrhnouti chtí, poněvadž jim nechce bez zpovědi svátosti oltářní podávati a Husa světiti.

1594, 18. ledna. — Orig. v arch. arcib. Pražského

Reverendissime atque illustrissime princeps, domine domine mihi clementissime et observandissime. VknMti tajná nečiním, kterak při tom domu konventním forštmistr Konstantin, který pro kněží mladé vystavěl pan opat starý, vybořiv zeď klášterskou dal sroubiti k ohyzdě města a k podpalu i k zkáze kláštera od dřeva stavení nové, což kousistoř dolejší spatřila, item JMCské pan prokurátor doktor Jindřich, item VknMti kaplan kněz Jan a Johannes secretarius a jiní mnozí dobří lidé, a všickni velice za zlé mají, že se to zlé přehlídá. Tolikéž i to jest každému dobrému předivné, že dvoru klášterského ve vsi Čakovicích ležícího mimo mou vuoli a mandát JMCské lejk hereticus svobodně i obilí požívá mým nemalým nákladem shromážděného a já zasluhujíc, náklad na klášter i na světlo do kostela vedúc, teď brzy dvě letě budou, chytrostí a obmyslností pikhartskou nic odtud nemám a moha poddaným dvůr dávno na starodávní obilný plat osaditi, že mi se v tom nespravedlivě překážka děje na veliká ujmu kláštera toho a potupu vrchnosti i osoby mé.

Naposledy i toho VknMti tajiti nemohu, že dne včerejšího osadní svatého Mikuláše v Podskalí ke mně vyslali, kteří od starodávna k klášteru přináležejí pohřby i kostelem, že se kláštera zbavují a mnou na ten čas spravovati nechtí, z příčin: 1. že jim bez svaté zpovědi posluhovati ani dětem jich svátostí oltářní nechci, 2. Husa že nechci světiti, což mi i císařský rychtář domlouval. A tak již ta conspiratio zpikhartilých a kalvínských Pražanův, o úředníkův osad i proti vrchnosti postavováni se zatajiti nemůže, zvlášť v Novém městě, o čemž šíře VknMti jest výborně známé. Zderazštl na onen čas mne k rozkazu JMCské za faráře přijíti nechtěli, byvše já od JMCské za konsistoriana zvolený, tak že jsem musil v podružství zůstávati a z podružství do konsistoře k soudu choditi; když jsem jim pak byl předce ex autoritate JMCské do kostela i na faru uveden, žáky, aby byl kdo zpívaje, musil jsem sám na svůj groš chovati. Na patero JMCské poručení ani na VknMt. napomenutí, ani na konsistoř nic nedbají, aby mi za má práci, co jsem u nich byl, zaplatili; skrze pak tyto Podskalské (kteří mne listem svým i pečetí vuobec schválili) již dokonce utisknouti chtějí.

Protož VknMt za to se vší ponížeností prosím, že VknMt ráčí to při JMCské opatřiti, aby více heretici nad tím klášterem své moci a správčím jeho nepožívali a neprovozovali, a co od starodávna bejvalo, toho nerušili. Pán Bůh všemohoucí (jehož se tu vysoce cti a chvály dotýče) VknMti ráčí hojná odplata býti. A s tím se VknMti po pánu Bohu i s klášterem k milostivé a laskavé ochraně poručena činím. Datae f. 3. ipso die s. Priscae virginis 18. Januarii Ao. 1594.

VknMti se vší ponížeností věrný a poslušný

kněz Pavel Paminondas Horský, opat kláštera Slovanského v N. m. P.









Přihlásit/registrovat se do ISP