150. Rudolf II. oznamuje úředníkům menším desk zemských král. Českého, které osoby za sekvestory statku Ladislava z Lobkovic, jenž ze země ujel, nařídil, i poroučí, aby jim komorníci na popisy statkův těch vydáni byli.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 18. prosince. — Opis souč. v arch. mus. král. Českého.

Rudolf Druhý etc. Slovutní, věrní naši milí! Nepochybujein, že vás tajno není, že sme před vlastní osobu naši císařská, jakožto krále českého, nejvyšší úředníky, soudce zemské a rady naše statečného Šebestiána Vřesovce z Vřesovic na Touchovicích z jistého přečinění a urážky mocnosti a důstojenství našeho císařského, kteréhož jest se podáním spisu nenáležitého nemalému počtu stavu panského a rytířského na sněmu obecním spolu shromážděným dopustil, též také na žádost dotčeného Šebestiána Vřesovce z Vřesovic urozeného Ladislava staršího z Lobkovic, pravíc on Šebestian Vřesovec jeho Ladislava staršího z Lobkovic takového spisu původem býti, aby jej v té věci zastoupil, času něco pominulého obeslati ráčili, jakž táž obeslání to vše v sobě šíře obsahují a zavírají. A když jest na takové obeslání na den uložený přišlo a potom týž Šebestian Vřesovec s ním, Ladislavem starším z Lobkovic, o též zastoupení doslyšáni býti měli, tu jest on Ladislav starší z Lobkovic k té při nestál, nýbrž od ní tak již začaté odjel a stáného práva na sebe dopustil a tudy všeckno to přečinění a křivdu, kteráž se nám tím spisem na urážku důstojenství a ublížení mocnosti naší královské nenáležitě a nevinně stala, na sebe vztáhl a nad to vejše nad povinností svou, kterou jest nám a koruně naší české k úřadu hejtmanství německých lehen zavázán byl, jest se zapomenul a po vykonání takového přečinění svého, znajíc to, v jakou pokutu jest nám, králi a pánu svému, upadl, statky své urozené Mandaléně hrabince z Salmu, manželce své, dekami zemskými jest zadal a z tohoto království preč ujel. Za kterýmižto příčinami ráčili sme téhož Ladislava staršího z Lobkovic listem naším císařským, aby před námi, též nejvyššími úředníky, soudci zemskými a radami našimi na hradě našem Pražském v středu po památce obrácení svatého Pavla na víru křesťanskou, to jest dvacátého šestého dne měsíce ledna, léta nastávajícího devadesátého čtvrtého stál a dalšího spravedlivého našeho vyměření očekával, obeslati. I chtějíce. aby v tom času zámkové, tvrze, městečka, vesnice, dvory poplužní a jiní k tomu přináležející statkové mohovití i nemohovití po něm v tomto království českém pozuostalí v ničemž zmenšeni nebyli a majíce to s týmiž nejvyššími úředníky, soudci zemskými a radami našimi v bedlivém uvážení, ráčili sme jisté osoby naříditi, aby od nich takoví statkové zatím až do dalšího spravedlivého rozeznání do sequestru vzati byli, totiž statku Králova Dvoru a statku kláštera svatý Panny Dobrotivý na Ostrově se vším a všelijakým k němu příslušenstvím urozeného Václava z Říčan na Hořovicích, nejvyššího sudího dvorského království Českého, a statečného Krištofa Vratislava z Mitrovic a na Lochovicích, rady naše; statku hradu Mostského, tudíž vsi Martinovsi, Ředhoště a jiných vesnic jemu Ladislavovi v těch položeních náležitých, též se vším a všelijakým k tomu příslušenstvím urozeného Jana Sezimu z Sezimova Oustí a na Oustí, statečné Radslava Vchynského ze Vchynic na Teplici a Doubravské Hoře, radu naši, a Zdeslava Kaplíře z Sulevic a na Zelenících; statku Felixburku, tolikéž se vším a všelijakým k tomu příslušenstvím, slovutné Linharta Štampacha z Štampachu a Krištofa Fictuma z Fictumu etc. na ten způsob, aby vezmouce komorníka nebo komorníky od desk zemských takové všecky statky se všemi svršky a nábytky a což toho koliv jest a jakýmkoliv jménem se jmenovati může, předně popsati dali, též statky i také lidi poddané osedlé i neosedlé pod správu a v opatrování své vzali, je řídili a spravovali, důchody všecky a všelijaké osobám hodným, kteréž oni k tomu nařídí, vybírati dali, v jisté bezpečné místo shromažďovali a týchž statkuov v ničemž zmenšovati nedopouštěli do dalšího jistého od nás o tom poručení a vyměření. Protož vám poroučeti ráčíme, kdyžby výš psaní sequestratoři buďto všickni společně, nebo kteří z nich, strany kterého statku rozdílně ke dekám zemským přišli, nebo na svém místě koho vyslali, abyste jim komorníka neb komorníky na popisy, jakž nahoře dotčeno jest, vydati poručili. Na tom jistu vuoli naši císařská naplníte. Dán na hradě našem Pražském v sobotu po památce Moudrosti boží léta etc. devadesátého třetího.

Postscriptum. A my vám také příležitě vejpis poručení, kderéž jsme urozené Mandaleně Lobkovské hrabince z Salmu strany postupování týchž statkuov učinili, pro lepší zprávu toho všeho milostivě odsílati ráčíme. Datum ut in literis.




Přihlásit/registrovat se do ISP