1593, v pátek po sv. Františku (8. října.\ — Orig. v archivu Třeboň.

Vysoce urozený pane, pane. Tohoto svědomí od VMti podle práva a zřízení zemského já Jindřich z Písnice, JMCské rada a prokurátor v království Českém, na místě a jménem JMCské, jakožto krále Českého, že mi je registry úřadu soudu komorního království Českého vydati ráčíte, a to proti urozenému pánu, panu Ladislavovi staršímu z Lobkovic na Zbiroze a Mostském Hradě, JMCské radě a koruny České německých lehen hejtmanu, před osobu JMCské a nejvyšší pány ouředníky, soudce zemské a rady JMCské vedle odkladu od JMCské s nejvyššími pány ouředníky, soudci zemskými a radami JMCské učiněného a při ouřadu soudu komorního království českého poznamenaného, žádám. Jaké svědomí mně na místě a jménem JMCské, jakožto krále českého, proti urozenému a statečnému rytíři panu Sebestianovi Vřesovcovi z Vřesovic na Touchovicích ku při od JMCské, jakožto krále Českého, před osobu JMCské a JJMti nejvyšší pány ouředníky a soudce zemské, též rady JMCské obeslané, registry řádu soudu komorního království Českého vedle jisté relací k ouřadu téhož soudu komorního k vedení svědkův učiněné dáti jste ráčili, to že mi tolikéž proti s počátku psanému panu Ladislavovi staršímu z Lobkovic vydati a k prvnímu svědomí se přiznati ráčíte a čeho jste více a vyseji v té věci povědomí, totiž kdo jest mimo obecní od JMCské na hrad Pražský mandátem položený sněm při skládání a spisování toho spisu, kterýž od pana Šebestiána Vřesovce z Vřesovic do sněmu podán, příčina a původ byl, z čího ponuknutí neb rozkazu, kdy, v kterých místech, v čí přítomnosti psán neb spravován jest byl, a kdo jsou při tom a v té radě byli a bývali. Též i tohoto že dobře povědomí býti ráčíte, že při tom času, když týž sněm nyní pominulý jměl k zavírání veden býti, tu že jest nadepsaný pan Ladislav starší z Lobkovic k některým osobám stavu panského a rytířského chodil, jich na paláců a jinde na stranu odvolával, některým vzkazoval a oznamovati dal, aby od sněmu toho odjeli a se rozjeli a nebezpečenství odtad žádného aby se neobávali, nýbrž že sobě skrze to slovo dobré a památku budoucí udělají a způsobí. Nicméně i to, že o tom dobrou vědomost jmíti ráčíte, že JMCská nikdy jest toho, aby každý z obyvatelův království tohoto, kteří k sněmu obecnímu náležejí, na sněmu obecním, kterýž JMCská kdy položiti a rozepsati ráčil, bud o věci obecní nebo své vlastní, volně svých přímluv opatrně nebo sprostně, tu kdež náleží, totiž v sněme učiniti neměli, brániti a zapovědíti neráčil; to všecko i což by dále o těch věcech VMti vědomé bylo zouplna nic nevypouštějíc, seznati a vysvědčiti ráčíte. Daná cedule na svědomí.