Original v archivu města Hory Kutné 6. 4712.

1593. V pátek den památný sv. Haštala 26. Martii. Pražané a jiní poslové z měst na Staroměstský rathouz se sešli a proposici sněmovní, a jaké dobré zdání při jednom každém artikuli vyšších dvou stavuov jest, v svém uvážení měli. Mezi tím nebylo těžšího odporu, jako o berni domovní a posudní. Staroměstští chtěli, aby, ušetřujíce tak pilných a důležitých potřeb JMCské a lepší opatření hranic Uherských a zámkuov pomezních, nemůže-li do tří let, ale do dvou let svolena byla. Novoměstští a Malostranští i jiní poslové z měst podle snesení vyšších dvou stavuov artikule toho zůstavovali, poněvadž jim jako nižšímu stavu nenáleží předčiti vyšší dva. A JJMti páni a stav rytířských že sou musili míti někderé toho pilné a důležité příčiny, proč sou toliko do roka berně a posudní dávati se svolili. Nicméně jestli JMCská neráčí toho přijíti a stavové vyšší snesou se, aby buď do dvou nebo do tří let berně a posudní dáváno bylo, že i ktomu přistoupiti chtí. Staroměstští vždy na svým snesení stáli a jiná města Pražská i poslové z měst také od svého snesení upustiti nechtěli. Potom oznámeno od primasa Starého města Pražského, p. Jana Krocína: poněvadž se nemohou v tom artikuli snésti, že v ten rozum JJMtem vyšším stavuom na tu proposici odpověď se dáti musí, že díl, jakožto Staroměstští, že se na tom snášejí, aby do tří let berně i posudné trvalo, a Novoměstští s jinými posly z měst že do roka toliko se snášejí.

Strany, toho druhého artikule o sto tisíc kop míš., kderéž JMCská se s jistým vědomím nejvyšších pánuov úředníkuov a soudcuov zemských vzdlužiti ráčil a za to nejvyšší páni úředníci zemští v rukojemství se postaviti ráčili, na tom se snesli: ten reštant, kderej za nebožtíkem panem Malovcem zůstával, jako čtyrydceti jeden tisíc, aby JMCské pasírován byl, a těch 100000 kop míš. zouplna se shledalo takto: města aby na sebe 20.000 kop míš. k splacení přijala a stav panský a rytířský 80.000 kop míš. aby splatili a židy sobě na pomoc aby vzali. To že se činí, aby v tom volnou poddanost JMCské prokázali. A jinak, kdyby ten reštant nebyl pasírován JMCské, že by JCMt ráčil obzvláštně potom to na města uložiti a za půjčku požádati nebo v rukojemství někderé podrobiti. Zbírka z mas: aby na váhy masa prodávána býti měla, to se trefiti nemůže, vzláště v městech Pražských, nebo předešle jest toho koštováno, ale velmi masa nepěkná, krvavá, hubená se nacházela, že takměř vošklivo bylo na to hleděti a časem nebylo co koupiti, obzvláštně chudej lid, kderéhož zde do několika tisíc dělnýho se nachází, ten z práce své z vinic nebo od jinud přijda, nemohl k pohodlí svému kusu masa dostati. Skrze to velké naříkání bylo mezi lidem, tak potom že z těch váh musilo sjlti, a zase masa hodná a pěkná zde v městech Pražských mívají, že předně k pochvale JMCské to jest, ano i tomuto městu. A o tom se mluví od mnohých znamenitých lidí a legatuov z jiných zemí, že nikdež tak pěkných mas, jako zde, nacházeti nemohou. Protož ten artikul, pokudž by minouti mohl, byli by toho vděčni; pakli nic, vidělo by se jim, že by jedna z těch cest, kderá by se JJMtem líbila, obrati se mohla: 1. nebo aby na šlachtatě hned maso, jakž by se rozčtvrtilo, převážili a co váží, to aby se poznamenávalo, a řezník na kusy aby prodával, jak se jemu líbí; 2. cesta, aby z hovad se platilo, z největšího volu 30 gr. č., z prostředního 20 gr., z krávy 10 gr. a potom z bravu, co by se jim vidělo; 3. cesta, a ta se jim nejmírnější býti poznává, zač kderý se hovado koupí, z každý kopy groš řezník aby povinnen byl dáti. V jinejch artikulích že se srovnávají s JJMtmi, kromě toho stenčování práv městských zřízením zemským. Poněvadž v týchž právích toho jest světle při konci doloženo, že mají se nimi všichni obyvatelé říditi, a JMCská ráčil jest k tomu milostivé dovolení dáti, aby na světlo vydána byla a jich užíváno: protož že žádají, pokudž by nebyla skorigována, v tom způsobu, aby jich užívati, nimi se říditi a spravovati a vedle toho i vejpovědi konati mohli, aby ten artikul do sněmu pojat byl.

Po uvážení těch proposic sněmovních čtena suplikací, kderá by se měla podati do konsistoře, aby v lepší řád uvedena byla, kněžstvo pod obojí spůsobou se světilo od arcibiskupa, administrátor aby obcí neobtěžoval vyzdvihováním kněžstva a jiným proti vůli jich dosazováním.

Item, o čeládku, aby stavuov žádali, aby v artikuli předešlého snesení mitigaci byla a měst tak těmi pokutami nesužovali. Než poněvadž již to jest předešle nalezeno, našel-li by kderý u koho poddaného svého, aby napsal jemu list, aby mu ho vydal; jestli by vydati nechtěl, 15 kop míš. gr. pokuty aby propadl.

Item, vážena suplikací z městečka Hostolovic [sic], že pan Vchynský, když byl purkrabí Karlštejnským, várku a živnost jim odňal, a poněvadž k koruně přináleží, aby k JMCské se přimluvili, aby jim živnost zase propuštěna byla.

Item, od vyslaných z města Kadaně suplikaci čtena, v ní připomenuli předně konfesse, kderouž sou stavové království tohoto Českého strany pod obojí přijímajících JMCské císaři Maximilianovi podali, jimž JMt ráčil ji stvrditi a dovoliti se vedle ní chovati, a nyní jak se jim překážka činí. Předně kostel v městě a škola odňata a mnich tam dán jeden od sv. Jakuba regule sv. Benedikta [sic]. Potom kdež měli za městem kostelík malej, kdež se těla initvá pochovávala, tam svého kazatele obrátili, ale že malá schránka byla a lid se tam směstnati nemohl, od dřeva a prken přistavili k němu, aby před deštěm a slotami lid se přiochrániti mohl: že sou obžalováni při JMCské, že by kostel novej sobě vystaviti a na něj do 5000 ÍP vynaložiti měli, tou příčinou na poručení JMCské pan podkomoří že ráčil jim ten kostel zapečetiti, tak ani správce nemají, než ten jeden bratr mnich tam zůstává. A osob pod jednou i s vandrovní čeládkou do padesáti a souseduov do šestnácti, pod obojí pak přes pět tisíc lidu jest, a to s velikým naříkáním a pláčem snášeti musí,že jim nemá kdo slovem božím a svátostmi posloužiti, než do vsí vokolnlch musí se utíkati. Zimního času děťátek za ledy převážejí; než je tam donesou, zemrou. Nemocným lidem nemají kdo posloužiti správou a svátostí velebnou. Žádají za přímluvu k JMCské. Nejní jim na to odpověd dána, nýbrž od mnohých, zvláště odporné strany, mluveno, že jest příliš dlouhá a důtklivá.

Item, čteno kněze Jakuba Zofiana psaní, v němž žádá, poněvadž u konsistoře opatření dostati nemůže, jak jest stižen od p. administrátora a pohrůžka jemu, že musí království Českého prázen býti, učiněna, co s tou věcí má dělati. Oznamujíce, jak mu se trefilo, že jsa citován od administrátora 17. Octobris kněmu se postavil a najiti dal, a po mnohém rozmlouvání, kderéž spolu měli, a disputování, že jemu administrátor oznámil, že jest od jednoho světskýho pána k vobědu pozván, aby s ním šel; on že jest tak učinil a šel, a on jej uvedl k legatu papežskýmu před jeho obličej, a tak s ním rozličné disputací měli a k tomu jej přivésti chtěli, aby přísahu na tyto artikule učinil, že tak držeti a lid učiti chce: 1. že mistr Jan Hus na sněme Konstanským spravedlivě za kacíře odsouzen jest a upálen, 2. že poslušnost nejvyššímu biskupu zachová, 3. o svátostech že tak smýšleti, učiti, jak Římská církev velí a učí, držeti a vyznávati bude a to všecko, což Tiidenský synodus obsahuje, za pravé býti, přísahou aby stvrdil. A tu že sou mu ukázali patent, na kderém závazek chtěli, aby učinil, a na něm že bylo psáno: symbolům víry a někderé artikule, kderé na Tridenským concilium citovány byly, a potom jména mnohých kněžl. I ptajíce se, ználi, kdo sou tu zapsaní, a tu viděl do 50 osob podepsaných, pan administrátor předně, potom kněz Blažej, Jan Bohdanecký, že se zhrozil a přísahy učiniti nechtěl pro zachování dobrého svědomí. Za tou příčinou že sou jemu pohrůžku učinili, poněvadž jest kacířem, že musí České země prázen býti. Protož žádá, aby jemu to ku právu přivedeno bylo a naučení se dalo, má-li na JMCskou a na stavy království tohoto českého vznésti tu věc.

Item, z Klatov vyslaní žádali, aby jim kontribucí, kderouž města sbírají, sleveno" něco bylo, že do 60 domuov spálenišť, jichž se žádný neujímá, aniž na nich neramuje a nestaví, aby jim něco uleveno bylo.

Item, Kadanští žádali za přímluvu k JMCské, aby jim ráčil proviněnie milostivě vážiti a těch 25000 IP, kderéž ještě v pokutě dáti mají, pominouti.

V sobotu po neděli Oculi, 27. Martii. Staroměstští obsýlali někderé vyslané z měst na Staroměstský rathauz a tu opět o ten artikul strany berně a posudného, aby do tří let povoleno bylo, s nimi jednali. Na předložení takové Plzeňští k němu přistoupili, oznamujíce, poněvadž tak velký počet byl včerejšího dne, že sou se z jiných nemohli a nesměli vytáhnouti. Potom někderá jiná města taky ustoupila od svýho a žádala, aby ale za dvě lítě toliko trvala taková berně. Novoměstští nebyli k tomu obesláni. Téhož dne opět na hradě Pražském do pokoje proti soudní světnici z měst poslové povoláni a od Staroměstských napomínáni, aby k tomu snesení jich přistoupili. Bránili se, že se obávají domluvy od svých starších. Proti tomu oznámeno, ta vejmluva že není platná, poněvadž s plnomocenstvim jsou vypraveni. I tu jest oznámeno, pokudžby jinak býti nemohlo, že se svolují do dvou let.

Ten den byly velké roztržitosti a postranní pronášení, neb někderé přední osoby primátor N. M. a p. M. St. v jedno místo obesláni jsa, jsou přestrašeni.