1593. 26. března. — Opis souč. v Ms. č. 1080 archivu města Prahy.

První vo ordinování kněžstva. VMti vysoce urození páni páni, urození páni páni, urození a stateční páni z rytířstva, JMti císaře Kímského, jakožto krále českého, páni rady, nejvyšší páni úředníci a soudcové zemští i VMti jiní všickni z stavuov vyšších při tomto sněmovním jednání na hradě Pražském shromáždění páni nám dobrotivě a laskavě přízniví. Z veliké lítosti i také duoležité potřeby před VMtmi nikoli toho tajiti nemuožeme, kterak těchto let, prvé dosti zarmoucenejch a těžkejch, mezi jinými mnohými neřestmi také při straně naší pod obojí zpuosobou přijímajících jak v městech Pražských, tak i ve všech jiných městech království tohoto českého, velici a nesnesitedlní nedostatkové,v kněžstvu jsou, tak že k osadám na fary předně v městech Pražských při stolici JMCské, pána pana našeho nejmilostivějšího, potom též do jiných všech měst království tohoto, anobrž také na jiná místa, kdež se farářové nebo kněží při posluhování lidu křesťanskému kázáním slova Božího a velebnými svátostmi, též jinými služebnostmi božskými chovají a drží, odkud a kde kněží bráti nevíme. Nebo kdež předešlých let při každé osadě v městech Pražských, tolikéž i v jiných městech farář a při něm dva i tři mladí kněží jsou bejvali a tiž mladí kněží při starších svých farářích se cvičívali a potomně buďto tu nebo jinde na místa jich farářův vstupovali, pročež tehdáž při posluhováni církevním jedna každá obec, majíc dostatek kněží i na nich přestati moha, žádného takového zmenšení a nedostatku netrpěla: ale nyní tohoto času jak při farách a osadách v městech Pražských, tak ve všech jiných městech království tohoto sotva jeden farář se zdržuje, a ten přes to v mnohých místech buďto sešlostí věku nebo jinými nedostatky zdraví jsa zemdlený, anobrž mnohý již všechen neduoživý a nedostatečný svému povolání církevnímu zadosti činiti nemuože, nad čímž lidé pobožní velice se urážejíce a sobě ztěžujíce častá naříkání na úřad při obcech činí i ku pánu Bohu úpějí, že služebností božských pro takové nedostatky kněžstva v zvolnosti, zvláště pak a nejvíce času povětří morového, docházeti a dostávati nemohou. A poněvadž pak JMCská, pán pán náš nejmilostivější, roku tohoto JMt pana arcibiskupa Pražského zase zvoliti a vyzdvihnouti jest ráčil a v takové oznámené příčině vysoce spasení duší nás všech veřejně se dotýče: protož VMtí ve vší náležité uctivosti žádáme, že VMt k JMCské, pánu pánu našemu nejmilostivějšímu, za nás, jak Pražany, tak za jiná všechna města v království českém svou laskavou dostatečnou přímluvu učiniti ráčíte, aby od JMCské při JMti panu arcibiskupu to dostatečně nařízeno a opatřeno bylo, aby žákovstvo naše pod obojí zpuosobou na kněžství svěceno a ordinováno býti mohlo i bylo, tak aby všechny obce v těchto zarmoucených a nebezpečných časích, majíce v služebnostech církevních dostatek kněžstva, při dušech svých k opatření volněji přicházely. Při tom co se pana administrátora a konsistoře Pražské pod obojí zpuosobou přijímajících, kteroužto konsistoř s panem administrátorem JMCská za duochovní vrchnost nad kněžstvem naším i jinými znamenitými všech stavuov dotejkajícími potřebnostmi milostivě naříditi a vystaviti jest ráčil, tkne, tolikéž duoležitá potřeba toho ukazuje, abychom VMtem to předložili, kterak dotčený pan administrátor nynější spolu s konsistoriany svými, mimo předešlá léta a starožitné zvyklosti, z osad v městech Pražských i také z měst království tohoto faráře, děkany a jiné kněží, an ti někteří od dávních let při tejchž osadách a farách zuostávaji, také s osadními a obcemi, při nichž trvají, dobře spokojeni jsou, anobrž i též osady a obce na práci jejich, kterouž v posluhování slovem božím, velebnými svátostmi a jinými služebnostmi církevními vykonávají, přestávají, jim bezpotřebně i bez všelijakých hodných příčin vyzdvihuje a odjímá, skrze což osady a města k častým pojezdům pro vyjednávání jiného faráře i potomně při stěhování jeho na faru a tak i k znamenitým outratám, an se prvé velicí nedostatkové při nich nacházejí, přivozováni bejvají. Proč pak a za jakou příčinou on pan administrátor to činí a před sebe bére, jinače rozuměti se nemuože, než že by snad tudy sobě nějaký duochod zaraziti chtěl, nad čímž opěty nemalá pohoršení, anobrž i těžká naříkání v obcech povstávají, nad to vejše i cosi prvé nebejvalého, anobrž velice podezřelého a sjednocení lásky a svornosti křesťanský v jakési nedorozumění uvozujícího těchto časův on pan administrátor před sebe bére; nebo jaký řád nebo neřád mezi nimi a předně v konsistoři, anobrž jaké nesjednocení jich, an jedni proti druhým povstávají, také jedni na druhé, což nejhoršího mohou, vyhledávají, žalují a tím jak JMCskou tak JMti rady zbytečně zaneprazdňují, se nachází a na oko spatřuje, o tom všem všudy vuobec větší vědomost jest, nežli by se psáti mohlo, kterýžto nezpuosob a škodlivý neřád k jakému vzdělání lidu křesťanského jest a býti má, toho VMtem k milostivému uvážení podáváme. V kteréžto znamenité příčině, aby z toho něco horšího nezrosilo, tolikéž VMtí vysoce žádáme a prosíme, že se k JMCské za nás dobrotivě a laskavě přimluviti ráčíte, aby jak v jiných příčinách, tak i v této při panu administrátorovi a konsistoři dostatečně to opatřeno bylo, aby on pan administrátor ani sám o své ujmě, co se sice obyčejně při něm nachází, ani s konsistoriány svými nic nového a prvé nebejvalého, an by církevního a jednosvorného vzdělání neneslo, před sebe nebral, nýbrž při tom při všem, jakž se od starodávna až posavad jest zachovávalo, pokojně zanecháno aby bylo; k tomu knězi z osad a z obcí, s nimiž dobré upokojení a srozumění jest, pan administrátor aby bezpotřebně nevyzdvihoval, anobrž také aby JMCská nějaký lepší řád při konsistoři Pražský pod obojí přijímajících milostivě naříditi ráčil, tak aby taková svévolnost jim propuštěna a více přehlídána ani trpína nebyla, nad to lid obecní ve všech stavích příčinou jich kněží nesvornosti a nových věcí vymyšlování a zarážení k rozpakování v náboženství a k nesjednocení přivozován nebyl. A což tak VMti v příčinách těchto našich potřebných, pobožných a křesťanských žádostí při JMCské přímluvou svou dobrotivou a laskavou učiniti ráčíte, pán Buoh VMtem hojná odplata bejti ráčí. A my se také toho všichni VMtem vždycky a každého času dle nejvyšších možností našich povolně odsluhovati nepomineme; za laskavou odpověď žádajíce.