63. Zpráva vyslaných z Kutné Hory o jednání sněmovním dne 24. března 1593.

Orig. v arch. města Hory Kutné, ě. 4711.

1593. V středu u vigilii Zvěstování panny Marie 24. Martii. JJMti páni a vladyky, jakožto vyšší dva stavové království tohoto Českého, snesše se, co by JMCské na podání a artikule sněmovní za odpověd dáti jmíti ráčili, ráčili jsou z prostředku JJMti urozené pány pana Heřmana Říčanského z Říčan a na Kosové Hoře, pana Kryštofa z Lobkovic a pana Jana Vácslava z Lobkovic z pánuov, a urozené a statečné rytíře pana Jana Malovce a pana Šebestiána z Vřesovic oe z rytířstva naříditi, aby to pánuom Pražanuom a jiným městuom království tohoto Českého v známost uvésti ráčili, a oni Pražané a města aby to, jakožto třetí stav království tohoto, vážili. Kteřížto povolavše jich do soudné světnice, jim kde kdo seděti mohl, seděti poručili, potom oznámili:

1.co se dotejče berně domovní, kderouž JMCská žádati ráčí do tří let po 20 gr. č. na dva terminy, aby byla týmž spůsobem do roka svolena.

2.Strany posudného to aby také podle milostivé vůle a podání JMCské tak svoleno bylo z každého sudu neb věrtele, bud bílého neb ječného piva, svařeného po 6 gr. č., a z toho 4 gr. na vychování dvoru JMCské a dva na placení dluhuov oc, však také toliko do roku.

3.Jakož jest JMCská pro nenadálý vpád baše Bosenského do země Charvatské a baše Budínského, kterýž do markrabství Moravského vpád učiniti chtěl, s vůlí a povolením JJMti nejvyšších pánuov ouředníkův a soudcuov zemských k takový pilné potřebě na sto tisíc kop míš. se vdlužiti ráčil, poněvadž to pro opatření jak království tohoto Českého tak i jiných zemí, k němu příslušejících a JMCské náležitých, se svědomím a povolením JJMti nejvyšších pánuov ouředníkuov a soudcuov zemských, poněvadž tak pojednou k té rychlé a nenadálé potřebě sněm obecní rozepsán a stavové k němu svoláni býti nemohli, se stalo, aby zase oplaceno bylo 41.000 reštantu za nebožtíkem panem Vilímem starším Malovcem, předešlým colmistrem, zůstalého, který JMCská dati ráčil: aby JMti oznámeno bylo, ty aby předešle na tu summu JMCské se vykázaly a pozůstávajících 60000 ÍP aby tak opatřeny byly, aby na ně zbírka z každé libry masa odávaného po 1 d. malým nařízena byla, a Pražané a jiná města aby to mezi sebou nařídili, aby se maso všady na libry prodávalo, a ta sbírka aby trvala do roka. Také k omu na pomoc té sbírky aby byli židé a ten každý, kdož by toliko desíti let dosáhl, aby a pomoc z hlavy mužskýho i ženskýho pohlaví po tolaru platili a dali za týž rok stavuom.

Strany defensí a opatření těchto zemí proti dědičnému nepříteli Turk poznávati toJJMti ráčí, že jsou povinni, k tomu podle najvyšší možnosti své pomoci činiti, ale byť netoliko ějakou pomoc učiniti, ale všechny statky svý k tomu vynaložiti ráčili, že by sami tomu udolati nemohli: protož aby JMCská požádán byl, aby se k tomu milostivě nakloniti ráčil s říší, též s jiný[mi] knížaty a potentáty křestanský[mi], s kterými JMCská spřízněn ráčí býti, o pomoc jednati, též s jinými zeměmi k tomuto království připojenými, aby sem obeslány byly a s plnou mocí z prostředků svých sem jisté osoby vyslaly, a tu aby byl sněm obecní a valný rozepsán, a tak s nimi o to jednáno a na místě stavena taková defensí, poněvadž se všech dotejče, byla.

5.Plavba po Labi, poněvadž o tu od mnoha let týměř na každým sněme se promlouvá a tomu se rozumí, že by velmi platná království tomuto byla, tak že by sem jiné a jiné potřeby též i do měst Pražských dodávány býti mohly, aby na místě z světa sešlých k opatření a nařízení té plavby nařízených osob jiní voleni a JMCská v tom následován i žádán byl, aby to k svýmu vyřízení přišlo.

6.co se toho artikule dotejče, aby osoba některá ku pánuom berníkum volena byla, kterýž by registra proti pánům berníkuom držel, kdyby co se přijalo neb zase vydáno bylo: tu se vidí že by to na potupu a posměch stavuom i městuom bylo, poněvadž jeden každý stav z sebe jednu osobu stanovili a tuto by tak bylo, jako by se jim toho nedůvěřilo. Protož se vidí, že bez tý takový osoby neb gegenhandlera dobře býti může, a JMCská aby byl požádán, aby od toho upustiti ráčil. Než strany počtuov, ty aby byly vždycky každého roku po vyjití roku hned v měsíci neb ve dvou najdýle činěny.

7.Co se pak tkne srovnání práv horních a městských s zřízením zemským: poněvadž na tom dávno bylo, osoby k tomu aby tímto sněmem nařízeny byly, jest platný artikul a stavové toho žádostiví jsou, aby se tak stalo a což tu způsobí potomně, aby to na stavy a JMCskou vznesli.

8.Kdež jest také JMCská toho milostivě požádati ráčil, aby všichni lidé a poddaní vyhle dáváni a sečteni býti mohli: to taky vidí se, že by zbytečný artikul a na potupu stavuom býti mohl, poněvadž jeden každý listem přiznavacím se nejvyšším pánuom berníkuom přiznává, co má lidí pod daných svých, a přijímá k svému svědomí i pečetí svou to tvrdí. Na tom se snesli, poněvadž každý při duši své přiznává, že by musil lehkomyslný býti, nemající svědomí, aby kdo takový byl, aby měl to na svý svědomí bráti, což by jinak se našlo.

9.Strany plavení dříví z hor Trutnovských k Hoře; že to schází nedbanlivostí těch, kteří to vopatrovati a za to dobrou záplatu mají, majíce za těmi špalky jíti tak jakž srozumí, že se to dříví řezaný a snad štípaný plaví a od břehův mu pomáhati, aby to před se šlo, toho pomíjejí. A jeden každý komuž se takový dříví na louky, vosení jeho dostane, jest se povinnen v tom opatřiti, poněvadž se mu tím škoda děje, protož že to JMCská ráčí skrze ty věci napraviti.

10.Co se cel pomezních dotejče, že by JMCské ucházeti jniěla: tomu že stavové také roz umějí, co se jich vlastních mezí dotejče a nebo co se jim k vlastní jich potřebě vésti neb hnáti dá, a tu že JMCská je při jejich starobylých svobodách zůstavovati ráčí. Než co se dotejče handlířuov že ti mnohokráte od těch, od kterýchž co koupí, listuov fedrovních dosahují a tak že tudy cla JMti uchází, protož toho aby nebylo a takoví listové aby nepostačovali žádnému.

11.Panu hofmistru darované právo na statku Mělnickým: ačkolivěk p. hofmistr najvyšší oznámiti ráčil, když k uvážení toho přišlo, že se tomu diví, že to od JMCské podáno jest mezi ji nými artikuly, že to jindy bývalo, že toliko při zavírání artikuluov sněmovních někdy p. president komory neb jiný předstupujíc o tom oznamoval stavuom, a oni že toho žádati neráčili a neví, jak se k tomu přimlouvati, poněvadž se osoby jeho dotejče a to že se mu nyní teprv nedaruje, než před sedmi lety že mu to připověděno jest. Však aby nebylo řečeno, že jemu se snadno k tomu přimlouvati bylo, maje sobě takovou summu darovanou, že při uvážení stavův toho zůstavuje, protož stavové prohlédajíc k platnosti toho, jak JMCské tak i království tomuto, tomu povolovati ráčí.

12. Strany Cabicáruov, že jim JMCská panství Kunžvaldský do tří životů zapisovati ráčí: poněvadž jsou obyvatelé království tohoto Českého a statek ten také k tomuto království náleží, tomu také že povolují.

Mimo to také že někteří artikulové JMCské od stavuov podáváni byli k opatření.

1. Co se potvrzení všech privilegií a svobod zemských království tohoto Českého dotejče i některých osob obzvláštně, to že ještě se od JMti císaře nestalo, ač o to JMt císař s nejvyšším panem hofmistrem mluviti ráčil, což p. hofmistr nemoha [ ] jest stavuom oznámil, že takový potvrzeni při dvoru na hotově, že se pak tím protáhlo, stavové že sami jsou tím vinni, že o to nestáli a kdykoliv by vydáno býti jmělo, chtíti budou, tak se státi jmá, protož aby takový potvrzení vůbec čteno a vyhlášeno bylo a jeden každý o tom věděti mohl.

2.Co se dotejče nejvyššího pana purkrabí Pražského, že se tím poprotáhlo, dál že tím ne bude prodléváno.

3.Co se dotejče toho nařízení od JMCské, že před se nálezové a ortelové se dáli při soudu purkrabským a podle toho i zatykači vycházely, pročež takoví zatykačové naříkáni jsou, že nejsou po řádní: k tomu se vidí, že náležitý a slušný jest, aby JMCská ušetřen býti ráčil a důstojenství jeho nebylo ublíženo, však aby potom na planý cesty se nedali a ten artikul aby do sněmu vložen byl, že to nejma býti k ujmě a k protržení svobod a privilejí. Co se pak zatykačuov dotejče: nemá-li kdo jiný příčiny k naříkání zatykačem než tu, aby žádnému nepostačovala a tím hájiti aby se nemohl.

4. Strany partyt jest JMCské taky to předneseno, že jest velká pokuta, kdo by se toho dopustil, aby čest, hrdlo i statek JMti propadl, na to JMt dáti ráčil odpověď: že neráčí žádnýho bez-hrdlí a těch pokut žádostiv býti, jak by se měli trestati, než že stavové sami se na tom snesli. A poněvadž sami sobě to uložili a sami také z toho propustiti se mohou, protož že jsou se na tom snesli, kdo by se toho dopustil a to naň ukázáno bylo, aby tu summu propadnouti a tolik pokuty, co by té summy bylo, tomu, kdož by na něj to ukázal, dáti aby povinnen byl, však jen tím toho aby neodbyl, ale to na slavný soud zemský vzneseno bylo a JJMti uvážiti ráčili, jak by ještě k tomu trestán býti mohl. Kdo by na koho poctivého vésti nedovedl a nedokázal, aby v touž pokutu a trestání propadl.

5.Strany sedláni, jakož tak taková pokuta na ty, kteří by se toho dopustili, vzložena byla, z tý taky aby sešlo, ale na to ta pokuta, jakž o partytách doloženo, šla.

6.Co se dotejče mince, tu taky vidí se, že jest k vybejvání jí krátký čas uložen, a na to pokuta dosti těžká položena, aby JMt v tom požádán byl, aby ještě taková mince do sv. Václava brána byla, a poněvadž k tomu volný čas bude, každej tu minci odbejvati moci bude. A napotom aby bez dovoleni stavuov takový mandáty s takovými pokutami nevycházely.

7.Zločinci právní že bývají odnímáni, toho aby nebejvalo.

8.Ručnice, pancíře a jiné k tomu podobné věci, který se často při některých lidech mladých o veselích nacházely, aby zapověděny byly.

9.Poněvadž mnozí zasloužíc trestání a pokuty do markhrabství Moravského utíkají a na do pisování sem se nevydávají, aby o to při JMCské jednáno bylo, aby JMCská tam psáti ráčil, aby takový vydávali stavuom království Českého, že také jim vydati chtí.

10.Jakož to se již mnoho při dskách zemských, kdež i města mnohý statky svý vloženy mají, že při někderých zápisich, když kdo [ ] by sám jaký zápis udělal, vizy kladeny byly á ty v dskách ustavily, aby JMt také požádán býti ráčil, aby toho nebejvalo, zvláště při těch z-pisích, kteříž s místem nepořádní jsou. Jestli by pak kdo jakou vízu takovou udělal, aby k ní do dvou neděl pořád sběhlých pohnati a to k místu a konci vésti povinnen byl, jinak aby takový vízy nepostačovaly.

11. Strany řemeslníkuov ti že hned od toho třicátého peníze a jak jiné některé zbírky byly počaly, všechno sobě velmi draho nasadili, vzláště ti ševci [ ] tak že střevíc za 5 aneb za 9 gr. č. se kupovati a [ ] dáti musí, protož aby to taky nařízeno bylo, jak by se všichni v tom chovati jměli.

12. Strany těch partyt, poněvadž na větším díle od židuov pocházejí, aby, kdež by těm židuom ukázáno bylo, pokutu nesli.