NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1591, 11. března. - Kvat. zel. rel. od 1589 - 1594, č. 48, fol. H. 22, v král. česk. arch. zemsk.

Rudolf Druhý etc. Urozený a statečný, věrní naši milí! Věděti vám milostivě dáváme, že jsme z plnosti moci a zvláštní milosti naší císařské, jakožto král Český, ve čtvrtek po neděli Jubilate jminulého sedmdesátého devátého léta, někdy slovutnému Janovi Kustošovi Kunětickému z Zubřího, z Lipky a na Lipce, věrnému našemu milému, jeho dědicům a budoucím, na poníženú žádost a prosbu i služby jeho, kderéž jest slavné paměti císaři Maximilianovi toho jména Druhému, panu otci našemu nejmilejšímu i také nám vždycky rád činil, dědiny naše komorní zápisné a duchovni, kteréž někdy k klášteru Vilímovskému náležely a vejplata na nich na soudu komorním království našeho Českého v outerý po Hromnicích téhož sedmdesátého devátého léta na místě našem radě a prokuratoru našemu v témž království statečnému Mikulášovi Skalskému z Dubu a na Slušticích, věrnému milému., přisouzena jest, jmenovitě na tvrzi Vlačicích, dvoru poplužním s poplužím, na onen čas v plat vysazenej, na vsi Vlačicích celé a dvořích kmetcích s platem, na vsi Rozdranově celé a dvořích kmetcích s platem, ve Ksinách na dvoru poplužním s poplužím vysazenými pod plat, s dědinami ornými i neornými, lukami, s příkopem u tvrze, s platem na lánu dědiny a roli, kteréhož někdy Vaněk Sukovatej ze vsi Hořejních Bučic v držení a užívání byl, s mlejny, zejména těmito s mlejnem pod Ksinami, na kderémž na onen čas seděl Vítek, s druhým mlejnem, na kderémž seděla na onen čas vdova pozůstalá po někdy Jiříkovi Brzobohatým, též s mlejnem ležícím blíže Zbislavě, na kderémž seděl na onen čas Burjan mlynář a kderéhož Jetřich Lukavecký v držení a užívání jest, s dědinami, lukami, pastvami, s řekami, pleci, kurmi, vejci, ospy, s krčmou ve vsi Vlačicích a posudním s šenkováním piva, s lidmi osedlými i neosedlými aneb z těch gruntův zběhlými, se vší zvolí a s plným panstvím i s jiným vším a všelijakým k tomu od starodávna příslušenstvím, což jest tu koliv někdy Vilím Trčka z Lípy na Velíši, jakožto králem JMti tehdáž zřízený správce Jana Trčky odtudž z Lípy a na Vopočně, strejce svého a statků jeho nápadník, držel a též někdy Václavovi Chotouchovskému z Nebovid prodal, v týchž mezech a hranicech, v nichž takové dědiny od starodávna záležely jsou a záleží, nic ovšem nevymiňujíc, ku pravému právu dědickému proti položení summy zápisné šestnácti set vosmdesáte vosmi kop čtyryceti grošův pěti peněz a puol halíře vše č., tolikéž i ves Mozděnice, kderúž Jan mladší Předborský z Předboře drží, se všemi grunty, což k té vsi vlastně náleží, však teprva, když se jí dosoudíme, krom rybníku velikého Audavského tak řečeného, kderýž sobě i s svobodným tokem s náhony a odpadem vody i se vší při tom zvolí a přístupy vymieňujem a pozůstavujem, dáti a postoupiti ráčili, nyní i na časy budoucí, nařídivši k tomu relatory někdy urozeného Mikuláše z Lobkovic na Nových Hradech a statečného Jana Koce z Dobrše na Bystřici a Hvožďanech, věnné naše milé, a to k jmění, držení, prodání, dání, zastavení a učinění s tím se vším jako svým vlastním dědictvím etc... I poněvadž jest ta relací za příčinou, že jest nadepsaný Mikuláš z Lobkovic v tom čase, jako i on Jan Kustoš, prostředkem smrti z tohoto světa sešel, druhý pak relator Jan Koc pro nedostatek zdraví svého zde v Praze bejvati nemohl, do desk zemských nevešla, a Václav Jindřich a Jetřich, bratří Kustošové, synové a dědicové téhož někdy Jana Kustoše, rozdělivši se po smrti otce svého o týž nahoře dotčenej statek a dědiny, toho při nás s ponížeností hledají, abychom jim jej do desk zemských vložiti poručiti ráčili; protož znajíc věc slušnú býti, ráčili jsme vás v tom za relatory naše zvoliti etc.. Dán na hradě Pražském v pondělí po neděli postní Reminiscere léta etc. devadesátého prvního etc.