Úřední zápis deskový v kvat.: "Bílej sněmův obecn. od 1583 do 1602" v král. česk. arch. zemském.

Jakož jest nejjasnější a nejnepřemoženější kníže a pán, pan Rudolf Druhý z boží milosti volený Římský císař, Uherský a Český etc. král etc., pán náš nejmilostivější, sněm obecni na hradě Pražském léta tohoto etc. devadesátého v pondělí po svatém Matěji položiti a rozepsati ráčil, při kderémžto sněmu JMCská, jakožto král Český, stavům to jest milostivě předložiti ráčil: poněvadž jest berně domovní, kterouž jsou stavové při jminulém sněmu léta etc. LXXXVIII z poddané lásky do dvou let pořád zběhlých na opatření hranic proti pomezím Tureckým na jisté terminy, v témž sněmu jmenované, byli svolili, terminem sv. Mikulášským teď jminulým již vyšla, a stavové, věrní poddaní JMCské, to při sobě rozumně povážiti mohou, že by bez dalšího a skutečného opatření křesťanský hranice k dokonalé záhubě a naposledy i k ztrátě (čehož pán Buoh uchovati rač) přijíti a království tomuto a zemím k němu příslušejícím, jakožto nepříteli Turku nejblíže přísedícím, veliké a znamenité nebezpečenství a nenabytá škoda pojíti musela, kdež nechtíc JMCská stavův obšírnejm opakováním příčin k této věci potřebnejch (an jim to prvé vejborně dobře povědomé jest) zaneprazdňovati, a protož že JMCská té milostivé a nepochybné naděje k stavům bejti a jich za to žádati ráčí, poněvadž JMCské důchodové komorní též také pomoci z jiných království a zemi, aby nimi tak znamenité a široké hranice zdržány a opatřeny byly, nikoli postačiti nemohou, aby takovou vysoce důležitou a potřebnou věc k svým srdcím připustili a JMCské z věrné a poddané lásky nadepsanou berni domovní pro retuňk a ochranu dotčených pomezních a hraničných míst a ubohých křesťanův moc tyranskou, soužení a nátiskův od nepřítele Turka trpících ještě za tři léta pořád zběhlá, vším tím spuosobem, jako léta osmdesátého vosmého, z každého domu po 20 groších českých na předešlé dva rozdílné terminy dobrovolně a poddaně svolili, a při tom také to skutečně nařídili a opatřili, aby již jmenovaná berně domovní při vyjiti jednoho každého terminu vždycky zouplna a bez umenšení neb nedostatkův vycházela a s exekucí proti těm, jenž by se podle zavření a snešení sněmovních poslušně zachovati a berni svou složiti a odvozovati zanedbávali (skrze což mnozí a škodliví spletkové při hranicích pocházejí) bez ušetření jednoho každého tolikéž po vyjiti jednoho každého terminu se přikročilo. S tím dalším JMCské stavům milostivým oznámením, že JMCská již psanou domovní berni od stavův za touto příčinou za tři léta milostivě žádati ráčí, že s kurfiršty, knížaty a jinými stavy svaté říše o další podstatnou pomoc skutečně jednati a za někderej čas z tohoto království vyjeti museti ráčí; též také aby stavové království tohoto tak častým rozpisováním a držením sněmův (což bez velikých outrat býti nemůže) ušetřeni a ušanováni byli.

I na takovou milostivou JMCské na stavy vznešenou žádost, na tom jsme se všickni tři stavové království tohoto snesli, neohlédajíce se a ty veliký stížnosti, chudoby a mnohé nedostatky své i poddaných svých, zvláště v kterýchž sou tohoto roku postaveni, ale majíce utrpení a křesťanskou lítost nad těmi souženými od nejúhlavnějšího a krve křesťanské žíznivého nepřítele Turka křesťany, i také to uvažujíc, aby markrabství Moravské, jakožto přední oud království Českého, i jiné země a oudové království tohoto v jistším a bezpečnějším opatření před vpády a zahubením od nepřítele zachováni býti mohli (však z své dobré a svobodné vůle), abychom berni z domův z poddaných svých z sebe sebrali a JMCské svolili.

A protož předkem JMCská skrze hejtmany, úředníky a purkrabě na panstvích svých naříditi míti ráčí, též jedna každá osoba, pán a rytířský člověk i všecky osoby duchovní, též manové, dědiníci, dvořáci, nápravníci, cožkoli v městech, v městečkách, vesnicích, neb kde jinde na panstvích a statcích lidí osedlých svejch mají, z jednoho každého domu neb chalupy, buď velké neb malé, v kderejchž lidé bydlejí (krom samých kovářských, pastuších a ovčáckých chalupí, též lázni v městečkách, ve všech, na kderejchž by hospodáři osedlí nebyli, aneb kdeřížby od pánův svejch lhůtu úrokův neplacení ještě za příčinou škod jim se stalých měli), aby jeden každý z těch nadepsanejch osob za tři léta pořád zběhlá každého roku po 20 groších českých z jednoho každého domu, jakž vejš dotčeno, dali a na dva terminy, totiž polovici toho na sv. Bartoloměje nejprv příštího a druhou polovici na den sv. Mikuláše potom ihned příštího nejvyšším berníkuom na hrad Pražský vyplnili a odvedli, při čemž se jeden každý z strany přiznání a dáváni té berně zachovati má jakž dole napsáno jest. A z toho dávání té pomoci proti Turku poddaní náležející k úřadu nejvyššího purkrabství Pražského, ani manové a poddaní purkrabství Karlštejnského, ani žádní jiní, buď čížkoli, v království tomto vynímati se nemají, kromě těch lidí poddaných, kteříž hlásku při zámku Karlštejně vykonávají.

Ta pak berně a pomoc proti Tunku svolená, jakž od berníkův sebrána bude, do komory JMCské zouplna dána a odvedena a od komory dále, kdež by JMCská o tom milostivě poručiti ráčil, vydána býti má. Začež stavové JMCské s pilností poníženě prosí, aby tato pomoc a berně na opatření hranic svolen, podle milostivého JMCské zakázání nejinam než na hranice z této strany Dunaje, tu kdež se jest tato pominulá léta placení od nás dálo a pokudžby nejdále z této strany postačiti mohla, obrácena byla, v čemž se JMCské, jakožto pánu svému nejmilostivějšímu, stavové důvěřují. Při čemž i to se v moci JMti zůstavuje, pokudžby JMt v těch místech a hranicích mustrhera aneb colmistra potřebovati ráčil, aby osobu z národu Českého podle milostivé vůle své k takové službě voliti a naříditi ráčil. Pakli by vždy se při JMCské snášelo, že by colmistra aneb mustrhera na tento čas potřebí nebylo, tehda písař přísežný od berní, při témž placení aby přítomen souc, to vykonával na svrchu psanejch hranicích z této strany Dunaje proti markrabství Moravskému spůsobem roku pominulého.

A poněvadž pak JMCská to skutečně poznávati ráčí, jak stavové tohoto království podle milostivé vůle a žádosti JMCské, obzvláště majíce paměť na to, aby oudové tohoto království přísedíce blíže toho nebezpečenství tím dostatečněji opatřeni a před škodami a záhubami ochráněni býti mohli, s nemalou obtížností svou a poddaných svých tyto pomoci skládají a z sebe sbírají, v čemž aby slušná rovnost od jiných zemí byla těchto let zachována až posavad toho se vyhledati a najíti nemůže, v čemž i předešlých let stížností na JMCskou vzkládány bývaly: i aby to břemeno nejvíce na tomto království zůstávati mělo a jiní bližší nebezpečenství, pro kderéž se na díle velikém tyto pomoci vzkládají, toho tak lehce odbejvati chtěli, vidi se, že by toho sami žádati neměli. A protož pro ukázání v tom tomuto království vděčností i také slušnější rovnosti všickni tři stavové za to poníženě prosí, že JMCská na ty cesty milostivě pomysliti ráčí, aby od jiných zemí v té příčině to, což slušného a náležitého jest, tak ušetříno a to břemeno opatření hranic proti nepříteli všeho křesťanstva spravedlivou rovností se neslo, nebo se obávati, kdyby se toho nestalo, že by budoucně stavové k takové pomoci činěni ne tak schopni a povolni se ukázali.

Pražané pak a jiná města JMCské a JíMti císařové, jakožto královny České, v království Českém, kteříž třetího stavu užívají, místo té podomovní berně k takové pomoci proti Turku JMCské dáti sou se svolili na hotové sumě za jeden každej rok dvanácte tisíc pět set kop grošuov českých až do vyjití těch tří let pořád zběhlých a to na dva terminy toho každého roku, totiž polovici toho na sv. Bartoloměj e a druhou polovici na den sv. Mikuláše potom příštího, aneb dvě neděle potom nejvyšším berníkuom zemským na hradě Pražském složiti konečně mají; však k té berni sbírku domovní z jednoho dílu lidí poddaných svých sobě ku pomoci obrátiti moci budou.

Co se krajiny Chebské dotejče, stavové podle předešlého JMCské s nimi nařízení toho zuostavují, tak aby jako i po předešlém sněmu jejich svolení v moci JMCské zuostávalo.

Panství pak Loketské, kteréž se jest až posavad nějakejmi privilegími zastíralo a podle snešení předešlého sněmu od JMCské obesláni býti měli na hrad Pražský k jistému dni, aby před JMCskou táž svá privilegia složili a tomu aby vyrozumíno, nač se vztahuji, býti mohlo: však poněvadž za jistými příčinami to se jest až posavad vykonati nemohlo a JMCské nemálo na tom, aby to k místu a konci s nimi přivedeno býti mohlo, záleží, stavové tímto sněmem soudu zemskému moc dávají, aby s JMCskou v to ve všecko nahlídnouti a to buďto jednáním aneb právním rozeznáním na místě postaviti mohli a to mezi tímto časem a svatým Jakubem nejprvé příštím.

Hrabství pak Kladské podle minulého uvolení svého berni, tak jakž jsou léta tato pořád dávali z lánu dvojnásobně dávati mají, tak jakž s nimi Kladskými o to snešení se stalo.

Než co se dědiníkuov, nápravníkuov a dvořákuov dotejče, ti vedle šacuňkuov svých předešlých z jednoho každého statku svého z každé kopy grošův po půl pátu penízi českém sberouce na výš jmenovaný čas nejvyšším berníkům na hrad Pražský s listy přiznávacími odsýlati mají.

Z domův pak panských a rytířských i všelijakých jiných osob, buď duchovních aneb světských, kteréž buď v městech Pražských aneb jiných městech královských neb na předměstích mají, ten každý pán aneb rytířský člověk aneb osoba duchovní po půl kopě groších [sic] českých na svrchu psané terminy dáti a vyplniti mají.

Města pak někderá horní ta se vymiňují, poněvadž vědomé jest, že táž města pro chudobu svou téměř k spuštění sou přišla, jakožto Jochmstal, Slavkov, Šínfeld, Lautrpach, Přísečnice, Sunnoperk [sic], Bastianperk, Blatná, Hengst, Obertam; a jestliže by se kdy i to našlo, že při někderých jinejch horách dělníci a jiní, kdeříž se tu při těch horách pro potřebu zdržují, domy k schráně své sobě sdělali a měli, v kderýchžto domích žádných by obchodův nevedli než toliko s manželkami a dítkami tu bytnost svou měli; ti též v tu daň a berni potahováni bejti nemají.

Já N. z N. vyznávám tímto listem obecně přede všemi, že sem podle snešení sněmovního na sněmu obecním, kderýž držán byl na hradě Pražském léta etc. devadesátého v pondělí po sv. Matěji a zavřín téhož léta v pátek po památce přenešení svatého Vácslava, všecky lidi poddané své vyhledati a sčísti dal, kterýchž se nachází osob osedlých N. A že více lidi poddaných osedlých v tomto kraji N., z kterýchž berně při tomto terminu N. po desíti groších českých dáti mam, ovšem vyhledati a najiti sem nemohl nežli těch dotčených N., to přijímám k svému svědomí. A pro lepší toho jistotu pečeť mou vlastni sem k tomuto mému listu přiznávacímu přitisknouti dal. Datum etc.

Jestliže by se pak komu ohněm, krupami, povodněmi jaká škoda stala, tehdy ten, komuž by se tak škoda stala, ihned dvou aneb tří osob sousedův svých, stavu panského aneb rytířského, aneb jiných přísežných osob, se dožádati má, aby přijedouc takovou škodu spatřily jak a na čem se stala; a ty osoby to pod pečeťmi svými nejvyšším berníkuom v známost uvésti mají, a ten komuž se jest taková škoda stala týž list s přiznávacím listem podle berně své nejvyšším berníkům na hrad Pražský odeslati má, tak aby se berníci věděli čím spraviti a jak mnoho komu na berni vyrážeti.

A jakož jest Burian Trčka z Lípy a na Světlý nad Sázavou, podkomoří království Českého, na místě purkmistra a konšelův města Jitčína, poddaných svých, na JMCskou a stavy vznesl, žádajíc, poněvadž od škody ohněm vzaté v velkém a nenabytém nedostatku sou, aby dotčení Jitčínští do tři let pořád zběhlých lhůty užiti mohli: na kteroužto žádost jeho JMCská a stavové sou své povolení dáti ráčili, aby do týchž tři let takové lhůty neplacení berní a jiných pomocí užiti mohli.

A poněvadž toho obzvláštní potřeba jest, aby tyto svolené pomoci časně a beze všeho omylu a prodléváni vycházely: na tom sou se všickni tři stavové snesli, aby na den nahoře jmenovaný jeden každý z obyvatelův království tohoto svou berni na hrad Pražský přinesl aneb odeslal ve dvou nedělích pořád zběhlých. Jestliže by pak po vyjití toho dne a dvou nedělí pořád zběhlých kdo (se) svou berní obmeškal, jí nedal a nevyplnil, aneb se nepřiznal docela a zouplna, tehdy ihned nejvyšší berníci, neočekávaje a neohlídajíce se na nic, k jednomu každému podle pokut dole psaných zachovati se mají; a zvláště našlo-li by se to, že by kderý z obyvatelův království tohoto od poddaných vybera berni té časně na časy nahoře jmenované nedal, aneb za sebou ji zadržel, aneb k své potřebě obrátil, budou se moci berníci, což by za touž berni dvénásob statku stálo, v ten statek listem obranním od desk zemských uvázati a jej rok pořád, pokudžby v tom času touž berni i se všemi škodami a náklady na to vzešlými nedal a nevyplnil, držeti a z té sumy za ten rok úroku šest kop grošuov ze sta kop grošuov počítati. A chtěl-li by ten, čí to statek jest, v tom roce ten statek vyplatiti a tu berni i úroky s škodami, což proto vynaloženo bude, berníkům dáti; tehdy kdyby tak zouplna a docela i s ouroky a škodami na to vzešlými zaplatil, mají mu berníci toho statku, v nějž by se tak uvázali, vydržíc ten rok, zase postoupiti. Pakli by ten, číž by statek byl, té berně v tom roce nespravil a nedal, budou moci tiž berníci takovej statek, komuž se jim viděti bude, prodati; a jim se ta moc tímto sněmem dává, aby takový statek, kterýž by tak rok pořád vydrželi a pro nespravení a nedání té berně, tak jakž se svrchu píše, komu koliv z stavův království tohoto prodali, jemu jej ve dcky zemské aby vložiti mohli. A berníci nejvyšší mají přiznávacími listy jednoho každého z jednoho aneb více krajův pilně, jak jest to jeden každý od sebe odvedl, vyhledati a té osobě, kteráž s berní přijde, to aneb ty listy předložiti a to, aby se v tom žádného omylu a spletku nestalo, opatrovati. A za list obranní, kderýž od desk zemských vychází, nemá se více dávati než patnáct grošův českých.

A tito nejvyšší berníci z stavuov voleni sou: z stavu panského Adam z Šternberka na Sedlci, hejtman Nového města Pražského, z stavu rytířského Fridrich Vostrovec z Kralovic a na Vostrově, z stavu městského Vácslav Krocín z Drahobejle. Kterýmžto berníkuom za práci jich roku tohoto z berně dáno býti má: osobě stavu panského tři sta dvaceti pět kop grošův českých, osobě stavu rytířského půl třetího sta kop grošuov českých, osobě stavu městského jedno sto dvaceti pět kop grošuov českých. Ti pak berníci na větším díle všickni a při nejmenším jeden z nich, buďto stavu panského aneb stavu rytířského, zde v Praze podle třetího berníka při berni bejvati a k písařuom, aby v té věci řádně a věrně se chovali, přihlídati a při vybírání a dobejvání berně pilně o to se starati mají, aby do vyjití roku celou berni sebrali a vyupomínali, žádných folkuov v tom žádnému nedávajíce, než k každému z obyvatelův tohoto království, buď že by přiznávacího listu nebo berně své v času v sněmě vyměřeném od sebe neodvedl, podle pokut týmž sněmem vyměřených se zachovati mají. A jestliže by jich zanedbáním toho roku berně svolené zouplna zvyupomínány nebyly, tehdy ještě vejše přes rok šest neděl k dovyupomínání týchž berní nejvyšším berníkuom se přidává, v kderémžto času jestliže by tak jich nepilností sešlo, tehdy k nim o to hledíno býti má.

A poněvadž jest Vilím starší Malovec z Malovic na žádost svou, více nežli jednou na stavy vzloženou, z práce bernicství i colmistrství od stavuov propuštěn: na tom sou se stavové snesli, že meZi tímto časem a svatým Jakubem najprvé příštím počet od něho Vilíma staršího z Malovic ze všech a všelijakých přijmuov i vydání jeho, kderéž jest koliv souc colmistrem i berníkem činil, přijíti a on jej učiniti má; a když takový pořádný počet od něho vykonán bude, bude moci od JJMtí soudu zemského podle moci témuž soudu pozůstavené kvitován býti.

K kderémužto počtu přijímání osoby tyto voleny sou: z stavu panského Jiří Bořita z Martinic a na Smečně, nejvyšší sudí království Českého, Ladislav starší z Lobkovic a na Zbiroze a Mostským hradě, z stavu rytířského Krištof Vratislav z Mitrovic a na Lochovicích, Zikmund Sluzský Z Chlumu a na Sukdole, z stavu městského Mistr Matěj z Aventinu, měštěnín Starého města Pražského, Simeon Kamaryt z Rovin, měštěnín Nového města Pražského, Kteréžto osoby tak k tomu počtu volené to vyhledati mají bedlivě komu ta suma peněz, kteráž léta osmdesátého sněmem obecným na šorfování hor byla nařízena, vydána jest i také nač ty summy vynaloženy sou.