Ruk. souč. v arch. města Prahy, č. 1080.

JMt Římský císař a Uherský, Český etc. král etc., pán náš nejmilostivější, od stavuov království tohoto Českého, věrných poddaných svých milých, že jsou se k tomuto od JMCské položenému a rozepsanému sněmu obecnému poddaně, poslušně najíti dali, s obzvláštní vděčností milostivě přijímati a o tom pochybovati neráčí, že stavové, věrni poddaní JMti, na předešlých sněmích obecných, zvláště pak z předložení sněmovního léta etc. osmdesátého osmého, tomu jsou dostatečně a obšírně vyrozuměli v jakým velikým nebezpečenství hranice křesťanské v království Uherským z strany nejouhlavnějšího a krve křesťanské dědičného a žíznivého nepřítele Turka postaveny jsou; za kderoužto příčinou a poněvadž se při jmenovaných hranicích potřeby a nedostatkové neumenšují, nýbrž takměř den ode dne přibejvají a těžší přicházejí, stavové k milostivé žádosti JMCské, neohlédajíce se na žádný stížnosti, chudoby a jiné mnohé nedostatky své vlastni a poddaných svých, než majíce utrpení a křesťanskou lítost nad tím souženým lidem v království Uherským, příkladem předkův svých, kdeří jsou mnohé a časté pomoci pro zdržení a zachování království Uherského a míst pomezných JJMtem předešlým císařům Římským a králuom Uherským a Českým, slavných a svatých paměti, činívali a dávali, berní domovní do dvou let pořád zběhlých na opatření dotčených hranic proti pomezím Tureckým z své svobodné a dobré vůle na dva termíny rozdílný, totiž polovici na den sv. Bartoloměje a druhou polovici na den sv. Mikuláše potom hned příští, nejvyšším berníkuom na hrad Pražský k odvedeni a vyplněni poddaně svolili.

I poněvadž jest taková svolená berně domovní termínem sv. Mikulášským teď jminulým již vyšla a stavové, věrní poddaní JMCské, to při sobě rozumně povážiti mohou, že by bez dalšího a skutečného opatření křesťanský hranice k dokonalý záhubě a naposledy i k ztrátě (čehož pán Buoh uchovati rač) přijíti a království tomuto a zemím k němu příslušejícím, jakožto nepříteli Turku nejblíže. přísedícím, veliké a znamenité nebezpečenství a nenabytá škoda pojíti musela, a kdež nechtíc JMCská stavuov obšírným opakováním příčin a motiv k této věci potřebných (an jim to prvý vejborně dobře povědomé jest) zaneprazdňovati: a protož JMCská té milostivé a nepochybné naděje k ním bejti a jich za to žádati ráčí, poněvadž JMCské duochodové komorní, též také pomoci z jiných království a zemi, aby nimi tak znamenitý a široký hranice zdržány a opatřeny byly, nikoli postačiti nemohou, aby takovou vysoce důležitou a potřebnou věc k svým srdcím připustili, a JMCské z věrný a poddaný lásky nadepsanou berní domovní pro retuňk a ochranu dotčených pomezí a hraničných míst a ubohých křesťanuov moc tyranskou, soužení a nátisky od nepřítele Turka trpících ještě za tři léta pořád zběhlá, vším tím spůsobem jako léta osmdesátého osmého, z každého domu po dvacíti groších na předešlý dva rozdílný termíny dobrovolně a poddaně svolili, a při tom také to skutečně nařídili a opatřili, aby již jmenovaná berně při vyjití jednoho každého terminu vždycky zouplna a bez umenšení neb nedostatku vycházela, a exekuci proti těm, jenž by se podle zavření a snešení sněmovního poslušně zachovati a berní svou složiti a odvozovati zanedbávali (skrze což mnozí a škodliví spletkové při hranicích pocházejí), bez ušetření jednoho každého tolikéž po vyjití jednoho každého termínu se přikročilo.

Za tou pak příčinou JMCská již psanou domovní berní od stavuov za tři léta milostivě žádati račí, že s kumšty, knížaty a jinými stavy svaté říše o další podstatnou pomoc skutečně jednati a za někderej čas z tohoto království vyjeti museti račí, též také, aby stavové království tohoto tak častým rozpisováním a držáním sněmuov (což bez velikých outrat bejti nemůže) ušetřeni a ušanováni byli.

A jakož jsou často psaní stavové království Českého na témž pominutém sněmu léta etc. osmdesátého osmého z upřímné a poddané lásky a náchylnosti, kderouž k JMCské, králi a pánu svému nejmilostivějšímu, mají, z každého věrtele piva bílého neb ječného, kderýž na prodaj se vystavuje, šest grošův českých dáti a vejběrčím k tomu nařízeným na určité kvartály a časy spravovati do dvou let svolili: i poněvadž jest takový posudní tohoto měsíce Februarii, neboližto února, již vyšlo, JMCská stavuov, věrných poddaných svých milých, milostivě a otcovsky žadati račí, aby oni prohlídajíce k těm nedostatkuom, v kderých JMCská nyní postaven býti račí, takový posudní od vyjití toho posledního termínu vším tím spůsobem, jakž jest předešle bylo, tolikéž za tři léta pořad zběhlá k milostivému JMCské zalíbení svolili a dostatečné nařízení o to učinili, aby se jeden každý ze všech várek, buď že by vařiti dal, neb nevařil, listem přiznávacím pořádně přiznával a v tom obmyslu neb fortele jakého k újmě, k ublížení posudního JMCské užívati a obmejšleti nemohl, nicméně také aby i to stavové z té poddané, náchylné lásky, kderouž jest JMCská od nich každého času s obzvláštní vděčností milostivě poznati ráčil, tímto sněmem nařídili a opatřili, aby JMCské z těch šest grošuov českých čtyry groše na lepší vychování JMCské dvoru vycházely a odvedeny byly.

Také JMCská pominouti moci jest neráčil stavuom království tohoto milostivě v známost uvésti, že ty od stavuov pominulého času na splacení JMCské stížných a velikých dluhuov svolené sbírky, neboližto contributiones, po tato tři léta ne tak mnoho, jak jest ta naděje a troštování bylo, anobrž rok od roku vždycky míněji (ježto jest slušně víceji býti jmělo), tak jakž to počtové ukazují, jsou vynesly, v čem se poznávají velicí nedostatkové býti za příčinou mnohých lakomcuov a obmyslných i fortelných lidí (kdeří sněmovní snešení podle vůle a libosti svý jináč a jináč vykládají a k svýmu vlastnímu užitku divně natahují, neboližto jinej smysl a rozuom mu dávají), jakž pak stavuom teď příležitě někdeří spisové a zprávy a jací by při spravování a vybírání týchž sbírek nedostatkové se spatřovali, z berně a od perkmistra hor viničních Pražských, též také někderých vejběrčích v městech království tohoto, pod literou A. B. C, pro lepši a hojnější toho všeho vyrozumění se podávají.

A poněvadž takoví neřádové slušně k přetržení přijíti a pro zachování náležité rovnosti mezi stavy v lepši, podstatnější a stálejší řád uvedeni býti mají, JMCská ráčí stavův milostivě a otcovsky žádati, aby oni v ty všecky spisy bedlivě nahlídli, je s pilností povážili a při tomto sněmě na ty cesty a prostředky pomyslili a je obrali, aby jmenované sbírky, tak jakž jsou od stavuov z věrný, poddaný a náchylný lásky svoleny, napotom náležitě, zouplna a bez takových obmyslův a fortelův vycházely, spravovány byly a nimi dluhové JMCské splacovati se mohli.

A jakož jest JMCská stavuom království tohoto nejednou než množstvíkráte milostivě se v tom zakázati ráčil, že tu vysoce potřebnú a tomuto království a všem obyvatelům v něm užitečnú věc strany plavby po Labi všelijak otcovsky, aby jednou k svýmu náležitému a dokonalému vyřízení a na místě postavení přivedena byla, fedrovati a ty prostředky, skrze něž by se to státi a vykonati mohlo, milostivě obrati chtíti a toho oumyslu ještě bejti ráčí: ale poněvadž jsou někderé osoby sněmem obecným léta etc. osmdesátého šestého ode všech tří stavuov království tohoto k tomu volený prostředkem smrti časné z tohoto světa vykročily a toho důležitá potřeba ukazuje, aby jiní na místě jich voleni a nařízeni byli, JMCská o stavích milostivě pochybovati neráčí, než že oni tuto potřebnú věc v své bedlivé uvážení vezmou a na tomto sněmu jiné osoby, kderý by se k tomu hodily, oberou a voliti budou, též také na obzvláštní osoby, jenž by potomně v této věci vyslány a v komisi potřebovány býti mohly, jako i na plnomocenství od země a instrukci, a co by toho víceji k této věci zapotřebí bylo, s pilností pomysli a to vše při tomto nynějším sněmě (an by to sice budoucně na sněmu jiným obecným státi se muselo) dostatečně nařídí a opatří.

JMCské také hodnověrná zpráva se činí, že by v království tomto obchodové a handle snadno se zase vyzdvihnouti a odbyt na všelijaké obilí, ryby a jiné věci (kderýž místem pro velikou hojnost téměř nic neplatí) s lepším a větším užitkem bejti a sem i tam se v zemi i ven z země to dodávati mohlo, kdyby bedlivým a skutečným přičiněním, jak JMCské tak také stavuov, plavby v království tomto po řekách na lodích a vořích podle náležitosti spraveny byly. A poněvadž JMCská někderým radám svým a takových věci povědomým a rozumným osobám to spatřiti, shlídnouti a se vším dostatkem uvážiti poručiti chtíti ráčí, za to stavuov, věrných poddaných svých milých, milostivě žádati ráčí, aby oni tolikéž z prostředku svého jisté osoby a hodné lidi tímto sněmem volili, kdeří by na obeslání JMCské s osobami a radami od JMti k tomu nařízenými takovou duoležitou a potřebnou i užitečnou věc společně uvážiti a k dobrému vyřízení fedrovati mohli.

A podle toho JMCská také všelijak obmejšleti to milostivě a toho konečného oumyslu bejti ráčí, aby ten artikul strany vyzdvižení hor v království tomto, což nejdřív možné, k svýmu dokonalému vyřízení a na místě postavení přiveden byl. A poněvadž jsou mnozí z těch předešle volených osob prostředkem smrti z tohoto světa sešli, JMCská stavuov milostivě žádati ráčí, aby namístě těch zemřelých jiné z prostředku svého volili, kdeříž by takový artikul a co by horám k dobrému a užitečnému bejti a vztahovati, též také mezi JMCskou a stavy království tohoto narovnání vo to státi se mohlo, před sebe vzali a se všitu dostatkem to uvážili, obzvláštně pak podle JMCské rad na to zdravě a bedlivě pomyslili, aby plavba po Labi a jiných řekách, kderouž JMCská pro. fedruňk a pohodli Hor Kuten a šmelcování na týchž horách s velikým a znamenitým nákladem zdržovati ráčí, v lepší řád uvedena a spravena, a jací by se nespůsobové, neřádové a nedostatkové při týchž plavbách strany dříví shledávali a spatřívali, ti aby k náležitému přetržení přivedeni a zastaveni byli. A poněvadž stavové dobrou vědomost o tom mají, že na mnohých místech království tohoto znamenitý hory jsou a z milosti pána Buoha všemohoucího ještě by se od všelijakých kovuov jiný a nový vyjeviti a vyhledati mohly, i vidí se JMCské za dobrý a užitečný bejti, v kderých by tak místech hory byly a ty se vyjevily, aby přední osoby ze všech stavuov mezi sebou jisté narovnání a tak řkouc tovaryšstvo učinily, cechy nařídily a ustanovily a tak ty hory tomuto království k prospěchu a dobrému panovaly. A protož JMCská jich za to též milostivě žádati ráčí, aby oni při tomto sněmu obecným vo to mezi sebou rozmlouvání měli, a takový prostředky neboližto cesty s pilnosti a bedlivě vyhledávali, kudy a jakým by spuosobem k místu a konci tato jistě potřebná věc přivedena býti mohla.

Naposledy JMCská stavuov, věrných poddaných svých milých, tejna činiti neráčí, jakož jsou stavové pominulého času na sněmu obecným, kderýž léta etc. osmdesátého držán byl, na šorfování hor jistou sumu peněz sněmem obecným, z poddané náchylnosti a chtíc horám tudy spomoci; svolili, kderéžto peníze až posavad zouplna odvedeny a vydány nejsou: a protož JMCská jich za to milostivě žádati ráčí, aby takovou věc s pilnosti vyhledati poručili a tomu, co by tak vynaloženo a vydáno ještě nebylo, nýbrž dodati se pozůstávalo, dostatečně vyrozuměli a jistý nařízení, aby se to v místa náležitá vydalo a z toho potomně pořádný počet od těch osob; kderéž jsou takové peníze k sobě přijaly, vykonán byl, tímto sněmem učinili.

A poněvadž často psaní stavové království Českého z tohoto přednešení takovým důležitým a pilným potřebám dostatečně jsou vyrozuměli, JMCská k ním té konečné naděje bejti ráčí, že mezi sebou takový vysoce potřebný věci k spěšnému vyřízení pro uvarování zbytečných outrat (obzvláště pak proto, aby ty věci, kderéž při nejprvé příštím soudu zemským předsevzaty a slyšány bejti mají, tím lépěji fedrovány a lidé, kdeří tak při témž soudu činiti mají, žádné slušný příčiny k stížnosti strany odkladu neb pruotahu nějakého neměli), fedrovati budou a žádný z stavuov odsud neodjede, nýbrž tomu jednání sněmovnímu až k zavírce téhož sněmu s obzvláštní pilnosti a bedlivosti přítomen bude, též také se vedle obzvláštní JMCské milostivý důvěrnosti svolením jich upřímně, poddaně a povolně ukáží. A což tak stavové království Českého na tyto JMCské milostivé žádosti z upřímné lásky učiní, mohou tím jisti bejti, že to JMCské v žádné zapomenutí přijíti nemá, nýbrž vejš dotčeným stavuom všem společně i jednomu každému zvláště vší milostí svou císařskou skutečně vzpomínati a nahražovati ráčí a v potřebách jich obecných i obzvláštních podle vší náležitosti a možnosti opouštěti jich neráčí; nicméně také JMCská stavy vedle starobylého chvalitebného pořádku, že jim takové dobrovolné svolení na jejich privilejích, svobodách, starobylých zvyklostech a pořádcích beze škody a ujmy býti má, dostatečným reversem opatřiti a jejich milostivým císařem, králem a pánem bejti a zůstati ráčí.