290. Konsistoř pod obojí prosí císaře, aby úřad konsistořský obnoven byl.
V PRAZE, 1589, 10. října. - Ruk. souč. v knih. arcib. Pr. sub "Acta boh. cons. utr. 1589-95".
JMCské o konsistoř.
Nejjasnější etc.! Jakož jsme ne skrze jednu suplikací naši ale mnohé na VCMt vznášeli a ve vší poníženosti prosili, poněvadž konsistoř naše pod obojí tak velice zmenšena a zlehčena jest, jako jest nikdá od začátku svého zlehčena a zmenšena nebyla: neb toliko dvě osoby a administrátor třetí v ní od VCMti zřízení a vyvolení živi zůstávají, a pro tak malej počet osob v konsistoři netoliko kněžstvo administrátorovi a konsistoři v poslušnosti státi nechce, ale i od osob stavu světského vyššího i nižšího za nic téměř držína není, a města a obce i ti již nejnižší lidé nic konsistoře naší sobě neváží, v ní stávati nechtí, na vejpověděch spravedlivejch práva duchovního nepřestávají a tou příčinou nemalé a veliké zaneprázdněni VCMti se činí. Protož VCMti ve vší poníženosti žádáme a pro Boha prosíme, aby již vejšeji a víceji v takové lehkostí konsistoř naše pod obojí, stolice VCMti, nezůstávala, tak jakž jest již začala se zlehčovati, potupována a zlehčována býti téměř ode všech, a těm taky neřádům, kteří již na hlavu v tomto království vzrostli, aby v cestu vkročeno bylo, poněvadž ten dobrej a chvalitebnej obyčej, slavné a svaté paměti, císař Ferdinand, děd VCMti, a pán, pan otec nejmilejší VCMti, císař Maximilian, vždycky jsou zachovávali; že při přítomnosti JJMtí pánův, p. soudcův zemských konsistoř naši sou obnovovali, a jak by se všickni stavové, obzvláštně pak města a obce, k administrátorovi a konsistoři a soudu duchovnímu chovati měli, o tom jim poroučeli: že VCMt, pro odplatu pána Boha všemohoucího, prohlídnouce k těm zlým věcem, které se již v církvi boží dějí, jak na vše strany čest a chvála boží se zmenšuje, řádové starobylí církevní již téměř všude vyprázdněni jsou, lidé prosti se žalostivě z pravé víry svozují, kacířstva a bludové se rozmáhají, ráčí konsistoř naši obnoviti a jinejmi hodnějšími a dostatečnějšími mužmi osaditi a nás mdlé a nestatečné z té práce propustiti.
A my za VCMt pánu Bohu modliti se nepřestaneme, aby pán nebeskej ráčil nejlepšího zdraví za mnohá léta příti, šťastné císařování dáti a nad nepřátely ustavičné vítězství. Jsouce té nepochybné naděje k VCMti, že tato žádost naše slušná k svému skutečnému vykonání přijde, s tím sebe a konsistoř naši v milostivou ochranu VCMti poručené činíme. Datum v Praze v outerý po sv. Diviši léta 1589.