1589, 28. srpna [praes.] - Orig. v arch. místodr. král. Českého. H. 14.

VMti JMCské, jakožto krále Českého, páni rady komory zřízené v království Českém, páni nám laskavě a milostivě přízniví! Služby své ponížené se vší poddanou volností a hotovostí před vzkazujeme a VMtem výborného a dlouhého zdraví, tolikéž jak při vyřizování věcí a potřeb JMCské a zemských, tak i při správě domácí dobrého šťastného prospěchu a pomoci od všemohoucího pána Boha VMtem každého času upřímným srdcem ustavičně žádati nepřestáváme. Při tom, milostiví páni, VMtem se vší pokorou a ponížeností oznamujeme, že sme toho zprávu vzali, že by JMCská své milostivé povolení k tomu dáti ráčil, aby městečko Senomaty, kteréž od města Rakovníka půl míle vzdálí jest, od panství Hrádku Křivoklátu odtrženo a urozenému panu Václavovi Hochauzarovi z Hochauzu a na Pšovlcích a urozenému panu Václavovi Chotkovi z Chotčkova a na Všetatech prodáno bylo. Čehož my ubozí lidé a JMti věrni poddaní neradi sme uslyšeli, a nám nebohým jak nic nenadálejšího tak i zarmoucenějšího se trefiti nemůže, jako aby to městečko s obyvateli od panství Hrádku Křivoklátu odtrženo a prodáno, aneb někomu jinému v poddanost uvedeno býti mělo. My zajisté i předkové naši vždyckny sme se poslušně, poddaně a služebně chovali, a všeckno podle svejch nejvyšších možností vykonávali a jak platy osepní, kteréž k Hrádku Křivoklátu náleží, platili sme a posavad platíme (z dvanácti lánův z jednoho každého lánu po padesáti stryších, totiž dvadceti pět strychů žita a dvadceti pět strychů ječmene obilí čistého vypraveného, jehož šest set strychů ročně se schází, a z toho na vychování pana faráře třidceti strychů žita a třidceti strychů ječmene oddáno jest), též ouroky, berně zemské, posudní JMCské náležité, rádi odvozovali, tak také na milostivé poručení JJMti předkův slavných i také JMCské, aneb pánův hejtmanův Hrádku Křivoklátu, nám k správě vystavených, fůrami buď ku Praze aneb k Hrádku Křivoklátu i jináče na onen čas k lovům a k kratochvílem lidmi i sami osobně kdy a kdekoliv toho potřeba ukazovala, vždyckny sme poddaně, hotově a rádi sloužili a nikdá sme k tomu příčiny nedali, aneb jakého neposlušenství se dopustili jak proti předkům JCMti, tak také i proti JMCské i pánům hejtmanům, anebo abychom v dobrém řádu a poddanosti státi neměli, anebo JMCské neradi sloužili, proč bychom od Hrádku Křivoklátu odtržení, z poddanosti a z držení JMCské komu jinému v poddanost přijíti museli a měli. Nebo to v pravdě, milostivi páni, VMtem se vší poddanosti oznámiti můžeme, že není pamětníkův, aby kdy to městečko Senomaty od panství Hrádku Křivoklátu komu prodáváno, z rukou a z poddanosti, slavné a svaté paměti, JJMtí a králův Českých vyjíti mělo, ale vzdyckny v poddanosti k zámku Křivoklátu zůstávalo a zůstaveno bylo až posavad, (Nebo každého roku stranami zvěř velká také v našich lesích a po vobilí činíce škodu se spatřuje, ale však ublížení žádného se jí nečiní.) A že velikou lásku, náchylnost i zalíbení k té chudé obci JJMti předkové JMCské míti sou ráčili, z toho se poznává, že sou to městečko znamenitými privilejemi a svobodami (kteréž svaté a slavné paměti císař Ferdinand, děd, a císař Maximilian, otec JMCské, pána, pana našeho nejmilostivějšího sou potvrdili) obdařiti ráčili. Kterážto privilegia a majestáty, milostivi páni, aby nám od JMCské potvrzeny byly, několikrát toho oumyslu sme byli JMCské poníženě žádati, ale že v tom sprostnost naše, nemožnost a nedostatky veliké (neb na záduší mnoho sme vynaložiti museli) překážku činil[y], i tolikéž na dům farní na voprávku, a tak tím se až posavad prodlelo a protáhlo. I z té příčiny k VMtem se utíkáme a se vší ponížeností a poddanosti prosíme, že vzhlédna na naše věrné a upřímné služby, jak předešlým císařům a králům, slavných a svatých pamětí, JJMtem tak také JCMti činěné, za nás se laskavě k JMCské přimluviti ráčíte, aby JMCská milostivě nám takových privilejí a majestátův z milosti své císařské potvrditi, i tolikéž nám, chudým a souženým lidem, kteříž veliké poplatky dáváme, clo v témž městečku Senomatech vysaditi (poněvadž nemalá silnice tu skrze též městečko jest, a my velmi často takové silnice s velikým nákladem, nemajíce téměř nic žádných k té obci prvé důchodův, opravovati musíme) a milostivě a laskavě se k nám, chudým a poddaným svým, pro odplatu boží nakloniti ráčil.

A poněvadž ten trh téhož městečka koncovati aneb konati se má, VMtí nejvejše pro pána Boha prosíme, že se k tomu milostivě přičiniti ráčíte, aby v též smlouvě o též městečko doloženo bylo, abychom my při těch obdarováních, privilejích, milostech a svobodách, kterýchž sme my i předkové naši od starodávna až do těchto časův beze všech překážek předkův slavných JCMti i tolikéž neníčky JMCské, pána, pana našeho, užívali, na časy potomní a věčné zůstaveni býti mohli, tak aby nám více od žádné vrchnosti naší, budoucí a potomní, na časy budoucí a věčné překáženo ani w to saháno nebylo, ale dada my poplatky, kteréž JMCské až posavad platíme, při tom zachováni byli a v více potahováni nebyli. Nebo kdyby toho opatření od JMCské a VMtí v tom trhu a v té smlouvě nám nebohým lidem doloženo nebylo, obáváme se toho, abychom se s tím nepotkali, s čím sou se jiní potkali, čehož mnoho příkladův se nachází.

A protož, milostiví páni, VMtí se vší ponížeností, pokorou a poddaností vždy pro pána Boha prosíme, že se k JMCské za nás přimluviti ráčíte, aby JMCská příkladem předkův JCMti, slavných a svatých pamětí, zvláště pak slavné a svaté paměti JMti císaře Ferdinanda, pana děda, a JMti císaře Maximiliana, pana otce JCMti, našim milostivým pánem bejti a zůstávati ráčil. Jsme k VMtem a k JMCské, jakožto ku pánu svému dědičnému, křesťanskému a spravedlivému, s ponížeností té důvěrné naděje, že naši tuto poddanou a poníženou prosbu uslyšeti, privilegia, obdarování a svobod milosti témuž městečku dané milostivě potvrditi a abychom při nich zůstaveni býti mohli na časy potomní a budoucí a grunty své svobodné jako prvé jmíti a jich svobodně užívati mohli, v smlouvě při prodají poručiti opatřiti a našim milostivým a dědičným pánem bejti a zůstávati ráčíte, a my pána Boha všemohoucího po všeckny časy prositi budeme, aby VMtem i tolikéž JCMti dlouhého zdraví propůjčiti, šťastné panování a vítězství nad nepřátely dáti ráčil. Za milostivou, laskavou a brzkou odpověď poníženě a pokorně prosíme.

V komoře české in rubro žádosti té připsali: "Panu hejtmanu Hrádeckému, poněvadž na ten čas zde jest, o zprávu s navrácením této suplikací. "