V PRAZE. 1589, 17. května. - Ruk. souč. v knih. arcib. Pr. sub "Acta boh. cons. utr. 1589 - 1595".

Nejjasnější a nejnepřemoženější Římský císaři, Uherský a Český králi, pane, pane náš nejmilostivější! Kdež jest VCMt let pominulých před časem nastávající slavnosti Těla božího pánům Pražanům všech tří měst Pražských o zachování starobylých řádů církve svaté obecné křesťanské, a vykonávání processí i jiných chval božských bez umenšení každého roku dekretem milostivým přísně poroučeti a přikazovati ráčila, tak aby předně ouřadní osoby, všickni vůbec měšťané v jakýchkoliv povinnostech postavení, pořádkové cechovní na touž processí s ozdobami církevními, svícemi, korouhvemi, perkytlemi šli, pána Boha chválili a podle starobylého, chvalitebného, pobožného nařízení chvály pána Boha našeho vykonávali. Ač od věrných křesťanův osob ouřadních a některých z obce řády starobylé křesťanské milujících z celé vrozené pobožnosti se ty chvály božské, slavné processí, vykonávaly, ale že vždy více sektáři a rúhači pána Boha našeho se v městech Pražských i po všem království rozmáhají, kteříž se těm chválám božským posmívajíc velebným svátostem rouhají, opovážlivě rozkazy božské i milostivá VCMti poručení potupujíce a zlechčujíce, na processí choditi nechtějíce jiné od toho odvozují, těm, kteří pána Boha a VCMti poslušni jsou, na processí jdou, se posmívají, z čehož buď pánu Bohu požalováno, že takoví rúhači pána Boha i VCMti neposlušní a odporní mají svůj průchod míti.

I každého roku jsme rektora učení Pražského s Mistry a profesory uctivě žádali, poněvadž z nadání katolických benefactorů vychování a obživení své v kollejích Pražských mají, aby sami osobně ku příkladu jiné mládeži a lidu prostému obecnímu na takové processí chval božských šli a jiné rektory školní a žákovstvo k tomu přidrželi. Ale i od těch nemalá potupa, zlechčení a rouhání se děje, netoliko že sami jití, pána Boha chváliti, ale ani rektorů školních i jiného žákovstva v městech Pražských, a farářově Pražští tím svládnouti nemohou (poněvadž je proti ním někteří z osadních zastupují), k tomu přidržeti nechtějí.

I poněvadž, nejmilostivější císaři, památka a slavnost vejroční Těla božího roku tohoto se přibližuje, aby takoví nespůsobové, nevážnost rúhačů časně přetržena býti mohla, jakožto věrni kaplani, kteříž řády starobylé církve svaté, křesťanské, katolické, jak předkové naši bez umenšení rádi vykonáváme a s pomoci pána Boha i tohoto roku processí slavnou starobylým spůsobem vykonati míníme, VCMt poníženě a poddaně pro odplatu pána Boha prosíme, že nad řády starobylými církve svaté ochrannou a milostivou ruku držeti a pánům purkmistrům a raddám všech tří měst Pražských, aby starobylých řádův měniti nedopouštěli, nýbrž sami osobně, předně osoby radní (neužívajíce jakých vejmluv, jakž tak činívají, obzvláštně kteří náboženství pikhartského a luteránského jsou skrze nepotřebné odjezdy), aby na processí šli, pána Boha chválili, i jiným měšťanům svým v jakých kolie povinnostech postaveným i cechmistrům, časně jich před sebe povolajíce, jim milostivé VCMti poručení vůbec přečisti dali, a přísně, aby každý na processí šel, ničímž se nevymlouval, též řemesla, cechové s korouhvemi, praporci, perkytlemi na touž processí šli, pod skutečným trestáním poručili; a kteří by cedrové podle starobylých obdarování slavných císařů a králův českých korouhví, perkytlí, k každému řemeslu přináležejících starosti sešlých neměli, aby sobě časně to opatřili a pod zbavení těch milosti objednali nebo někteří cechové naschvále korouhve své pokazili, a k tomu hodu slavnému Těla božího se přihotovili.

Nicméně poněvadž rektor učení Pražského s Mistry, profesory, koliaty, bakaláři, rektory školními i vším žákovstvem na místě VCMti pod správu a ochranu pánů Pražan Starého a Nového měst Pražských přináležejí a od nich své poživení i vychování mají, aby na jistej den, sejdouce se na rathouz Starého města Pražského, časně téhož rektora učení Pražského, Mistrů, rektorů školních před sebe povolati, jim předložení učiniti, VCMti milostivé poručení v známost uvésti, aby se ničímž nevymlouvajíce osobně na processí šli, a k tomu i jiné žákovstvo všecko skutečně přidrželi a v starobylém křesťanském řádu, jakž na to fundací kolegii i statuta starobylá od slavného fundatora císaře Karla Čtvrtého, slavné a svaté paměti, kterýž o pikhartech, kalvíních a luteráních i jiných novověrcích i novém kacířském učení neráčil věděti, cum beneficiis magistrorum stáli a z něho nevystupovali, poručiti ráčili, nebo chtějí-li podle obdarování a fundaci beneficii užívati, jsouc povinni se vedle nich ve všech spůsobech pobožných chovati, milostivě a časně poručení učiniti poručiti ráčíte.

V milostivou ochranu pánu Bohu sebe i všecky pobožné starobylé řády milující poddané a poníženě poroučíme. Datum v Praze v středu po neděli Exaudi léta 1589.

VCMti věrní, poddaní kaplané