V TÁBOŘE 1589, 15. května. - Orig. v arch. míst. král. Česk. T. 2 sub 44.

Nejjasnější, nejnepřemoženější, velikomocný Římský císaři a Uherský, Český etc. králi, pane, pane náš nejmilostivější! Pán Bůh všemohúcí a věčný rač VCMti dáti dlouhověké zdraví, ve všem za mnohá léta prospěch šťastný, nad nepřátely slavné vítězství a nad námi šťastné panování, toho všeho dobrého VCMti na pánu Bohu každého času žádati nepřestáváme. Nejjasnější císaři, pane, pane náš nejmilostivější! Psaní a milostivé poručení, kderé jste nám VCMt učiniti ráčili, milostivě nám v tom poroučejíc, což by se u nás v městě Táboře polovice odoumrtí dílu druhého od léta etc. sedmdesátého sedmého až do léta jminulého osmdesátého osmého, podle milostivého od VCMti na sněmu obecném, kderýž držán byl na hradě Pražském v pondělí po Hromnicích léta pominulého etc. sedmdesátého sedmého, na poníženou prosbu naši a jiný[ch] měst království Českého a na snažnou přímluvu předních dvou stavův, z milosti a lásky dáni a propuštěni, sešlo, a nač to zase od nás vydáno a vynaloženo jest, abychom VCMti v známost uvedli a dostatečnou zprávu svou učinili, jakž VCMti milostivé poručení v sobě obsahujíc zavírá, tomu jsme všemu vyrozuměli. A podle VCMti milostivého poručení tak sme učinili, a hned, jakožto věrni poddaní, jsouc hotovi všecknu milostivou a jistou vůli VCMti poslušně vykonati, tu všecknu věc od jmenovaných let přebíhali, vyhledávali, a pokudž by se co toho vyhledalo a našlo, [...] mohli také VCMti zprávu svou dostatečnou učiniti, nebo jsouce u nás v městě Táboře obec velmi potřebná a mimo jiná města v království Českém skrze předešlé nešťastné zkázy a z dopuštěni božího příhody schuzena, tak že se na skrovnosti a v několika letech něco takového odoumrtí schází, jakož pak léta etc. LXXXIII. v pondělí den sv. Marie Magdaleny po smrti nebožky Magdaleny vinopalky, obyvatelkyně při městě Táboře, což jest na díl náš jakožto XVIIII fß míš. odoumrtí přišlo, to do měšce obecního přijato a na opravu věže při kostele a jiné potřeby obecní obráceno a vynaloženo jest. Vejšeji pak léta etc. LXXXV po neděli Křížové ten pondělí co jest na obec naši po nebožtíkovi Janovi Bydžovským, sousedu našem někdejším, do sumy XXVI fß g. m. připadlo, takové peníze za ouřadu purkmistrskýho Kašpara Menšíka, jakž registřík jeden i druhý ukazuje, do měšce obecního vyzdviženy a toho času na vypravení povinnosti panu podkomořímu království Českýho, též panu hofrychtýři při obnovení úřadu konšelského, ano i na potřeby obecní jsou odvedeny, a z toho i počet pořádný v přítomnosti starších obecních i volencům na místě vší obce jest vykonán.

Nicméně také i odoumrť po nebožce Smíškové, kolářce, za chalupu prodanou, kderáž na VCMt a obec naši připadla, ta se k ruce VCMti do komory české od rychtáře VCMti Mikuláše Pštrosa z Mirotína, jakž z závdavku, ano i z berunkův každoročně po II fß míš. odvozuje, načež i kvitancí proti odvedení sobě vydanou má, druhá pak polovice, jakožto II fß m., do kderého se přijmu položí, z toho se také každoročně při činěných počtech obecních, nač vynaloženo jest, počet činí, a při obnovení úřadu konšelského panu podkomořímu aneb panu hofrychtýři o takových počtech činěných a vykonaných od starších obecních a volencův v známost uvozuje. A tak mimo tu sumu vejšeji aby se co sjíti mělo, najíti a vyhledati sme nemohli. Protož VCMti jakožto věrní poddaní s ponížeností i se vší uctivosti prosíme, že tuto zprávu naši VCMti učiněnou dobrotivě přijíti a nás i všecknu obec naši v své milostivé císařské ochraně jmíti ráčíte. V čemž předně pánu Bohu a VCMti, pánu, panu našemu nejmilostivějšímu, poručena se činíme. Dán v městě Táboře v pondělí den památný sv. Žofije léta etc. osmdesátého devátého. VCMti věrní poddaní