V PRAZE. 1589, 20. března. - Rukop. souč. v knih. arcib. Pr. sub Acta boh. cons. utr. 1589 - 1595.

Nejjasnější a nejnepřemoženější Římský císaři, Uherský a Český králi, pane, pane náš nejmilostivější! Jsme opět velikou potřebou přinuceni, aby mandáty vyšly a konsistoř naše, stolice VCMti, lechčena a potupována nebyla; psaní, které jsou nám město Mělník učinili, pokorně přednášíme, kteréž pod jich pečetí nám těchto dnův jest odesláno slovo od slova takto: [...] A v tom za milostivé opatření žádáme, poněvadž zjevně v témž svém psaní nám odporni jsou a své vůle požívati chtějí; mandát vyšlý VCMti i konsistoř naši potupují, a že jsme jim toho kněze, kterého oni chtěli míti, neb jiný podán jest, nedali, tehdy ctihodného kněze Blažeje Plzeňského, děkana z města Slaného, kterého jsme jim podali a za hodného té obce uznali, k sobě přijíti do své obce nechtějí, ale raději bez děkana jsouce, ten rok neřád do své obce uvésti, nějakého kněze nepořádného, an od biskupa svěcený není, chtějí, jako prvé takové mívali, v své obci míti, neb my kaplanů řádně svěcených od biskupa žádnejch na ten čas nemáme. Protož k protržení takového neřádu a na lechkost VCMti mandátův a konsistoře naší jim v tom nijak povoliti nemůžeme, ale žádáme, že pod propadením pokuty neb uvarováním skutečného trestání (aby jiné obce a místa se bály) jim poručiti ráčíte kněze Blažeje Plzeňského, děkana v městě Slaném, do obce své za děkana od času sv. Jiří nejprvé příštího aby přijali, k sobě do své obce stěhovali. Jsouce té naděje, že od VCMti ochráněni a opatřeni proti takovým potupníkům a lechčitelům práva duchovního konsistoře naší, stolice VCMti, milostivě budeme, s tím sebe a konsistoř naší pánu Bohu a VCMti poručeny činíme. Datum v Praze v pondělí post Judica léta 1589.