NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1588, 2. října. - Opis souč. v MS. arch. města Prahy, č. 1080, f. 1106.

My Rudolf Druhý etc. Oznamujem všem vůbec i jednomu každému obzvláště z obyvatelův Starého, Nového i Menšího měst našich Pražských, věrným milým, a na vědomí dáváme, Jakož podle sněmovního snešení strany sbírky nám na splacení někderých stižných dluhův našich ode všech tří stavův království tohoto Českého, věrných našich milých, svolené, z vín domácích i hostinských, z sladkých pití, z piv Rakovnických, z obilí, vlny, ryb, zlatohlavuov, stříbrohlavuov i jiných od zlata a drahých kamení, perel a klenotuov týmž sněmem vysvětlených, též i rysův, sobolův etc. a z peněz úročních těchto dnuov k odvozování jednomu každému, což by v příčinách těch kdo povinen dáti byl, opět termín při sv. Václavě již jminulém nastal, a ta dle nařízení a vyměření sněmovního nic dále než do čtrnácti dnuov po sv. Václavě zouplna sebrána i také odvedena, tu kdež náleží, býti má pod pokutami, když by tomu zadosti [se] nestalo, sněmem vyměřenými; i aby žádný nevědomostí, v které místo a komu by to, což jednomu každému též sbírky náleží dáti, od sebe odvésti měl, sebe nevymlouval, protož ráčili sme, (jakž vám to předešlými odevřenými listy neb mandáty našimi v známost uvedeno jest) k též sbírce obzvláštní osoby naříditi a jim povinnost vydati, aby to vše, což tak komu též sbírky dáti náleží, spravedlivě skrze ně se vyřizovalo, kteréžto osoby dle povinností svých tento pátek minulý na tuž sbírku na rathouze na velikém mazhauzu v jednom každém městu zasedly, a při té práci vybírání trvati budou každodenně až do vyjití těch čtrnácti dnův po svatým Václavě, to jest až do čtvrtku po sv. Diviši podle sněmovního snešení a nic dále. Protož vám všem i jednomu každému obzvláštně milostivě poroučíme, abyste v témž čase, pokudž při též sbírce dotčení vejběrčí naši sedati budou, na týž mazhauz veliký rathouzu všickni, kdožkoli v těchto městech Pražských měšťanstvím zavázáni jste, ano také i jiní obyvatelé, nicméně i hospodářové z domův z stavův vyšších při týchž městech Pražských beze všeho obsýlání najiti se dali, a kdož jest co tak z těch věcí nahoře dotčených podle téhož sněmovního nařízení dáti povinen, to vše pořádně svrchu psaným vejběrčím našim od sebe odvedli; tolikéž i osady od záduší buďto z úřaduov i obzvláštní někderé osoby, kteréž své poddané mají.

Jestliže by pak kdo v témž čase nic z obilí nebo vína, sladkých pití, piv Rakovnických, z ryb, z vlny, z věcí kupeckých, soboluov a rysuov, též z peněz na úrocích k též sbírce povinen dáti nebyl, proto nicméně před týmiž vejběrčími našimi má se na rathouze, též beze všeho obsýlání, postaviti a toho se spraviti, aby to vše k jistému vyrozumění a poznamenání přijíti mohlo; kdož by pak tak se nezachoval a v témž čase čtrnácti dní, což na koho náleží, týmž vejběrčím našim neodvedl, nebo že by ničímž povinen nebyl, toho se před nimi nespravil, potkal-li by se s pokutou sněmem vyměřenou, sám by příčina své škody býti musil. Co se pak dotýče vín hostinských, jakožto uherských, rejnských, moravských, rakouských i jiných, kdož by je koli (ovšem žádného nevymiňujíc) na prodaj neb k šenku do těchto měst Pražských přivézti dáti chtěl, podle sněmovního nařízení a obzvláštního milostivého našeho o té věci poručení vám všem ještě poroučeti ráčíme, aby žádný takových hostinských vín do těchto měst Pražských pod nižádným vymyšleným způsobem uvozovati nedal a neuvozoval, leč prvé taková vína při perkmistru našem hoř viničných a týchž vejběrčích našich k tomu nařízených opovi a vezmouce cedulku od nich a do bran, kdež naleží, ji dodadouc, teprva táž vína dáti uvézti moci bude; potom po přivezení ihned v přítomnosti dotčeného perkmistra anebo vejběrčích našich skrze měřiče přísežného sfizírovati a vyměřiti, co která nádoba věder drží. Když by pak který sud z týchž vín hostinských od kohožkoli načíti se měl, též i z pití sladkých všelijaká nádoba, podle instrukci jisté týmž vejběrčím od nás vydané a Pražanům o té věci učiněného poručeni, k čemuž sme také obzvláštně dvě osoby z konšeluov jednoho každého města naříditi ráčili, aby každýho týhodne v středu a v sobotu v hodinu nešporní na rathouze, anebo v domích jich, kdož by chtěl kteréhokoli vína nádobu načíti z hostinských vín i také sladkých pití košt s sebou přinesouce, z vín hostinských jeden žejdlík a z sladkých pití půl žejdlíku, najíti se dal a podle toho v pravdě hodnověrnou jistotu ukázal a oznámil, kde jest taková vína a pití kupoval, po čem a co jest na ně vynaložil. A tu po čem by též víno z té nádoby podle hodnosti a tak potom po každém koštu obzvláštně z jedné každé nádoby se posadilo, po těch penězích toliko a nic dráže tuž nádobu šenkovati poručil a po vydání té opět z jiné nádoby, pokudž by kdo jak mnoho nádob vín a pití měl. A tak jeden každý vědouc o tom, bude se věděti čím spraviti a před pokutami sněmem vyměřenými, kteréž sic jednoho každého, kdož by se tak nezachoval, beze všech dalších odtahuov a prodlévání následovati budou, jak vyvarovati. Na čemž také jakž sněmovnímu snešení zadosti učiní, tak i jistú a konečnú vůli naši císařskú naplní. Dán na hradě našem Pražském v neděli po svatém Jeronymu léta etc. 88.