142. Rada Nového města Pražského předkládá císaři prosebnou omluvu v příčině dědičného groše posudného, kterýž byli na splacení dluhu jim povinného přijali, i uvolují se pozůstalou ještě jim dlužnou částku 3289 kop do čtyř let bez úroku sčekati, však aby jim každého roku čtvrtý díl té sumy odveden byl.

1588, 27. ledna. Ruk. souč. v arch. m. Prahy, č. 410.

JMCské ponížená a pokorná omluva strany dluhuov, kderéž od JMCské na dědičném groši posudního JMCské v N. m. Pražském ujištěny jsou.

Nejjasnější a nejnepřemoženější Římský císaři etc., Uherský a Český králi etc., pane, pane náš nejmilostivější! Od pána Buoha všemohoucího VCMti vejborně dobrého zdraví žádati ustavičně nepřestávajíce, že všemohoucí, věčnej pán Buoh předešlého roku již pominulého v dobrém zdraví zachovati a svou svatou božskou vochranou a pomocí dobrotivě přítomen býti jest ráčil, z toho jeho svaté buožské milosti díky vzdávajíce, upřímnými našimi srdci VCMti, jakožto věrni poddaní, poníženě a poddaně přejeme. Dále tento vnově rok nastalej VCMti šťastnej a potěšitedlnej ve všem dobrém pospěšnej, též také vejborně dobré zdraví a v něm své sv. buožské požehnání [...] dáti a VCMt ode všech nešťastnejch příhod zachovati a dobrotivě za mnohá léta a po všecky dny života VCMti dobrotivě ostříhati a nad nepřátely potěšitedlné vítězství šťastně popříti ráčil, toho VCMti vždycky na modlitbách našich upřímné ve vší pokoře žádáme. Nejmilostivější císaři! Dne včerejšího jest nám dodáno milostivé VCMti poručení, jehož datum jest na hradě Pražském ff. 4. den památný Fabiana a Šebestiana léta tohoto vnově nastalého etc. 88, kderejmž VCMt milostivě nám poroučeti ráčíte, abychom, to což se nám po zavřeném s námi oučtu zase vydati dostane, peněz groše dědičného posudního od nás přijatých VCMti do ouřadu rentmistrského proti přijeti nové a navrácení staré jistoty na hotově odvedli, a že bychom na jednání s počátku s námi v domu urozeného p. p. Adama z Hradce na Hradci a Hluboké, rady VCMti a nejvyššího kancléře království Českého, při přítomnosti rad VCMti obojí dvorské i české komory v to se uvolivše s jinejmi městy k VCMti poddaně rovnosti zachovati nechtěli, jakž totéž milostivé VCMti poručení v sobě šiř obsahuje a zavírá. I nejmilostivější císaři, VCMti poníženě a poddaně oznamujeme, že podle našich nejvyšších možností i nad možnost chudé obce naší ku potřebám VCMti vždycky volně ve vší poddané hotovosti naší poníženě a poddaně sme se ukazovali a posavad na jiném nejsme, než všelikou náležitou, poníženou a poddanou poslušnost ve vší poddané hotovosti na milostivá VCMti poručení vždycky volně se ukazovati a milostivou vuoli VCMti poníženě a poddaně plniti, ač porozumíváme poněkud, že bychom před VCMtí oznámeni snad bejti měli, že na jednání s námi o upuštění od úrokuov a předešlejch jistot, kderejmiž VCMti pojištění milostivé dluohuov, kderéž chudá obec naše za VCMtí má, učiněno jest, upustiti a s jinejmi městy se srovnati nechceme. Pokudž by tak bylo, prosíme VCMt poníženě a poddaně, jakž nejvejš prošeno býti muože, pro věčného pána Buoha a milosrdenství jeho svaté, že o nás milostivě toho přijímati a VCMt víry milostivě přikládati neráčíte, neb sme my nikda ani na to nemyslili, ani mysliti nemíníme, abychme se milostivé vuoli VCMti na odpor stavěti jměli a p. B. všemohoucí nás toho uchovati ráčí. Než jestliže při takovém jednání s námi buď oustně aneb v spisích odpovědi naše dávajíce, nedostatky veliké a v dluozích velikou zašlost nad všecka jiná města království tohoto [....] předkládali, jakož pána Buoha se v tom dokládáme, že nevíme, aby ve všem království Českém v městech chudší a potřebnější obec najíti se mohla, neb někderá města i ta, kderáž pohořalá jsou, kderáž k obcím svejm mnohejm větší statky a důchody míti mohou, než obec N. m. Pražského, nebo více k té obci žádnejch statkuov a důchoduov podzemských není, kromě z Malešic a z Nuslí, a to dosti v skrovnosti. Jestli pak vejše někderé případnosti jsou podle privilegií našich, to na opravu města a potřeby obecnejch věcí, na opravy jezuov a mlejnuov a na splácení ourokuov z sum, v kderéž sme se ku potřebám VCMti ano i předkové naši i jinač v čas nenadálejch přišlejch potřeb chudé obce naší vzdlužiti musili, na splácení ourokuov dosti těžce vystačiti muože. Nebo i předešle roku již pominulého etc. 87 v takovejch našich těžkostech a nedostatcích chudé obce naší VCMti skrze poníženou a poddanou suplikací jest v známost uvedeno, nicméně i pánuom radám VCMti zřízené komory české to jest předkládáno, jakž z přípisu předešlejch od nás poníženě a poddaně činěných příležících VCMti odpovědí psanejch milostivě tomu porozuměti ráčíte, že sme nikda tomu jednáni, tak jakž bychom snad před VCMtí vyloženi býti mohli, na odporu nestáli, nýbrž nade všecku možnost nás a chudé obce naší v to se podvolovali, kdyby jen toliko s námi pořádnej počet učiněn byl, jakož k tomu sme se vždycky před pány radami VCMti komory české ohlašovali a toho žádali, co jest již od nás z před oznámeného posudního groše dědičného podle milostivejch jistot od VMCské nám milostivě učiněných přijato a co také ourokův nám a chudé obci naší zadržáno jest, a nám také doplnění 4000 fß gr. č. ku pomoci doloženo bylo, že bychom tomu poníženě a poddaně povoliti chtěli, takové té sumy nyní oznámené i bez ourokuov do 4 let, tak jakž o to s námi jednáno jest, sčekání činiti poníženě a poddaně chtěli, tak aby každého roku při sv. Jiří a při sv. Havle čtvrtej díl jistiny naší sumy nám odvozováno býti mohlo, ale věděti nemuožeme, kderak to také naše ponížené a pokorné uvolení přijato bejti nemuož. Nebo jak se pamatovati muožeme, když v domě JMti nejvyššího pana kancléře království Českého jednáno bylo, že na sumu do 4000 fß gr. č. nám jistota učiněna bude a ourokové tolikéž z sbírek že nám placeni bejti mají, a že jako na zejtří v kanceláři VCMti taková jistota nová nám v známost uvedena bejti má, a když k tomu odkladu na zejtří vyslaní naši z prostředku našeho v kanceláři VCMti najíti se dali, a potom tejž den v domě JMti nejvyššího pana kancléře království Českého jsou se postavili, tolikéž i jiná města království tohoto ten čas také v domě nejvyššího p. kancléře, jest ta věc odložena do dne sv. Diviše léta pominulého 87 do příjezdu nejvyšších pánů ouředníkuov a soudcuov zemských k soudu tehdáž nastávajícímu, že tu od JMtí, jaká jistota by nám učiněna býti měla, nám v známost uvedeno bude, čehož se jest nestalo; až zase VCMti znovu na jednání o touž věc od p. rad VCMti zřízené komory české jest nastoupeno, kdež od vyslaných našich i v spisích našich předešlé to jednání v domě p. kancléře nejvyššího připomínáno, načež nám ta odpověď dána, že již z toho jednání v domě p. kancléře nejvyššího sešlo a schází, než že od VCMti o tom zvláštní milostivé poučení p. radám VCMti komory české jest učiněno, aby s námi o to jednáno bylo, abychom od předešlejch jistot upustili, a co z groše dědičného VCMti od nás jest přijato od času obětování panny Marie léta etc. 86 jminulého na před oznámené jistoty milostivé VCMti, to abychom zase od sebe odvedli, a že ourokové také z sbírek svolenejch nám placeni budou, a potom pak zase při jiném jednání, abychom též i od ourokuov upustili, že nám naše suma hlavní ve 4 letech každého roku čtvrtej díl zaplacena a na to nová jistota učiněna bejti má, učiněn byl. A tak nejmilostivější císaři, v tak rozdílném jednání, majíce nemalé nedorozumění, nevěděli sme a posavad nevíme k čemu přistoupiti, ale nad to nade všecko v tom se před VCMtí poníženě a poddaně ohlašujíce a upřímně otvírajíce, ani již žádného zření na naši nemožnost a chudé obce naší velikou zašlost, ani také, co jiní na jednání pánuov rad VCMti komory české činí neb nečiní, abyste VCMt v skutku naši věrnou poddanost v pravé poslušnosti skutečně seznati ráčili, že poníženě a poddaně v tom se k VCMti ukázati hotovi sme a té sumy, což jest ještě pozuostalo 3289 fß 28 gr. 4 d., vše č., do čtyř let bez ourokuov poníženě a poddaně sčekání činiti a na tu sumu novou jistotu přijíti, tak aby každého roku čtvrtej díl té sumy nyní oznámené placen a odvozován byl. Neb abychom předešle již od nás přijatou sumu z groše dědičného posudného VCMti zase navrátiti a do ouřadu VCMti rentmistrského odvésti měli: pána B. všemohoucího se v tom dokládáme, žeť takovejch peněz již za sebou nemáme, než že sme je věřiteluom našim, od nichž sumy jejich nám vypovědíny, odvésti a jim zaplatiti musili a nevíme jich kde vzíti. Za to VCMti poníženě a poddaně, jakž nejvejš prošeno býti muože, prositi nepřestáváme, že CMt k naší nemožnosti a veliké zašlosti chudé obce naší a velikejm potřebám nuznejm našim se nakloniti, milostivou lítost a milostivé křesťanské utrpení nad námi milostivě míti a naše toto již nade všecku možnost ponížené a pokorné podání od nás jakožto VCMti věrnejch a stálejch ve vší poddané poslušnosti ponížených poddaných, i tuto naši pokornú a poníženou omluvu milostivě přijíti a naším milostivým císařem, králem a pánem, jakožto císař, král křesťanskej a p. p. náš nejmilostivější, milostivě zuostávati a nás milostivě v své ochraně míti a držeti přestávati neráčíte, a my za VCMt na svých modlitbách ustavičně pána Buoha prositi přestávati ne budeme, aby všemohoucí p. B. VCMt ke všemu dobrému svou svatou buožskou pomocí přítomen na každém místě bejti, dobrotivě ochraňovati a hojné své svaté buožské požehnání dáti ráčil. S tím se VCMti poníženě a poddaně poručené činíce za milostivou a laskavou odpověď VCMti poníženě a pokorně žádajíce. Datum ff. IIII. post conversionis Pauli an. etc. 1588.




Přihlásit/registrovat se do ISP