1588, 25. ledna. - Přepis souč. v ruk. arch. msta Prahy č. 1080 f. 979.

Nejjasnější a velikomocný Římský císaři, pane a bratře můj nejmilejší! VCMti své vždycky povolné a hotové služby vzkazuji a o tom nepochybuji, že snad již od jiných VCMti jest zpráva došla, kterak sou se včerejšího dne věci mé zběhly. Totiž, jakož sem málo před tím s mejm houfem k Slezským hranicím se vydal, tím oumyslem a na ten konec, abych se s jiným lidem válečným, kterýž mi na pomoc táhl, strhl a spojil, že jest kanclíř koruny týto proti mně velikou moc vyslal, tak že sem jináčeji učiniti nemohl, nežli s mejm lidem, co sem ho koli pospolu měl, v poli se s ním potkati, ale pán Bůh všemohoucí podle svého neobsáhlého osudku [sic] a milostivé vůle své ráčil jest na nás takové neštěstí dopustiti, že naší porážku sou pocítili a druhá strana jest pole obdržela, A tak sem já spolu s těmi, kteříž okolo mne a se mnou byli, ihned potom v městečku Pičíně se všech stran obklíčen, a do něho znamenitě stříleno, až naposledy ohněm i jinak do konce přemoženo jest bylo; tak že nemajíce žádné střelby, munici ani profantův a nejsouce městečko to zpevněno, poněvadž jest sice na světě jiného prostředku (leč bychom všickni napořád na hlavu poraženi bejti chtěli) nebylo, z přinucené a nevyhnutedlné potřeby pro ušetření toho, aby se ta nevinná krev křesťanská víceji nevylévala, dáti sem se musil. Pánu Bohu všemohoucímu a času to poručeno buď.

I poněvadž nyní toliko na tom záležeti chce, aby se přátelsky o to jednalo, kterak a jakým způsobem bych této těžkosti zbaven neb zproštěn býti mohl: a protož VCMti služebně a bratrsky za to prosím, abyste na to bedlivě pomysliti a v své dostatečné uváženi, aby se to tím dřívěji bez prodlévání předsevzalo a vykonalo, milostivě vzíti ráčili. Zakazuje se kanclíř velice a hrubě, že prostředky a cesty takové, které by oboum stranám bez obzvláštní obtížnosti byly a k žádnému posměchu neb zmenšení mne a domu slavnému našemu se nevztahovaly, nýbrž víceji příjemny byly, obmejšleti a vyhledávati chce. Sem k osobě jeho nepochybné té naděje a důvěrnosti, že tomu všemu s pochvalou svou zadosti učiniti a vykonati to neobmešká, jakž sem pak jeho upřímnou mysl ke mně i ke všem mým v týto naší příhodě v mnohých skutcích poznal. Vedle toho učinil jest mi také dotčený kanclíř tuto zprávu: ačkoli by mu poručeno bylo tu začatou válku předce v VCMti zemích continuovati a vésti, avšak poněvadž by se víceji k tomu snažil, aby mezi VCMti zeměmi a obyvately království tohoto raději dobrý pokoj a srozumění zachováno bylo, nežli další nějaké zakyselení a záště povstati měly, zvláště i za tou příčinou, majíce on tu nepochybnou naději, že by všecka nedorozumění a odpornosti vzniklé tím snázeji a lépěji nyní k přátelskému porovnání a dokonalému vyřízení přivedeny bejti mohly, uvolil jest se v to, že tak dlouho a dotad dotčenou válku zanechati a, zastaviti chce, pokudž by VCMt, aneb země a poddaní VCMti, tolikéž se pokojně chovati a nic nepřátelského proti koruně této předsevzíti nechtěli a příčin k nevolem a nesnázím nedávali. A protož aby VCMt netoliko při království Českým, nýbrž také v království Uherským a ve všech jiných městech, kde království Polské s zeměmi VCMti hraničí, o tom dostatečné poručení učiniti, obzvláštně pak oumysl svůj v této věci bez prodlévání psaním svým milostivě otevříti a oznámiti ráčili, tak aby nadepsaný kanclíř lid svůj válečný, kterýž při hranicích, však bez činění dalších vpádův neb škod, leží, dáleji s obtížnosti nemalou a velikými outratami nezdržel, městečko pak Pičín, kteréž jest včerejšího dne vzato, to že tak dlouho v svém opatrování míti a držeti chce, až by ta oznámená pacifikací předsevzata byla a on to všecko svému králi a stavům přednésti mohl.

Čehož sem VCMti služebně a bratrsky tejna učiniti nechtěl, uznávajíce sám toho důležitou potřebu vysoce býti, aby se od VCMti stiežně panu biskupu Vratislavskému napsalo a poručilo, při obyvatelích knížetství Slezského o tom dostatečně a skutečně naříditi, aby oni nic nepřátelského proti těmto zemím bez vůle a vědomi VCMti před sebe nevzali; a VCMt za to snažně a bratrsky prosím, abyste se pro obecné dobré všeho křesťanstva a věrných poddaných svých milých k tomu, co k zdržení dobrého pokoje za potřebné se bejti pozná, milostivě a laskavě nakloniti ráčili, poroučejíce sebe se všemi svejmi k bratrské a milostivé lásce VCMti. Dán půl míle pod Pičín XXV., dne měsíce ledna léta etc. osmdesátého osmého. VCMti poslušný bratr