V OPOLI. 1588, 8. ledna. - Orig. v arch. Jindřichohrad.

Urozený pane, pane a příteli náš zvláště milý a pane k nám laskavě příznivý! VMti služby své povolné s vinšováním dlúhého zdraví a v něm jiného všeho dobrého od pána Boha všemohúcího věrně vzkazujem. Při tom VMti tajiti nemůžem, že jest nám při nyní od pana hejtmana těchto knížetství rozepsaným a držaným sněmě zde v Opoli mandát otevřený s podpisem a pečetí JMCské předložen, z kteréhož jsme lítostivě porozuměli, jakým způsobem by JMCské zpráva dána býti měla, že bychom podle svolení a zavření sněmu knížecího, strany veřejné hotovosti, tomu na odpor se zasazovati a nějaká obzvláštní conventicula, jakž se toho v tom mandátu dokládá, zastírajíc se privilegium, před se bráti měli. I pokudžby také nám stavóm těchto knížetství to přičítáno býti mělo, přišlo by nám s nemalú lítostí toho užívati, aby JMCské o nás takové zprávy činěny a tudy při JMCské v nějakú nemilost a trestání, o kterejž se v tomž mandátu zmínka činí, uvozováni býti měli.

Súce pak tím jisti, že od nás ničeho toho, co by výš psané veřejné hotovosti na sněmu knížecím nařízené na odpor se vztahovati mělo, před se bráno ani těch conventiculí činěno není, stolka kdy toho pan hejtman za potřebné uznal sněm obecní v vlastních potřebách JMCské, tolikéž i zemských, zvláště ku předložení zavření sněmu knížecího rozepsal, tehda jsme se poslušně zachovali a k takovým potřebám sjížděli, což za žádný conventicule počítáno býti nemůže. V čemž teď JMCské poníženú omluvu činíme, ve vší poníženosti prosíc, aby takovým zprávám, ač jestliže by také na nás tím, jakž nahoře dotčeno, míněno býti mělo, u sebe milostivě místa dávati a takové v tom mandátu obsažené nemilosti, ku kteréž bychom nevinně přišli, proti nám nésti neráčil.

Neb jiného úmyslu nejsme a nikda jsme nebyli, než všelijakú náležitú věrnost, poddanost a poslušenství proti JMCské, císaři a pánu našemu nejmilostivějšímu a dědičnému, tolikéž s strany té nařízené hotovosti rovnost podle jiných knížetství zachovati. Jakž pak v skutku to od nás se stalo, že jest nemalý počet lidu pěšího, totiž sedmého člověka z měst a vesnic, pro opatření hranic v několika místech a protržení vpáduov a pálení, které se z Polsky již bylo začalo, vypraveno a tudy takovému nebezpečenství a vpádóm se předešlo, na což nemalý náklad s nemalú obtížností naší vynaložen jest. Kdež VMt, pána a přítele našeho zvláště milého a pána k nám laskavě příznivého, za to přátelsky velice a úslužně prosíme, že JMCské, pánu našemu nejmilostivějšímu, takovú poniženú omluvu naši předložiti a nás dále v tej věci při JMCské milostivě a laskavě zamluviti se stiežiti neračte, a my se toho VMti po vše časy svými povolnými službami odsluhovati rádi chceme. A s tím se VMti na všem dobře a šťastně jmíti vinšujem.

Datum v Opoli při sněmu obecním v pátek po svatých Třech králích léta 1588.