1587, 18. listopadu. - Rukopis souč. v archivu m. Prahy, č. 410.

VMti vysoce urozený pane, pane etc., nejvyšší p. hofmistře království Českého, pane nám milostivě a laskavě příznivý! VMt tejna učiniti nemuožeme, že jest nám zpráva dána, kterak by JMt, pán, pán náš nejmilostivější, na poníženou a pokornou suplikací naši k tomu se milostivě nakloniti a správci duchovního do kláštera Slovanského u nás v N. m. Pražském strany naší podobojí přijímajících naříditi ráčil, a podle toho zejména nějakého kněze Matouše Benešovského, kderejž sobě na tento čas jiné příjmí jest dal, snad proto, aby poznán bejti nemohl, neb sic dávno jest ten kněz Matouš Benešovskej známej i také jaké jeho chování jest. I pokudž by tak bylo, jakž nám zpráva se dává, že by zajisto [sic] tejž kněz Matouš Benešovskej, kderejž prvé jsa strany katolické, od té odstoupiv, k straně naší pod oboji přijímajících se jest dal, a že prvé nedobře se jest choval, jestliže by k tomu přišlo a on do téhož kláštera Slovanského uveden byl, poznáváme bejti toho potřebu, poněvadž v témž klášteře nemálo klínotuov od zlata a stříbra jest, kderak by to před ním opatřeno, aby v bezpečnosti vcele a zouplna zuostati mohly; neb i také od jinejch záduší klenotové někdeří k schování sou svěřeni, aby potom snad (čehož pán Buoh uchovati rač), jakž příkladové někdeří toho jsou, že klenotové buď klášterní nebo kostelní od někderejch osob takovejch duchovních pobráni jsou a ony pryč ukrytě s tím jsou ucházely. I znajíce my téhož kněze Matouše Benešovského i také jaké chování jeho jest, VMti to se vší náležitou uctivosti k laskavému uvážení pokorně podáváme; ta naděje jest, jestliže byste ráčili na chování jeho milostivě se poptati, že snad od jinejch to ráčíte uslyšeti. Však my na tento čas proti MCské milostivému uvážení a VMtí nemluvíce, tento prostředek VMti k laskavému uvážení pokorně přednášíme. Aby milostivá vuole JMCské poníženě a poddaně ušetřína od nás byla, poněvadž JMCská, p. p. náš nejmilostivější, milostivě opatrovati to ráčí, aby správci duchovni v témž klášteře bytem byl, jest tu nedaleko od téhož kláštera kněz Jiřík u sv. Vojtěcha v Podskalí, kderejž hned brzo po smrti dobré paměti kněze Jindřicha a opata téhož kláštera na milostivé JMCské poručení v témž klášteře službu buoží vykonával, to jest až posavad činil, a vidí se nám, že na tento čas tejž kněz Jiřík mohl by k správě téhož kláštera podán a uveden bejti. Neb pokudž nám známej jest, nemuožeme o něm nic scestného povědíti, než že se tu dobře a pokojně chová a lidé že naň laskavi sou, ano také, jak zpraveni jsme, že do téhož kláštera za kaplana jest ordinován. S tím se VMti poručeny činíce, že toto naše pokorné předložení laskavě přijíti i také milostivě vážiti ráčíte. Datuom ff. IIII. post Briccii an. 87.

Panu kanclíři nejvyššímu mutatis mutandis, též pánuom do komory mutatis mutandis.