NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1587, 16. dubna. - Konc. v arch. místod. král. Českého. S. 15. sub 13.

My Rudolf etc. Oznamujem všem vuobec i jednomu každému obzláště z obyvateluov Starého, Nového i Menšího měst našich Pražských, věrným milým, a na vědomí dáváme, jakož podle sněmovního snešení z strany sbírky jisté, nám na splacení některých stižných dluhuov našich ode všech tří stavuov království tohoto Českého, věrných našich milých, svolené, z vín domácích i hostinských, z sladkých pití, z piv Rakovnických, z obilí, z vlny, ryb, zlatohlavuov, stříbrohlavuov, i jiných od zlata a drahých kamení klenotuov, týmž sněmem vysvětlených, též i z rysuov, soboluov etc. a z peněz úročních těchto dnuov k odvozování jednomu každému, což by v příčinách těch kdo povinnen dáti byl, termín první při svatém Jiří již přicházejícím nastává a ta dle nařízení a vyměření sněmovního nic dále než. do čtrnácti dnuov po svatým Jiří zouplna sebrána i také odvedena, tu kdež náleží, býti má pod pokutami, když by se tomu zadosti nestalo, sněmem vyměřenými: i aby žádný nevědomostí, v které místo a komu by to, což jednomu každému k též sbírce dáti náleží, od sebe odvésti měl, sebe nevymlouval, protož ráčili sme k též sbírce obzvláštní osoby naříditi a jim povinnost na to vydati, aby to vše, což tak náleží k též sbírce, spravedlivě skrze ně se vyřizovalo. Kteréžto osoby dle povinností svých tuto středu nejprvé příští [22. dubna] na tuž sbírku na rathauze anebo v domu radním na velikém mazhauzu v jednom každém městě zasednou, a při té práci vybírání trvati budou každodenně až do vyjití čtrnácti dnův po svatým Jiří, to jest až do dne památky vstoupení na nebesa pána a spasitele našeho Ježíše Krista [7. května] podle sněmovního snešení a nic dále.

Protož vám všem i jednomu každému obzvláštně milostivě poroučíme, abyste v témž čase, pokudž při té sbírce dotčení výběrčí naši sedati budou, na týž mazhauz veliký rathauzu všickni, kdožkoli v těchto městech Pražských měšťanstvím zavázáni jste, ano také i jiní obyvatelé, nicméně i hospodářové z domuov z stavuov vyšších při týchž městech Pražských najiti se dali, a kdož jest co tak z těch věci nahoře dotčených podle téhož sněmovního nařízení dáti povinnen, to vše pořádně svrchu psaným vejběrčím našim od sebe odvedl, tolikéž i osady od záduší buďto z úřaduov i obzvláštní někderé osoby, kteréž své poddané mají.

Jestliže by pak kdo v témž čase nic z obilí nebo vína, sladkých pití, piv Rakovnických, z ryb, z vlny, z věcí kupeckých, soboluov a rysuov, též z peněz na úrocích k též sbírce povinnen dáti nebyl, proto nicméně před týmiž vejběrčími našimi povinnen jest na rathauze se postaviti a toho se spraviti, aby to vše k jistému vyrozuměni a poznamenání přijíti mohlo. Kdož by pak tak se nezachoval a v témž čase, což na koho náleží, týmž vejběrčím našim neodvedl, nebo, že by ničím povinnen nebyl, toho se před nimi nespravil, potkal-li by se s pokutou sněmem vyměřenou, sám by příčina své škody býti musil.

Co se také dotýče vín hostinských jakožto uherských, rejnských, moravských, rakouských i jiných, kdož by je koli (ovšem žádného nevymiňujíc) na prodaj neb k šenku do těchto měst Pražských přivézti dáti chtěl, podle sněmovního nařízení a obzvláštního milostivého našeho o té věci poručení, vám všem ještě poroučeti ráčíme, aby žádný takových hostinských vín do těchto měst Pražských pod nižádným vymyšleným spůsobem uvozovati nedal a neuvozoval, leč prvé taková vína při perkmeistru našem hor viničních a týchž vejběrčích našich k tomu nařízených opoví, a vezmouce cedulku od nich a do bran, kdež náleží, ji dadouce, teprva táž vína dáti uvézti moci bude; potom po přivezení ihned v přítomnosti dotčeného perkmeistra anebo vejběrčích našich skrze měřiče přísežného sfizirovati a vyměřiti, co která nádoba věder drží. Když by pak který sud z týchž vín hostinských od kohožkoli načíti se měl, též i z pití sladkých všelijaká nádoba podle jisté instrukcí týmž vejběrčím od nás vydané a dotčeným Pražanuom o té věci učiněného poručení, k čemuž sme také obzvláštně dvě osoby z jednoho každého města a z konšeluov naříditi ráčili, aby každého týhodne v středu a v sobotu v hodinu nešporní na rathauze anebo v domích jejich, kdož by chtěl kteréhokoli vína nádobu načíti, z hostinských vín i také sladkých piti košt s sebou přinesouce, z vín hostinských jeden žejdlík a z sladkých pití puol žejdlíku, najíti se dal, a podle toho v pravdě hodnověrnou jistotu ukázal a oznámil, kde jest taková vína a pití kupoval po čem a co jest na ně vynaložil; a tu po čem by též víno z té nádoby podle hodnosti a tak potom po každém koštu obzvláštně z jedné každé nádoby se posadilo, po těch penězích toliko a nic dráže túž nádobu šenkovati poručil, a po vydání té opět z jiné nádoby, pokudž by kdo jak mnoho nádob vín a pití měl. A tak jeden každý, vědouc o tom, bude se věděti čím spraviti a pod pokutami sněmem vyměřenými jak vyvarovati, na čemž jistú a konečnú vuoli naši císařskou naplní, též i sněmovnímu snešení zadosti učiní. Dán na hradě našem Pražském ve čtvrtek po Svátosti léta etc. 87.