V PRACHATICÍCH. 1587, 5. března. - Opis současný v kop. města Prachatic od 1577.

VMt. milostivý pane! Majíce my o tom hojnou vědomost, jaký jest se snešení všech tří stavů království tohoto Českého strany sbírky od vín, obilí i jiných hedbávných věci stalo, a chtěje se v tom podle takového nařízení chovati, jako i jiná města a poddaní VMti, a jináč témuž artikuli ze strany sbírky od obilí až posavad nerozumějíce, než aby se toliko z toho obilí platilo, komu co doma naroste, a tak i okolní města JMCské, jakž od nich zpraveni sme, v tom se chovají. Ale my souce napomenuti, aby každý soused, item, forman, nebo sedlák, přiveza k nám obilí, kolikrát by se koli to obili všelijaké [...] na nejvyšší zrósti by muselo a naposledy by i k tomu přišlo, že by tak mnoho sbírky od jedné nyní se sešlo, zač by se koupiti mohlo. Soumaři pak koupíc od nás obilí a naložíc, ven ze země přes pomezi je nésti chtěli a též z něho takovou sbírku dáti museli: poněvadž prvé ungelt z obili JMCské u nás dávají, ti by s těžkostí tomu obvyknouti mohli, ale na jiné silnice by se obraceli a nás při pokoji seděti nechali. Však že se žádná zmínka v sněmu o takových soumařích neděje, zdání naše jest, že takovou sbírkou povinni nejsou, než formané, kteří na vozích ven ze země obilí vyvozují a z něho nikdá prvé neplatili, jako tito posavád platiti musejí, ti složením takové sbírky sou povinni. Jiní pak formané, soumaři a sedláci, kdyby též z toho obilí, přiveza je k nám a prodadouce, z něho dáti musel, sprosta žádného obilí míti bychom nemohli, ani tu stezku čím fedrovati a tak by VMti znamenitá újma na důchodech i nám na našich živnostech státi by se musela. Jakož pak od začátku nařízení takové sbírky, v pravdě, milostivý pane, račte věřiti, netoliko polovice, ale ani třetího dílu obilí pro tu příčinu k nám se nedodává, a kdyby ta věc tak předce u nás průchod svůj, jak se VMti oznamuje, míti měla, všecky soumary, formany i sedláky od sebe bychom odehnali a na jiné silnice obrátili. I poznávaje my v skutku takové zmenšení důchodů VMti a našich živností, o touž věc sme v nebytí VMti doma na pana Krčína skrze posly naše, i také těchto dnův pominulých, skrze listovní psaní, ode vší obce naší na VMt s ponížeností vznesli, jak bychom se v té věci chovati měli, aby VMt při důchodech a my živnostech zachováni býti ráčili, rady a naučení sme žádali; ale až posavád žádné odpovědi na to nemáme. A protož, náš milostivý pane, poněvadž VMti jest dobře vědomé, jaké prvé JMCská u nás, jakožto městě pomezním, ungelty, aufšlogy a mejta z téhož obili míti ráčí, kdyby tato sbírka ode všech tak zouplna dávati se měla, mimo všecka jiná města pomezní, nám by se ublížení a skrácení i lidem přespolním k nám pracujícím státi muselo. Ale sme té ponížené prosby a žádosti, že na nás toho přijíti dopustiti neráčíte, nýbrž nás při spůsobu a chování v této příčině jiných okolních pomezních měst, od nichž bychom zprávu vezma tak se chovati chtěli, milostivě pozůstaviti ráčíte, prosíme, a za milostivou a laskavou odpověď s ponížeností žádáme. Datum v městě Prachaticích ve čtvrtek post Oculi 87.