Od 8. ledna do 6. prosince 1586. - Záp. úřední souč. kvat. rel. žlut. 1582-89, č. 47.

v král. česk. arch. zemském.

Dne 8. ledna 1586. "Věděti vám dáváme, že sme z plnosti moci, jakožto král Český, dědičně prodati ráčili slovutnému Danielovi staršímu Pilgramovi z Pilgramu, věrnému našemu milému; čtyry sta čtyryceti jeden provazec lesů, sem i tam místy vysekaných, od panství našeho Krupeckého, kdež v Kolnperku slove, s gruntem a dnem, počnouc za mýty Krupeckých; tak jakž skrze hajné a k tomu nařízené osoby vymezeno jest, až za cestu Uhlířovu, která k lesu přední Cinvald řečenému běží, a z druhé strany s grunty Fojtstorfskými pod Kolperkem se stejkající, též čtyryceti šest provazcův v lesu Miglice řečeném, počnouc od mezí a obcí Foitdorfských a Habartických, jinak Ebrstorfských, zhůru jda při tom potoku, při kterémž puchýrny jsou, též i ten mlejn, který jest jmenovaný Pilgram od Jana Helma koupil a zaplatil, s grunty Rudolfa z Bínu a na Libnštejně se stejkající i s těmi kopaninami, které jest Julius Andres držel, jakž to všecko křížem nad potůčkem, kterýž přes ty grunty teče a k nim náleží, vymezováno jest, proti vyčtení do ouřadu našeho rentmistrského jednoho sta devadesáti tří kop míšenských; a to se vší zvolí etc."

Dne 22. května t. r. "Jakož jsme skrze jistú vejpověď ubrmanskú, kteréž datum jest v pátek den svatého Marka evangelisty léta tohoto vosmdesátého šestého, s slovutným Mikulášem Bryknarem Brukštejna, věrným naším milým, o prodaj a postoupení nám statku jeho Zap a všeho i všelijakého k němu příslušenství, tak jakž jest toho sám v držení a užívání byl, porovnáni, tak že jsme takový statek od něho v půltřináctu tisících kopách groších českých ujíti ráčili, na kteroužto sumu jemu Mikulášovi Bryknarovi postoupiti jsme ráčili tvrzi, dvoru a vsi Cvrčovic a vsi Kostomlatek s dvory kmetcími a s jiným vším a všelijakým k nim příslušenstvím, jakž to nadepsaná vejpověď ubrmanská šířeji v sobě obsahuje a zavírá, ve čtyřech tisících kopách groších českých, a puol třetího tisíce kop grošův českých na hotově dáno a vyčteno jest. Ostatní pak sumu, to jest šest tisíc kop grošův českých, i s ourokem podle nového nařízení na to přicházejícím zápisem dskami zemskými na statku Zapích; se vším k tomu příslušenstvím a což k tomu náleží, tak na ten spůsob zjistiti ráčíme, aby jemu Mikulášovi Bryknarovi každého půl léta, počnouce při svatém Havle nejprvé příštím, z důchoduov panství našeho Brandejského jeden tisíc kop grošuov českých dán byl i s ourokem polouletním na šest tisíc kop grošuov českých vzešlým, a při svatém Jiří, když se psáti bude léta osmdesátého sedmého, též jeden tisíc i s ourokem na pět tisíc kop groš, českých vzešlým, též při svatém Havle téhož létá osmdesátého sedmého jeden tisíc i s ourokem na čtyry tisíce kop gr. českých vzešlým, a při svatém Jiří; když se psáti bude léta etc. osmdesátého osmého, jeden tisíc s ourokem na tři tisíce kop gr. českých vzešlým, též při svatém Havle téhož léta jeden tisíc kop grošů čes. i s ourokem na dva tisíce kop grošův českých vzešlým, a více při svatém Jiří když se psáti bude léta etc. osmdesátého devátého ostatní jeden tisíc kop guošův českých i s ourokem na to vzešlým aby dodán a tak na ty časy a terminy zouplna vyplňován byl. S tím doložením, jestliže by jemu Mikulášovi Bryknarovi při kterémkoli terminu, buď při svatém Havle neb svatém Jiří, suma jeho dána nebyla i s ourokem, jakž se nahoře píše, tehdy aby se mohl v ten statek pro všecku sumu, neb pro ouroky, s jedním komorníkem Pražským uvázati a jej držeti dotud, dokudžby mu všecka suma s ouroky a škodami na to vzešlými dána a zaplacena nebyla. Protož aby těmi šesti tisíci kopami grošuov českých, jakž slušné jest, jist býti mohl, ráčili jsme tebe v té věci za relatora našeho naříditi etc."

Dne 21. června t. r.: "Věděti vám milostivé dáváme, že jest nám urozený Abundus Šlik z Holejče, hrabě z Pasaunu na Hemrsgrýnu, jagrmistr náš v království Českém, věrný milý, k obzvláštní potřebě a k milostivému našemu zalíbení vosm tisíc kop míšenských až do svatého Havla nejprvé příštího poddaně zapůjčil. I chtíce my, aby dotčený Abundus Šlik sumou svou jist a bezpečen býti mohl, jemu jsme ji na statcích našich Hertnberku a Šenpachu v kraji Loketském ležících s jich vesnicemi a jiným příslušenstvím, tak jako by tuto zejména dostaveny byly, ujistiti milostivě povoliti ráčili etc."

Dne 17. října t. r.: "Věděti vám milostivě dáváme, že jsme statečnému Hertvikovi Zejdlicovi z Šenfeldu na Zvoliněvsi, radě naší a vrchnímu hejtmanu všech panství v království Českém, věrnému milému, dvuor poplužní při vsi Bradkovicích ležící s mlejnem a potůčkem, kterejž při něm jest, s dědinami ornejmi i neornejmi, lukami k témuž dvoru náležitými a připojenejmi i s těmi, kteréž na ten čas na díle rybníkem nade mlejnem Bradkovským ležícím zatopeny sou i s jiným vším a všelijakým k tomu příslušenstvím, a jakž toho všeho týž Hertvik Zejdlic na tento čas (nevědouce dokonce dědičné-li čili zápisné to jest) v držení a užívání byl a zuostává, v sumě puol vosmu stu a půl třinácti kopách groších českých ku pravému právu dědickému odbýti a prodati ráčili etc."

Dne 18. října t. r.: "Věděti vám milostivě dáváme, že jsme z plnosti moci, jakožto král Český, urozeným Bohuslavovi, Krištofovi mladšímu, Mikulášovi a Arnoštovi, bratřím Leskovcům z Leskovce na Cerekvici, Božejově a Leštně, i na místě Albrechta, strejce jejich nedílného let nemajícího, dědiny naše zápisné jmenovitě městečko Novú Cerekvici, ves Pavlov, ves Branišov, ves Čejkov, ves Tešenov, ves Chrastov, ves Zajíčkov, ves Markvarec, ves Myslov, ves Čížkov, s jedním člověkem ve vsi Vlasenici, s lidmi osedlými i neosedlými, aneb z těch gruntův zběhlými, s krčmami, s platy stálými i běžnými, s ospy, kurmi, vejci, česáním, robotami, s rybníky, potoky, vodotočinami, lesy, horami, stráněmi, porostlinami, s poddacími kostelními a se vším příslušenstvím a plným panstvím, v těch mezech a hranicech, v nichž nadepsaný statek jest a záleží, nic ovšem nevymiňujíc, tak jakž toho posavad po předcích svých v držení a užívání byli a jsou, za sumu pět tisíc kop míšenských k dědictví dědičně prodati ráčili, tak a na ten spůsob, kdež jsou jmenované městečko a vesnice s jich příslušenstvím někdy byly duchovní a zápisné, že již dále na budoucí a věčné časy nemají slouti a býti zápisné ani duchovní etc."

Dne 18. října t. r.: "Věděti vám milostivě dáváme, že jsme z plnosti moci, jakožto král Český, statečnému Krištofovi staršímu Leskovcovi z Leskovce na Novém Rychnově, věrnému našemu milému, dědiny naše zápisné jmenovitě tvrz Nový Rychnov s dvorem poplužním, tudíž městečko Rychnov, ves Řeženčice, ves Miličov, ves Hojkov, ves Boryšov, ves Cejl, ves Volešnú, ves Řemenov, ves Chvalov, ves Vonšovice, ves Dechtáře, ves Lhotky, s lidmi osedlými i neosedlými, aneb z těch gruntův zběhlými, s krčmami, s platy stálými i běžnými, s ospy, kurmi, vejci, koněpěmi, robotami, s rybníky, řekami, potoky, vodotočinami, lesy, horami, porostlinami, s poddacím kostelním v městečku Rychnově i se vším příslušenstvím a plným panstvím, v těch mezech a hranicích, v nichž nadepsaný statek jest a záleží, nic ovšem nevymiňujíc, tak jakž toho posavad po předcích svých v držení a užívání byl a jest, za sumu šest tisíc kop míšenských k dědictví prodati ráčili, tak a na ten spůsob, kdež jsou jmenované, tvrz, městečko a vesnice s jich příslušenstvím někdy byly duchovní a zápisné etc."

Dne 15. listopadu t. r.: "Věděti vám milostivě dáváme, že jsme z plnosti moci a jakožto král Český, slovutnému Benjaminovi Kutovcovi z Ourazu na Hlubočerpích, nejjasnější kněžny paní Marie, císařové Římské, jakožto králové České, paní mateře naší nejmilejší, Její Lásky hofrychtéři v témž království, věrnému našemu milému, i na místě bratří jeho mladších Martina a Hendrycha léta jmajících, i Jana a Viléma let nemajících, dědiny naše, totiž tvrz Komořice s dvorem poplužním, s poplužím, s pivovarem, s mlejnem, vovčínem, tudíž ves Komořice, ves Vežerty, ves Nuzice, ves Prusice, ves Radlice, ves Bohuňovice, ves Třemošnice, vsi celé, item, ve vsi Voplanech šest osedlých, ve vsi Chvatlinách tři osedlý, ve vsi Břežanech dva osedlý, ve vsi Barchovicích též dva osedlý s dvory kmetcími, s platy stálými i běžnými, též s chmelnicemi, zahradami, dědinami, lukami, potoky, lesy, porostlinami, obcemi, s průhony, s lidmi osedlými i neosedlými, aneb z těch gruntův zběhlými, s sirotky, s vdovami i s spravedlivostmi jich a tak se vším a všelijakým k témuž statku zápisnému příslušenstvím, i s tím a s vejplatou toho, co jsou předešlí držitelové od toho statku zápisného odzastavili a k témuž statku přísluší, se vší zvolí a plným panstvím, tak a v témž plném právě, v týchž mezech a hranicích, nichž nadepsané dědiny a vesnice od starodávna záleží a někdy Jan Čabelický z Soutic a syn jeho Prokop Čabelický, též z Soutic, a nyní on Benjamin Kutovec s nadepsanými bratřími svými v držení a užívání byli a jsou, nic ovšem nevymiňujíc ani kderé zvláštnosti tu sobě, ani dědicuom našim a budoucím králuom Českým, na tom na všem tudíž dále nepozuostavujíc, za puol osma tisíce kop grošuov českých dědičně prodati ráčili, jakž trh a smlúva mezi námi a nim Benjaminem Kutovcem ve čtvrtek po svatém Martinu tohoto léta osmdesátého šestého učiněná o tom šíře vysvědčuje a v sobě zavírá, tak že ty dědiny a vesnice se vším jich příslušenstvím etc."

Dne 22. listopadu t. r.: "Jakož jsme statečnému Mikulášovi Nosticovi z Nostic a na Tesavě, radě naší komory české, věrnému milému, v pondělí po neděli Jubilate (22. dubna) jminulého osmdesátého štvrtého léta dvůr řečený Prače s platem, k zámku našemu Brandejsu náležející, tak jakž jest nám jedním i druhým právem přisouzen, s dědinami, lukami, viničkou pustou a jiným příslušenstvím pod týž roční plat, kteréhož se rozdílně při svatém Jiří a svatém Havle po pěti kopách groších českých a čtyry slepice platí, za půl vosma sta kop grošův českých dědičně prodati ráčili. I prosil jest nás s ponížeností dotčený Mikuláš Nostic, aby z toho platu sjíti, a on týž dvůr svobodně bez vejminek držeti mohl, s tím uvolením, že by nám za to trhem dáti chtěl čtyry sta kop míšenských: k jeho to prosbě pro služby, kteréž nám od dávních let činiti nepřestává, milostivě nakloněni souce, jsme mu takovej plat za těch čtyry sta kop míšenských tolikéž dědičně podati; takže již nadepsaný dvůr s jeho příslušenstvím, též s starou tvrzí a rybníkem řečeným Večeře (čehož v předešlém vkladu pominuto jest) není a nemá slouti a býti více poplatní etc.

Dne 29. listopadu t. r.: "Věděti vám dáváme, že jest nám urozený Viktorin Křinecký z Ronova na Činěvsi, věrný náš milý, i na místě Jiřího Volfa, bratra jeho mladšího, prodal dědictví své ve vsi Činěvsi i s tím, což jest tu zápisného držel, s dvory poplužními, s koupenými a v nich s těmi svršky a nábytky, s kterýmiž ti dvorové jeden od někdy Šťastného Křineckého a druhý od něho Viktorina skoupený byl, s dědinami, lukami, lesy, rybníky, struhami, vodotočinami, s platy a s lidmi osedlými i neosedlými, též s vdovami a sirotky, kteřížkoli k těm gruntuom náležití jsou, krom těch osob, které sobě dotčený Viktorin Křinecký při prodaji vymínil a do komory naší české poznamenané podal, při tom aby zůstaven byl, s krčmami, s poddacím kostelním, kurmi, vejci, robotami, se vší zvolí, s plným panstvím, v čemž to dědictví i také zápisenství záleží, nic sobě tu dědicuom a budoucím svým nepozuostavujíc, jmenovitě za devět tisíc čtyry sta kop míšenských etc."

Dne 4. prosince t. r.: "Vědětiť milostivě dáváme, že jsme urozenému Pavlovi Sixtovi Trautsonovi z Šrofnštejna a Šprechnštejna, radě naší, komorníku a nejvyššímu maršálku a presidentu v dvorské radě, našemu věrnému milému, dům náš na Hradčanech, mezi domem svým a urozeného Jaroslava Libštejnskýho z Kolovrat na Petršpurce a Rabštejně, rady naší a Dolních Lužic landfojta, věrného milého, ležící, s zahradami a jinejmi všemi a všelijakejmi příslušenstvími, z milosti naší císařské, pro jeho věrné, pilné a ustavičné služby dědičně dáti ráčili etc."

Dne 6. prosince t. r.: "Věděti vám milostivě dáváme, že jsme z plnosti moci, jakožto král Český, urozenému Václavovi Berkovi z Dubé a Lipého na Rychmburce, věrnému našemu milému, na jeho poníženou žádost a pro věrné, pilné a stálé služby, které jest předkům našim, slavných pamětí, i nám vždycky rád činil a činiti k milostivému našemu zalíbení nepřestává, k dědictví dáti ráčili, mlejn slove Štickej s rolí, který jest od někdy Petra Hrocha, a ves zápisnú Čankovice řečenú, již jest od Jana a Cipriana bratři Svitkovských ze Škudl koupil, s dědinami, lukami, pastvinami, lesy, háji, porostlinami, potoky, vrbinami, s lidmi osedlými i neosedlými aneb z těch gruntův zběhlými, s ouroky, poplatky, kurmi, vejci, robotami a krčmami a se všemi oužitky, se vší zvolí a plným panstvím a se vším k tomu příslušenstvím, tak jakž jsou toho Petr Hroch a Ciprian Svitkovský po otci svém v držení byli, nic ovšem nevymiňujíc, tak a na ten spůsob, kdež jest jmenovaný mlejn a ves s jich příslušenstvím někdy byli zápisné, že již dále etc."