27. Královská instrukcí na sněm český, jenž zahájen byl dne 17. listopadu 1586 na hradě Pražském.
Opis souč. v rukop. archivu města Prahy č. 1080, fol. 950.
Instrukcí sněmovní léta osmdesátého šestého.
JMt Římský císař, Uherský, Český etc. král, pán náš nejmilostivější etc., od stavuov království tohoto, poddaných svých, věrných milých, že jsou se k tomuto od JMCské etc. položenému a rozepsanému sněmu obecnímu poddaně najiti dali, s obzvláštní vděčnosti přijímati ráčí. I ačkoliv by JMCská dotčených stavuov rozepsáním a položením tohoto sněmu milostivě rád ušetřiti a ušanovati byl ráčil, však JMCská z mnohých pilných a vysoce duoležitých potřeb toho jest nikoliv pominouti moci neráčil. Neb JMCská pochybovati neráčí, že stavové sami o tom dobrou vědomost mají, že potřeby a stížnosti JMCské až posavad se neumenšují, nýbrž čím dále vždy stížněji a nebezpečněji nastávati a ukázati se chtějí, a těm bez přičinění a skutečné pomoci stavův, věrných poddaných JMCské, nijakž spomoženo býti nemůže.
I přivedše sobě JMCská k milostivé paměti, že jsou stavové království tohoto JMCské předkuom, slavných a svatých pamětí, v podobných stížnostech a duoležitých potřebách, tudíž také JMCské, vždycky věrně, poddaně, upřímně a hotově činěním znamenitých a častých i dlouho trvajících pomoci v skutku se ukazovali, ráčí JMCská té milostivé a otcovské naděj e k stavuom, věrným poddaným JMti, bejti, že tolikéž nyní, nicméně jako i prvé, na milostivé žádosti JMCské, kteréž z vysoce duoležité potřeby na stavy vzkládati ráčí, připustíce je k srdcím svým, poddaně a hotově se k JMCské, jakožto k králi a pánu svému, ukáží.
A jakož jest JMCská na předešlých sněmích stavuov království Českého, věrných poddaných svých milých, toho milostivě tajna činiti neráčil, v jakých velikých a těžcích dluzích, kteréž jsou ještě za slavných a svatých pamětí císaře Ferdinanda, pana děda, a císaře Maximiliana, pana otce JMCské nejmilejšího, a to za příčinami těmi tehdáž připadlých a dlouho trvajících válek pořád, tolikéž taky sice pro zdržování míst hraničných a pomezních v království Uherském a jiných k tomu nápodobných případitých takměř každodenních znamenitých vydání [.....], na kterémž předně netoliko království Českému a zemím k němu příslušejícím, ale také všemu křesťanstvu (jakž toho stavové zdravě a rozumně při sobě povážiti mohou) vysoce mnoho záleželo, vzešly a na JMCskú k zaplacení potom posloupně přišly a zdědily, postaven býti ráčí, jakž tomu stavové z příležejícího spisu, který se jim podle tohoto předložení JMCské podává, vyrozuměti moci budou. Kdež také JMCská teď minulý rok v čas morového povětří z těch peněz, kteréž jsou sobě ku potřebám zemským zanechali a vymínili, třidceti tisíc tolarův, na ten spuosob, aby polovice té sumy při nyní příštím terminu sv. Mikuláše, a ostatek při druhém čase a terminu, též sv. Mikuláše, léta příštího osmdesátého sedmého z pomoci neb berně svolené zase poražena byla, vyzdvihnouti ráčil, což kdyby na to přijíti mělo, nemuselo by než s velikým ublížením a škodou pomocím na hranice a místa pomezní na zaplacení lidu válečnému svoleným se státi; a protož JMCská stavuov milostivě žádati ráčí, aby od jmenovaných třidceti tisíc tolarův z oznámené příčiny z poddané a upřímné náchylnosti k JMti upustili.
Jakož stavové také království Českého, věrní poddaní, v dobré paměti jmiti mohou, že na předešlých sněmích i také sjezdích častokráte z strany veřejné hotovosti, jak by ta, jakž v království tomto Českém, tak také v jiných zemích k němu příslušejících, pro ochranu předkem osoby JMCské, který na větším díle v tomto království dvorem svým bejti a zuostávati ráčí, též také pro bezpečenství tohoto království a týchž zemí nařízena býti mohla, s bedlivým uvažováním rozjímáno a jednáno bylo, tak jakž jest se léta minulého osmdesátého pátého při času na nebe vstoupení božího, skrze jisté osoby z tohoto království a zemi k němu příslušejících k jednání takové veřejné hotovosti nařízené a vyslané, poněkud snešení se stalo a v spis uvedeno bylo, jakž týž spis vše v sobě šířeji obsahuje a zavírá, ale až posavad na místném konci to postaveno není a k žádnému vyřízení nepřišlo. A poněvadž pak toho v nynějších nebezpečných časích vysoce duoležitá potřeba ukazuje, aby taková veřejná hotovost, což může býti nejdříve a jakž náleží, vyřízena a na místném konci postavena byla: a protož JMCská toho při stavích milostivě žádati ráčí, aby ten artikul z strany nařízení též hotové veřejnosti tolikéž před sebe vzali, pilně a bedlivě uvážili, i také aspoň jednou k místnému a konečnému spuosobu přivedli. Neb i toho JMCská stavuov, svých věrných poddaných milých, tajna činiti neráčí, že jest za tou samou příčinou a na poníženou žádost markrabství Moravského k držení sněmu obecního v témž markrabství milostivě dovoliti ráčil, aby na témž sněmu jiné osoby na místě těch zemřelých osob, kteréž předešle k jednání též veřejnosti byly nařízeny, sem do království Českého na tento sněm nynější od již jmenovaného markrabství s plnou mocí, tak aby se s před dotčenými stavy tohoto království o touž veřejnou hotovost dokonale a jednomyslně snésti a srovnati mohly, vypraveny a vyslány byly. A když se to z pomoci a vuole všemohoucího pána Boha šťastně stane a vykoná, JMCská té milostivé vuole bejti ráčí knížetství Slezských a markrabství Horních i Dolních Lužicích při stavích týchž knížetství a markrabství dáti se vší pilností jednati, aby z týchž zemích [sic] hotovost takováž veřejná se vším dostatkem tolikéž nařízena a svolena byla.
Dále stavové království tohoto mohou sobě ku paměti přivésti, že jest JMCská na předložení předešlých sněmovních častokráte ten artikul, co se plavby po Labi až do moře dotýče, a o tom ještě za živobytí JMti císaře Maximiliana, slavné a svaté paměti, na sněmu obecním, kterýž léta sedmdesátého pátého držán byl, jednáno i také jisté osoby z stavuov zavřením sněmovním za komisaře k tomu voleny byly, stavům přednésti a jich za to milostivě žádati ráčil, poněvadž se v tom toliko všecko dobré a užitečné království tohoto, aby se obchodové a handlové rozmnožili, obmejšlí, aby stavové od osob svých spolu s JMCskou k tomu se skutečně přičinili, aby taková začatá a vlasti této velmi prospěšná a užitečná věc bez dalších všech odkladuov k dokonalému svému vyřízení přivedena byla. Což jest se až posavad (jakž JMCská jináče věděti neráčí) nevykonalo, a na čem to pozuostává, o tom nepochybně stavové dobrou vědomost mají. I ráčí JMCská té milostivé vuole a oumyslu býti, kurfiršty a knížata, tudíž také i jiných stavuov svaté říše, jichž se tu dotejče, což nejdřív možné, v jisté místo obeslati a s nimi o to s dostatkem jednati dáti a k tomu se všelijak přičiniti, aby, jakž dotčeno, ta věc, na kteréž království Českému a obyvatelům v něm vysoce mnoho záleží, podle vší potřeby k náležitému vyřízení do konce přivedena býti mohla. I aby takové jednání bez užitku nebylo, JMCská stavuov milostivě napomínati a za to jich žádati ráčí, aby takovou věc bedlivě a dostatečně mezi sebou uradili, a JMCské o tom, v jakých příčinách, když by tak k tomu jednání přistoupeno bylo, království České opatřeno býti mohlo, poddaně oznámili, nic také méně osoby hodné z stavuov za komisaře k tomu sněmu nařídili a volili, a jaká by instrukcí vyslaným měla dána býti, v tom své zdání JMCské učinili. A když tak, jakž dotčeno, stavové království tohoto z prostředku svého k často psanému jednání jisté osoby nařídí, tehdy JMCská tolikéž některé rady své obzvláštní k nim přidati ráčí, kteříž by mezi sebou o té vší věci, co by za potřebné bylo, bedlivé rozlmúvání a uvážení měli, a na čem by se tak stavové slušně zastavovati, anebo nějaké rozmýšlení v čem míti a to dáleji uvážiti chtěli, to jim s dostatkem vyjádřili a dobrou zprávu ve všem dali.
A poněvadž pak JMCská s stavy království Českého o to se všelijak starati a k tomu přičiňovati ráčí, aby hory, kteréž v království tomto z dopuštění božího jsou k pádu přišly a sešly, zase s pomocí pána Boha všemohoucího vyzdviženy byly, k čemuž se nemalé pohodlí býti poznává dostatek a lacinost v potravách neboližto profantích, a protož při tom toho slušně šetřiti a mysliti náleží, kdyby tak ta plavba měla nařízena býti, aby se ty prostředky obmejšlely, kterak by mírnost v vyvozování obilí a vína po Labi (aby nedostatku hory na potravách netrpěly) zachována býti mohla.
A kdež také JMCská podle těch osob, kteréž jsou stavové na minulém sněmu na spatření hor a kovuov v království Českém volili, také některé rady své k tomu naříditi ráčil, kteříž jsou již v té věci při Horách Kutnách začátek učinili, v čemž jest se skrze ránu boží morovou, kteráž v to vkročila, i sice jiné připadlé příčiny, že jest to k svému vykonání a vyřízení přivedeno býti nemohlo, nemalá překážka a hyndruňk stal: a protož JMCská toho konečného oumyslu, aby ta věc k skutečnému svému vyřízení přiveden, byla, býti a stavuov napomínati ráčí, aby při nynějším sněmu, což by tak k vyzdvižení a fedrování horních věci nejlepšího předsevzato býti mohlo, na to pomyslili a se vši pilnosti uvážili. Nebo od sedmdesátého pátého léta, jakž také o to snešení se bylo stalo, na gruntech stavuov málo nových hor pavování zaraženo jest, jaká by pak toho příčina, neb co na překážku bylo, JMCská za potřebné uznávati ráčí, aby mezi jinými artikuly i to také stavové v své bedlivé uvážení vzali a takové snešení dostatečně vysvětlili, jakž pak stavuom při sněmu, kterýž léta osmdesátého druhého držán byl, memorial nebo paměť toho, jakž příležející vejpis toho ukazuje, podán byl, i nyní se tolikéž podává. A poněvadž pak nic toho při tom čase vyřízeno nebylo, JMCská ještě za potřebné uznávati a stavuom o tom milostivě připomínati ráčí, aby tu věc, což nejspíš k vysvětlení a což by k vyzdvižení hor v tomto království nejlépe se trefiti mohlo, tím neprodlévajíce, předsevzali.
A poněvadž jmenovaní stavové království Českého JMCské milostivý a upřímný oumysl, kterýž JMCská o země a poddaný své i o všecko křesťanstvo dobře míti a nésti ráčí, poznávají, i také tomu, jaké JMCská na ně milostivé a otcovské žádosti v několika rozdílných artikulích vzkládati a což se k jich samých vlastnímu prospěchu, vzdělání a dobrému vztahuje, tuto předkládati ráčí, obšírně vyrozuměli: a protož JMCská té nepochybné jisté milostivé naděje k nim stavuom, věrným poddaným, býti ráčí, že mezi sebou ty všecky jim předložené znamenité a vysoce duoležité a bezelstné příčiny a potřeby, z věrné a upřímné náchylnosti k spěšnému vyřizování, pro uvarování zbytečných outrat a obmeškání, fedrovati budou, a žádný z stavuov bez jistého vědomí a povolení JCMské odsud neodjede, nýbrž tomuto jednání sněmovnímu až k zavírce téhož sněmu s obzvláštní pilnosti a bedlivostí přítomni budou; též také se vedle obzvláštní JMCské milostivé důvěrnosti svolením jich tak upřímně, poddaně a povolně a ochotně ukáži, aby to všecko, jakž dotčeno, netoliko k brzkému, prospěšnému a dobrému vyřízení přivedeno bylo, nýbrž také jiným k království tomuto příslušejícím zemím tudy dobrý příklad ukázán byl.
A což tak stavové království Českého na tyto nahoře psané milostivé žádosti z upřímné lásky učiní, mohou tím jisti býti, že to JMCské v žádné zapomenutí přijíti nemá, nýbrž vejš dotčeným stavuom všem společně, i jednomu každému zvláště, vši milostí svou císařskou skutečně vzpomínati a nahražovati ráčí, a v potřebách jich obecních i obzvláštních podle vši náležitosti a možnosti opouštěti neráčí; a také nicméně JMCská stavy vedle starobylého chvalitebného pořádku, že jim takové dobrovolné svolení na jejich privilejích, svobodách, starobylých zvyklostech a pořádcích beze škody a ujmy býti má, dostatečným reversem opatřiti a jich milostivým císařem, králem a pánem býti a zuostati ráčí.