NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1586, 27. srpna. - Opis souč. v kop. města Prach. od 1577, fol. 511.

Rudolf Druhý etc. Ačkoli sme teď nedávno minulého času nemalou sumu peněz z berní svolených do království našeho Uherského k zaplacení lidu válečnému vypraviti a odeslati ráčili, však máme těchto dnův od nejjasnějšího knížete Arnošta, arciknížete Rakouského, bratra našeho nejmilejšího J. L., psaní, kterak by témuž lidu válečnému takovou záplatou na málo spomoženo bylo, a to za příčinou, že jest se jim toliko za jedenácte měsíců dáti dostalo. Oni přijavše peníze zase je ihned věřitelům svým, kdož sou je v času drahoty zakládali, oplatiti museli, tak že netoliko v předešlé chudobě a nouzi (jsouce jim mimo a nad to opět znovu za sedmnácte měsícův a zadržáno), zůstávají, ale mnozí při službách svých jako za příčinou nečasného jim placení, tak i pro morovou ránu, kteráž se z dopuštění božího na mnoha místech ukazuje a čím dále více a více rozmáhá, trvati nechtějí; skrze což by se (kdyby hranice a pevnosti naše tím spůsobem opuštěné a pusté státi měly), bylo velikého nebezpečenství obávati. Neb že by nepřítel Turek a zvláště tento novotný baše Budínský se k těm hranicím mocně strojiti a již v některých místech nemalý a škodlivý štrafy a vpád se zajetím velikého počtu křesťanských duší prvního dne tohoto měsíce učiniti měl..... I aby tomu časně v cestu vkročeno bylo, lidu tomu válečnému, v takové chudobě a nouzi postavenému, netoliko se náležitá pomoc a záplata státi, ale i jiný nový čerstvý lid, kdež a při kterých hranicích toho potřeba ukazuje, přijat a dosažen býti mohl: protož nemohli sme z tak veliké a vysoce důležité všeho křesťanstva potřeby pominouti vás všech i jednoho každého zvláště tímto otevřeným listem naším císařským napomenouti, přísně poroučejíc, abyste to všecko, což netoliko tohoto nastalého svato bartolomějského, ale i předešlých minulých terminův, od svolených berní a posudného dlužni zůstáváte, ihned a nejdéle konečně ve čtyřech nedělích od dneška pořád zbělých (neb jsme témuž lidu válečnému skrze oznámeného arcikníže Arnošta J. L. ten trošt dáti a na to ubezpečiti poručili, že jej před touto nastávající zimou pro zásobení se časně profanty a jinými potřebami pro snadnější vychování, poněvadž jim nyní po žněch jednoho měsíce žoldem neb službou více poslouženo a spomoženo jest, nežli potom dvěma, jistou sumou peněz konečně opatřiti ráčíme), nejvyšším berníkům království Českého na hrad Pražský a posudné vejběrčím krajským, na dobré a berné minci, zouplna a docela odvedli, tak aby nebylo potřebí k vám o to pokutou sněmem vyměřenou hleděti a také dalšího velikého nebezpečenství se obávati. Jakž pak o vás, znajíc tak velikou a vysoce důležitou potřebu býti, že se v tom volně, poslušně a poddaně najíti dáte a zachováte, pochybovati neráčíme. Na čem také jistou a milostivou vůli naši císařskou naplníte. Dán na hradě našem Pražském v středu po svatém Bartoloměji, apoštolu Páně, léta 86.