Bez datum (1576). Orig. v archivu města Hory Kutné.

V. M. vysoce urození páni, páni, urození a stateční páni rytíři, slovutné a vzáctné poctivosti páni Pražané i jiní páni poslové z měst, páni nám milostiví a přátelé laskavě přízniví! Od pána Boha všemohoucího zdraví a v něm hojného božského požehnání i také v předsevzetí a jednání věcí tohoto království se dotýkajících při tomto shromáždění a sněmu obecním šťastného prospěchu žádáme a upřímně přejeme. Nepochybujem, že o tom M. V. dobrou vědomost míti ráčíte, kterak od několika let o vyzdvižení hor v tomto království Českém a zvláště kterak by Horám Kutnám, jakožto z předních tohoto království jednomu klenotu zase pomoženo býti mohlo, od V. M. promlouváno i od nás horníkův také za laskavý fedruňk žádáno bylo, ale to až posavád pro mnohé a veliké zaneprázdnění a některé jiné příčiny k žádnému jistému opatření a na místě postavení přivedeno není. Však nicméně mezi tím od některých pánův komisařův od J. M. C. k tomu nařízených i také předešlých nejvyšších pánův mincmejstrův s úřadem horním to obmejšleno bylo, aby při Horách Kutnách ku pomoci Kaňku také někteří stříbrní dolové k hlubinám, kdež zkušeně vždycky nejodplatnější rudy bývají, zase dobývání a lepších i bohatších gradův rud, nežli v mělčinách a blízko ode dne jsou, hledáno bylo; i majíce o cauku grejfském, na kterémžto důl Hrušky a důl Višně i jiní mnozí dolové jsou, znamenitou zprávu, že by ti caukové a dolové ne pro nedostatek rud, ale skrze války spuštěni býti měli, však že by ještě v nich nemálo rud na umproších zůstávalo, i ráčili jsou s námi jakožto obcí Hor Kuten jednati a k tomu nás přinutkati, abychom se v takových caukův a dolův gveldikování a dobývání pro vyzdvižení těch hor, jakožto klenotu zemského, dali.

Což, ačkoliv sousedé a horníci chudí a prvé mnohým pavováním i také náklady svými jsme obtíženi byli, nebo při těchto horách z žádných jiných zemí kverkův, jako se někde při jiných horách možní kverci nacházejí, není, než co my sami domácí svými náklady jsme je zdržovali a zdržujeme, však na takové předložení Jich M, nás, jakžkoli i s svou velikou těžkostí jsme učinili, a ty oba cauky grejfský i kuklický na se vzali, a je vedle své nejvyšší možnosti gveldikovali, až jsme potom po mnohých nákladích teprv tomu porozuměli, že bychom tím způsobem netoliko obojímu, ale ani jednomu zadosti učiniti nemohli, vynaloživše do několika tisíc od hlubiny v dole Krsňáku na cauku kuklickém z uvážení a vědomosti úřadu horního upustiti jsme musili, a to za příčinou tou, že se na tom všickni znalejší horníci snášeli, že by cauk grejfský ještě hodnější nežli kuklický k dobývání byl, v ten jsme se vložili a již téhož grejfského cauku přes sto later na hlubinu, dnem i nocí do padesáti koní, též i čeládky počet nemalý k tomu chovajíc, k týmž koním, vodám na hlubinách a jiným dílům, jsme zgveldikovali a vod znamenitě odporných a silných sfejlovali, na délku pak po cauku aneb po kluftách do sedmi set later, k tomu přes třidceti jiných dolův a šachet příležících, o kterýchž se toliko ví a odevřeny jsou, též tím nákladem do té míry a hlubiny osušili; na kteréžto gveldikování již do čtyřidciti tisíc ačkoli jest vynaloženo, však ještě na žulu aneb dno téhož dolu pro vody přijíti nemůžeme. A majíce již těch gradův a měr, v kterých nejbohatší rudy obyčejně bývají, dosahovati a na grunt dosednouti, již jsme tak na nejvyšší schuzení a jako na hlavu košty poraženi, tak že nám již nikoli déle bez přičinění pomoci skutečně takového nákladu udržeti možná není.

Za kteroužto příčinou jsouce k tomu bezelstným nedostatkem a velikou potřebností přinuceni, k V. M. se na radu a pomoc utíkáme a poníženě prosíme, poněvadž dotčené Hory Kutny ne poslední klenot tohoto slavného království jsou, odkudž nadělení božího každého týhodne v rudách, kyzích i také mince na tisíce vychází, že na ty cesty a prostředky, skrze něž by nám a tomu cauku, na němž nyní všecka podstata hor stříbrných záleží, v této nynější veliké potřebě spomoženo býti mohlo, milostivě a laskavě pomysliti, a nás v takovém znamenitém a již přeobtížném, ano bez rychlé pomoci k zdržení nemožném nákladu asi půl třetího tisíce kopami gr. č., buď z berně obecné na potřeby země neb kde by se V. M. vidělo, pomoci retovati a fedrovati ráčíte, neb nebude-li taková pomoc učiněna, tehdy pro naši již nemožnost a nejvyšší zašlost i také do několika tisícův skrze to zadlužilost, nemohouce toho na sobě déle zdržeti, ode všeho bychom upustiti musili, a tak ten náš náklad, čehož pane Bože ostříhati rač, v nic by přišel, ti všickni svrchu psaní osušení již dolové se zase zatopili, a hůře nežli prvé zabořili; my také v té naší zašlé skrze to chudobě a dluzích zůstati bychom musili, a tak by již s těžkostí kdo takový náklad na to na budoucí časy před sebe vzíti chtěl, nébrž ty hory stříbrné spíšeji k zavedení a snížení, nežli k vyzdvižení jakému by se schylovaly.

A poněvadž pak, jakž se nám vidí, věc slušnou i také zemi potřebnou V. M. předkládáme, a v těch příčinách již netoliko nás, obyvatelův Hor Kuten, ale i všeho království Českého jakožto obzvláštního klenotu se dotýče, a my před tím, pokudž jsme takové košty a náklady na sobě sami a obci naší nejvejš zdržeti mohli, žádnou takovou pomocí M. V. jsme nezaneprázdňovali, věříme i také prosíme, že takovou věc laskavě před sebe vzíti a nás i ty hory skutečnou pomocí, abychom o ten znamenitý náklad, kterýž jsme již učinili, nepřišli, ale takového nadělení božského, jehož vždy den ode dne v dobré naději očekáváme, dojíti mohli, milostivě opatřiti a fedrovati ráčíte. V čemž se V. M. k ochraně poručena činíme a za milostivou a laskavou i také brzkou odpověď V. M. žádáme a prosíme.