119. Nejvyšší úředníci zemští království Českého přejí štěstí císaři Maximilianovi II. k jeho zvolení za krále polského i odesílají mu seznam těch osob stavu panského a rytířského, kteréž byly slíbily, že s ním (císařem) na sněm říšský pro větší jeho osoby důstojenství pojedou, jakož i těch, jimž byli listy v příčině té napsati dali. Poněvadž ale taková jízda těch osob právě rozepsanému sněmu českému byla by na nemalé zmenšení, žádají za oznámení, mají-li takové vyzvání rozeslati.
NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1576, 5. dubna. Konc. v archivu českého místodržitelství.
Nejmilostivější císaři a králi! etc. Z milostivého oznámení a psaní V. C. M. sme tomu poddaně vyrozuměli, že ste V. C. M. ve jméno pána Boha všemohoucího vedle pořádného volení, jmenování a vyhlášení osoby V. C. M. od stavův království Polského za krále a pána jich též království Polské k sobě přijíti a přísahu s ceremoniemi k tomu vedle starodávního chvalitebného obyčeje a pořádku náležitými vykonati ráčili, což sme s velikým potěšením velice rádi uslyšeli a pánu Bohu z toho děkujíce V. C. M., jakožto pánu našemu nejmilostivějšímu, k takovému království na jeho svaté božské milosti požehnání, štěstí, dlouhého zdraví i dědicuom V. C. M. věrně prosíme. A kdež nám dále V. C. M., abychom s některými předními osobami, které by pro duostojenství V. C. M. na sněm říšský do Řezna jely a v pondělí nebo v outerý konečně po neděli misericordias Domini nejspíš příští v městě Straubinku se najíti daly, jednali, milostivě poroučeti ráčíte: i V. C. M. poddaně oznamujem, že sme s některými osobami stavu panského a rytířského, které při dokonávání soudu zemského tu zastiženy byly, jednali, kteréž sou se v tom k milostivé žádosti V. C. M. k našemu jim předkládání a jednání volny najíti daly, jichžto osoby teď V. C. M. poznamenané odsýláme, jiným pak, kteří přítomní nebyli, jaké sme psaní a kterým předním osobám učinili, toho V. C. M. přípis odsýláme a té sme naděje, že i ti v tom se tolikéž k V. C. M. poddaně najíti dadí, a jakú od každého z nich odpověď míti budeme, toho V. C. M. ztižně oznámiti nepomineme. Však i to V. C. M. oznámiti musíme, že sobě mnozí z stavuov to před námi nemálo ztěžovali, když sou slavné paměti s J. M. císařem Ferdinandem i tolikéž s V. C. M. na sněmy říšské i jinam jízdy činili, že sou strany forýrování a lozumentův nedobře opatřeni bejvali a dosti lehké osoby v tom nad nimi přednost a oni toho na zad měli, žádajíce nás, aby v tom také ušetřeni býti mohli. Což sme jim, že to V. C. M. v známost uvésti chceme, za odpověď dali a nepochybujeme, že V. C. M. o tom nařízení učiniti ráčíte, že sobě co slušně ti, kteří tak pojedou, ztěžovati míti nebudou. A s tím.... Dán na hradě Pražském ve čtvrtek po neděli laetare léta 76.
Post cripta. A když sme již ta psaní těm osobám zhotovená měli, v tom jest dne včerejšího nás psaní od V. C. M. strany rozepsání sněmů došlo, v kterémž sme to na rozmýšlení měli, jestliže by ten počet osob s V. C. M., kterým se píše i ti, kteří sou se uvolili, jeti měl, že by sněmu tomuto rozepsanému a položenému nemalé zmenšení se učiniti musilo a protož sme rozesláním těch psaní za některý den až bychom od V. C. M. na toto psaní milostivého oznámení dosáhli, poprodlili, a tak za brzké a milostivé oznámení, aby ve všem milostivá vuole V. C. M. vyplněna byla, žádáme.