V ŘEZNĚ, 1575, 5. října. MS souč. v českém museu.

Maximilian Druhý. Věrní milí! Vězte, že nás jisté zprávy docházejí, kterak by přes jisté a přísné předešlé zápovědi mnohé osoby z vyšších i nižších stavův v království našem Českém na gruntech svých zbory a schůze dopouštěti měly, tak že u velikém počtu netoliko lidu obecného sedlského, ale také stavu panského, rytířského i městského z mužského i ženského pohlaví sjíždějí a scházejí se, a tu svá kázání a jiné náboženství provozují a nejednom v městečkách a ve vsech ale také na zámcích a tvrzích to činiti dopouštějí; čehož sme se do těch osob, aby na gruntech svých toho dopouštěti i také, kteříž se tam, mimo taková jistá a přísná poručení, scházejí, nikoli, aby takovou neposlušnost zachovali, nadíti neráčili. I poněvadž takové schůze a kázání proti zápisu krále Vladislava, slavné paměti, dskami stvrzeného, proti zřízení zemskému v přísaze naší císařské, kterouž sme stavům učiniti ráčili a proti mandátům a přísným poručením předešle vyšlým jsou: a protož nechtíc takových věcí trpěti, všem stavům království našeho Českého a obyvatelům v něm ještě přísně poroučeti ráčíme, aby takových schůzí postranních, kázání a náboženství na gruntech svých buď zjevně nebo tejně nikoli nedopouštěli; a pakli by se který přes toto naše jisté poručení tak nezachoval, to, jak se svrchu píše, přestoupil a týchž zborův a schůzí na gruntech svých kdežkoli tajně nebo zjevně dopustil, k tomu jednomu každému podle předešlého snešení a vyměření ráčíme se věděti jak náležitě zachovati. Kdež věda jistou konečnou a přísnou tuto vůli i také milostivou výstrahu naši, tím se všickni i jeden každý z Vás spraviti a před dalšími těžkostmi, kteréž bychom žádnému příti neráčili, uvarovati bude moci. Dán v městě našem a říšském Řezně v středu po sv. Jeronýmu léta 75. [Při témž mandátu psaní učiněno k místodržícím království Českého v tato slova:

REGENSBURG, 5. Oktober (Mittwoch nach S. Hieronymus) 1575. - Gleichzeitige Kopie in k. k. Staatsarchiv zu Wien.

Maximilian. Getreue Liebe! Wisset, dass uns glaubwürdiger Bericht zukomben, wasmassen uber gewisse und ernstliche vorgehende Verbot viel Personen der oberund niedrigen Stände unser Kron Beheimb auf ihren Grunden Versamblungen und Zusambenkunften verstatten, also dass in grosser Anzahl nit allein das gemeine Bauervolk, sondern auch aus dem Herren-, Ritter- und Burgerstand Mann- und Weibspersonen zusambenfahren und komben und allda ihre Predigen und andere Religion üben und solches nit allein in den Städtlein und Dörfern, sondern auch auf den Schlössern, und Sitzen derselben geschehen lassen, dessen wir uns zu denselben Personen, dass sie dies auf ihren Gründen zulassen, wie auch zu denen, welche wider so ernste Verbot zusamben komben, nimmermehr versehen hätten, da sie sich des Ungehorsambs verhalten sollten.

Dieweil dann solche Conventicula und Predigen wider die Verschreibung Königs Wladislai, löblicher Gedächtnuss, welche mit der Landtafel bekräftigt, sowohl wider die Landsordnung in unserem kaiserlichen Jurament, welches wir den Ständen geleist haben, und wider viel Mandata und ernstliche vorgeschehene Befehlich ist, wir derowegen solche Sachen auch nit dulden können: als befehlen wir nochmals hiermit allen Ständen und Inwohnern unsers Königreichs Beheimb ernstlichen, dass sie solche absonderliche Zusambenkunften, Predigten und exercitia religionis auf ihren Gründen weder offentlich noch heimblich in keinewege zulassen, und wurde hierüber wider unsern endlichen Befehlch Jemand thuen wollen, wir wüssten, wie einen solchen geburlichen zu strafen, darnach sich dann alle und jedermann, als denen dieser unser endlicher und ernster Will und gnädigste Warnung wissend ist, zu richten und vor weiter Ungelegenheit, die wir keinem nit vergönnen wollten, sich zu hüten wissen werden.