Sine dato. 1575. Opis souč. v archivu Třeboňském.

Nejjasnější císaři, uherský, český králi! Jakož sme dnův těchto pominulých V. C. M. oustně i také v spisu poníženě žádali, čehož sou předkové naši i také my požívali, abychom při tom ještě od V. C. M. milostivě zachováni byli, to jest, abychom těchto dnův a prvé nežli by sněm tento pominul se spolu sjíti a o osazení konsistoře Pražské i o jiné mnohé dobré a chvalitebné věci shromáždění své míti mohli, tak jakž táž žádost a spis náš to v sobě šířeji obsahují: i ještě V. C. M. nepřestáváme za to poníženě žádati, že nám k takovému sjití povoliti a nás při starobylém a chvalitebném pořádku milostivě zůstaviti ráčíte; a poněvadž těchto dnův, když sme při V. C. M. byli, nám Jste toho milostivě podati ráčili, které bychom těžkosti a ztížnosti své měli, abychom i těch V. C. M. sepsaných podali, protož tak poníženě činíme a v artikulích těchto na tento čas V. C. M. ztížností svých podáváme.

Předkem to sobě za přední ztížnost pokládáme, že kněžstvo naše pod obojí způsobou, kteréž pod správu konsistoře Pražské přísluší, strany některých výstupkův k ohledání potahováno bývá k soudům před osoby s náboženstvím naším se nesrovnávající, ješto za předkův našich prvé ani také za nás nikdy se jest toho nedálo, ale jestli že sou se někteří výstupní kněží strany naší nalézali, ti od konsistoře aneb od stavův království Českého pod obojí způsobou o to sou ohledáváni a pro své výstupky ztrestáváni bývali: a protož V. C. M. poníženě žádáme, že při starobylém pořádku také v příčině této zachováni budeme, tak aby v kněžstvo naše mimo konsistoř jiné osoby odporné náboženství našemu se nevkládaly. Neb z toho, že sú se někteří kněží od konsistoře a od poslušenství odtrhli, toto jest škodného a nám velice ztížného pošlo, tak že sú se bludové a kacířstvo vyjevili, kterýmžto kacířstvem na kazatedlnici i jinde kněz jeden, kterýž se praví strany pod obojí způsobou býti, lidi jest vyučovati začal, to jest kněz Havel Gelastus, mluvě a uče toto: že Kristus pán, spasitel náš, jest stvoření a duši jako jiné hovado jest měl, i jiné k tomu podobné a rouhavé věci mluvě a uče, k nimž na větším díle jest se přiznal a je zastávati směl, což ještě nikdež prvé v straně náboženství našeho slýcháno nebylo a žádný se jest ještě tak nevážný nenašel, kterýž by se toho dopustiti směl, a tak za příčinou nevážnosti toho kněze strana naše v ošklivost a pomluvu nevinně mnohým by přijíti mohla, pro kteréžto rouhání my toho kněze Havla, jakožto člověka bludného, v církvi a straně naší již trpěti nemůžeme, ale pro takové kacířské bludy ovšem se jeho zbavujeme a za kněze pod obojí způsobou, dokudžby se nenapravil a bludův svých takových neodvolal, držeti nemůžeme, čehož sme také před V. C. M. se vší ponížeností tejna učiniti nemohli.

Druhé, že proti zřízení zemskému i také smlouvám starobylým strana naše pod obojí způsobou od kněžstva pod jednou způsobou na kázáních i sic jinak ve spisích se dotýká s pohrůžkami, haní, tupí i kaceřuje, což jest pod pokutami jedné i druhé straně přísně zapovědíno: a protož poníženě V. C. M. prosíme, aby to také k přetržení přišlo, kněží pod jednou aby to kázali a to psali, co by ke čti a chvále boží i také ku pokoji dobrému slušelo bez hanění a dotýkání strany i náboženství našeho. A ačkoli, nejmilostivější císaři! měli bychom i jiné některé své těžkosti V. C. M. v spisu tomto našem předložiti, ale, šetříce v tom velikého V. C. M. zaneprázdnění a jiných mnohých příčin, na tento čas V. C. M. nechceme zaneprázdňovati, než v tom ve všem V. C. M., jakožto věrní poddaní, se poroučíme a poníženě za to prosíme, že takového sjití a shromáždění nám V. C. M. příti a nás při starobylém způsobu konsistoře a náboženství našeho pod obojí způsobou zůstaviti i zachovati a naším milostivým císařem a pánem býti ráčíte. V. C. M. věrní poddaní.