56. Usnešení sněmu obecního, jenž zahájen byl dne 21. února l. 1575 na hradě Pražském.

MS. úředních zápisů deskových s nápisem: "Červení sněmové od 1541 do 1582" v král. českém archivu zemském.

Tito artikulové na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta božího tisícého pětistého sedmdesátého pátého v pondělí po neděli postní invocavit při přítomnosti nejjasnějšího a nejnepřemoženějšího knížete a pána, pana Maximiliana Druhého, voleného římského císaře, uherského a českého krále, jakožto krále českého, ode všech tří stavuov království Českého svoleni a zavříni jsou.

Jakož jest nejjasnější a nejnepřemoženější kníže a pán, pan Maximilian Druhý z boží milosti volený římský císař, uherský, český král, pán náš nejmilostivější, sněm obecní na hradě Pražském léta pominulého sedmdesátého čtvrtého v pondělí po božím Těle rozepsati a položiti byl ráčil, a nemohouce J. M. C. osobou svou císařskou pro nedostatek zdraví svého a jiných znamenitých příčin od J. M. stavuom předložených a přednesených na témž sněmě osobně býti, ráčil jest na místě svém syny své nejstarší Jich M. nejjasnější knížata a pány, pana Rudolfa, krále uherského a pana Arnošta, arciknížete rakouského s plnou mocí vyslati; na kterémžto sněmovním jednání Jich M. král uherský a arcikníže Arnošt na místě J. M. C. se všemi třemi stavy království Českého snésti jsou se ráčili, že J. M. C. stavuom království Českého sněm obecní na hradě Pražském položiti míti ráčí a tu že nic jiného jednáno býti nemá, než předně o věci obecní téhož království Českého se vysoce i také osobních dotýkající, jakž týž předešlý výš dotčený sněm to v sobě šíře obsahuje a zavírá.

A podle kteréhožto jistého snešení všickni tři stavové jsou na ty artikule obecní zasedli a nastoupili a je jednati začali a v tom některou neděli i pracovali, ale že ty obecní artikule v tak krátkém čase, poněvadž se tu velikých a znamenitých všeho království Českého i osobních jednání dotýče, vyříditi a zavříti nemohli, tu J. M. C. porozuměvše tomu, že ti artikulové obecní, kterýchž tak namnoze jest a znamenitých věcí se dotýkají, k svému vykonání na ten čas přijíti nemohli, poněvadž k tomu čas prodloužený býti musí a ta hraničná místa, o kterýchž J. M. C. stavuom království Českého, jakého opatření potřebují, milostivě jest oznámiti ráčil, kdyby měla v takovém neopatření tak dlouho zůstati, že by to nercili království Uherskému, ale i tomuto království a všemu křesťanství k velikému nebezpečenství a záhubě býti muselo: a protož, nežli-by to začaté jednání o obecné potřeby království tohoto dokonáno bylo, kteréž že dosti prodlouženého času k vyřízení potřebuje, všem stavuom předložiti a milostivě žádati ráčil, aby na nějaké cesty pomyšleno bylo, kterak by ta místa hraničná v království Uherském opatřena býti mohla, aby stavové prohlédajíce na tak veliké toho potřeby, J. M. jeden termín polouletní berně podomovní, též také i posudní, jakž léta 74 svoleno jest bylo, svolili a vyplnili. Avšak J. M. C. připovídati ráčí, že takové stavuov svolení začatému jednání sněmovnímu o předpsané obecní království tohoto dobré ani jinak na ublížení svobodám, privilejím a pořádkuom starobylým i sněmovnímu snešení v ničemž žádné protržení a na ublížení jich býti nemá na časy budoucí a věčné, i s tím dalším milostivým při tom doložením, poněvadž pro nastávající tyto hody velikonoční již dále se to začaté obecní jednání dokonati nemuože, abychom se o jiný jistý čas a den snesli, aby to začaté jednání což nejdříve možné předsevzato a dokonáno býti mohlo, k čemuž když dále přijde, to že stavové skutečně poznati mají, že toho všeho, což by k dobrému a užitečnému království tohoto bylo, J. M. C. nápomocen býti ráčí, nad čímž stavové obzvláštní oblíbení míti mají.

Na kteréžto J. M. C. milostivé stavuom předložení, žádost a zakázání, majíce stavové to v svém bedlivém uvážení a sami uznávajíce, že ty věci obecní prodlouženého času potřebují a majíce tu jistou poníženou a doufanlivou k J. M. C. naději, že J. M. C. čím povolnějších stavuov v této své žádosti poznávati ráčí, že také tím milostivěji v potřebách jejich obecních podle milostivého oznámení svého se k nim stavuom při budoucím jednání skutečně prokázati ráčí; zvláště pak poněvadž předkové naši za menšími zásluhami při předešlých Jich M. králích českých mnohých a znamenitých milostí jsou zasluhovali i také dosahovali: na tom jsou se s J. M. C. snesli, aby zase ten pondělí po svatých Filipu a Jakubu, apoštolích Páně, nejprvé příštích, předkem nejvyšší páni ouředníci, soudcové zemští, rady J. M. C., též osoby v krajích volené i jiné z stavuov osoby, kteříž by koli při takovém jednání sněmovním býti chtěli, se na hrad Pražský sjeli a tu předkem a nejprvé, aby o věci a potřeby obecní království tohoto i své obecní, zase zasednouce, jednali, to vše na místě stavěli a když by ty všeckny obecní věci a artikule na místě a konci postaveny a s J. M. C. zavříny byly, tehdy teprva po zavření těch artikuluov obecních i osobních, aby stavové na artikule sněmovní od J. M. C. při tomto nynějším sněmu stavuom přednesené a předložené nastoupili, o ně mezi sebou též jednali, promlouvali a uvažovali.

Ty pak všecky osoby z krajuov volené aby na týž den nahoře jmenovaný konečně na hrad Pražský se sjely a se najíti daly a při jednání sněmovním časně se scházejíc a nikam neodjíždějíc zůstávaly; jestli že by pak od koho z těch osob zoumyslně toho pominuto bylo, ten každý žádnému jinému než sám sobě, což by ho skrze to potkalo, by dáti viny nemohl.

Což se pak té sbírky na osoby k sněmu volené po krajích svolené dotýče: to se při předešlém sněmovním nařízení zuostavuje, tak kterýž by koliv z obyvateluov kterého kraje v času v témž kraji vyměřeném té svolené sbírky nedal a nevyplnil, toho každého hejtmané krajští při nejprvnějším soudu zemském Jich M. nejvyšším pánuom ouředníkuom a soudcuom zemským poznamenaného podati mají, a večby Jich M. tomu každému, kdož by se tak nezachoval, to obrátiti ráčili, to při tom zůstati má.

Dále pak co se pomoci, kteréž J. M. C. na tento čas žádati ráčí, dotýče: na tom jsme se všickni tři stavové snesli a tuto níže psanou pomoc z příčin nahoře dotčených J. M. C svolili.

Předkem a nejprvé, aby z jednoho každého domu lidí osedlých poddaných stavu panského, rytířského i také městského nicméně osob duchovních v tomto království, což jich jest, po desíti groších českých na jeden toliko termín dali a vyplnili; a jakž by se ta berně vybírati měla, níže doloženo jest.

Předně, J. M. C. aby to skrze hejtmany, ouředníky a purkrabě na panstvích svých naříditi poručiti ráčil, nicméně jedna každá vrchnost, páni, rytířstvo, měšťané i všecky osoby duchovni, tolikéž manové, cožkoliv v městech, v městečkách, v předměstích, v vesnicích, aneb jinde kdež koli na panstvích a statcích svých lidí osedlých mají, aby z jednoho každého toho domu aneb chalupy (kromě chalupí pastuších a ovčáckých též lázní ve vsech, na kterýchž by lidé hospodáři osedlí nebyli) touž pomoc výš dotčenou po desíti groších českých konečně na den svatého Jakuba, apoštola božího, nejprvé příštího dali a vyplnili. Nicméně manové karlštejnští i jiní manové, kdež by ti koli v tomto království byli, též také z panství Hrádeckého, z hrabství Kladského, z panství Loketského a Chebského i města J. M. C. a Její M. císařové, kteříž by koli městečka aneb vesnice, buďto k obci a osoby duchovní aneb jakž koli na pozemských statcích co drželi aneb drží, jakž o tom v předešlém sněmě vyměřeno jest, ti všickni v tom ve všem s stavy království tohoto rovnost nésti a tolikéž, jakž se napřed píše, dáti a touž pomoc vyplniti mají a povinni jsou.

Pražané pak a jiná města J. M. C., též Její M. císařové, kteříž stavu užívají, takto se při tom zachovati mají: ouřad toho každého města všecky domy sečtouce podle počtu takových domuov má rozvrci, aby z každého domu po 45 gr. č. na svatého Jakuba nejprvé příštího, což by učinilo a vynésti mohlo, sami od sebe i od spoluměšťan svých vybrali a berníkuom nejvyšším s listy přiznávacími od sebe odvedli. Však lidé poddaní jich, kteréž na jakýchkoli pozemských statcích, buď k obci a záduší, k špitáluom neb osobám městským náležející mají, ti se v to nepotahují, než s jinými poddanými stavu panského neb rytířského též zároveň tu berni dáti a vyplniti mají.

Jedna pak každá vrchnost, tolikéž purkmistři a rady měst království tohoto, kteráž stavu užívají, mají a jsou vedle tohoto obecního svolení tím povinni beze všeho fortele neb nějaké nedbanlivosti s pilností to, jaký počet lidí osedlých hospodářuov, tak jakž napřed dotčeno, na panství a statku svém mají, tolikéž v městech Pražských i jiných domy vyhledati a rozvrhnouce to spravedlivě, aby bohatšími hospodáři chudším nápomocno bylo, a tak z každého domu a chalupy lidí poddaných po desíti gr. č. a z domuov v městech stavu třetího po 45 gr. zouplna tu berni vynésti mohlo.

Nicméně všickni farářové na panstvích a statcích J. M. C. a Její M. císařové, též panských a rytířských, osob duchovních, městských, nicméně v městech Pražských i jiných v království Českém, kteříž koli a kde koli na farách jsou, a kdež by pak faráře nebylo, tehdy osadní a kostelníci po 15 gr. č. na termín nahoře položený dáti povinni jsou.

Než nápravníci, dědiníci, svobodnici a dvořáci podle předešlého strany šacuňku statkuov jich vyměření a svolení z jedné každé kopy po puol pátu penízi českém též na nahoře psaný termín nejvyšším berníkuom dáti a vyplniti mají.

Než co se panských, rytířských i také duchovních domuov buď v městech, na předměstích k šosuom náležejících a v městech Pražských i jiných v království Českém ležících, v kterýchž by se žádné živnosti městské nevedly, dotýče: z těch každý také po 45 gr. č. na jeden termín jmenovaný, vedle berně od poddaných svých vyberouc, s listem přiznávacím na hrad Pražský v moc nejvyšších berníkuov dodati má. Než kteří by páni domy své k provozování živnosti hospodářuom svým neb nájemníkuom propůjčili, tehdy ti hospodáři neb nájemníci povinni jsou takovou berni pánuom svým z domů jich vydati, tak aby každý pán na termín uložený dále to od sebe odvésti a nejvyšším berníkuom dodati mohl; mimo to pak Pražané a jiná města nemají a moci nebudou na takové domy panské, rytířské a duchovní o nic vejše nastupovati, a sobě z týchž domuov jakou jinou pomoc k berni jejich dotahovati.

Než toto se při tom vymiňuje, jestli že by kterým osobám z stavuov, neb poddaným jich, buď ohněm, povodněmi, krupobitím z dopuštění božího jaké škody se staly, nebo kteří by od pánuov svých ještě po předešlé škodě lhůty měli, platuov jim nedávali, to když jeden každý nejvyšším berníkuom listem pod pečetí svou, přijma to k svému svědomí, co jest se jemu neb poddaným jeho škody stalo, oznámí, při tom zůstaven býti má a to z berně, což by jí dáti měl, každý sníti muože.

Strany pak podruhuov nádenních a čeledi přístavní, ten každý podruh hospodáři svému, při kterémž jest, ku pomoci berně jeho spravení po jednom gr. č. a ti, kteříž na mzdách zjednáni jsou, čeleď mužského i ženského pohlaví, jeden každý pánu a hospodáři svému z služby, na kteréž zjednán jest, z kopy po jednom gr. č. dáti povinnen jest.

Než jiní ležáci a kdož domy aneb pokoje nájemné majíce obchody a živnosti městské vedou, na ty, což by purkmistr a rada jednoho každého města podle povahy obchodu a-živnosti jeho slušně uložili, ti se tak zachovati a jeden každý při terminu přišlém bez odpornosti naložiti mají.

Co se židuov v království tomto, kde ti jacíkoli v městech Pražských i jiných svobodných, též pod kterým pánem jsou, dotýče: kterému koli židu nad dvaceti let jest, anebo že by ženatý byl; ten každý z hlavy zlatý uherský aneb 45 gr. č. dáti na dotčený termín mají, a tak se ti židé při tom při všem, jakž jim předešlými sněmy vyměřeno jest, beze všeho fortele pod trestáním a pokutou jim vyměřenou a prvé uloženou zachovati mají a povinni jsou.

A tyto osoby z stavův k vybírání též berně za berníky voleny jsou: z stavu panského Jan mladší z Valdštejna, J. M. C. rada a hejtman Menšího města Pražského, z stavu rytířského Hendrych Štampach z Štampachu na Hostovici a z stavu městského Pavel Žlutický z Třebochova, měštěnín Starého města Pražského, a za práci jich, kterouž při vybírání též berně míti budou, osobě stavu panského jedno sto kop gr. č., osobě stavu rytířského sedmdesáte pět kop gr. č. a osobě stavu městského padesáte kop gr. č. z té berně dáno býti má. A jmenovaní berníci aby se písaři, osobami k tomu hodnými, opatřili.

A co se posudního dotýče: na tom jsou se též všickni tři stavové snesli, prohlídajíce k snažné žádosti J. M. C. z každého věrtele piva bílého neb ječného posudního po 4 gr. č. jsou poddaně svolili, aby J. M., počnouc od sv. Jiří nejprvé příštího až do sv. Bartoloměje též potom příštího, dáno a vyplněno bylo pod pokutou sněmem předešlým léta 71. jistou vyměřenou. A takové posudní tím vším způsobem a těm výběrčím předešlým sněmem vyměřeným dávati se má.

A poněvadž ty některé osoby z těch výběrčích krajských v nedostatku zdraví jsou i na místo těch, jako v kraji Prachenském Voldřich Hodějovský nemohl-li by pro nedostatek zdraví svého v tom pracovati, tehdy na místo jeho Kundráta Pernkla z Šenrejtu a na Pacivě, v kraji Čáslavském tolikéž pro nedostatek zdraví Václava Chotouchovského na jeho místo Tomáše Bykaneckého z Lipan a na Bykanči, a poněvadž v kraji Podbrdském Vácslav Běšín již není, na jeho místo Šebestiána Vratislava z Mitrovic a na Vosovci stavové jsou volili a za tu práci týmž výběrčím služba, kteráž se jim předešle dávala, polovici toho dáti se má. Však jestliže by jakou příčinou z toho sešlo a k tomu jednání sněmovnímu při sv. Filipu a Jakubu nejprvé příštím přistoupeno nebylo, tehdy z toho svolení berně domovní i posudního, kteráž by při sv. Jakubu a sv. Bartoloměji příštím vyjíti a dána býti by měla, též sjíti má.

Však toto naše svolení sněmovní, kteréž z žádné povinnosti než z své dobré, svobodné vůle, neohlídajíce se ani na jisté snešení s J. M. C., co jest na tomto sněmě počátečně jednáno a zavíráno býti mělo, z příčin nahoře psaných jsme svolili, nemá býti a není k ujmě ani k žádnému protržení a k škodě našim privilejím, svobodám a starobylým zvyklostem, pořádkuom a sněmovním snešením nyní ani na časy budoucí a věčné. A za to nám J. M. C. slovem svým královským za sebe i za budoucí krále české milostivě připovědíti jest ráčil.

A co se svolení této berně domovní, pomoci proti Turku a posudního dotýče, na to nám J. M. C. revers, jakž i prvé dávati ráčil, dáti míti ráčí.

Relatorové k sněmu, kterýž držán byl v pondělí po neděli postní invocavit léta 1575. Stalo se přiznání ve čtvrtek po smrtelné neděli téhož léta.

Předně a nejprvé stav panský:

Pan Vilím z Rožmberka a na Krumlově, správce a vladař domu Rožmberského a nejvyšší purkrabí pražský.

Ladislav starší z Lobkovic, na Chlumci a Jistebnici, nejvyšší hofmistr království Českého.

Jan z Valštejna na Hrádku nad Sázavou, nejvyšší komorník království Českého.

Bauhuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic na Ličkově a Chomutově, nejvyšší sudí království Českého.

Vratislav z Pernštejna a na Tavačově, (sic!) nejvyšší kancléř království Českého a J. M. římského císaře, jakožto krále českého, rada a komorník.

Adam z Šternberka na Valši a Přindě, nejvyšší sudí dvorský království Českého; přiznal se na jeho místě Jan z Říčan a na Kosově hoře.

Jan Bořita z Martinic a na Karlštejně, purkrabí karlštejnský.

Zbyněk Berka z Dubé a z Lipého a na Zákupí, nejvyšší khanbrmejstr (sic!) království Českého.

Jaroslav Smiřický z Smiřic na Klučově a Kostelci nad Černými lesy, J. M. císaře dvoru maršálek v království Českém.

Jan nejstarší z Říčan na Kosově hoře a Vorlíku nad Humpolcem.

Diviš Slavata z Chlumu a z Košmberka a na Košmberce, přiznal se na místě jeho Jaroslav Smiřický ze S.

Zdeněk z Šternberka a na Blatné, přiznal se na místě jeho Jan z Šternberka.

Jiřík Zajíc z Hazmburku a na Mšeném.

Jiřík z Lobkovic a na Liběchovicích.

Potud soudce zemští.

Václav Zajíc z Haznburku a na Strakonicích, dědičný truksas a nejvyšší převormistr království Českého.

Jindřich z Valštejna a na Dobrovici, J. M. C. rada.

Jan z Valštejna, J. M. C. rada a hejtman Menšího města Pražského.

Vilím z Talmberka a na Jankově, J. M. C. rada, přiznal se na místě jeho Jan z Říčan.

Zdeněk z Vartmberka a na Buštěhradě, J. M. C. rada a hejtman Nového města Pražského.

Hendrych Kurcpach z Trachmburku a z Milče na Ronově, Stolinkách a Lemberce, J. M. C. rada.

Jan z Šelnberka a z Kosti a na Mrači, J. M. C. rada.

Jan nejstarší z Lobkovic na Točníku, Žluticích a Nových Hradech, J. M. C. rada a president nad apelacími, přiznal se na jeho místě nejvyšší pan sudí.

Joachym Novohradský z Kolovrat a na Košatkách, J. M. C. rada a president zřízené komory české.

Jaroslav Libštejnský z Kolovrat a na Petršpurce, J. M. C. rada a markrabství Dolních Lužic landfojt, přiznal se na jeho místě pan president komory české.

Jan Šlejnic z Šlejnic a na Tolnštejně, J. M. C. rada a markrabství Horních Lužic landfojt, přiznal se na místě jeho Jan Bořita z Martinic.

Fridrich Míčan z Klinštejna a z Roztok a na Kornhauze, J. M. C. rada.

Adam Slavata z Chlumu a z Košmberku a na Čestíně Kostele, J. M. C. rada, přiznal se na jeho místě Jaroslav z Smiřic.

Jan Bezdružický z Kolovrat a na Záběhlicích, J. M. C. rada nad apelacími.

Zdislav Bořita z Martinic, J. M. C. rada zřízené komory české.

Čeněk Mičan z Klinštejna a z Roztok a na Hostibaři, (sic!) purkrabí hradu Pražského.

Václav Švihovský z Ryzmberka a z Švihova a na Horažďovicích.

Mikuláš Zajíc z Hazmburku a na Budyni.

Jiřík hrabě z Gutnštejna a na Ryzmberce.

Krištof starší z Lobkovic a na Beškovicích, přiznal se na jeho místě Jiřík Pruskovský.

Šebestian Hasištejnský z Lobkovic a na Hasištejně.

Jiří z Valštejna a na Hostinném.

Jan Erazim z Švamberka a na Boru.

Karel Krajíř z Krajku a na Mladé Boleslavi.

Karel z Bibrštejna a na Děvíně.

Jan z Šternberka a na Konopišti.

Jaroslav Auštěcký z Sezimova Oustí a na Hostomicích.

Krištof z Valštejna.

Václav z Valštejna a na Lomnici.

Mikuláš z Říčan a na Beztahově.

Hendrych z Vartmberka a na Kamenici; dědičný šenk království Českého.

Adam z Hradce a na Hradci Jindřichově, J. M. krále uherského komorník.

Jiřík starší Bořita z Martinic a na Smečně, J. M. komorník.

Krištof mladší z Lobkovic, J. M. krále uherského komorník.

Jaroslav Bořita z Martinic, J. M. krále uherského komorník.

Jiřík Pruskovský z Pruskovic a na Starých Hradech, J. M. C. komorník.

Jan Kavka z Říčan a na Řehnicích.

Krištof z Roupova a na Poříčí.

Bohuslav Křinecký z Ronova a na Dětenicích.

Krištof Krakovský z Kolovrat a na Krakovci.

Vilím Sviták z Landštejna a na Krašově, přiznal se na jeho místě Jan z Valštejna.

Václav z Říčan a na Hořovicích.

Oldřich z Říčan a na Piňovanech.

Václav Rychnovský z Rychnova a na Kaclířově.

Jan z Újezdce a z Kunic.

Hynek z Roupova a na Roupově.

Rudolf purkhrabě z Donína.

Jan purkhrabě z Donína a na Žehušicích.

Jan Lorenc z Vejtmile a na Kostoloprtech. (sic!)

Karel Mracký z Dubu a na Šenberce, přiznal se na jeho místě Beneš Beneda.

Vilím z Valštejna a na Heřmanicích.

Potud stav panský.

A zase tuto stav rytířský.

Burian Trčka z Lípy a na Světlé nad Sázavou, podkomoří království Českého.

Mikuláš Miřkovský z Tropčic a na Miřkově, purkrabí Karlštejnský a hejtman hradu Pražského.

Albrecht Kapoun z Svojkova a na Hlušicích, purkrabí kraje Hradeckého.

Jan Leskovec z Leskovce, na Cerekvici a Leštně.

Adam Nebilovský z Drahobuze a na Políně.

Michal Španovský z Lisova a na Pacově, Její M. císařové měst podkomoří v království Českém.

Bernart Hodějovský z Hodějova na Lčovicích, Chotěticích a Tloskově, přiznal se na místě jeho Jan z Říčan.

Potud soudce zemští.

Albrecht Bryknar z Brukštejna a na Libni nad Vltavou, J. M. C. rada a prokurátor v království Českém.

Šebestian Leskovec z Leskovce a na Staré červené Řečici, J. M. C. rada.

Ondřej Nebřehovský z Nebřehovic a na Pyšelích, J. M. C. rada.

Adam Muchek z Bukové a na Pičíně, J. M. C. rada.

Jiřík Slepotický z Sulic a na Libči, J. M. C. rada.

Umprecht Černín z Chuděnic a na Chuděnicích, J. M. C. rada.

Zikmund Brozanský z Vřesovica na Brozanech, J. M. C. rada.

Hendrych Štampach z Štampachu a na Hostivicích, J. M. C. rada.

Jan Vchyňský ze Vchynic na Nalžovech a Jenči, J. M. C. rada a kráječ.

Jan Robmhap z Suché, J. M. C. rada v zřízené komoře české.

Václav Valkoun z Adlaru a na Štafě, ofrychtýř království Českého.

Jiřík Mel z Střelic a na Karlštejně, J. M. C. rada a místokanclíř německý království Českého.

Osvald Šenfeld z Šenfeldu, J. M. C. rada a sekretář království Českého.

Mikuláš Valter z Valtršperku a na Lochovicích, J. M. C. rada a sekretář království Českého.

David Boreň ze Lhoty a na Mikovicích.

Albrecht Kamejtský ze Lstiboře a na Vobřiství, přiznal se na jeho místě purkrabí Hradeckého kraje.

Jan Salava z Lípy a na Oumoníně.

Jiřík Kokořovec z Kokořova a na Šťáhlavech.

Jan Koc z Dobrše a na Bystřici.

Ctibor Sluzský z Chlumu a na Tuchoměřicích.

Jan starý Žďárský ze Žďáru a na Kladně.

Jiřík Ceteňský z Cetně a na Vinařicích.

Jindřich Vliňský ze Vliněvsi a na Liblicích.

Bohuslav Šlejbor z Tisové.

Prokop Štítný z Štítného a na Tejnci.

Florian Gryzpek z Gryzpachu a na Kačeřově.

Ctibor Oudraský z Kestřan a na Oudrazi.

Václav Vřesovec z Vřesovic a na Byšicích, přiznal se na jeho místě Zikmund Brozanský.

Sedech (sic!) Dohalský z Dohalic a na Střežeticích.

Jan Jablonský z Jablonné.

Šebestián Vřesovec z Vřesovic a na Tauchovicích.

Hendrych Kapoun z Svojkova a na Běruničkách.

Šťastný Pravětický, přiznal se na jeho místě Hendrych Kapoun.

Jan starší Vratislav z Mitrovic a na Skřipli, přiznal se sám za sebe i za něho Mikuláš Vratislav z Mitrovic a v Kníně hor zlatých.

Jan Ježovský z Lub a na Starém Kníně.

Jan Sekerka z Sedčic a na Lobkovicích.

Petr Baubinský z Oujezda a na Dubu.

Adam Loubský z Lub a na Zalužanech, přiznal se zaň Petr Boubinský.

Jiřík Maušor (sic!) z Valdova a na Dobřejovicích.

Jan Černín z Chuděnic a na Nedrahovicích, kotrba, přiznal se zaň Petr Boubinský.

Jan Černík (sic!) z Chuděnic a na Oujezdě.

Jiřík Voděradský z Hrušova na Dobření a Sukdole.

Krištof Markvart z Hrádku a na Bělé.

Hynek Rausndorf z Špremberka a na Hrobčicích.

Jiřík Strojetický z Strojetic, přiznal se zaň Petr Boubinský.

Adam Budovec z Budova a na Slatiňanech.

Albrecht Zichovec z Duban a na Liběšicích.

Bořivoj Rochče z Utova.

Václav Hrzán z Harasova a na Housce.

Mikuláš Štampach z Štampachu.

Bauslav Vojíř z Očedělic.

Bauchval Dvořecký z Volbramovic a na Maršovicích.

Jan mladší Vratislav z Mitrovic a na Míšku.

Štěpán Vratislav z Mitrovic, přiznal se za něj [Jan mladší] Vratislav.

Václav Pětipeský z Chyš a z Egrberku a na Blahoticích.

Beneš Beneda z Nectin a na Vilímově.

Petr Kaplíř z Sulevic na Brodcích a na Naustupově.

Heřman Bohdanecký z Hodkova a na Hostačově.

Jan Libenický z Vrchovišť a na Libenicích.

Jan Rut z Dirného a na Dirném.

Jan Vřesovec z Vřesovic a na Podsedicích.

Raclav Vchyňský ze Vchynic a na Petrovicích.

Daniel Beneda z Nectin a na Přemyšlení.

Hertvík Zejdlic z Šenfeldu a na Lánech.

Adam Dubecký z Zap a na Dubci.

Krištof Robmhap z Suché a na Kopidlně.

Albrecht Robmhap z Suché a na Lichmburce, přiznal se sám za sebe i za Krištofa strýce svého.

Jiřík Berbištorf z Berbištorfu a na Novém Tulipachu, markrabství Horních Lužic ofrychtýř, přiznal se zaň místopísař království Českého.

Jan Hysrle z Chodův a na Cholopicích.

Smil Skuhrovský z Skuhrova a na Vodlochovicích.

Adam Hrzán z Harasova, přiznal se Václav strýc jeho.

Jan Bejchorský z Vrazkova a na Tlustofosích.

Václav Kryzpek z Kryzpachu.

Zikmund Karyk z Řezna.

Pavel Glinilar (sic!) z Střebska, prubýř zemský.

Pražané, Horníci a poslové z měst přiznali se sami za sebe i na místě jiných sousedův svých, jenž od nich vysláni byli jsou.