55. Mandát císaře Maximiliana, kterýmž odkládá se sněm od 24. března do 18. dubna 1575 za příčinou kajících dní a nařizuje, aby dne 6. dubna sjezdové krajští držáni byli, na kterýchž by vyslanci na sněm voleni byli na místě zemřelých anebo nemocných a sbírky na vychovávání sněmovních poslanců aby odvedeny byly.
NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 1575, 7. března. MS. souč. v archivu města Prahy.
Maximilian Druhý. Věrní milí! Jakož o tom bezpochyby na větším díle všickni dobrou vědomost máte, že jsme se s stavy království našeho Českého na nynějším sněmu obecním na tom milostivě snésti ráčili, že ten sněm, kterýž při času sv. Martina minulého léta 74 vedle předešlého snešení sněmovního držán býti měl, v své mocnosti zuostává a tímto nynějším sněmem se stvrzuje, i také skrze tyto mandáty naše císařské v známost vuobec uvozuje, a stavové, kteříž jsou se k tomuto sněmu od nás rozepsanému sjeli, při věcech a jednání sněmovních až do čtvrtku po neděli judica jinak smrtedlné nejprvé příští setrvati, potomně pak od toho času pro nastávající dni kající domů odjeti a jeden každý předkem s pánem Bohem svým se smířiti i také věcí svých domácích sobě poříditi a zase ve dvou nedělích po velikonoci, to jest k pondělímu po neděli misericordias nejprvé příští, sem na hrad Pražský k takovému začatému jednání sněmovnímu najíti mají. Tolikéž také jest nám v známost uvedeno, kterak by některé osoby na předepsaných sjezdích krajských k témuž sněmu volené prostředkem smrti z tohoto světa sešly a některé v nedostatku zdraví jsouc k sněmu přijeti nemohly, nicméně že mnozí z vás sbírky při sjezdu krajském na vychování a outraty těch osob k sněmu volených svolené až posavad nespravili a někteří, majíc statky své ve dvou i více krajích, tu sbírku toliko do jednoho kraje dávati měli, nad to pak že by se stav duchovní na větším díle z toho ovšem vytahovati chtěl: za kterýmižto příčinami též snešeno jest, aby hned po hodech těchto slavných velikonočních zase jiní sjezdové v těch krajích, v kterýchž by tak ty osoby k sněmu volené z světa sešly anebo pro nemoc na sněm přijeti nemohly, držáni byli; podle čehož nemohli sme pominouti nežli vám všem vuobec i jednomu každému obzvláštně to ku paměti a v známost uvésti, předně, k tomu jakž prvé, tak i nyní, pokudž by v tom kraji které osoby tak předešle k sněmu volené z tohoto světa sešly neb v nedostatku zdraví přece zuostávaly, neboližto, že by ta sbírka svolená na vychování dotčených osob vystačovati nemohla, abyste se spolu v středu po velikonoci nejprvé příští do města krajského, kdež obyčej jest a od starodávna bývalo, sjeli a tu o to všecko jednali i také na místě postavili, milostivě dovolujíce, však kteříž jsou takovou sbírku spravili a vykvitováni jsou, toho se při tom na ten čas zuostavuje. Při tom Vám všem i jednomu každému zvláště poroučíme, abyste předkem vykonajíc sjezd a spravíce nejdéle konečně v témdni pořád zběhlém od téhož sjezdu Vašeho počítajíc sbírku na outratu těm osobám svolenou, což jest kdo z osob světských neb duchovních tolikéž také svobodníkův a nápravníkův zadržel a až posavad nespravil a co na jednoho každého do toho kraje, kdež statek drží, jakž sme se o to se všemi třmi stavy království Českého na tomto nynějším trvajícím sněmu tolikéž snésti ráčili, dáti přijde, do toho každého kraje zvláště od sebe odvedouc na den nahoře jmenovaný, totiž k pondělímu po neděli misericordias, zase do Prahy k takovému již začatému jednání sněmovnímu, ničímž se nezaměstnávajíce ani zastírajíce, konečně sjeli a při nás na hradě Pražském na paláci vedle starobylého obyčeje a pořádku najíti dali a v tom se tak a nejinak poslušně zachovali. Dán na hradě našem Pražském v pondělí po neděli postní oculi (sic!) léta 75.