42. Páni a vladyky na soudu zemském císaři Maximilianovi, aby minulým sněmem ustanovenému prubýři zemskému P. Grymilerovi od úředníků mince všecky pruby zemské vydány a služba každého týhodne vydávána byla; že by zapotřebí bylo, aby mandáty proti cizí lehké, sněmy zapověděné, minci (kteréž seznam zasílají) opět vydány byly.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1574, 13. října. - Desky zemské, kvatern žlutý listův pos. Č. 128. K. 7.

Nejmilostivější císaři! V. C. M. poníženě oznamujem, že jest Pavel Grymillar z Třebska, nynější prubýř zemský na sněmu obecním minulém od stavuov království Českého nařízený, nám do plného soudu zemského suplikací podal, kterouž na nás vznáší a sobě ztěžuje: předně, když jest úředníkuom V. C. M. mince na Horách Kutnách psaní učinil, žádaje, aby mu průby mince a což více k úřadu jeho prubýřství zemského náležitého jest, každého týhodne vydávali, na takové jeho psaní a žádost že mu toho nic vydáno není, než tu odpověď, že jsou mu tíž úředníci dali, že toho bez povolení V. C. M., aneb pánuov komorratuov V. C. M. v království Českém, učiniti nemohou; i toho v též suplikací své dokládaje, že nějakej Tomáš z Dražova, místodržící někdy předešlého prubýře zemského pana Jana Bohmického a potom teď i jeho Pavla Grymillera, z tohoto světa teď nyní náhlou smrtí jest sešel, a za ním že jsou průby zemské zuostaly, z kterýchž více nežli ode dvou let žádného počtu předešlému prubýři ani také jemu neučinil, s tím doložením, poněvadž mu těch věcí posavad postoupeno není, a zvláště pak, kdyby se tím prodlévati mělo, že by povinnosti své při tom úřadu náležitě vykonávati nemohl, podavši nám při tom 1 kusů mincí cizí a lehké, kteráž by se s zrnem V. C. M. srovnávati neměla, kterouž na svůj náklad shledavši jest sprůboval, a my ji teď také V. C. M. i s tím jeho spisem a suplikací, zač by která v své hodnosti byla, při tomto psaní našem odsýláme, žádaje nás týž prubýř zemský v tom i také odkud by záplaty své očekávati měl, za opatření (jakž táž suplikací jeho plněji svědčí a v sobě zavírá).

I nejmilostivější císaři! Znaje my žádost jeho býti slušnou i také to uvažujíc, že ta věc spěšného opatření potřebuje a toho že potřebí jest, aby každého času všelijaké mince, kteréž se do tohoto království z rozličných zemí zhusta vnášejí, prubírovány a dokonce v ven z země, což nejdříve možno, vybyty byly, V. C. M. poníženě žádáme, že o tom milostivě poručiti ráčíte, aby jemu Pavlovi Grymillarovi všecky průby zemské a což více k úřadu jeho prubýřskému náleží, bez dalších odtahuov vydány a každého týhodne k průbám též i služba jeho, jakž od starodávna bejvalo, slušná, na kteréž by přestati mohl, z mince V. C. M. na Horách Kutnách od úředníkuov vydávány bývaly, tak aby on prubýř také tím lépěji povinnost svou při těch průbách cizích mincí každého času vykonávati a se nač vychovávati měl a mohl.

Co se pak těch cizích zapověděných lehkých mincí dotýče, poněvadž předešle na sněmích obecních to zavříno, nicméně i mandáty V. C. M. pod jistými pokutami, aby jich do času jistého a již pominulého nebrali a nevydávali, zapovědíno jest, za to též V. C. M. poníženě žádáme, že ještě mandáty V. C. M. po krajích, městech a městečkách, což nejdřív bejti můž, rozepsati a přísně poručiti ráčíte, kdožbykoli takové zlé lehké zapověděné cizí mince do tohoto království vnášel, neb jich komužkoli v jakýchkoli vydáních nebo koupích odbývati chtěl, aby tomu každému pobrány byly a k němu, kdož by se toho dopustil a takové lehké cizí mince do země vnášel, podle předešlých sněmy a mandáty vyměřených pokut, aby se zachovali, nebo těmi příčinami a vexly naše dobré mince skrze kupce a židy i jiné handlíře ven z země se vynášejí a na to místo zlé a lehké cizí i zapověděné mince do země se vnášejí a k tomu mnohem výšeji, nežli v své hodnosti a váze jsou, se vydávají, skrze co V. C. M. i všem obyvateluom království tohoto znamenitá ujma, škoda a záhuba se děje; neb již opět těch zlých a lehkých cizích mincí znamenitě mnoho do tohoto království vnešeno a mezi lidi vtroušeno jest, a kdyby to časně a brzo přetrženo nebylo, čím dále tím větší škoda, záhuba a ztížnost V. C. M. i všech obyvateluov království tohoto býti by musela. Čehož jsme, znajíc toho důležitou potřebu býti; V. C. M. tejna učiniti nechtěli. S tím se V. C. M. pánu svému nejmilostivějšímu poručena činíme. Dán na hradě Pražském v středu po svatém Diviši léta 74.




Přihlásit/registrovat se do ISP