25. Maximilian II. nejvyšším úředníkům zemským a radám na hradě Pražském nařízeným, aby mezi sebou se uradili, jemu oznámili kdy by sněm český co nejdříve držán býti mohl, a potom mandáty, královskými rozepsání sněmu po krajích co nejspěšněji v známost uvedli.

VE VÍDNI. 1574, 11. května. Orig. v arch. českého místodržitelství.

Maximilian. Urození a stateční, věrní naši milí! Jakož o tom dobrú vědomost máte, jak znamenité a vysoce duoležité příčiny a potřeby toho ukazují, abychom sněm obecní v království našem Českém držeti ráčili, kterýž ačkoliv bychom byli rádi prvé dávno rozepsati dáti chtěli, ale pro mnohé bezelstné příčiny, kteréž tomu, zvláštně pak strany království Uherského a všelijakých vpáduov, kteréž se do něho od nepřítele Turka dály a posavad dějí, též také chtěvši to prvé před odjezdem naším odsud, co jsou na nás stavové dotčeného království Uherského od drahně časuov vznášeli, k vyřízení svému přivésti, na překážku byly, toho jsme vykonati nemohli: i jsouc toho oumyslu takový sněm obecní v dotčeném království Českém, pokudž nejdřív možné, držeti, rozepsání téhož sněmu jsme, jakž Vám to od slovutného Mikuláše Valtera z Valtršperku na Lochovicích a Biskupicích, rady a sekretáře našeho království Českého, věrného milého, kteréhož za tou příčinou naschvále ztížně k Vám vypravujem, ukázáno a předneseno bude, s zanecháním místa prázdného k doložení dne, na kterýž by již psaný sněm rozepsán býti měl, zhotoviti dali. Což jest se, že též místo prázdné zanecháno jest, proto stalo, nemohouc my toho tak dobře jako Vy věděti, poněvadž se nyní o suchých dnech letničních soud zemský držeti bude, kdy by se nejpříležitěji nyní psaný sněm obecní stavuom k sjetí položiti mohl: a pro tož Vám poroučeti ráčíme milostivě, abyste to ihned v pilné a bedlivé uvážení své vzali a na čem se tak spolu snesete, jestli by jmenovaný sněm buď v prostřed měsíce příštího Juni čili při skonání, jakž by se nám pak tehdáž nejpříhodněji vidělo, držán býti měl, když toho na těch místech prázdných doloženo bude, tehdy takové mandáty neboližto listy naše císařské odevřené beze všeho meškání po krajích rozeslati a v místech náležitých spřibíjeti rozkázali, tak aby o tom všickni vuobec záhy vědomost míti mohli a čím se spraviti věděli. O čem s vysoce urozeným Vilémem z Rožmberka na Českém Krumlově, správcím a vladařem domu rožmberského a nejvyšším purkrabím pražským a urozeným Bohuslavem Felixem z Hasinštejna a z Lobkovic na Ličkově, nejvyšším sudím království Českého, věrnými našimi milými, pokudž by k Vám na obeslání Vaše ztížně sjeti mohli, dostatečně rozmluviti, na všecky k tomu náležité příčiny pomysliti a spolu se o to snésti, pakli by to býti nemohlo, tehdy vždy dobré zdání jich psané, uvedouc jim to, co Vám tuto psáti ráčíme, v známost, vzíti moci budete.

A přes to přese všecko, jestli by k tomu přišlo, že byste v tom ještě co slušného na rozmyslu a v tom vuoli naši nejprve vyrozuměti potřebu uznávali, tehdy nás toho psaním Vaším na poště beze všeho meškání tejna nečiňte; v čemž my Vám ihned zase oumyslu našeho v známost uvésti neobmeškáme, tak aby mnoho jmenovaný sněm což nejdřív a pokudž možné k napřed psanému času fedrován a držán býti mohl. Na tom jistú a milostivú vuoli naši císařskú naplníte. Dán v městě našem Vídni v outerý po neděli cantate léta 74.

Na zvláštním lístku: Po napsání listu tohoto vidělo se nám za dobré nejvyššímu purkrabí pražskému a nejvyššímu sudímu království Českého toho, což Vám tuto milostivě poroučeti ráčíme, vejpis pro vyrozumění odeslati a při tom jim také napsati; a tak pro spěšnější fedruňk té věci již neuznáváme toho za potřebu býti, aby se oni k Vám osobně najíti dáti měli, toliko aby Vám od nich psané dobré zdání jich (jakž pak k nim za tou příčinou naschválního posla vypravujem a každému obzvláštně, aby Vás tím ihned po témž poslu nemeškali milostivě poroučeti ráčíme) dáno bylo. O Vás vždy nepochybujíce, že toho se vším dodatkem uvážiti a k tomu se, aby ty mandáty, pokudž nejdřív možné, po krajích rozeslány byly, s pilností přičiniti nepominete.