VE VÍDNI. 1573, 18. prosince. MS. souč. v arch. česk. místod.

Mamilian. Memorial nejjasnějším knížatům Rudolfovi, králi uherskému, a Arnoštovi, arciknížatóm rakouským, synóm našim nejmilejším, co by Jich Lásky na místě našem stavuom království Českého, jestli by Jich Láskám odpověď na předložení sněmovní dána byla, na kteréž by se slušně přestati nemohlo, zase, pokudž toho potřebu uznají, replikovati měli.

Předkem, přišlo-li by k tomu, že by stavové strany milostivé žádosti naší císařské na ně vložené v kterémžkoli artikuli co na nedostatku a rozmýšlení měli, též také strany svolení týchž pomocí na průtazích zůstávati aneb k něčemu tomu přistoupiti a povoliti (čehož se do nich nikterakž nenadějem) odporovati chtěli, tehdy mohou nadepsaní synové naši nejmilejší, jakž toho s radami našimi Jich Láskám od nás přidanými za potřebu uznají, na to replikovati, aby táž milostivá žádost na dotčené stavy z vysoce duoležitých pilných příčin a potřeb vzložená v skutku vyplněna byla, k tomu všelijak příhodných prostředkův užívati a ty obírati, také s některými předními osobami nejvyšších ouředníkuov zemských i z obce sami i skrze jiné ad partem neb obzvláštně jednati dali, aby oni takové vysoce duoležité pilné příčiny při sobě zdravě uvážíc k srdcím svým zdravě připustili a v tom se k nám vedle milostivé naděje naší " kterouž k nim nésti ráčíme (což jsou prvé vždycky jakožto věrní poddaní činili) poslušně, poddaně a hotově bez odporuov najíti dali.

Potom, jestliže by jmenovaní stavové království Českého při takovém jednání sněmovním strany religií, konsistoře pražské pod obojí přijímajících, frystuňkův na hory neb jiných k tomu podobných věcí, o kterýchž se v předložení sněmovním žádná zmínka nečiní, co toho na již psané syny naše nejmilejší vznášeti a při nich hledati chtěli, na to jim Jejich Lásky to za odpověď moci dáti budou: že Jich Lásky od nás na ten čas o tom žádného poručení nemají a že se od osob svých mimo ty artikule v předložení sněmovním položené v žádná jiná jednání dáti nemohou, neb by se taková poddaná žádost jich stavuov v další uvážení vzíti a na to se od nás jisté vuoli naší vyrozuměti muselo a tak tudy k tomu příčina dána byla, že by stavové tu v Praze od hospodářství svých s nemalou nepříležitostí a obmeškáváním živností jich zuostati museli.

A poněvadž my se s pomocí pána Boha všemohoucího vlastní osobou naší císařskou hned z jara, když toho čas příležitější nežli nyní bude, v dotčeném království Českém býti strojiti ráčíme, mají již jmenovaní synové naši nejmilejší Jich Lásky nadepsaným stavuom napomenutí učiniti, aby s takovými žádostmi svými až do téhož šťastného příjezdu našeho prodlení a strpění měli.

Jaké by pak koli jiné věci naše vlastní též také osob z stavuov dotčeného království Českého a zemí k němu příslušejících i jiných obzvláštních v zemi aneb ven z země obývajících se dotýkající připadly aneb od nás Jich Láskám s stavy nebo s nejvyššími ouředníky zemskými nyní na hradě Pražském nařízenými a radami našimi komory české k uvážení poslány byly: ty již psaní synové naši nejmilejší, Jejich Lásky, kteréž se justicí dotýkají s jmenovanými nejvyššími ouředníky a soudci zemskými i jinými radami našimi, ty pak, kteréž se komory a interesse našeho tolikéž dotýkají, s předjmenovanými radami komorními s pilností vedle vší potřeby uvažovali.

Než trefilo-li by se co takového, kdež by se jak právních tak komorních věcí společně dotýkalo, ty aby s nadepsanými nejvyššími ouředniky zemskými a radami komorními (ovšem pak také s těmi osobami a radami od nás Jich Láskám přidanými) se všemi vespolek tolikéž uvažovali.

A jestliže by takové pilné a duoležité věci připadly, v kterýchž by se resolucí a ratifikací naší potřebovalo; tehdy mají Jich Lásky ty všecky nám s svým a jich rad našich dobrým zdáním, uvážíc to vedle vší potřeby, odsýlati a jaká v tom milostivá vuole naše bude, podle toho aby stranám odpovědi, aby se jimi spraviti věděli, dány byly. Na tom Jich Lásky milostivou a otcovskou vuoli naši naplní. Dán v městě našem Vídni v pátek po moudrosti boží léta 1578.