65.

Zápis sněmu mimořádně w Prešpurce u přítomnosti krále Wladislawa držaného, jímžto také snešením sněmu předešlého Pražského došlo stwrzení.

W Prešpurce, 12 Nov. 1499. (Kopie arch. Třebon. z r. 1534.)

"Zuostánie Prešpurské, w kwaternu trhowém, léta tisícého CCCCXCIX, w pátek o suchých dnech adventních" (= 20 Dec. 1499.)

Zjednánie, kteréž se jest w Prešpurce mezi pány, rytieřstwem a městy králowstwie Českého w přítomnosti krále JMti stalo [Srown. Zřízení zemské r. 1500, čísl. 472 nahoře na str. 228, it. str. 266.], což se hlasuów dotýče k obecným wěcem: k kterémuž přistupujem a swolujem každý sám za se, cožby obecného dobrého budúcně jednati mělo, a na takowé wěci aby sněmowé obecní walní pokládáni byli, tak aby na takowé sněmy chudí i bohatí jeli, a což by tu z swobodné wuole zawřieno bylo, to aby držáno bylo ode wšech; a by pak z kteréhožkoli stawu několiko osob se wytrhlo, k tomu žeby neswolowali aneb žeby na sněm nepřijeli, to aby obecnému swolenie ke škodě nebylo.

Item toto se znamenitě wymieňuje, jestli žeby se třie hlasowé z jakéžkoli příčiny woč swolili, ježto by to swolenie proti práwóm a swobodám a nebo obdarowánie králowstwie Českého bylo, aneb proti swobodám a weysadám kteréhož koliwěk jednoho obywatele, tehdy proti tomu swolenie jestližeby se jeden nebo wiece jich zepřeli, nemají k tomu tištěni býti žádnú měrú, by proti swým swobodám měli to jemu swoliti, leč z dobré a swobodné wuole budú to chtieti učiniti. Pakliby o to pře byla o jeho swobody, tehdy král JMt i budúcí králowé Čeští mají to rozeznati a rozsúditi mezi stranoma w Čechách a jinde nic, a on aneb oni aby utiskán od toho nebyl dotud, dokudž by rozsúzen aneb rozsúzeni nebyli. Pakli by kto co wyprosil na JKMti, neb na budúcích králech Českých jakú sobě wýsadu aneb swobodu, ježtoby proti našim starodáwným práwóm a swobodám a wýsadám bylo, kteréhožkoli stawu, to má w nic obráceno býti.

Item wo najwyšší písařstwie zemské tak zuostáno a zawřieno jest, že najwyšší písař zemský má pohoněn býti jedním kmetem z wládyk, kteříž w súdu zemském sedají.

It. Což se poprawcí dotýče, toho král JMt odložiti ráčil do prwního obecnieho sněmu.

It. Což se poprawcí po krajích dotýče, tak o tom zuostáno jest, že král JMt má jej jmenowati z každého kraje dwě osobě, jednu z pánuow a druhú z rytieřstwa, kteříž budú mieti ty kraje řediti a opatrowati, tak jakž toho potřeba kázati bude.

It. Což se jorgeltuow dotýče, to má již wymazáno býti, aby je zase bráti mohli podlé obyčeje starodáwnieho.

It. Což se těch zámkuow dotýče, kteřížby od cizozemcuow kúpeni byli, to se má na obecném prwniem sněmu rozwážiti, a při čemž ta wěc tu narownána a postawena bude, to při tom stane.

It. Což se dělánie peněz grošuow krále JMti dotýče, jak a kde mají děláni býti, to buď tak a při tom zuostaweno, jakž se jest od starodáwna zachowáwalo, aby u Hory dělány byly. Než což se zlatých dotýče, ty dělány buďte, kdež se králi JMti zdáti a líbiti bude w koruně České; než JMt to opatřiti má, aby se ti zlatí dobří a s takowú přísadú dělali, jakož jest to od starodáwna bylo. A ten kdož ty zlaté JMti dělati bude, má přísahu králi JMti a zemi udělati, aby je tak a na tolik graduow dělali, jakož jsú od starodáwna děláni býwali, a jmenowitě má každý zlatý xxiii graduow mieti a držeti.

It. Hajtman zemský, buď nynější neb budúcí, kterýžby na miestě JMti posazen byl, ten má w Praze býti a tu súditi a jinde nic.

It. Což se súdu purkrabie Pražského dotýče, tak o tom zřiezeno jest, že při purkrabí nynějším i budúcím při súdu jeho sedati má najméně šest urozených dobrých lidí, a ti k saudu přísahu udělati mají.

It. Což se wpisowánie we dsky zemské potřeb zemských dotýče, kolikrát by toho kdy která takowá zemská potřeba přišla, ta nemá we dsky zemské kladena ani wpisowána býti, leč w přítomnosti wšech tří stawuow, totižto panského, rytieřského a městského.

It. Také na tom zuostáno jest, že se má wymazati z desk zemských ten odpor, kterýž jsú udělali pan Hradecký a pan Pernštainský.

It. Což se erbuow dáwanie dotýče, ty JMKská dáwaj komu ráčí, tak jako jest to prwé bylo.

It. Což se pánuow nowých dotýče, ktožby w to wjíti chtěl, ten toho hleď na králi JMti a pánech podlé obyčeje starodáwnieho, a ta oba kusy mají z desk wymazány býti.

It. Což se dotýče puohonuow ze škod, nemají se před súd zemský ani před úředníky menší po rozsudku panském aneb po staném práwu poháněti. Než ten ktožby při wyhrál, má to hned úředníkóm menším jmenowati, z jaké chce summy ze škod winiti. A oni, úředníci, mají takowú summu w rejstra zapsati, a toho, na komž jest pře wyhrána aneb práwo ustáné , mají ho listem po komorníku obeslati, a tu summu jemu w listu oznámiti, aby stál před nimi o suchých dnech najprwé příštích, když menšie úředníci saudí; a woni tu mají hned wo škody útratné a wo náklady, kteréž pro tu při wzal, wedle průwodu konec učiniti, a cožby neprowedl podlé práwa, při přísaze zachowati. Pakliby ten jsa listem po komorníku obeslán, nestál, mají naň stané práwo pro tu summu dáti, a po staném práwu práwo pustiti. A též kdožby w komoře při wyhrál aneb práwo ustál, aneb menšieho úřadu a také u dworského, mají tiem spůsobem hleděti o škody útratné, tak jakož se nahoře píše. Jestli že by pak puowod k těm škodám před úředníky nestál, tehdy má ty škody ztratiti; než bylliby nemocen, buď puowod neb obeslaný, mají nemoc podlé práwa zprawiti.

It. Což se dotýče wýplat, kteréžby král JMt wyplatiti ráčil, aneb komužby od JMti wýplata dána byla, anebo kterýby konvent chtěl co wyplatiti, ten na komžby ta wýplata byla, má od krále JMti obeslán býti, nebo od toho, ktož by od JMti miesto držel, a on má státi před JM neb před tím, ktož JMti miesto drží, a swé majestáty neb sprawedlnosti ukázati, a tu má rozsúzeno býti, muožli od něho wyplaceno býti čili nic, buď králowstwie neb duchowenstwie.

It. Což se dotýče súdu purkrabského, kdež jest byl trojí puohon we dwú a we dwú nedělí až do šesti nedělí, tak jest zuostáno, aby byl jeden puohon w šesti nedělích, a wod toho puohonu má se dáti šest gr. českých, a kdež bylo dwoje hojemstwie we dwú a we dwú nedělích, aby bylo jedno ke čtyřem nedělém. A jestli žeby tu kto práwo ustál před tím úřadem, tehdy purkrabě hradu Pražského má to hned na úředníky menší wznésti, aby ten, ktož dal na sobě práwo ustati, od nich listem po komorníku obeslán byl, aby před pány saudu zemského stál wo suchých dnech najprwé příštích, a páni mají w úterý jeho odpor wyslyšeti, proč jest na sobě dal práwo ustáti, a dále rozwážiece, nemělliby slušného odporu podlé práwa, tehdy aby na takowého práwo we dwú nedělích puštěno bylo. A jestli že by pak ten statku na dědinách neměl, tehdy má se na takowého list zatykači od purkrabí dáti, a wod toho listu má dáno býti puol kopy gr. A kdyžby kto list puohonný od purkrabí wzal, má od něho dáti šest gr. českých. A ten kdož pohánie, wopatř se jistým poslem, po kterémž ten list poslati má.

It. Purkrabě kdež by na meze jeti měl, tehdy puowod má poň přijeti na hrad Pražský a má jemu dáti pět kop gr. Českých a strawu, i fórú má jeho opatřiti, až na meze přijede. A pohnaný má také jemu dáti pět kop gr. Českých, i jej zase strawú i fórú až na hrad Pražský opatřiti a dowesti. A puowod na těch mezech má purkrabí přidati řečníka, richtáře a VI konšeluow přísežných; a pohnaný též VI konšeluow přísežných má přidati; a která strana křiwa zuostane, má druhé straně zase nawrátiti, což jest na purkrabi i na strawu naložil. A listy purkrabě súditi má wedle starodáwných nálezuow; a listy toliko na dluhy, kteréžby swědčily na peníze, súditi má, jináč nic. A při tom úřadu od zapisowánie swědkuow má se bráti po jednom groši Českém. A listownie swědomie při úřadu purkrabském nemá přijímáno býti, než má pohnati listem swědka od úřadu purkrabského, a ten má wyznati na swú wieru a na swú duši. A také jestližeby kto před purkrabí při nálezem prohrál, má uničiti tomu, proti komu jest při prohrál, aby jemu to we dwú neděléch dal, což jest jemu přisúzeno. Pakliby neuručil, má jej purkrabě do wěže wsaditi, a wodtud nepropúštěti, duokudž nálezu dosti neučiní. A dobrých wolí na papíru purkrabě súditi nemá, než na pergameně s wisutými pečetmi, jakož od starodáwna bylo. Než kteréž jsú předešlé dobré wuole, ty mají tu dosúzeny býti. Než kteréžby dobré wuole datum w nich swědčilo od swatého Jiří najprw příští, ježto by na papíře byli, ty již súzeny ani moci mieti nebudú.

Item. Kdyžby pán buoh pana Jence neuchowal, ktožkoliwěk po něm budú býwati purkrabí Pražští, ti mají purkrabi hradu Pražského dáwati xxv kop grošuow Českých do roka, a strawu naň a na jeho čeleď, a na tři koně wobrok i podkowy.

It. Což se manstwie a léna dotýče, kteréž jest wně a ne w zemi České, toho král JMt ani budúcí králowé swoboditi ani prodáwati nemají bez wuole wší země.


[List následující dán byl také co zwláštní majestát, králowau rukau podepsaný, jakož i do Zřízení zemského r. 1500 pojat a tam na str. 244-6 pod číslem 469 již také wytištěn jest.]

My Wladislaw z boží milosti Uherský Český etc. král, markrabě Morawský etc. jsúce prošeni a žádáni snažnými prosbami od pánuow a rytieřstwa, Pražan a jiných posluow z měst králowstwie Českého, abychme pro zwelebenie a rozšířenie a pro dobré koruny české ráčili je z zawedenie, w kterémž to králowstwie jest, wywesti ráčili. Kdež my znajíce takowú slušnú žádost a prosbu jejich, a k tomu potřebu i zašlost, skrze předky naše krále České uwedenú, buď skrze zástawy, připisowánie žiwotuow, dáwanie zámkuow a měst téhož králowstwie, zwláštní milostí naší k tomu hnuti jsúce, a to opatřiti chtiece, aby swrchupsaní zámkowé, města aneb jiná zbožie s jich příslušenstwiem králowstwie Českého, kteréž nám nynie w rukú jsú a w držení našem, aneb potomně námi aneb budúcími našimi, králi Českými, k wýplatám a k držení našemu přijdú, takto o tom k prosbám swrchupsaných pánuow a rytieřstwa, Pražan a posluow od měst téhož králowstwie, s wolí a radú jich ustanowujem, kteréžto ustanowenie a zřiezenie drženo býti má neporušitedlně od nás i od budúcích našich králuow Českých.

Najprwé což jest koli předky našimi aneb námi od králowstwie Českého k dědictwí preč dáno, při tom každý zuostawen býti a to držeti i toho požíwati má, buď zámky, města, městečka aneb wesnice w králowstwie českém ležící. A ktož pak koli které zámky, města, twrze, wesnice, aneb cožkoli jiného zápisy předkuow našich i od nás držie, ti wšickni toho užiti mají tak, jakož ti zápisowé swědčí a ukazují. Než po dnešní den nemáme my ani budúcí naši králowé Čeští nic wíc od králowstwie zastawowati, ani dědicky dáwati, ani kterých summ připisowati, aneb žiwotuow přidáwati, bez rady wšie země České, ani zámkuow, kterýchž nynie w drženie jsme aneb potom budeme, nikterak zapisowati ani zawazowati nemáme nižádnému. Než chtělilibychom pak buď my aneb budúcí naši, králowé Čeští, které zámky, města, městečka aneb wesnice zastawiti pro potřebu zemskú, to máme a moci budeme učiniti s radú wšie země a wolí, a jináč nic. Paklibychom přes to co zastawili aneb dali, a prodali bez rady a wuole wší země buď my aneb budúcí naši králowé Čeští, též dánie, prodánie, zástawa, žiwoty, zapsání aneb summy připisowánie žádné moci mieti nemá a mieti nebude. A ktožby přes toto swolenie a ustanowenie naše k prosbě a k žádosti swrchupsaných wěrných našich zřiezenie po tento den jinaké sobě zápisy buď od nás nebo od budúcích našich králůw Českých zjednal a obdržel, ty my wšecky mocí naší králowskú a tiemto ustanowením moříme a w nic obracujeme, tak že žádné moci ani které pewnosti mieti nemají a nebudú. Než chtělilibychom komu wýplatu dáti na ta zbožie, kteréž jiní od králowstwie držie, tak a w té summě, jakžby jeho předešlí zápisowé ukazowali, takowú wýplatu dáti muožem a moci budem, i s budúcimi našimi králi Českými, z milosti našie, žiwotuow na tom žádných ani sum nepřipisujíce. Což se pak manstwie dotýče, kteréž jsme my aneb předkowé naši králowé Čeští preč dali dědicky w zemi České, to dánie w swé moci státi má; a což bychom napotom komu dáti chtěli manstwie w Čechách, to dobře učiniti muožem a moci budem. A tiem wšiem obyčejem, jakož se nahoře píše, chceme aby od nás i od našich budúcích králuow Českých zachowáno bylo w markrabstwí Morawském, w kniežetstwie Slezkém, w markrabstwie Lužickém a w Šesti městech beze wšeho přerušenie [Až potud jde list králowský zwláště wydaný, a wšak s přidanau zwláštní zawírkau, kterauž wiz nahoře na stránce 226.].


A dále, pro budúcí pamět a uwarowánie zmatkuow, mají wypsány býti z registr kanceláře naší i předkuow našich králuow českých wšecky předešlé zápisy zámkuow, měst, twrzí, městeček a wsí, též na léna wokolních zámkuow našich koruně České příslušejících; a ty wšecky přípisy wypsané a pečetí naší zapečetěné dáti se a položiti mají na Karelštain wedle jiných privilegií; a to z té příčiny, jestli že bychom co buď my aneb budúcí naši králowé čeští komu co nad to zuostánie a ustanowenie nad prwnie zápisy zapsali, aby se to w těch rejstřích nalezlo a wohledalo. Budeli komu co nad to připsáno, toho žádný užiti nemá a moci nebude na budúcí wěčné časy. Než pokudž jeho předešlí zápisowé swědčí a ukazují, kromě rukojmí, kteříž jsú slíbili, ti mají dskami wymieněni býti.

It. Služebníci u panského neb rytieřského aneb městského stawu, z těch tří stawuow, kteří by jedni u druhých slúžili, páni jich se k nim zachowejte jakož jest od starodáwna býwalo, a úředníci i služebníci zachowejte se proti pánóm swým též. Pakliby který pán kterého služebníka bez winy wo hrdlo připrawil, aneb do wěže též bez winy wsadil, a držeti kázal, a pustiti nechtěl, aneb jej sobě bez winy zapsal, aneb jeho bez winy slibem zawázal, chtě aby u něho přes rok swuoj doslúžený dále slaužil: tehdy přátelé toho jistého mohú z každého stawu pána jeho aneb pány pohnati před saud a práwo zemské, a on nebo oni powinni jsú z toho odpowiedati; neb každý služebník, doslúže roku swého,  můž od pána aneb od pánuow swých ústně anebo listem odpuštění wzíti. Než úředník, ten má odpuštěnie wzíti než ústně, a počet má napřed učiniti a ze wšeho práw býti.

It. S ručnicemi ani s kuší aby žádný nechodil ani nejezdil z panského, rytieřského, městského stawu, jeden druhému na gruntiech jeho bez jeho wuole a wědomie, než gruntuow swých každý z těch tří stawuow požíwej, jak se jemu zdá; kromě shonuow a podsedkuow, těch býti nemá podlé prwnieho zuostánie. Pakliby kto koho na swých gruntiech s ručnicí neb s kuší zastihl na mysliwosti, aby jemu ručnici s tiem, což u sebe má, pobrati mohl, a tomu pokutu, na číchžby gruntiech jezdil, pět kop gr. Českých dal. Než sedláci žádné mysliwosti wésti ani užíwati nemají na gruntiech swých ani cizích s ručnicemi, kušemi, tenaty, jámami ani jinými obyčeji, leč na to kteří od starodáwna od králuow JM wýsady mají, a těch užíwejte. Než jestližeby který sedlák buď na swém neb na cizím chycen byl, an po mysliwosti jezdí neb chodí, lečby jemu pán jeho rozkázal po swých gruntiech k swé potřebě, má jemu pobráno býti, což se u něho najde, a k tomu ať tejden u wěži sedí a kopu gr. dá tomu, ktož jest toho nalezl. Než sieťkami, sklony i lepem mají mysliwost s wolí pánuow swých wésti, čiež jsú grunty.

It. Ti poprawce toto činiti mají: očby se země swolila králi JMti k potřebě a zemi, tehdy mají každý swuoj kraj řéditi a zprawiti podlé swolení zemského.

It. Zlodějuow mají pilni býti wedle nálezuow wobecních, a powalečuow kárati hleděti, a kostkáře po krčmách wyzdwihati.

It. Ruoznice kteréžby po krajích byly a swolili se na ně, ty aby rownali, chtieli to na se wzieti.

It. K sněmuom obecním aby jezdili a zprawili, jak se w krajích děje, kdyby králem JM položen byl.

It. Při poprawách tak se zachowati mají, jakž se w zemi swolí a naučenie mieti budú od země.

It. Poprawce mají to opatrowati, jestližeby zwěděli, an kto newody anebo kterékoli jiné příprawy na lowenie ryb má, a nemá řek ani potokuow ani rybníkuow, mají jemu to pobrati. Též také aby sedláci tenat neměli, leč kteří od králuow wýsady mají. Pakliby je přes to měli, aby jim je pobrali. Též také jestližeby kto na shony honili, kteráž pokuta, jestližeby pána neb zemenína chytili aneb i měštěnína, kterýž na zemi má, kdež jest měl propadnúti králi L. kop gr., to má propadnúti poprawciem. Jestliže by se kdy trefilo, an kteří zloději jsúc honěni ujeli na který zámek neb twrz, má žádáno býti od těch, kteří honie, aby jim wydán byl. Pakliby ho wydati nechtěli, mají ti, kteří honie, tu při tom zámku zuostati a poprawcem dáti wěděti o takowých zlodějiech; a poprawce komužkoli dadie wěděti w tom kraji, mají s nimi táhnúti a těch zlodějów dobýwati; a dobudúli toho hradu neb twrze, ten kraj bude moci to sobě obrátiti ku potřebě toho kraje.

It. Což se dotýče saudu komornieho, ten se nynie držeti dwakrát do roka má, jeden na swatého Martina a druhý na Swátosti; a kdož k němu chce pohnati, má jmenowati, a w listu má státi, z čeho pohánie, a od listu puohonnieho má dáti dwa gr. Česká od každé osoby, a pohnanému má list dán býti dwě neděle před swatým Martinem aneb dwě neděle před Swátostí; a když přijedú ku puohonu na S. Martina neb na Swátosti, mají se dáti u písaře w rejstra znamenati, že stojí oba, a má každá osoba od toho znamenánie po jednom groši dáti. Pakliby který nedal, nemá jemu jeho pře čtena býti leč dá, a pohnaný má panem hajtmanem připrawen býti, aby také ten groš dal. A jestli že kto při obdrží buď saudem aneb staným práwem, má památného dáti iiii groše české. Puowod obdržíli při, má mu dána býti relací k úředníkóm Pražským, a od té relací má dáno býti písaři iiii gr. české; a když ta relací každému přinesena bude, má tam od ní dáti VI gr. česk. A oni mají jemu úmluwčí list dáti, a práwo předse pustiti na tu summu, kterúž jest saudem obdržel aneb staným práwem. Neb kdyžby kto jsa z které pře do komory pohnán, nestaneli, ztratí tu při; nestaneli ani mocného poručníka listem na swém miestě nepošle puowod, neztratí než toliko puohon, a pohnaný bude jej moci ze škod winiti podlé nahoře dotčeného swolenie, a pówod záplatě škody podlé rozeznánie nahoředotčeného, bude moci zase z té pře pohnati. A w komoře toliko jedno hojemstwie má se bráti buď při S. Martině neb při Swátosti; ktož hojemstwie wezme, znamenáno jest to w registrách, a má od toho znamenánie dáti jeden groš český. A kteříž by se swědkowé do registr zapisowali má od každého swědka dáno býti jeden groš český. A listowní swědomie má též také přijímáno býti. A ktož w komoře při wyhrá aneb práwo ustojí, muož druhú stranu ze škod winiti. A relator má z komory dán býti, a ten má úředníkóm Pražským oznámiti: že jest ten při wyhrál anebo práwo ustál, z jaké summy ze škod winiti chce; a úředníci mají tu summu w registra zapsati a tomu list dáti, kdož ze škod winiti chce, a w wině postawiti, z jaké summy, aby před námi stál o suchých dnech najprw příštích když saudie, aneb při swatém Jeronymě; a což ten škod prowede na jich schwálenie anebo zprawí wedle práwa, to má jemu dáno býti we dwú nedělích; pakliby nedal, mají jemu naň práwo pustiti předse; pakliby na zemi neměl, mají naň zatykací list dáti, a od toho puol kopy gr.   má dáno býti. Než jestli žeby ten nestál, jsa od úředníkuow o ty škody obeslán, mají naň dáti stané práwo a práwo naň předse pustiti, jakož nahoře dotčeno jest. Než jestli že by nemocen byl a kto ho za nemocného položil, ten nemoc zpraw wedle práwa. Než jestli žeby puowod k těm škodám nestál, pakliby puowod k rozsúzenie té pře nestál, tehdy ty škody ztratí, z kterýchž jest pohnal.


Léta MCCCCoxcix páni JchMt, rytieřstwo, Pražané i jiná města i wšecka obec králowstwie Českého na sněmu obecném, kterýž držán po S. Remigii z rozkázanie krále JMti wůbec swolili jsú se a na wěčné budúcí časy kázali zapsati:

Najprwé, jakož jsú byla powstala mnohá kyselenie a nelibosti mezi lidmi skrze řeči a klewety, kteréž wěci, kdyžby w čas přetrženy a zastaweny nebyly, wědomo jest, žeby ruoznice, nesnázi a nejednoty škodné mezi wšemi stawy králowstwie tohoto powstati mohly: a protož pro swornost, upokojenie a jednotu wšech stawuow prwotně ty wšecky řeči klewetné mají mezi wšemi stawy i mezi zwláštními osobami naproto minúti a k žádným dalším swáduom nejíti, než na tomto na budúcí čas ta wěc po tento čas aby stála po dnešní den: jestližeby kto jaké řeči rozpráwěl, aneb mezi lidmi wynášel o zkázu krále JMti, o saudu zemském, o stawu panském, též i o rytieřském a městském, i ktožbykoli kteréhožkoli stawu směl takowú wěc mluwiti, přijda k komužkoliwěk a takowé řeči jemu mluwil, aby ten, komuž by mluweno bylo, takowých řečí k sobě nepřijímal, a hned, ktož by k němu mluwil, aby takto řekl: chcešli to před jinými dobrými lidmi mluwiti? dieli ten jistý: že chce mluwiti, tehdy ten, k komuž jest mluweno, má k sobě přiwolati dwa anebo tři dobrá člowěky, ti aby mohli od něho slyšeti, aby před nimi mluwil. Tehdy ti wšickni dobří lidé, což by od něho slyšeli, aby wznesli na krále JMt, na pana hajtmana JMt miesto JMKské držícieho, a jestliže by na koho takowá nešlechetnost shledána byla, ten aby skutečně na hrdle trestán byl. Jestli že by pak kto s takowú řečí přijda jeden k druhému, a on mu řekl, chcešli to před jinými dobrými lidmi mluwiti, a on žeby řekl, že nechce: tehdy aby mu hned řečeno bylo od toho, komuž jest mluwil: wíce ke mně s takowými řečmi nechoď a buď mne prázden.

It. krále JMti o to s pilností prositi, aby JMt takowý spuosob ráčil při nás při wšech stawiech a poddaných swých zachowati a jedněm na druhé takowým klewetným a sečným řečem newěřiti, a pro klewety nemilosti a hněwu bez skutečného poznánie k nám nemieti. Než prawilli by kto co wo kom před JMKskú. to aby bylo k miestu wedeno a JMt aby ráčil takowého jmenowati, a tudy JMt tím snáze takowých klewet zbawen bude.


Léta etc. xcix na témž sněmu obecném páni JMt, rytieřstwo, Pražané i jiná města i wšecka obec králowstwie Českého swolili jsú se a na wěčné časy budúcí kázali zapsati:

Aby žádný skrze se ani skrze jinú osobu nesměl prositi z pánuow ani z rytieřstwa za žádný úřad zemský za žiwnosti kteréžkoli osoby, kterýžby úřad zemský držal z pánuow neb z rytieřstwa, chtě sobě neb swým dětem neb komu jinému prositi, dokudž ještě ty osoby žiwy jsú, kteříž ty úřady zemské drží; pakliby kteří úřadowé zemští wyprošeni byli jakýmkoli obyčejem před tímto swolením, anebo žeby na ně majestáty kdo měl, aneb jakúžkoli jistotu aneb dědičně, že to žádné moci mieti nemá proti tomuto našemu swolenie a zřiezení, neb ti úřadowé mají býti swobodni, a ten úřad tak umrlého aby JMt s radú panskú a wládyckú dobrému cti zachowalému pánu neb rytieřskému člowěku ráčil dáti, kterémužby stawu ten úřad příležel, a kterýžby se zemi hodil. A ktožby koli přes toto swolenie wyprosil po dnešní den a toho požiti chtěl, ten a takowý aby čest i hrdlo ztratil, a statek jeho aby na krále JMt připadl. Pakliby který pán neb wládyka, drže úřad zemský, jej wzdal dobrowolně, ten úřad JMt s radú pánuow a wládyk, k kterémužby stawu náležel, aby JMt ráčil dáti podlé swrchupsaného zuostánie. A jmenowitě za tyto úřady nemá prošeno býti: za purkrabstwie Pražské, hofmistrowstwie zemské, komornictwí zemské, súdstwí zemské, kancléřstwie - úřadowé panští; za písařstwie zemské, podkomořstwie, purkrabstwie Hradecké - úřadowé wládyčtí. A purkrabstwie Karelšteinské, ten úřad jest společný, též zaň prošeno býti nemá. Což se maršalstwie zemského dotýče, král JMt ráčil k tomuto powolení swé dáti: neuchowalliby buoh smrti bez dědicuow nynějšieho pana maršalka, že ten úřad má též tak zuostati w tom spuosobu bez dědictwie, jakožto swrchupsaní úřadowé zemští. A jakož se páni Dubští hlásí, žeby k tomu úřadu sprawedlnost mieti měli, neuchowalli by nynějšieho pana maršalka buoh smrti bez dědicuow, přišloliby k tomu a oni to dostatečně wokázali, že k tomu sprawedlnost mají: což jistého wokáží, toho také podlé sprawedlnosti mají požiti. A k tomu našemu swolenie máme JMti králowské prositi za milostiwé k tomu powolenie, pro budúcie škodné tohoto králowstwie. A Wilém z Pernšteina, najwyšší hofmistr králowstwí Českého a Jindřich z Hradce, najwyšší komorník králowstwí Českého, k tomuto swolení o ty úřady přistúpiti jsú nechtěli, žádajíc wšech spolu ze wšech stawuow, že před JKM chtie jim na to přátelskú odpowěd dáti, a že jimi obecné dobré rušeno býti nemá, a že to poznati mají, než že také nějakú potřebu JMti oznámiti mají.

It.Také swoleno jest, aby pře stranné minuly a od úřadu listem osoby aby nebyly obsielány, než wšichni aby sebe hleděli práwem; než wdowy a sirotci, jestli žeby které wdowě jejie wěno nepostúpeno neb odjato bylo, aneb sirotkuom kto statku sstúpiti nechtěl, přijdúc před úředníky menší, aby se opowiedali, od koho se jim to děje. A úředníci aby tu neb ty osoby listem obeslali, aby před pány JM na plném saudu stáli neb stál ten úterý po zasednutie saudu najprwé příští, a tu aby hned úředníci toho znamenali, kto se opowie prwé který den, tak pořád, kto potom se opowí, a ten potom slyšán buď. A tu na ten den na koho úředníci zawolají, ten toliko s přátely wstup do šrankuow, a žádný jiný, ani na pány JMt wolaj; pakli kto zawolá a wstúpí do šrankuow, ten pokutu nes podlé prwnieho swolenie.

It. žádný z pánuow ani z wládyk z saudu zemského aby nemluwil, lečby pan sudí nejwyšší na místě swém komu poručil, a wotáček žádných aby k stranám nebylo; než jestli že by se oč páni w saudu dělili, tehdy má toliko pan sudí, neb ten komužby poručil, té straně mluwiti: páni rozkázali, aby swú řeč wopáčil a powěděl znowu.

It. Aby žádné swědomie w saudu žádné straně nedáwal ústně, než tak, jakož za práwo jest od starodáwna, aby dskami bylo zapsáno, lečby se strany swolily.

It. kdož požene před saud zemský a přijde pře k slyšení, aby jich páni z saudu zemského na přátelskú smlúwu nepodáwali, lečby strany se dobrowolně sami k tomu podali; lečby se cti dotýkalo, to mějte páni JMt z plného saudu moc.

It. Páni JMt aby w saudu zemském na každý čas, když k saudu zemskému přijedú, čtrnácte dní saudili, pokudž by toho potřeba kázala.

It. Kdožby koliwěk žádal pána neb wládyky z plného saudu k swé při, aby s ním stál, má jemu dán býti.

It. páni JMt mají ráno zasedati w saud zemský, a předse aby saudili, ničímž se nezaprázdňujíc.

Jestližeby se kdy pak přihodilo a někto prostý neb hlúpý wo swú potřebu k saudu přistúpil, neuměje potřeby swé powědíti: mají páni JMt tu moc, aby někomu rozumnému jednomu neb dwěma z saudu zemského poručili, aby se toho člowěka sprostného zeptal a sprawedlnost i potřebu jeho na něm wyzwěděl, a jí wyrozuměl, a wyptaje se toho na něm, aby i to před pány předewšemi stoje w šranciech powěděl; a na kohož koliwěk páni wokáží, buď z pánuow neb z rytieřstwa, má to každý bez odpornosti učiniti.

It. Berně kterážkoli jest JM swolena, tak jakož swolenie dskami památnými zapsáno jest, každý aby dal s piw wařenie, jakož též swolenie ukazuje, konečně na suché dni wánočnie, což od suchých dní před s. Jeronymem přijde do toho času s piw, a tak na každé suché dni má kladeno býti až do týchž suchých dní před S. Jeronymem; a ktožby nedal, JMt aby se k každému mieti ráčil podlé toho swolení, jakožto k tomu, ktožby z obecného swolenie krále JMti dobrého rušitel byl. A ta berně má kladena býti na rathúze w starém městě Pražském, a mají ji wybierati Jiřík Křinecký z Ronowa, Litwín z Klinkšteina z pánuow, Albrecht z Leskowce, podkomořie králowstwie Českého, Jan mladší Špetle z Prudic a ze Žlebuow z wládyk. A ti té berně nikam jinam obraceti nemají, než na dluhy krále JMti, kdež za JMt někteří z pánuow i z rytieřstwa rokojmě jsú; a na to slib učiniti mají o suchých dnech adventních najprwé příštích. A též ti, ktož penieze na úrocích mají, též se zachowati mají, na každé suché dni klásti mají tak jakož swolenie té berně ukazuje. A ti swrchupsaní páni a wládyky k wybieranie té berně wolení každého znamenati mají, ktoby co které suché dni položil, a počet z nie učiniti mají etc.

It. Což se rybnikářuow dotýče, kteříž w zemi České zuostati chtie, aby sobě brali dědičné pány konečně do Hromnic najprwé příštích; a jestli že by tíž rybnikáři kde který chtěl na rybnikářské dílo jíti dělati, má od swého pána list mieti, a w tom listu má jmenowáno býti k komu jde; a kdyžby i na tom diele dočkal, tehdy má od toho pána list mieti, u kohož dělal, a wezma ten list, má se zase k swému pánu wrátiti a ten list ukázati, u kohož jest dělal. Pakliby chtěl na jiné dielo jíti od datum listu toho we dwú neděléch, má sobě dielo zjednati. Pakliby se přes dwě neděle powálel, má wzat býti jako jiní zločinci, a též jestližeby kdy bez listu přišel, má wzat býti jako jiný zloděj; a též přišelliby k swému pánu bez listu, má od něho skutečně trestán býti. Pakliby kdo takowého rybnikáře bez listu na dielo přijel, ten propadne x kop gr. českých poprawci toho kraje. A též jestli žeby pán zase rybnikáře bez listu domuow přijal a jeho skutečně netrestal podlé pokuty nahoře dotčené, též propadne deset kop gr. českých poprawciem w Praze. A w jiných městech králowstwí též se k rybnikářuom zachowajte pod pokutú nahoře dotčenú.

It. Wšickni sirotci a neženatí lidé ti se mají konečně k swým pánuom wrátiti konečně do Hromnic najprwé příštiech, a takowí neženatí mají wšickni přistáti. Pakliby se takowý k swému pánu do času dotčeného newrátil nebo nepřistal a neslúžil, má wzat býti jako jiný zločinec. A ktožby takowého wzal, má poprawci dáti wěděti a zewně jmenowati, čieho jest člowěka wzal; a poprawce má to dáti znáti, čí jest člowěk, aby jej wopatřil, aby se nepowálel; pakli by byl psanec aneb zloděj, aby jej kázal poprawce oběsiti.

It. Žádný čeledi přístawné aby dále nedržel, když doslaužie, bez jeho wuole, než má jemu zaplatiti, a nechceli u něho dále býti. má jemu list dáti, že jest u něho doslúžil, a on s tiem listem dwě neděle pobuda, má se k swému pánu nebo na grunt, kdež rodičowé jeho, nawrátiti. Pakliby se dále přes ty dwě neděle powálel, má wzat býti týmž spuosobem, jakož se nahoře píše. Pakliby takowý který čeledín bez listu kde přišel, má wzat býti týž a poprawci má dáno býti o něm wěděti, jakož jest nahoře dotčeno. A jestli žeby kto takowého neženatého bez listu přijal, ten poprawcowi propadni pět kop gr. českých. A čiež jest to čeledín byl a od něho utekl, ten muož k tomu hleděti, ktož by jej přijal, podlé nálezu, kterýž jest wo čeledi.

It. Wo služebnících, kteříž nejsú panského a rytieřského řádu, též se při nich má zachowáno býti, když doslaužie a nebo se powálejí, též při nich má zachowáno býti jako při čeledi.

It. Jestli žeby kto čeledína, an doslaužil, přes jeho wuoli propustiti nechtěl a listu mu dáti, tehdy takowý anebo jeho přietelé budú to moci na poprawce wznésti, a poprawce má toho obeslati, kdož jest tomu čeledínu nezaplatil a listu nedal, a to wyslyšeti; a jestli že jest tomu čeledínu swéwolně zaplatiti aneb listu dáti nechtěl, tehdy proti poprawcóm pět kop gr. českých jest propadl, a čeledínu hned před poprawci zaplatiti a nebo uručiti, aby jemu we dwú nedělí zaplatil; a též wo služebnících nahoře dotčených. Item o lidech dědičných nebo sirotciech. každý swých užíwati má tak, jakož od starodáwna bylo, a před poprawci nemá z nich odpowiedati.

It. Jestli žeby kteří byli buď z rybnikářuow, z čeledi, aneb byli postiženi, žeby list falešný měli, ten ztrať hrdlo.

It. Wo pastýře, kterýž w které wsi přistane a tu pase, má tu wobec za pána mieti; a když by u nich doslúžil a dopásl, nemají ho bez jeho wuole dále držeti, než zaplatiti i list jemu dáti mají pod dobrého člowěka pečetí, kterýž jest najblíže od nich. Než kteréž by město neb městečko mělo swú pečet, mohú jemu pod swú pečetí list dáti. Pakli by jemu nezaplatili a listu nedali, tehdy bude se on neb přietelé jeho moci mieti a na poprawce wznésti jako jiný čeledín, pod pokutú nahoře psanú. A jestli týž žeby ten pastýř nedoslaužil a utekl, nemá ho žádný bez listu přijieti, než má naň sáhnúti jakož nahoře dotčeno jest o čeledi. Pakliby jej přesto bez listu přijal, tehdy propadne pokutu jako o čeledi nahořepsané.

It. Jestli žeby kteří podruhowé ženatí kde přistawili, buď se k nim zachowáno pod těmi pokutami, jako o jiné čeledi.

It. Každý swé podruhy opatruj, aby se nepowáleli a dělali.

It. Podruhuow, kteřížby se odjinud buď pod pána neb pod rytieřského člowěka aneb do Prahy neb do kteréhožkoli města jiného králowského přistěhowati chtěli, nemají bez listuow přijati býti. Pakliby je kto bez listuow přijal a skutečně se k nim wedle pokuty nahoře psané neměl, ten propadne pokutu poprawcóm nahořepsanú, to jest pět kop gr. českých. A ti listowé mají jim dáwáni býti od pánuow neb od úředníkuow jich a od měst a od městeček pod jich pečetí.

It. O čeledi drobné: nemá jich žádný k sobe přijímati bez wědomí a wuole jich rodičuow. Pakliby je kto přesto přijal, a ten by se ho doptal, komuž ten pacholík příleží nebo děwčička, bud od toho hned zase wrácen, ktož jej má, a k tomu dej kopu gr. českých tomu, čiež jest to čeledín. Pakliby toho kto udělati nechtěl, wznes to ten člowěk na swého pána, a ten pán na poprawce, a poprawce k tomu dopomoz, aby se sprawedliwé stalo.

It. Což se žeucuow dotýče, sekáčuow, kopáčuow, řezcuow nebo buď domáciech w zemi aneb cizozemcuow, kdyžby na ta diela přišli, mají pilně opatrowáni býti, aby dělali nepowálejíce se; a kdyžby žeň nebo seč minula, nemá žádný dále takowým dáti se powáleti, kteříž jsú na takowá díla přišli, aby se zase wrátili, odkudž jsú přišli. Pakliby se přes to powáleli, tehdy se k nim mají mieti  podlé pokuty nahoře dotčené.

It. Což se cizozemcuow dotýče, kteříž chtí ustawičně w zemi České býti, ti mají sobě dědičné pány bráti pakli jsú kteří neženatí, ti mají přistáti, a při těch se má též zachowati jako při domáciech jiných čeledi, aby jim bylo sprawedliwě placeno a zase trestáno, podlé pokut nahoře dotčených.


It. Nalezli wuobec za práwo, že mocný otcowský poručník dskami učiněný aneb na list mocný králowský bez wymienky nenie powinowat sirotkuom počtu činiti, a má moc jako otec, kromě na sirotčím statku wěna nemůž klásti. Než který by poručník otcowský s wýmienkami učiněn byl, a na se to poručenstwie přijal, ten se zachowaj podlé wymienky té, kteráž w poručenstwie položena jest; než nápadu mieti nemá, leč by dskami neb zápisem pokázal, žeby to otec zřídil, že má mieti nápad.

It. Nalezli wuobec za práwo, když dwěma anebo třem nebo kolikokoli osobám byloby jedním trhem we dsky kladeno, že tiem trhem společníci nejsú; než to společníci jsú, kterýmž by z milosti krále JMti aneb pánuow JM na plném saudu spolek dán byl. Kterýžby koliwěk umřel bez zřízení dostatečného a bez dědicuow řádně pošlých, ježto by jemu podlé jiných trh swědčil, tu díl s mrtwého na žiwého připadnúti nemá, ale na najbližšieho přietele wedle obdarowánie krále JMti, jakož jest bylo prwé za práwo w knihách primo Procopii V, xiii, že w jednom trhu, když jest několika osobám kladeno bylo trhem, že tím nejsú společníci a nápad. W prwních Wáclawa Hindráka, A, xxx.

It. Nalezli za práwo, když by který poručník co prowinil proti králi JMti nebo proti zemi, a měl statek sirotčie w moci swé, že to prowinění statku sirotčiemu ke škodě býti nemá. A král JMt bude moci to poručenstwie jinému dáti, jestli že by nebylo přietele žádného přirozeného, jakož jest to prwé býwalo. Tertio Wenceslai, primo Nicolai, P. xi.

It. Nalezli za práwo, kdyžby komu práwo staweno bylo, že tím stawením léta ke škodě býti nemají, jako prwé bylo, Tertio Wenceslai, N. xv.

It. Nalezli za práwo, kdyžby společníci byli dskami učiněni a jeden umřel, žeby toliko dcer po sobě nechal: tehdy druhý společník neb jeho synowé mají jich odbýwati jako dcer swých wlastních. Pakliby společníci nechali dcer a žádného syna nebylo, tehdy ty dcery těch společníkuow mějte rowný díl w těch statcích wedle nálezu prwnieho. Quinto Mathie, A. v.

It. Nalezli za práwo, že syn nejsa dielen otce swého a nemaje manželky, nenie powinen w saudu zemském žádnému odpowiedati z dědin otce swého, jakož bylo prwé za práwo nalezeno. Tercio Zdislai, B. xviio.

It. Nalezli za práwo, kteréžby koliwěk dědiny aneb dědictwí připadly příbuzenstwím wedle obdarowánie krále JMti na nejbližši přietele, že též také zpráwci jsú powinni zprawowati tomu přieteli, na kteréhož připadlo to dědictwí, jako tomu, po komž jest naň připadlo; jakož bylo prwé Prokopii, V, xxvi; a též společníky, kdyžby na druhého společníka dědiny připadly, jakož o tom jest Wenceslai Andreae, M. vii.

It. Nalezli za práwo, že páni za plném saudu omyl we dskách, jestli že by se stal beze lsti, že páni JMt to budú moci naprawiti na plném saudu, jakož prwé býwalo. Primo Wenceslai, Q. ix.

Item. Nalezli za práwo: jestli že by kto pro nemoc aneb pro starosti nemohl ke dskám jíti aneb jeti, kdyžby úředníkuow požádali, aby dwa jeli nebo šli k takowému, a tu rekognici sepsali, což by wuole toho byla, komuž by šli neb jeli, a přijdúc relacii učinili a ji we dsky wepsali, jakož bylo prwé. Primo Nicolai, O. ii.

It. Nalezli za práwo, že žádný člowěk nemůž přeswědčiti úředníkuow menších, leč by měl k swědomí z pánuow z lawic, aneb z wládyk, kteříž w saudu zemském sedají, jakož prwé bylo. Secundo Nicolai, B. ii.

It. Nalezli za práwo tyto artikule, co má za moc počteno býti proti práwu: ktoby komu statek bral w odpowědi aneb bez odpowědi, mocí a násilém, když práwa jdú. It. Ktožby komu odpowěděl w mierné a pokojné zemi za řádu a za práwa, by pak jemu w té odpowědi nic neučinil, tehdy má pokutu trpěti též jako pro nahoře psanú moc. A ktož by tuto nahoře psanú moc učinil, napřed statek jeho na krále JMt připadnúti má, a má býti jako psanec, a nemá žádného práwa užiti proti žádnému, jakož nálezowé ukazují Primo Stephani, K. xviii, Quarto Mathiae, A. iii. Pakliby kto komu řekl: měj na mne péči, když se s tebú shledám, žeť to na hlawu wsadím aneb tě bíti budu: aby ten komuž to mluweno bude, poslal k němu dwa člowěky dobrá zachowalá kteréhožkoli stawu, ználi se ten k tomu, žeby tomu odpowěděl; seznali se, že odpowiedá, trp pokutu swrchupsanú, pakli by se neznal a skutek potom učinil, ten také aby pokutu trpěl nahořepsanú. A ktožby koliwěk z moci pohnán byl, ten každý aby k wyhlášení pohonu osobně stál. Pakli by k wyhlášení pohonu osobně nestál, tehdy aby proto prwé přijel, než páni JMt saud zdadie, a před pány JMtmi na plném saudu se wywedl, že jest bezelstně k wyhlášení puohonu přijíti nemohl. Pakliby se newywedl, zpraw to wedlé práwa. Než každý osobně stůj, jsa z moci pohnán k rozsudku; pakli by nestál, tehdy takowý má obeslán býti od pánuow JM z saudu zemského, aby stál ty suché dni, ku kterýmž jest pohnán, dokudž páni z saudu těch suchých dní newstanú a newzdadie. Než jestližeby nemocen byl, nemoc má zprawiti podlé práwa. Pakliby kto koho požena z moci, i neprowedl naň žádné swrchupsané moci, ten aby dwě neděli u wěži seděl a puštěn nebyl, leč by pohnaný jej z té pokuty propustil a pohnaného odprosil wedle nálezu obecnieho, který jest wepsán Tertio Andreae, A, xviii, a k tomu aby dal pohnanému padesát kop gr. českých, a škody wšecky, kteréžby pohnaný proto wzal, aby jemu napraweny byly, což by jich prowedl bez puohonu před úředníky Pražskými na jich schwálení.

It. Jestli že by pak kto w čie se grunty uwázal, buďto lesy, lúky, dědiny, řeky, potoky, anebo rybníkem na gruntiech cizí topil, a nebolito také lúky, lesy přesekal, aneb se w podacie aneb w grunty podacieho uwázal, a o to pře byla, ktožby to držal a těch gruntuow druhému po napomenutie postúpiti nechtěl, ten aby jeho pohnal z pychu a ne z moci. A bylliby naň ten pych uweden před pány w plném saudu, aby za ten pych napřed tomu, komu jest jej učinil, padesáte kop gr. dal a gruntuow těch jemu postúpil we 11 neděléch po rozsudku, a w těch dwú neděléch aby jemu škody wedle rozeznánie úředníkuow dal a zaplatil bez puohonu; pakli by ten požena z pychu, pychu neprowedl, zaplať druhé straně též wšecky škody, kteréž úředníky rozeznány a nalezeny budau.

It. Nalezli za práwo, aby z knížat, z pánuow, z rytieřstwa, z Pražan ani z jiných měst, že žádný nemá kázati stieti ani smrti nižádnému žádné nečiniti za gleitem králowským, ježtoby ten gleit král JMt hajtmanu králowstwie Českého JMti miestodržící, oznámil, a hajtman to oznámil zemi: pakliby kto to učinil, že má hrdlo i statek králi JMti propadnúti. A též z nahoře wšech psaných stawuow že žádnému z panského, z rytieřského stawu ani z Pražan ani z měst smrti nočně nebo tajně za řádu nebo práw, dokudž jdú, bez wyslyšenie před práwem zemským žádný nemá dáti učiniti, ktožby koho nebyl pán jeho, krom zločincuow podlé zemského zuostánie. Pakliby kto to učinil, aby též sám hrdlo ztratil, jakož o tom nález w kwaternu menších zápisných léta etc. xcvii w sobotu po S. Marcellu: mezi syny Šlikowými.

It. Nalezli za práwo, ktožby koli čeledínu kázal pryč, že naň wíce nemá sahati ani z něho poháněti, jakož o tom w bielých pohonných léta etc. xciiii k suchým dnóm letničným, kdež Jan Čéček pohánie.

It. Nalezli za práwo: každý nápadní wodu na swém gruntu muož jí pojieti k swé potřebě, jakož w bielých pohonných nález léta etc. xciiiio, kdež Heřman pohánie k suchým dním adventním.

It. Nalezli za práwo, kdyby který služebník, jsa w službě u pána swého, a jat byl, že se nemá ten služebník šacowati bez wuole pána swého, dokudž by on stál a wywaditi jej chtěl a beze lsti jeho wywaditi nemohl; než jestli žeby který pán toho swéwolně zanedbáwal a newywadil, tehdy jestli žeby se slušně šacowal, nechtě o zdrawie i o hrdlo swé přijíti, tehdy jemu pán jeho má ten šacunk zase nawrátiti, jakož o tom nález w bielých puohonných 1487 léta. Než kdyby jel nebo šel bez wuole pána swého, aneb úředníkuow jeho, pán jeho nenie powinen zaň šacunkuow dáwati.

It. Nalezli za práwo, jestli že by který služebník co učinil komu z rozkázanie pána swého, a pán se k tomu seznal, a nebo to na pána toho prowede, že jest s wólí pána swého to učinil, že o to ku pánu má hledieno býti. Pakli sám od sebe ten služebník co učinil, tehdy o to k tomu služebníku má hledieno býti, jako prwé o tom nález w bielých puohonných léta etc. lxiii, kdež Beneš pohánie.

It. Nalezli za práwo, ktožbykoli udělal zápis s místem a tiem zápisem dědictwie swé žeby někomu zapsal, a w tom žeby umřel a děti řádné žeby po sobě nechal: tehdy děti nebo jedno z nich, přijdúc k letóm sprawedliwým, muož na prázdné místo položiti, kohož se jemu zdáti bude, aby jim ten zápis propustil, jakož o tom nález w bielých puohonných léta etc. lxxxvii, kdež Kateřina etc. pohánie na zajtřie s. Jeronyma.

It. Nalezli za práwo, že každý muož wodu na swých gruntiech pojieti, a po swých gruntích ji wésti a zase též po gruntích swých do starého toku ji pustiti. Nález o tom w bílých puohonných léta etc. lxxxxiii k suchým dnóm adventním etc. kdež Tobiáš z Sulewic pohánie etc.

It. Nalezli za práwo, kdyby kto požena koho, w žalobě před saudem že by stálo, že se dokládá desk aneb swědomie, a toho swědomie podlé práwa nepokáže: že jest ten puohon na zmatek, jakož o tom nález w bielých puohonných, kdež Wáclaw Kopanský pohánie Sigmunda léta etc. xci k suchým dnóm postním.

It. Nalezli za práwo: ktožby kázal člowěku swému prodati a on jemu hodným člowěkem osadil, má jej propustiti a naň se wíce táhnúti nemá, aniž něho poháněti, by jeho člowěk byl, jakož o tom nález w bielých póhonných, kdež Wáclaw z Lobkowic pohnal léta etc. xci k suchým dnóm letničním.

It. Nalezli: ktožbykoli u čiehožkoli člowěka čeledína swého aneb člowěka našel, má žádati toho člowěka, aby se jím ujistil, a potom na pánu jeho žádati, aby mu jej wydal, jakož nález o tom léta etc. lxxxix, kdež Jan z Pintic pohánie.

It. Nalezli za práwo, že poručník králem JM daný neb příbuzenstwím, ježto statek urukuje, sirotkuom nemá prodáwati statku sirotčieho bez zwláštnieho powolenie krále JMti neb pánuow a wládyk z plného saudu, jakož nález o tom w bielých pohonných léta etc. lxxxvi, kdež Laurin pohnal.

It. Nalezli: ktožby koliwěk statek sirotčie, nemaje k němu práwa, odcizil a jej zapsal, potom sirotek přijda k letóm sprawedliwým, a potom žeby odporu newložil proti tomu we třech létech a w xviii neděléch, aneb práwem toho nehleděl, že též swé práwo promlčí, wedle nálezu starého Wenceslai Andreae, O. v.

It. Nalezli wuobec za práwo: ktožbykoliwěk komu dskami aneb na mocný list králowský statek swuoj zapsal aneb zawázal, a potom jej prodal, nezměně toho zápisu a neočistě, má na hrdle trestán býti jako úkladník a falešník.

It. Nalezli za práwo: když by jeden druhému bez zápowědi dobytek zajal na jakéžkoli škodě, ten kdožby zajal, obweď škodu hned lidmi hodnowěrnými, a tu wedle zdánie neb rozeznánie těch lidí škodu zaplať ten, čížby dobytek škodu učinil. Pakliby jeden druhému grunty swé zapowěděl, a přes tu zápowěd že by jeden druhému na škodě dobytek zajal, ten hned, komu se škoda stane, škodu aby též obwedl, chceli. A též wedle rozeznánie lidí ten jistý, čímž dobytkem se škoda stane, zaplať wedle toho rozeznánie; pakli obwésti nechce, tehdy dej z každého dobytka ten jistý, čížby dobytek byl, groš jeden český tomu, kdož jest dobytek ten zajal, protože jest přes zápowěď na jeho grunty hnal. A kdyžby jeden druhému chtěl grunty zapowědieti, daj jeden druhému wěděti listem pod pečetí swú, a jiných dwú dobrých lidí pečetmi, aneb dwa hodnowěrná člowěky aby jeden druhému poslal, že jemu grunty swé zapowídá. A ktožby swéwolně nechtěl škody zaplacenie přijíti, což by rozeznáno bylo lidmi hodnowěrnými, aneb z každého dobytka groš český, aneb dobytek přes to držal za sebú a jeho wydati nechtěl: tehdy ten, čížby dobytek byl, muož toho jistého, který dobytku wydati nechce, z pychu pohnati. A ktož by takowý pych udělal, ten má tři dni u wěži seděti, a škody bez puohonu pohnaný zaplať puowodowi, a to w iiii neděléch od rozsudku pánuow JMti na schwálenie úředníkuow menších. Než když dwa neb tři lidi mají w jedné wsi, ti lidé aby pásli zespolka jedni druhým bez škody, nehájiec sobě na gruntiech té wsi.

It. Nalezli za práwo: kdyžby úřadníci neb úředník od desk zemských wod úřadu neb komorníci jeli na puohon aneb pro jinú wěc wedle práwa, a žeby kto práwa trpěti nechtěl neb puohonu přijíti, a žeby kto na úředníky mocí sáhl a je bil a zranil, neb mordowal, neb komorníky zbil, kdyžby komorníci wod úřadu jeli, ten a takowý aby hrdlo proti králi i statek ztratil, jakož o tom nález Quarto Matthiae, C. xxii.

It. Nalezli za práwo: kdyžby kdo chtěl pro nezpráwu dědictwie wésti, že má na dědiny najprwé jistcowy neb ktož prodáwá wésti, pokudž jich stačí, a nedostaneli se jeho dědin, tehdy teprw na toho zpráwci, ktož wedle něho zprawuje, wedle nálezu Wenceslai Andreae, Q. xxiii.

It. Nalezli za práwo, že na dědiny manské komorníkem od úřadu zemského nemá wedeno býti, než od dworských desk úředníky, jakož o tom nález Secundo Johannis Plana, G. xxvi.

It. Nalezli za práwo: kdožby se koli o dědiny saudil, jsa z nich pohnán, a zpráwci nebo zpráwcím swým nedal úmluwy wedle práwa zemského od úřadu zemského, a potom ty dědiny prosaudil, že jemu zpráwce nejsú powinni těch dědin zprawowati. A ten kdož ty dědiny prosaudí, nemuož se pro nezpráwu na swého zpráwci neb zpráwce wésti. Pakliby jemu úmluwu dal prwé nežli by se saudil, a zpráwce jeho že by jeho w tom nezastúpil: tehdy, by pak i dědiny prosaudil, muož se pro nezpráwu wésti; jakož nález o tom w mistra Viktorina kniehách, A. xxiii.

It. Nalezli za práwo: kdyžby se lidé poddaní kterému pánu swému zprotiwili, a statek jemu jeho odjali, a kdožby koli ty lidi wuobranu přijal, statek tak odjatý k sobě přijal a jej sobě osobowal, o tom wěda: takowý by učinil nešlechetně, nepráwě proti práwu, a proti králi JMti hrdlo propadl jest, a statek ten odjatý má zase tomu nawrácen býti, komuž jest byl odjat; jakož nález o tom w kniehách prwních Wáclawa Hindráka ukazuje, C. v.

It. Nalezli za práwo, že poručník nemá žádného spolku sobě s sirotky wyprošowati; pakliby wyprosil, že to nemá žádné moci mieti, jakož nález o tom Wenceslai Andreae, M. vii.

It. Nalezli wuobec za práwo, aby žádný člowěk wen z země nejezdil na služby neb na žoldy proti králi JMti ani proti zemi. A ten kdožby chtěl na služby neb na žoldy jeti wen ze země, aby sobě hned u toho pána wymluwil, jestli žeby ten pán co chtěl počínati proti králi JMti neb zemi, aby každý mohl se ctí odjeti neb odjíti. Pakli by ktožkoliwěk wen z země slaužil proti králi a proti zemi, ten má od JMKské obeslán býti, aby se zase wrátil. Pakliby krále JMti w zemi nebylo, tehdy jménem wšie země pod zemskú pečetí aby byl obeslán; nepřijelliby potom obeslání, ten každý aby ztratil swé dědictwí i wšecken swuoj nápad, kterýbykoli w české koruně měl, buď u wotce, u bratřie, u strýcuow, po dskách neb jinak kterak koli, a ty dědiny i ty nápady má král dáti a obrátiti podlé panské rady, jakožto odsúzené na zemské dobré; a ten každý k tomu odsúzen jest práwa wšeho, cti, jako psanec a za zemského škůdci a zloděje. A k tomu že žádný člowěk w České koruně, buď pán, rytieř, panoše, města , nebo člowěk kteréhokoli řádu nemá přijíti nižádného takowého zhúbci, kterýžby se wedle práwa tohoto nezachowal. A ktožby přes práwo toto swrchupsané učinil, na swé zámky, twrze a příbytky takowého přijal, nebo jemu pomáhal: tehdy ten každý jest odsúzen zboží na KMt, tak jakož swrchupsáno stojí, a práwa nemá mieti s nižádným, a má býti jako psanec, jakož o tom nález starý ukazuje Primo Stephani, K. xviii, a w zemi se proti králi JMti i proti zemi se zachowati má jakož se nahoře píše. Pakliby se kdy přihodilo, žeby se kdo wně zemi osadil, a ten pán, pod kterýmžby seděl, s králem JM a s korunú Českú činiti měl, takowý, jsa obeslán do země, by nepřijel, statek swuoj, který by w zemi měl, též i nápady ztratí, než cti nemá ztratiti. Pakliby kto aneb kteří zastiženi byli wuobec nám (?) na kterém zámku by byl obeslán, i woláno bylo, aby se do země wrátili, ti aneb ten statku, cti ani hrdla podlé nálezu swrchupsaného ztratiti nemá, ani které poškwrny na swé cti nésti.

It. Nalezli za práwo: že ktožby koho do wězenie wzal u wazbu, a jej wsadil a zawieral, a slibem jej w tom wězenie zawázal, a won w tom ušel, že proti swé cti tu by nic neučinil; než jestli že by kto koho slibem zawázal, nemá jeho zamykati, než na jeho čest jemu wěřiti, jakož o tom nález w Bielých pohonných léta etc. xcvo nazajtřie swatého Jeronyma.

It. Nalezli za práwo: kteříby koli zápisowé a listowé byli, ježto by tak zněli na penieze obecně berné, a datum těch listuow žeby bylo prwé než jest groš český a peniez zaražen, jestli před zaražením groše za krále Jiřieho, kteréž jest we dskách památných zapsáno G. xi, a jest to zaraženie léta etc. lxix w pondělí den swatého Bonifacia, ten každý má ten zápis zaplatiti podlé datum listu toho, a po čem ty časy zlatý šel. Než w kterém zápise aneb listu datum stojí po nadepsaném létě a dni a zaražení, ten každý na groš český placen býti má, jakož nález mezi Puotú z Rizmberka a z Šwihowa ukazuje knihami památnými.

It. Nálezowé, rozsudkowé a zápisowé staří i nowí, králi aneb saudem zemským aneb swolením obecním zemským utwrzení, kteří tuto utwrzeni nejsú, ti před se jíti mají.

It. Jestližeby se kdy trefilo, že by se kdo wydlužil wiece nežli by statku swého měl, a ti rukojmě, kteříž jsú zaň, jestli žeby ho z toho poháněli, chtiec někdo práwem swého na něm před jinými dobýwati: i nemá toho žádný napřed mieti, ani ten ktož napřed pohánie, ani ten ktož naposledy pohánie, než mají se o ten statek wšichni děliti, též ti ktož pohánějí, jako ti kteříž nepohánějí, wíceli kto má, wiec má wzieti; než ti kteřížby poháněli, mají napřed z toho statku wzieti, což na puohony naložie aneb utratie pro tu při. Pakli kto kterým rukojmím statek zapsal dskami, a jiní zaň slibujíc swé dali a to prowedli, též s tiem aneb s těmi, ktož zápis mají, měj rowný díl swé záplaty, jakož nahoře psáno stojí.

It. Saud o suchých dnech adventních má minúti; než puohonowé mají předse jíti, a k nim žádný státi nemá, a ti puohonowe mají teprw o suchých postních wyswědčowáni býti; a ti puohonowé k suchým dnóm adventním mají napřed před těmi puohony, kteříž od suchých dní adventních k suchým dním postním budú, napřed wyhlášeni (býti), a páni o suchých dnech postních tři neděle pořád súditi mají, lečby pří wíce nebylo; a to má tak na budúcí časy trwati.

It. O dworský saud na tom jest zuostáno: že jeden z pánuow úřad sudího má držeti a zprawowati, jakož nynie pan Jiřík Dubský jest sudím, a k tomu má přidán býti prokurátor krále JMti nynější i budúcí. A ten saud má osazen býti many krále JMti z panského i rytieřského stawu, a dwa páni z saudu zemského mají jim přidáni býti, jeden z pánuow a druhý z wládyk, ač by toho potřeba kázala. A dsky dworské mají poručeny býti dwěma úředníkóm desk zemských, králowé a podkomořieho, a ti mají ty dsky dworské w swé moci mieti, a klíč od nich, a zapisowati do nich, puokudž by komu toho potřeba kázala. A k tomu mají zwláštnie přísahu udělati, a ty dsky mají při dskách zemských ležeti.


Tento weypis dán jest z desk zemských z rozkázanie urozeného a statečného rytieře pana Radslawa Beřkowského z Šebieřowa a na Liběchowě, najwyššieho písaře králowstwie Českého pod pečetmi Buriana Medka z Waldeka, místokomorníka, a Jana z Písnice, místopísaře králowstwie Českého, léta etc. Mo vcxxxiiiio w středu před swatým Wítem.

Jan z Písnice, místopísař králowstwie Českého.



Přihlásit/registrovat se do ISP