58.
Zřízení obecné zemské na sněmu po sw. Trojici r. 1498.
W Praze, 15 Jun. 1498. (Z rkp. Talmb. Pernst. etc.)
"W knihách památních léta 1498, w pátek před sw. Janem křtitelem božím.")
Léta božieho MCCCCXCVIII, w pátek den swatého Wíta [W rkp. Talmb. l. 244 prawí se, že swolení toto stalo se w sobotu při suchých dnech letničních (9 Jun.], páni a rytieřstwo, Pražané a jiná města tyto artikule dolepsané swolili jsú se držeti.
It. Což se rybnikářuow a nádenníkuow a podruhuow dotýče, že mají wšickni dědičné pány mieti, a to konečně do S. Martina najprw příštího; a kdyžby chtěli na swé dielo rybnikářské jíti, mějte od swých pánuow listy; a ktož bez listu přijde, aby toho wsadili jako zločince. A týž zase dodělaje dielo, wezmi od toho, u kohož dělal, list pod pečetí, a to na ten spuosob, wezma list od pána swého, od datum toho listu aby na dielo šel do dwú nedělí a jinde se nepowálel, a zase to dodělaje, od datum listu toho, u kohož dělal, jdi ku pánu swému a to do dwú nedělí. A kterýžby pán koli přijal bez listu které rybnikáře, propadni 10 kop gr. česk. tomu, ktož by naň to uswědčil; a kterýž by přes datum toho listu powáleti se chtěl přes dwě neděle, aby se k němu měl bez milosti, jak nahoře psáno stojí; pakliby se kto doptal člowěka swého dědičného, má jemu wydán býti, ježto bez listu na dielo přišel; pakliby newydal, aby se měl k němu podlé nálezu a pokuty prwé na to učiněné, a ti rybnikáři neb nádenníci, jestli žeby sobě pánuow dědičných bráti nechtěli, ale aby konečně wen ze země byli do sw. Martina najprw příštieho.
It. Cizozemci, kteřížby chtěli w zemi býti, ti mějte též dědičné pány, neb u pánuow na penězích buďte, krom žencuow a sekáčuow; a kteříby se powáleli a pánuow neměli, též je berte a je wsázejte.
It. Jestližeby kto dal listy falešné takowým lotróm, a naň to uswědčeno bylo, ten má hrdlo i statek ztratiti, chtě mu tudy pomoci, nejsa jeho pán, ani u něho slúžil ani u něho dělal, a jakýmkoli falešným přikrytiem to přikryti chtěl. Pakliby kdo s falešným listem a s pečetí přišel, a jestližeby se ten pán k listu neseznal, ten má hned oběšen býti.
It. O přístawnú čeled: žádný jí nemá déle držeti, když doslúžie swého roku, a má jí zaplatiti a list každému dáti pod pečetí, že jest doslúžil; a on wezma ten list, muož dwě neděle nepřístawný býti od datum listu toho, a po dwú nedělí hned zase přistán, aneb k swému pánu dědičnému se nawrať. Pakliby kto listu dáti a zaplatiti nechtěl, když doslúžie, tehdy ten čeledín w tom kraji bude moci jíti k komu se jemu zdáti bude dobrému člowěku, a má ho prositi, aby k němu psal, aby mu zaplatil a list dal. Pakliby toho neučinil, listu dáti a zaplatiti nechtěl, a to se w prawdě shledalo: tehdy aby 10 kop gr. propadl tomu, od kohož jest obeslán, aby čeledínu zaplatil a list dal.
It O pastýře: aby každý pastýř, w čiež wsi pase, žádného pána neměl jiného než toho, w jehož wsi pase dotud, dokudž tu pase. Pakli tu déle býti nechce, když doslúžie, tehdy jeho nemá držeti, pod pokutú nahoře psanú, leč s jeho wuolí.
It. po wší zemi robotným lidem má zastaweno býti, aby w kostky ani w karty nehráli, krom rytieřského řádu; a kdežby zastiženo bylo, an hrají, má ten pán na swém člowěku wzieti 1 kopu gr. Česk., u kterého hrají. Pakliby kto cizie lidi nalezl ani hrají, ježto by to w skutku bylo, má ten, kohož wezme, tomu pánu dělati týden, což mu káže; a pán jeho nemá o to nic řieci.
It. Drobná čeled, která let nemá, pacholata neb diewčičky, jeden druhému aby jich nepřechowáwal, pastýřky neb jiné, ani jich nepřijímal; pakliby je kto přijal, a to naň uswědčeno bylo, bez wuole jeho starších, aby jemu 1 kopu gr. dal a tomu jej wrátil, čie jest.
It. s ručnicemi a s kušemi aby jedni druhým okolo rybníkuow a po lesích a na jich zbožie bez wuole jich nechodili po mysliwosti, sedlští ani měští lidé, ani po jiné mysliwosti: a jestližeby kto kterého nalezl, aby jej wzal a wsadil a wšecko jemu pobral, a k tomu aby s něho wzal 5 kop gr. Česk. Než co se pánuow a rytieřstwa dotýče, ktožby jeden druhému chtěl zapowědíti, ten wuoli měj, aby po jeho nehonil; pakliby přes to honil, tehdy se k němu zachowaj podlé nálezu.
It. Pražané a jiná města nemají cizích podruhuow chowati, kteříž by k nim bez listuow přišli, než swé dědičné, ani nádenníkuow. A jestližeby k nim kteří bez listuow přišli, aby se k nim též zachowali jako nahoře psáno stojí. A k swým podruhuom mají pilně přihlédati, aby se newáleli po domích šenkowních, ale aby dělali pod pokutú swrchu psanú, i o hry též aby se zachowáwali.
It. Co se dotýče měst králowských, jakož Pražané a jiná města obtíženie swé položili jsú, což se dotýče piwowáruow i jiných wěcí, to odloženo jest do swatého Wáclawa najprw přieštího k ohledánie a k srownánie. Též také páni JMsti a rytieřstwo na tom zuostali, aby mestóm wšem oznámeno bylo obtieženie naše wšech, co se cel nesprawedliwých dotýče a trhuow i wíchuow wystrkowánie, soli swobodné neprodáwánie i jiných wšech wěcí, kteréž na ně w nowě wymýšlejí, ježto toho prwé nebylo, aby na ten čas také o to konec wzat byl s městy.
It. Aby bylo woláno wšudy, aby lidé i sirotci k swým pánuom dědičným se zase nawracowali, i tyto artikule aby o tom wšickni wěděli.
It. K králi Polskému JMti poselstwie wyprawiti; a má jeti pan sudie z pánuow, a z rytieřstwa pan Solský o Hlohow etc.
It. O minci a o Horu: krále JMti má za to prošeno býti, aby JMt ráčil, kteréž se od Hory summy wydáwají, na jiné duochody přewesti, a tiem co se Hory užiewá, aby zase na Hory náklad učiněn byl.
It. Také jest swoleno, aby každého čtwrt léta jeden pán a z rytieřstwa jeden z súdu zemského do Hory dojeli, a tu mincmaistra, hofmistra s hawéři o wšecky wěci potřebné wyslyšali a přezwěděli wšecky wěci, i kterak se u Hory děje; a ten pána z rytieřstwa aby to o suchých dnech najprw přieštích na pány wznesli.
It. O tu pomoc, o kterúž jsú se swolili, že JMti králowské chtie dáti, a ji o S. Wáclawě počíti sbierati.
It. také we wší zemi k rozkázánie krále JMti, že chtie wojensky hotowi býti.
It. O komorní súd, že má před se jíti, a ktožby w komoře na kom práwo ustál, má relaci wzieti ke dskám, a potom má úmluwu wzieti od desk a práwo před se wésti až k odhádánie.
It. Jakož se nalézá, že mnozí pečeti falšují u listuow, takto se mají zachowati: když koho prosie, aby zaň slíbil za penieze, že každý rukojmě zapiš se swú rukú, že jsi zaň slíbil; pakliby psáti neuměl, pros dobrého urozeného člowěka usedlého w zemi, ať miesto tebe on swú rukú jméno twé napíše, že jest s twú wuolí ta pečet přišla k tomu listu; pakliby se kto w tom tak neopatřil, sám sebú winen bude. I tak o wšecky jiné wěci, kdež na swědomie aneb k slibóm pečeti swé přitiskují, aby se tak zachowali. A kdožby přes toto zjednánie w jakém falši postižen byl, ten bez milosti upálen buď. A ten nápis má býti nad pečetí každého.
It. Což se zločincuow a zlodějuow dotýče, kteříž by chtěli k milosti přijíti a přestati swých zlých skutkuow, takto se mají zachowati: mají prositi dobrých lidí, kohož užiti mohú, a ti mají to wznésti na pány a na zemský súd, aneb před pana hajtmana, a prositi jim milost, aby páni jim ráčili milost učiniti aneb pan hajtman. Tu mají postaweni býti před pány JMt na plném súdu aneb před panem hajtmanem, a tu mají slíbiti a rukojmě postawiti, že mají těch wěcí přestati, a hned sobě pána mají dědičného jmenowati a wzieti, a pod ním se usaditi, aby na gruntě seděl; i zachowáli se tak, má jemu ta milost předse jíti. A ktož zaň slíbie na jaký spuosob, to má rejistry zapsáno býti pod 50 kop gr. českých. A tu milost páni ráčili učiniti neb pan hajtman, to má trwati od toho času až do S. Martina příštieho. Pakliby se tak který nezachowal, a potom jej kdežkoli dosáhli, má bez milosti na kuol wstrčen býti. A ty penieze propadené aby kladeny byly u úřadu za ty zločince, aby na ty penieze přijali ty služebníky, aby jezdili po silnicích a ty lotry a zloděje wyzdwihali a brali, a těmi penězi aby se jim platilo.