54.
Král Wladislaw Budějowským: wykláda jednání posledního sněmu o suchých dnech letničných w Praze, kteréžto nyní někteří zase prý wywrátiti usilují; i napomíná, aby od nikoho k stranným předsewzetím wésti se nedali.
Na Budíně, 22 Nov. 1497. (Orig. arch. Budějow.)
Wladislaw z božie milosti Uherský, český etc. král a markrabě Morawský etc.
Opatrní wěrní naši milí! Nepochybujem, že wám dobře w paměti jest, kterak když jsme nynie w králowstwí Českém byli, položili jsme sněm obecní wšeho králowstwie o suchých dnech letničních již minulých na hradě Pražském, na kterémžto sněmu wám wšem oznámili jsme naši milostiwú wuoli, kterúž k témuž králowstwie i k wám ke wšem jměli jsme a máme; a přitom jsme wás wšecky, kteříž jste se na ten sněm sjeli, napomenuli, abyšte z jednostajné wuole wšeliké potřeby zemské před se wzali a jich pilně powážili, a což koliwěk dobrého a poctiwého té koruny před se wezmete, že se k wám w tom milostiwě jmieti chcme, jakožto pán wáš milostiwý. Z kteréžto milosti wšichni jste nám děkowali. A potom páni, rytířstwo, Pražané, wy i také jiná města králowstwie Českého za mnoho dní majíce mezi sebú rozmlúwánie, ukázali jste nám některé kusy znamenité sepsané, kteříž k zachowání jednoty a řádu té země příslušejí. Tu my pak slyšewše prosby a předsewzetie wšie země, we wšem jsme se podlé možnosti našie ke wšem wám milostiwě zachowali, a powolenie swé jsme k takowým wěcem jakožto k slušným dáti ráčili, a nad (to) z wuole našie, i také z wuole wšech stawuow, to wšecko swolenie dskami zemskými jest zapsáno na wěčnú pewnost. I došlo jest nás nynie, žeby se někteří wšetecně z takowého obecného zřiezenie wytrhnúti chtěli, spisy některé postranné a welmi neslušné spisujíce, chtějíce w to lidi uwesti, a z toho, což jest prwé řádem a s wolí naší a potom wás wšech swoleno, zřiezeno a dskami utwrzeno, jakžby koli mohli a pod jakým spuosobem wywesti, a takowé slušné zjednánie zawrci a w nic obrátiti. I nechtiece my, aby skrze takowé wěci a postranné jednánie něco zlého w témž králowstwí nepowstalo, došlyliby wás takowé wěci, a chtěl wás kto w tu neslušnosť wésti podlé sebe, wěříme wám, že w to žádným obyčejem nepuojdete. Wšakž abyšte wěděli, že wám nynie o těchto wěcech ne proto píšeme, jakobychme o waší wěrnosti kterú pochybnost měli, neb dobře známe, že s to dosti rozumu máte, kterak byšte se w takowých wěcech jmieti a k nám zachowati měli, jakožto ku pánu swému dědičnému: ale poněwadž jsme pak wždy porozuměli, žeby w těch spisiech něco toho dotčeno bylo, jakoby naše wuole při těch wěcech býti jměla, to wám oznamujeme, že netoliko bychme k tomu powoliti chtěli, ale že jest to konečně proti nám i proti wuoli naší; neb tomu rozumieme, žeby tudy takowý neřád do země uweden byl, ježto o takowém, jakž Čechy na miestě jsú, slýcháno nenie. A protož wás s pilností napomínáme, abyšte při tom stáli pewně, což jest námi s wolí wšie země zjednáno a dskami utwrzeno. Jestližeby pak kto chtěl pod jakúž koliwěk formú a přikrytím co nowého a stranného před sě bráti, že k takowé podwodné wěci nepřistúpíte ; proto že my takowých wěci s pomocí boží žádnému trpěti nemieníme, buď wysokého aneb nízkého stawu, než tak se k tomu aneb k těm jmieti chceme, jako na rušitele obecného a zemského dobrého slušie, tak aby se o to potom ani o jiné k tomu podobné žádný pokúšeti nesměl. A protož znajíce w tom konečnú wuoli naši, zachowajtež se w tom tak, jakož jsú se předci waši k předkóm našim i wy tudiež k nám poctiwě a wěrně, jako na dobré lidi slušie, zachowáwali; a my toho wám wší milostí naší a dobrým odplacowati chceme, jakožto našim wěrným a milým. A jestliže jste co jistého o takowé wěci slyšeli, wěříme, že nám to oznámíte, dle té powinnosti, kterúž jste nám zawázáni, jakožto pánu swému dědičnému. Ex Buda, fer. iiij ante Clementis papae, anno regnorum nostrorum Hungariae viij, Boëmie vero xxvnvij.
Ad mandatum domini regis proprium.
Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějowic, w. n. m.