53.
Krále Wladislawa dekret o wydáwaní lidí zběhlých s gruntůw do měst etc.
Na Horách Kutnách, 20 Jul. 1497. (Rkp. Talmb. Gersdorf. Fürstenb. etc.)
"W prwních knihách Wáclawa Hindráka, C. 17."
My Wladislaw boží milostí Uherský, Český, Dalmatský, Chorwatský etc. král, markrabě Morawský, Lucemburské a Slezské knieže a Lužický markrabě etc. oznamujem tímto listem wšem, že ačkoliwěk na sněmu obecném, kterýžto o suchých dnech letničných držán byl při nás na hradě Pražském, mezi jinými potřebami zemskými ten jeden kus zawřín jest, což se lidí zběhlých s gruntuow dotýče, aby takowí wydáwáni byli kteřížby zběhli rok před tú wálkú, kteráž jest byla za krále Jiřího, předka našeho, a potom od toho času až do dnešního dne; a kdožby takowých wydati nechtěl, kterak o to má poháněno býti, to jest dskami utwrzeno, a to tak zuostawujem a při tom spuosobu necháwáme.
Což se pak dotýče lidí některých, kteříž majíce otce a nebolito bratry někteří z nich jsau se do měst obrátili, a tam již žiwnost swú wedú, a tu se osadili, a gruntowé jich, z kterýchž jsú pošli, osazeni jsú: prohlédajíce k tomu, kdyby takowí wšickni z měst wydáwáni býti měli, žeby na mnohé lidi weliké obtížení přišlo, i chtíce pro obecné dobré a pro upokojení wšech stawuow w tomto králowstwí nynější i budaucí ruoznice zastawiti, a swornost a jednota aby zachowána byla, takowý prostředek jsme nalezli s dobrowolným powolením pánuow a rytířstwa s jedné a poctiwých Pražan a Horníkuow a opatrných posluow z měst našeho králowstwí Českého wolí s strany druhé, takto sme o to srownali, a tímto listem wypowídáme: aby na ty saháno nebylo, kteříž w městech na gruntích osazeni jsau, ježto jsú wyšli wýše nad osmnácte let od datum listu tohoto, ježtoby to slušně prowésti mohli; než kteříby od osmnácti let tak wyšli byli, na ty každý podlé práwa sáhnúti muože, kdož k nim sprawedlnost má, jakožto na lidi swé. Chtíce pak, aby mezi poddanými našimi nyní i budaucně o takowé wěci wšecky ruoznice přestaly, takto o tom wypowídáme: aby po dnešní den, kdožbykoli s gruntuow panských nebo zemanských utekl a nebo přišel, nemaje listu wýhostního, bud do měst našich nebo do městeček a do wsí jim příslušejících, anebo také dalliby který sedlák buď s panských anebo zemanských gruntuow syna nebo bratra do měst, anebo žeby sám od sebe přiběhna, tu mezi nimi w městech aneb pod jich panowáním býti chtěl, a též také jich dcery anebo sestry, kterýžbykoli člowěk buď mužského neb ženského pohlawí přišel, nemaje listu wýhostního od pána swého, buď mladý neb starý, do měst, a neb tu kdež oni panowání mají: že takowí od nich nemají přijati býti, než mají pánuom jejich bezewšeho zmatku wydáni býti, kdyžby toho na purkmistru požádali. Pakliby kdo z měst nechtěl wydati, tehdy úředníci toho města i wšecka obec muož pohnána býti podlé práwa králowstwí tohoto. Pakliby také kteří s gruntuow lidé poddaných našich měšťan, kteréž na zemi mají, utekli w grunty panské nebo wládycké, tehdy také mají jim tím wším spuosobem wydáni býti, jakož se swrchu píše. Pakliby jim wydati nechtěli, též také budú moci pohnati podlé práwa a obyčeje králowstwí tohoto. A což se dotýče kmetičen zběhlých aneb těch, kteřížby se na jiné grunty wdali, to také při tom zuostawujem, jakž jest na nynějším sněmu o tom zawříno. Tomu na swědomí pečet naši králowská k listu tomuto přiwěsiti jsme rozkázali. Dán na Horách Kutnách, we čtwrtek před swatú Marií Magdalenú, léta božího MCCCCXCVII, a králowstwí našich Uherského sedmého a Českého dwacátého šestého.
Tento majestát we dsky zemské wložen jest z rozkázaní pánuow a wládyk na plném saudu. Poslowé na to byli jsú Jindřich z Hradce, najwyšší komorník králowstwí českého, Puota z Rizmberka a z Šwihowa, najwyšší sudí králowstwí českého z pánuow, Mikuláš z Hořic a na Pecce, najwyšší písař králowstwí Českého z wládyk, jsúce k tomu zwláště wysláni. Stalo se w úterý před swatým Františkem léta božího MCCCCXCVII.