51.

Zápisowé welikého sněmu zemského r. 1497 u přítomnosti králowě w Praze držaného.

W Praze, 17 Mai. (a násl.) 1497. (Z rkpp. Talmb. Raudnic. Wídensk. etc.)

A)

Sněmowní snešení o sepsání knih zřízení zemského, o wolení budaucího krále etc.

"W prwních knihách Wáclawa Hindráka, A. 30."

Knížata JM^st, páni JM^st, rytířstwo, Pražané i jiná města, na obecním sněmu wšeho králowstwí Českého, kterýž držán jest při suchých dnech letničních léta MCCCCXCVII, w přítomnosti najjasnějšího knížete a pána pana Wladislawa, Uherského, Českého etc. krále a markrabí Morawského etc. pána našeho milostiwého, rozwážiwše welikú potřebu králowstwí Českého, i také ku paměti sobě přiwedše, kterak častokrát králowstwí České k welikému roztržení a k wálkám přicházelo jest, i k zahubení koruny, skrze neswornost a nejednotu wolení krále Českého, i ku práwuom zemským skrze takowé nejednoty nemohla jest koruna přistupowati: my pak s pomocí boží, a s krále JM^ti pána našeho milostiwého wolí, swolili sme se, a tímto zápisem swolujem, knížata, páni, rytířstwo, Pražané i jiná města, a tento spuosob mezi sebú děláme a twrdíme:

Item aby najprwé tato naše swolení dole psaná, a k tomu nálezowé obecní staří i nowí, aby při dskách byli w jedny knihy sepsáni; a kdožbykoliwěk toho žádal, aby každému čteni byli, čehožby kdo žádal, aby se tím lidé uměli zprawowati; a jednú w roce při swatém Wáclawě aby čteni byli wšem wuobec. A ta swolení a nálezowé wuobec aby byla dána tisknúti, aby je každý k swé potřebě měl a kúpiti mohl.

Item saud zemský aby trwal a předse beze wšech překážek šel; a w tom neuchowalliby pán buoh krále JM^ti bez dědicuow, by pak i dědicowé byli, proto wždy předse saud zemský jdi a trwaj. A mocí žádný aby jeden na druhého nesahal, než práwem žiw byl, pod pokutami nálezuow starodáwních. Pakliby kdo moc udělaje, jsa pohnán z moci, státi ku práwu nechtěl: takowý čest i hrdlo i statek aby ztratil; než jestližeby nemocen byl, nemoc má zprawiti wedle práwa.

Item jestližeby pán buoh krále JM^ti, pána našeho, smrti neuchowal bez dědicuow, abychom sobě krále a pána wolili což najspíše moci budeme, a konečně w roce aby wolen i korunowán byl. A po smrti JM^ti aby sněm obecní wší země w Praze na rathauze w starém městě držán byl, a konečně we čtyřech nedělích, a tu společně jednostajně a neroztržně o krále aby jednali a konečně se swolili. A kdožby koliwěk od pánuow Pražan gleitu k té wěci žádal, páni Pražané mají jej dostatečně gleitem opatřiti. A pan purkrabě Pražský nynější i budaucí má slíbiti pánuom, rytířstwu, Pražanuom i jiným městuom i wší obci koruny České, o kteréhožbychom se koliwěk swolili aby králem byl a do země přijel, aby mu zámek hrad Pražský bez odporu w moc jeho hned po wolení postúpil. Také žádný pro swuoj puožitek ani pro žádné dary aby se nesměl wytrhati jeden nebo wíce osob kterýchžkoli stawuow, hledajíc, troštujíc a slibujíce někomu králowstwí dopomáhati, nebo šlíce o to kam wen z země a z koruny. Než sjedúce se společně na sněm, rozjímati a společně woliti, kdožby nám najužitečnější k králowstwí byl a býti mohl, aby jednomu jako druhému obecné dobré mílo bylo a pro obecné dobré aby král wolen byl, ale ne pro dary a ne pro přízně, Pakliby wýtržek w tom kdo w zemi učinil i jakú búřku, a nebo na zámky z té příčiny pustil, chtě někomu k králowstwí dopomoci: aby takowý čest, hrdlo, statek ztratil a z země wyhnán byl. A kdožby takowého zastáwati chtěl a jej fedrowal, ten aby w túž pokutu swrchupsanú upadl.

Item také chtělliby kdo mocí wtrhnúti, anebo žeby wtrhl do koruny české, chtě tudy králowstwí obdržeti: proti tomu abychom sobě pomocni wšichni byli pod pokutú nahoře psanú.

Item což se pak wíry dotýče pod obojí spuosobú a pod jednú, abychom se neutiskali, než spolu byli za jednoho člowěka jako dobří přátelé. Pakliby jaká ruoznice očkoli a o jaké kněží wznikla neb o jiné wěci, což se útiskuow wíry dotýče, aby to wznešeno bylo na pány a wládyky w saudu zemském. A ten kdožby komu nátisk učinil, aby před saudem zemským bez puohonu stál; a tu aby páni a wládyky tu wěc naprawowali. A kdožby koli pro tu wěc k saudu zemskému a rozkázání panskému státi nechtěl, na toho abychom sobě wšickni pomocni byli; a strana strany ať nehaní; a kterýžby kněz druhú stranu haněl, ať jest před pány a wládykami w saudu zemském postawen; a kterak s ním páni JM^t a wládyky ráčí naložiti, to buď při JM^tí wuoli. A král JM^st ráčil jest přiřéci obojí stranu při zwyklostech a sprawedlnosti zachowati. A my, potomci i budaucí naši abychom při tomto swolení a zřízení zuostali a trwali nyní i na budaucí časy.

B)

O úřadech zemských králowství Českého, a o odúmrtech.

My Wladislaw boží milostí Uherský, Český etc. král, markrabě Morawský, na sněmu obecním, kterýž jest držán na suché dni letniční léta božího MCCCCXCVII wšeho králowstwí Českého, takto sme úřady zemské téhož králowstwí zřéditi a rozděliti ráčili, kteří úřadowé na wěčné časy a budúcí při kterých stawích zuostati mají, a o to wíce rozdělení a ruoznice na žádné časy aby nebylo.

Item tito stawu panskému úřadowé: purkrabstwí Pražské, hofmistrstwí zemské, maršalstwí zemské, komornictwí zemské, sudstwí zemské a kancléřstwie.

Item tito stawu wládyckému úřady: purkrabstwí Karlšteinské, kdež se koruna a klenoty zemští chowají spolu se pány , aby byl jeden z pánuow a druhý z wládyk, a ti spolu zámek Karlštein držeti a chowati mají, a ti mají nám přísahu udělati i budaucím králuom Českým i wší koruně a obci králowstwí Českého podlé práwa a obyčeje starodáwného; než wládyckému stawu samému písařstwí zemské, podkomořstwí a purkrabstwí kraje Hradeckého dáwati máme i budaucí naši králowé Čeští, wšak s takowú wýminkú, což se podkomořstwí dotýče, jestližeby kdo w starém městě Pražském z wládyk byl měštěnínem, toho my i budaucí králowé Čeští máme wuoli na ten úřad wsaditi, kdožby se nám na ten úřad hodný býti zdál na podkomořstwie.

Item což se mincmeistrstwí dotýče, to sme sobě i swým budaucím králuom Českým w wuoli a w moci nechali, z těch tří stawuow panského, rytířského a městského jej dáti, komužby se nám zdálo a líbilo osobě, a tu osobu abychom mohli změniti a jinú na to wsaditi, kdyžby se nám líbilo.

Item tuto zwláštní milost pánuom, rytířstwu i městuom, kteříž na zemi na dědictwí mají, učiniti sme ráčili, že wšecky odúmrti, kteréž jsú na nás jako na krále českého připadly, ty sme jim dali a odpustili na časy budaucí a wěčné, tak aby na nás ani na budaucí krále České wíce nepřipadaly. A to na takowý spuosob, aby na najbližšího přítele příbuzného po meči připadaly, kdožby statku s svého nezřídil a poručenstwí neučinil. Pakliby po meči přátel mužského pohlawí nebylo, ale na pokolení ženské příbuzné též po meči najbližší, toliko na ty, kteřížby byli w králowstwí, nebo z králowstwí českého, z markrabstwí Morawského, z knížetstwí Slezského a z země Lužické, než na cizozemce nic. Pakliby kdo kde rodilý chtěl se na jaký statek po příbuznosti táhnúti, ten s tím statkem w zemi zuostaň a w zemi se osaď, ale z země aby jeho nenosil. A kdyžby kdo swého statku nezřídil a umřel, a sirotkuow nechal mužského neb ženského pohlawí, to poručenstwí spadni na najbližšího přítele, a pokudž toho statku stáwá, odbýwaj za sirotky dluhy, jestližeby kteří byli, a wywazuj jich wěci; a ten poručník sirotkuom uruč. Pakliby poručenstwí přijíti nechtěl a uničiti, tehdy k nápadu práwa neměj, a poručenstwí na najbližšího přítele   spadni i nápad. Pakliby po meči mužského ani ženského pohlawí přátel nebylo, tehdy po přeslici na najbližšího přítele mužského pohlawí připadni. Pakliby nebylo po přeslici mužského pohlawí, tehdy na ženské najbližsí pokolení po přeslici mají připadnúti:

It. tuto také sme při tom zwláštnost učinili, komužbychom koli erb dáti ráčili, ten se má opowědieti před pány na súdu zemském, aby we dsky zapsán byl; a nemá jemu do jeho žiwota we dsky kladeno býti, než dědicuom jeho má kladeno býti k letóm přišlým a w tom erbu zrodilým. A když se jim počne we dsky klásti, a cožby tíž dědicowé najprw we dsky přijali, tehdy hned duochoduow městských aby nechali i řemesla, než wedle řádu rytířského se zachowáwati a jeho užíwati.

C)

Nálezowé práwní.

Téhož léta w témž sněmu knížata, páni, rytířstwo, Pražané a wšecka města králowstwí Českého tato swolení za řád a za práwo učinili jsú.

Item, kdožby koli w panský staw chtěl wkročiti, ten i jeho dědicowé bez powolení krále JM^ti a panského a přijetie na sandu zemském žádným obdarowáním řádu panského (aby) užiti nemohl, lečby jeho král JM^st a páni na saudu zemském přijíti ráčili, seznajíce hodnost a služby jeho, kteréžby králowstwí Českému platné činil. A toho má každý prosbu hleděti na králi JM^sti a na paních, aby přijat byl.

Item z pánuow ani z rytířstwa aby žádný dwau úřaduow zemských nemíwal menších ani wětších.

Item což se pánuow úředníkuow wětších i menších dotýče zemských, aby od žádného žádné pře newedli před saudem zemským, ale jinde wšudy mohú; a to z té příčiny, poněwadž jich žádný wyprositi k swé potřebě nemóž, aby k němu wstali; také sami od sebe státi nemají, než sami o swé pře i spolu s sebú stáwati mohú.

Item, což se dotýče úředníkuow menších, kteříž dsky w moci mají, aby se při trzích sobě kladení we dsky zachowali při starodáwním nálezu.

Item úředníci menší, kteřížkoli dsky w moci mají, aby žádnému wýpisuow   z desk newydáwali bez powolení krále JM^sti neb saudu zemského, neb pánuow úředníkuow wětších.

Item, swědomí aby byla opatrowána, aby jich žádný neshledáwal kromě toho, kdož je spisuje; a jestližeby je pronesl, aby hrdlo ztratil bez milosti. A k swědomí aby byla truhlice se třmi zámky udělána, a každý úředník aby od ní jeden klíč měl, aby k nim jeden bez druhého nemohl, leč ku potřebě před saud.

Item, úředníci menší aby byli sázeni hodní, dobří a zachowalí.

Item, což se saudu zemského dotýče, aby páni wedle starodáwního obyčeje saudili a ráno zasedali.

Item což se puohonuow dotýče, z dědictwí aby trojí puohon byl, a dwěma komorníky wedle práwa starodáwního, než o jiné wšecky wěci aby jedním puohonem poháněno bylo.

Item staré dsky aby nahoře zuostáwaly na hradě Pražském; a jestližeby jich kdo potřebowal, aby úředníci s ním na huoru šli a jemu je čtli kdybykoli potřebowal.

Item aby žádný k swědomí nepoháněl prwé, leč k té při požene jistce; pakli kdo požene prwé k swědomí než k té při, aby týden u wěži seděl.

Item, žádný listem od úřadu aby nebyl obsílán, kteráž wěc k puohonnímu práwu přísluší, a to proto, poněwadž jest úterský den složen, aby se ze wšech wěcí poháněli; krom lečby zwláštní bylo rozkázání od pánuow na plném saudu, ten, na kohožby rozkázáno bylo, má a muož býti listem od úřadu obeslán. Než wdowy a sirotci aby mohli na pány ten den w úterý swé wěci wznášeti; a kteřížby se dobrowolně swolili, a na paních sobě slyšení uprosili, ti při tom zuostaňte. A což se swědkuow dotýče, kteřížby po puohonu swědčiti nechtěli, ti mají obesláni býti listem, aby swědčili; pakliby přes to neswědčili, muož k nim o škody hledíno býti. Než jestližeby se komu cti dotýkalo, a on swědka pohnal: ten nemá o čest sauzen býti, lečby mu swědek připrawen byl; a kdyžby připrawen byl, má swědčiti, a k tomu trestán býti.

Item což se rokuow oprawowání při pohánění dotýče, ti mají minúti; neb kdož k při nestojí, dosti jest ztratil podlé práwa starodáwního.

Item cizozemec žádný aby na úřadech zemských nebýwal, a býwati nemá.

Item což se křikuow w saudu zemském dotýče, aby s zadu žádných křikuow nebylo; pakliby kdo kdy křičel, má naň zawoláno býti jménem: "Nemluw tak welmi" jednú, druhé až do třetí; a křičelliby wždy přes to a mluwil, má do wěže wzat býti, a den a noc seděti.

Item jestližeby kteří od Němcuow jaké pře sobě kupowali, a o ně z České koruny jakýmkoli spuosobem hleděti chtěli, že jim toho napřed král JM^st i wšickni obywatelé koruny České trpěti nechtí, nébrž je trestati chtí jako wšetečné a podezřelé lidi, jako ty, kteřížby chtěli neřád w zemi a nesnáz bezpotřebnú učiniti pro swé zisky neslušné.

Item na kathedru aby žádný nechodil, ani se w dskách vertowal bez powolení pánuow úředníkuow wětších; a kdožby koliwěk šel, aby X kop gr. panuom úředníkuom dal, a w wěži seděl tři dni.

Item cizozemci, kteříby co w zemi měli, ježtoby k koruně nepříslušeli, ti aby se we dwú létech wyprodali; pakli chtí w zemi seděti, aby pod jinými pánv w cizích zemích nic nemíwali; a kdyžby zde usedli, jinde se wyprodadúce, tehdy mají powinnost králi JM^sti listem i wší koruně slíbiti též jako jiní obywatelé králowstwí Českého.

Item syn od otce aby dílu žádati nemohl; než jestližeby se oženil s radau otce swého a přátel swých, tehdy otec má jej slušně opatřiti.

Item starší bratr aby mladšímu utratiti nemohl přes záwady otce swého, než do swého dílu; a zase mladší bratr, dorosta k letóm, aby nemohl utratiti statku bez wuole staršího bratra. Pakliby se co přes to wdlužil, aby se na swuoj díl dlužil. A také starší bratr aby žádnými záwadami mladšímu bratru zawaditi nemohl; pakliby zawadil, aby žádné moci nemělo.

Item chtělliby kdo k swědomí chudých sedlákuow lidi poháněti, ten jim má každému od míle dwa groše Česká dáti.

Item pankhartuom a kurwám zjewným nemá we dsky kladeno býti.

Item což se dotýče jorgeltuow do cizích zemí, těch aby žádný nebral od cizozemcuow; pakliby kdo bral, aby z nás wyobcowán byl.

Item kdožby koli za škody wálečné a neb za jiné dluhy sprawedliwé, ježtoby z toho žádné služby nebyl powinowat činiti (sic), ti mají swé sprawedlnosti užiti.

Item což se cizozemcuow dotýče, kteříž k koruně nepříslušejí, aby wšickni před saudem zemským českým jazykem swé pře wedli, sami skrze se, neb kohož sobě zjednati mohú.

Item trhowé swobodní krále JM^ti w městech i w městečkách panských i wládyckých jíti mají, tak jakož jsú od starodáwna chodíwali.

Item wšecky krčmy w koruně České, kteréžby mohly prowedeny býti od třidcíti let, buďto wýsadami neb swědomím, ty mají při tom zuostati; a jestližeby kde která w té wsi swedena byla od těch třidcíti let, ta má na jiný purkrecht přewedena býti w té wsi. Pakliby kdo chtěl na jednom purkrechtu přewesti, muož na jiný ji přewesti, wše w té wsi. Než jestližeby kdo chtěl nesprawedliwú krčmu držeti, kterážby po třidcíti létech začata byla: komužby ke škodě byla, má dáti jemu saused wěděti čtyři neděle napřed, aby tu krčmu zastawil. Pakliby jí nezastawil, bude jej moci z XX hřiwen pohnati; a prowedeli naň, že krčma byla nesprawedliwá, dwaceti hřiwen daj jemu a k tomu škody, kteréžby proto wzal a je prowedl wedle práwa.

D)

O lidech a sirotcích zběhlých před wálkau, o swědomí Pražan etc.

Item král JM^st téhož léta na témž sněmu toto jest ráčil wypowědieti mezi pány a rytířstwem, Pražany i jinými městy koruny České: Což se lidí zběhlých a sirotkuow dotýče před wálkú, ti mají na swých místech zuostati; než kteří jsú rok před wálkú a w wálku zběhli neb potom, ti mají jedni druhým wydáwati, jestližeby kdo na kom toho žádal skrz dwa zachowalá člowěky, a neb listem pod pečetí z kteréhožkoli stawu; a kdožby newydal, ten bude moci ze dwadcíti hřiwen pohnán býti wedle swolení prwé zapsaného; kromě těch lidí, kteřížby byli pro wíru wyhnáni, těch nemá wydáwáno býti.

Item žádná kmetična, kdyžby za kterým pánem owdowěla, že se na jiné grunty nemá wdáwati bez wuole pána swého.

Item, což se swědomí panuow Pražan i jiných měst w králowstwí Českém dotýče, konšelé w týchž městech mají na swé přísahy dáwati téhož města; než jiní osedlí měšťané w týchž městech mají před purkmistrem a konšely obyčejem země přísahu činiti, a purkmistr a konšelé pod pečetí města mají to swědomí zawřené dáti, a stranám toho prawiti a ukazowati nemají. Pakliby kdo to swědomí pronesl, a nebo je kdo otewra ohledal, ten aby hrdlo ztratil též jako zemská pokuta ukazuje. Než jiných žádných lidí nemají k swědomí přijímati, kromě od těch, jakož se nahoře píše. A wšecky městské wěci a grunty, kteréž k městskému práwu přislušejí pod šos, nemá již žádný poháněti; pakliby jich kdo pohnal a křiw zuostal, tehdy jim má škody bez puohonu zaplatiti, což před úředníky menšími prowedú.

Item jestližeby kteří měšťané na zpráwné listy statky drželi, ti toho proti nálezu obecnímu činiti nemají; než Pražané swých swobod užíwati mají.

Item kdyžbykoli cizozemci, přijedúce do koruny české, koně po wsech kupowali, těm mají bráni býti; než aby do měst na trhy kupowat jezdili.

A tito wšickni artikulowé swrchupsaní z rozkázaní swrchupsaného krále Wladislawa JM^sti a z wuole a z jednostejného přiwolení wší obce králowstwí Českého jsau we dsky zemské wloženi a wepsáni; a na to poslowé ke dskám byli jsú: Jindřich z Hradce, najwyšší komorník králowstwí Českého, a Puota z Rizmberka a z Šwihowa, najwyšší sudí téhož králowstwí Českého, od JMK^é i od wší obce králowstwí Českého zwláštně wyslaní.

E)

O zachowání celosti práw koruny České, o berni etc.

W Praze, 31 máje 1497. (Rkp. Talmb. 227.)

"W menších dskách zápisních léta MCCCCXCVII w středu před swatým Marcellem" (31 Mai.)

My Wladislaw, boží milostí Uherský, Český etc. král a markrabě Morawský etc. jsúce wysoce žádáni a prošeni od knížat, pánuow, rytířstwa, Pražan i odewší obce koruny České, abychom ty zámky a zboží, kteréž cizozemci od králowstwí Českého drží, wyplatiti ráčili, aneb jim abychom týmž obywateluom králowstwí našeho Českého toho přáli, aby oni to wyplatíce drželi dotud, dokudžbychom jim summy newrátili, w čem by to wyplatili: w tom my pilnost naši rádi jmíti chceme, což budem moci abychom wyplatili: paklibychom toho wyplatiti nemohli, tehdy jim nadepsaným obywateluom toho příti ráčíme, kdož nás za to žádati bude, na spuosob nahoře psaný.

Item také jsúce žádáni od knížat, pánuow, rytířstwa, Pražan a měst králowstwí našeho Českého, abychom poselstwí učiniti ráčili k králi Polskému, bratru našemu milému, o zámek Hlohow, a o wšecky jiné zámky, kteréž smluwau od nás drží k Hlohowu, i o jiné zámky a meze okolní koruny České: my chcme to rádi učiniti a poselstwím znamenitým k bratru našemu nemeškati, aby nám ti zámkowé zase nawráceni byli podlé smlúwy, i jiní wšickni, kteříby od starodáwna k koruně české příslušeli. Pakliby král Polský, bratr náš milý, k wrácení těch zámkuow a což od koruny drží jmíti se nechtěl: tehdy my skutečně jmíti se k tomu chcme, abychom k tomu přišli zase, což od starodáwna k koruně přísluší, s pomocí wšech stawuow a wší obce koruny české, tak jakož jsú nám řekli wedle možnosti swé toho dopomáhati.

Item k žádosti nahoře psaných obywateluow koruny České ráčíme se k tomu s pilností přičiniti, kteříž mají léna nebo manstwí z cizích zemí k této koruně činiti, že je chcme k tomu skutečně připrawowati, aby nám ty powinnosti činili, kteréž jsú od starodáwna jiným králuom českým činili; a wšickni obywatelé koruny České přiřekli jsú nám toho dopomáhati wedle možnosti swé, podlé práw a swobod swých.

Item jestližeby která manstwí prodána byla od koruny České aneb w koruně České, a ta práwa lenní promlčeli a nám powinnosti s nimi nečinili: chcme se k nim skutečně podlé práwa zachowati, a jim toho netrpěti.

Item kdež jsú na nás žádali, abychom o meze koruny České od Polska, od Němec i odewšech jiných stran k konci přiwésti ráčili: chcem nemeškajíc wšem okolním zemím oznámiti, aby časowé a dni k takowým ohledáwáním swoleni byli. Pakliby se jim toho učiniti nezdálo, tehdy my chcme se k tomu skutečné jmíti, abychom mezí koruny České naší užíwali, s pomocí obywateluo též koruny České.

Item což se pána z Plawna dotýče, za to jsú nás žádali wšickni obywatelé koruny České, abychom jeho opustiti neráčili w jeho sprawedlnosti, kteráž má ke Šworcenburku, k Mnichowu a k Reči w Bawořích; a též což se dotýče pánuow z Gutensteina, to město, kteréž jim wzato w Bawořích; a o Meilperk, kterýž odjat od Strakonického zákona, a Heršlak, kterýž jest odjat i s jeho příslušenstwím Cinišpánuom, i o wšecky jiné obywatelé koruny České, kteříž mají činiti s cizozemci, že jich opustiti neráčíme konečně s pomocí wší koruny České, kdež jsú nám toho pomoci přiřekli, w jich sprawedlnosti, a zase též odewšech sprsawedliwé učiniti chcme; než oni bez wuole naší wšichni obywatelé koruny České nic počínati nemají s cizozemci swéwolně.

Item kdež jsú nás žádali tíž obywatelé, abychom minci králowstwí Uherského srownali s českú mincí, aby ji w markrabstwí Morawském a w knížetstwí Slezkém obojí brali oboje koruny na hoře položené, i haléř abychom při tom dělati rozkázati ráčili: chcme o tom rádi péči jmíti, a kdežby mince naší w kterých zemích bráti nechtěli, že zase w našich zemích zapowědíti chcme, aby jich mince nebrali.

Item což se úřadu purkrabstwí Pražského dotýče, to má pány a wládykami na plném saudu rozwáženo býti a nálezy opatřeno, aby se wěděl purkrabě hradu Pražského kterak zprawiti při listech a při mezech též wedle práwa.

Item knížata, páni, rytířstwo swolili jsú se dobrowolně a z lásky a z milosti králi JM^sti pomoc učiniti, jakožto pánu swému milostiwému, piwowárné do roka z jednoho pytle po groši českém, a to se má začíti od wánoc najprwé příštích, a má státi do plného roku. A každý z pánuow a z rytířstwa má sám každý tu berni wybierati, a z ní počet učiniti; a to wař každý k swé potřebě neb na prodaj, což se stawuow nahoře psaných dotýče, má též jeden groš ze strichu dáti, a lidé wšichni poddaní naši též. A za to jest nás král JM^st nežádal, ani wedle práwa nemělibychom toho učiniti: než rádi jsme to učinili podlé nahoře položené řeči.

Item kteřížkoli peníze na listech mají, ti mají s každého sta zlatých pět zlatých dáti; kteříž od tohoto dne které dluhy mají, by pak je již k swatému Hawlu wyupomínali, tehdy proto z nich dáti mají, jakož na hoře postaweno jest, a to na swatý Hawel najprw příští, a z každých desíti kop XV gr. a na swatého Jiří hned odtud najprw příštího též XV gr. By pak peníze od toho času až do swatého Jiří wyupomínali, proto z nich dáti mají; a to z té příčiny, žeby někteří, na swatý Hawel wezmúce sumy, proto aby králi JM^ti nic nedali, aby je JM^st měl obtiežiti, aby na swatý Hawel wšecko dali, neměliby druzí nač žiwi býti; než při tom se wšickni zachowajte, jakož se nahoře píše. Ti, kteříž z peněz plat berau, a kteříž wětší sumy peněz berau, též.

Item kteříž na platy a na lidi dědičné puojčují a na zboží, ti, kteříž wýpowěď sobě pozuostawují, aby mohli wypowědieti, aby swé peníze zase wzali, kdyžby chtěli, a zboží postúpili, mají z těch zboží a duochoduow polowici toho wšeho, což do roka požiwú, dáti na ty časy, jakož se swrchu píše. Než kteříž od krále JM^sti zboží zástawná, duchowní i swětská drží, ježto wýpowědi na ně nemají, ti nemají nic dáti, a též kteříž dědická zboží nebo wěnná práwa drží, ježto wýpowědi nemají, také ti nic nemají dáti. A za tuto nahoře psanú daň a berni žádný prositi nemá; a kdožby přes to prosil, ten má trestán býti wěží. A jestližeby se kdo tak, jakož se nahoře wypisuje, při této berni nezachowal, ten aby peníze swé ztratil, a ty aby na krále JM^st přišly.

Item což se piwa waření dotýče mezi pány, rytířstwem a městy, to my slyšeti mezi týmiž stawy ráčíme, a každého při jeho wýsadách, práwích a swobodách zuostawíme.

F)

Nález obecní o sezení a místech nejwyšších úředníkůw zemských w saudu etc.

W Praze, 5 Jun. 1497. (Tamže.)

"W prwních knihách Wáclawa Hindráka, B. 5."

Wladislaw z boží milosti Uherský a Český etc. král a markrabě Morawský, prohlédaje k tomu, že jest toho mezi jinými potřebami znamenitě potřebie, aby páni a zwláště úředníci zemští místa swá, kdežby který wedle řádu swého sedati a která místa držeti měl, wěděli, aby to wědúce, lepší swornost a jednota mezi nimi zuostati a trwati mohla, a jedni na druhé aby se netřeli, nyní i budaucně: i z té příčiny JMK^ská s radú panskú takowéto o tom pořiezenie mezi nimi ustanowiti a ukázati jest ráčil, kteréž se w nynějších i budúcích časech a wěčně držeti a zachowati má bez wšeho přerušenie:

Najprwé: najwyšší purkrabie Pražský, ten má prwní místo držeti.

Item potom najwyšší hofmistr králowstwí Českého.

Item potom najwyšší maršálek králowstwí Českého.

Item potom najwyšší komorník králowstwí Českého.

Item potom najwyšší sudí králowstwí Českého.

Item potom najwyšší kancléř králowstwí Českého.

Item, což se pak roduow panských dotýče těch, kteří w saudu zemském sedají a neb potomní sedati budú, ti mají podlé let seděti, starší nad mladšími, a pro poctiwost saudu zemského mají též tím řádem sedati i w radě i jinde nad jinými pány, kteří w zemském saudu nesedají, a teprw po nich jiní wšickni rodowé panští mají též také sedati podlé let. Pakliby který pán, který w saudu sedá, w saudu zemském sedati nechtěl a z toho byl propuštěn, tehdy takowý má také sedati pod těmi pány, kteří w saudu zemském sedají a sedati budú, též podlé let swých.

Než co se pánuow z Rožmberka dotýče, ten, kdožby z nich wladařstwie neb panstwie rodu z Rožmberka na sobě měl, ten toliko má nade wšemi úředníky zemskými sedati a místo swé jmieti; než jiní wšickni páni z Rožmberka mají sedati mezi jinými pány wedle let.

Item což se pak dotýče pánuow nowých, kteříž jsú přijati, ti sedejte pod starými pány, a nad staré se pány netřete, a to též wedle let sedejte mezi sebú.

Item což se pak dotýče těch osob, kteříž chtí za pány odbýwati buď nějakými pruowody anebo listy, kteréž jsú sobě jednali a wyprosili, a takowí že od krále JM^sti ani od pánuow přijati nejsau, ti řádu a stawu panského neužíwajte, dokudžby nebyli od krále JM^sti a od pánuow přijati.

Item což se pánuow Morawských dotýče, o tom takto jest zřízeno: Kdyžby se koliwěk přihodilo, žeby hajtman Morawský se pány a walně k králi JM^sti do koruny přijel: tehdy páni Morawští mají držeti lewú stranu při králi JM^sti, napřed hajtman, komorník, a tak jiní wedle stawuow swých. Než kdyžby se přihodilo, žeby sám hajtman s komorníkem a s některými jinými w malém počtu k králi JM^sti do koruny přijel: tehdy hajtman mezi pány zemskými má držeti místo před kancléřem králowstwí českého, a komorník Morawský má také jmíti místo podlé něho nad jinými pány českými, kteřížby úřaduow zemských nedrželi.

Item což se pak jiných pánuow Morawských dotýče, kteřížby k králi JM^sti o swé potřeby měli jinak do koruny přijeti, ti jakožto hosté od pánuow českých s poctiwostí mají mezi ně přijímáni býti.

Item kdyžby se přihodilo, žeby páni Uherští, páni čeští, páni Morawští jednostajně a spolu při králi JM^sti byli, tehdy hajtman a páni Morawští mají držeti stranu třetí w prostředku proti králi JM^sti a seděti na stolicech.

Item což se najwyššího maršálka Českého dotýče, kterýž nyní byt swuoj w Morawě má, ten kdyžby koliwěk hajtman Morawský w saudích místo králowské držel, jsa w Morawě, sedaj pod hajtmanem; než na jiných místech držeti má místo swé tak, jakož jest mezi úředníky zemskými králowstwí Českého napsán.

A tyto artikule a toto zřízení a tento spuosob pro budúcí a wěčnú pamět jest we dsky zemské wložen a wepsán ze zwláštního a ústního rozkázaní úředníkuom menším skrze krále Wladislawa swrchujmenowaného JM^st.

Stalo se w pondělí po swatém Marcellu (5 Jun.)

G)

O zawazowání lidí k neřádným slibům.

"W prwních knihách Wáclawa Hindráka, F. 21."

Páni a wládyky na plném saudu a na obecním sněmu, kterýž držán jest w sobotu o suchých dnech letničných, se wší zemí wážíce nález obecní předešlý, kterýž se jest stal s wolí najjasnějšího knížete pána, pana Wladislawa, Uherského a Českého etc. krále a s wolí wší země o to, což se zawazowání lidí a připrawowání k slibuom bez wálky otewřené a odpowědi zjewné dotýče, kterýžto nález stal se jest na rozsudek krále Rudolfa, Římského krále, tak že žádný člowěk, kterýžby tak k slibu připrawen byl a zawázán, že není powinen se stawěti, a že to jeho cti a dobré powěsti nic škodno býti nemá, jakožto wšecko  šíře týž rozsudek krále Rudolfa a ten nález obecní swrchu dotčený w sobě drží a ukazuje. Nyní pak přihodilo se jest, že někteří zlí a nešlechetní lidé w této mírné a pokojné zemi zawázali jsú jednoho dobrého člowěka, Jiříka Wosterského z Sulewic, pod takowým úkladem a přikrytím, slibem cti a wíry, aby on postawil se před pány w saudu zemském a to powěděl: Poněwadž páni JM^st a wládyky i wšecka země jim k hrdlu hledí, že oni také k hrdluom jich wšech i každého zwlášť hleděti chtí; a také aby on Wosterský toho záwazku prázden nikterakž nebyl, nic owšem ku pomoci sobě nebera, lečby tomu wšemu dosti učinil, čímž jest od nich zawázán; a také, by je znal, aby jich nejmenowal. Tu páni a wládyky na plném saudu s radú a plným rozwážením wší země dostatečně to wážíce, že ten prwní nález s welikým rozwážením stwrzen a wuobec za práwo uweden jest: a protož ten nález we wšem jeho znění stwrdili a schwálili jsú a za práwo wuobec uložili; a jemu Wosterskému ráčili jsú rozkázati a rozkazují, aby se on w takowé swé příhodě wedle téhož nálezu zachowal, a takowému nešlechetnému aukladnému záwazku a slibu dost nečinil, ani činiti powinen byl, a že to jemu ani dědicuom jeho a budaucím jeho nemá a nebude aniž muož k žádné škodě a ujmě aneb k jaké útržce na jeho cti, na dobré powěsti ani na ničemž jiném, což dobrému přísluší, býti; a také že on Wosterský jest těch wšech záwazkuow prázden, kterýmiž jest od nich zawázán, a že k nim a k hrdluom jich sám nebo skrze kohožkoliwěk jiného sáhnúti může, kdo jsú jemu to učinili; a protož žádný aby se o to pokusiti nesměl, by téhož Jiříka co tím na jeho cti a dobré powěsti dotýkati měl. A pakliby se kdo o to kdy wšetečně pokusil, a jeho čím pro to nestawení na jeho cti neb dobré powěsti dotekl, že ten jmín a držán býti má za nešlechetného a zrádného člowěka, a ten aby hrdlo i statek ztratil, tak jako ti nešlechetníci a zrádci, kteříž jsú téhož Jiříka tím slibem zawázali, ježto na ně péče žádné neměl. A jestližeby se kdy komu w potomních časích přihodilo, žeby takowým úkladným a přikrytým záwazkem zawázán byl, že takowý každý nebude powinen tomu slibu dosti učiniti, a to že též jeho cti a dobré powěsti škodno býti nemá, ani také čím pro to dotýkán býti má na swé cti, pod swrchudotčenú pokutú, to jest pod ztracením hrdla a statku. A ta wěc nyní i w budúcích časích odewšech obywateluow králowstwí Českého držána a zachowána býti má beze wšeho přerušení na wěčné časy.

Také na tom jest zuostáno, kteřížby koliwěk takowí zjewní zhúbce a zločinci byli, ježtoby byli zemi oznámeni a po zemi jezdili, buď skrze města, městečka, wsi, mimo zámky, twrze, dwory, a neb se s nimi na cestě potkal, a kdo moha je zjímati, i toho neučinil, že takowému každému k hrdlu a statku hned hledíno býti má, jako k zhúbci obecnímu zemskému. A také jestližeby kdy kdo s takowými zločinci zjewnými zemskými zhúbcemi, wěda žeby takowí zločinci byli obcowal, kwasil, je fedrowal a w tom žeby byl uswědčen, že takowý každý trestán býti má wedle zdání pánuow a wládyk na plném saudu. A jestližeby kdo tím wymlúwati a prawiti chtěl, že jest takowého zločince proto nejal, že jest k němu jemu wěře přijel, že takowá wýmluwa nic ku pomoci tomu, kdožby se tím wymlúwati chtěl, býti nemá, než má trestán proto předce býti, tak jakož se swrchu píše.

Také na tomto zuostáno jest, že žádný nemá takowým zločincuom žádných gleituow dáwati bez powolení KM^sti, pana hajtmana zemského, a neb pánuow a wládyk z plného saudu. Pakliby se toho kdo dopustil, a takowé zločince gleitowal, má trestán býti bez milosti wedle zdání pánuow a wládyk na plném saudu.