46.
Snešení sněmowní (necelé.)
W Praze, 14 Febr. 1494. (Ze star. rkpp. [Sněmowní toto snešení pojato doslowně do Zřízení zemského r. 1500 a sice do §§. 544 až 550. Zde podáwá se podlé rkpp. Talmb. 233, Fürstenb. f. 255, Wídenského atd.])
W knihách památních Q. XXI.
Páni a wládyky, Pražané a jiná města, na sněmě obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském léta božího MCCCCXCIIII, w pondělí na den swatého Matěje apoštola božího, tyto artikule přidali:
Znamenawše, že se neumenšují krádežowé a lúpežowé i mordy w králowstwí Českém, i také z napomenutí wšech skrze najjasnějšiho kniežete a pána, pana Wladislawa Uherského a Českého etc. krále, pána našeho najmilostiwějšího, i utwrditi takto jsú ráčili: Aby žádný z pánuow, z rytířstwa ani z měst ležákuow takowých nepřechowáwali; a jestližeby se událo, a kdo žádal práwa na kteréhožkoliwěk, jestližeby sám swé poprawy nejměl, aby beze wší odpornosti wydal takowého k poprawě, k kteréžby poprawě příležel, nebo najbližší poprawě byl; a tento poprawce beze wšech forteluow aby poprawu pustil, a k sobě aby přiwzel dobré, znamenité lidi na cti zachowalé, kteřížby při tom tázaní býti měli. Pakliby nechtěl na té poprawě dosti jmíti, tehdy ten aby toho zločince wydal na hrad Pražský, a tu aby tázán byl. A purkrabě Pražský aby se při tom tázaní též zachowal, jakož nahoře dotčeno jest, aby se skrze ty poprawy žádnému nic neukrátilo, než wedle řádu a práwa aby se zachowali. A jestližeby w tom wyznání dotklo se kterého pána, neb rytířského člowěka, žeby o tom wěděl, neb toho příčina byl, tomu aby to hned oznámeno bylo, a ten jistý zločinec, který na toho pána neb rytířského člowěka prawí, aby utracen nebyl až do najprwnějších suchých dní po tom příštích, a aby ten zločinec přiweden byl na hrad Pražský, a ten pán neb člowěk rytířský, kterémuž dáno wěděti, že naň prawí, skrze ty kteříž jsú při tom tázaní byli, také beze wšech wýmluw státi má před pány JMtí na plném saudu. Pakliby nestál, aby čest a wíru ztratil, aby k jeho hrdlu i k statku hledieno bylo, nebby již sám sebú winen byl. A pakli stane, aby se z toho před pány JMmi na plném saudu poctiwě wywedl. A ten toho takowého statek nemá nikam obracowán býti ani wyprošowán, než aby z toho statku tomu, komužby se škoda stala, napřed zaplaceno bylo, a ostatek toho statku aby obráceno bylo na obecné dobré s panskú radú. A kdožby koliwěk kterého zločince jal, a nemaje swého wězenieí, přiwezl jej na zámky nebo do měst: aby takowého zločince do swých wězen přijímali beze wší odpornosti, aby také chudý swé sprawedlnosti dosíci mohl.
Item také na žádného psance newywedeného a na zloděje zjewného nemá urukowáno býti.
Item také což se rybníkářuow dotýče, kdyžbykoli na rybnících dělali, a v kterých lúpežech nebo mordích postiženi byli, a žádánoby na ně bylo práwa od kohožkoli, u kohož dělají, aby bezewší odpornosti wydáwáni byli ku poprawám; aneb se jím ujisť, jakož se nahoře píše.
Item také jakož se přihází, že dobří lidé honíce po pána swého škodě nebo po čížkoli jiného škodě, kdyžby se takowých zločincuow dohonili, a je žeby zjímali, jakož o tom w prwnějším nálezu šíře dotčeno jest a psáno; ještě páni JMt nad to k tomu přidati jsú ráčili toto, aby žádný té smělosti nebyl, ani směl dotýkati nižádného toho, kterýžby honil a při tom jímání byl. Pakliby kdo koho w tom dotýkal, nebo dotýkati chtěl, a naň to uswědčeno bylo, aby ten takowý to dotýkání proti swé cti učinil, a před pány na plném saudu aby postawen byl; a to což jest koho w čem dotýkal, aby oprawil, což jest koliw mluwil, že jest w hrdlo lhal, a dwě neděli w wěži seděl beze wší milosti a padesáte kop grošuow českých tomu, kohožby dotýkal, aby dal beze wší odpornosti. A nad to jestližeby co wíce naložil stáwaje, ježtoby to swědomím prowésti mohl wedle schwálení panského, to aby také zaplatiti powinen byl.
Item což se rajtaruow dotýče, kteříž po silnicích jezdí, buďto Čechowé pod spuosobem a postawú německú, a nebo Čechowé, Němce přijímajíc, posměchy a pychy lidem w zemi České činíce, ježto jest to prwé nikdy w králowstwí Českém nebýwalo, obyčeje německého se chytajíce: toho wíce aby nebylo. Jestližeby pak kdo to učiniti směl, a uswědčen byl, jakéhožbykoli stawu byl, aby ten takowý přede pány stál, kdyžby koli z plného saudu od panuow JMtí obeslán byl. A před JMtmi jestližeby se z toho newywedl, aby napřed w wěži dwě neděle seděl, a tomu na kohož jest ten pych ukázal, padesáte kop gr. bez milosti aby dal, a jeho aby odprosil, tak jakž mu pány nalezeno bude. A jestližeby pak jeho ranil, na kohož by tu puotku udělal, tehdy aby i s hrdlem i s statkem na panské milosti aby byl. Pakliby koho zabil, tehdy aby bez milosti statek i hrdlo ztratil.
Item, kteřížkoli pozemské zámky drží, i do země se kdežkoli wkaupili, ti aby po ten den žádných Němcuow ani rajtaruow nepřechowáwali, žádnému w zemi aby škody žádné nečinili ani činiti nedopauštěli ke škodě zemi, ani také žádných wězňuow aby nepřijímali bez odpuštění panského. Pakliby kdo proti tomu učinil, aby ten bez milosti kázán byl.
Item také jestližeby se kterému obywateli země České jaká škoda od Němcuow stala, ten každý, komužby se škoda stala, má to na pány na plném saudu wznésti, a páni JMti mají jej w tom opatřiti, aby mu škoda byla naprawena.
Item což se Židuow dotýče, jakož kradené wěci přijímají, kdožby koliwěk kterú swú wěc jemu ukradenú w Židech optal u kteréhožkoli Žida, že ten Žid nebo ti Židé hned bezewšeho úplatku zase nawracowati mají beze wší odpornosti. A také Židé toliko na základy aby puojčowali, ale na listy a na registra nic; neb potom skrze to se zmatkawé dějí znamenití. A kterýbykoli Žid na kterú kradenú wěc puojčil, a ten komuž ukradena jest kterú škodu skrze to wzal, ten Žid jemu tu škodu naprawiti má beze wší odpornosti, a neb toho zloděje jemu oznámiti také beze wší odpornosti. Pakliby Žid toho neučinil, tehdy ten, komuž ukradeno jest, k hrdlu i k statku bude moci hleděti tomu Židu. K tomuto do desk wložení byli jsú wysláni z plného saudu zemského a sněmu obecního Jindřich z Hradce, najwyšší komorník králowstwí Českého, Puota z Ryzmberka a z Šwihowa, najwyšší sudí králowstwí Českého z panuow, jsúce k tomu zwláště wysláni.