43.
Odpowěd stawůw král. Českého daná Janowi z Raupowa na poselstwí, kteréž učinil byl od krále Wladislawa; žádá se predewším brzkého příjezdu králowa do země.
Bez datum (m. Mart. 1493.) (Z rkp. Děčinsk.)
Jakož Králowská Milost ráčil jest nám wzkázati, že na tento čas sem do králowstwie nemuož přijeti, žádaje JMt, aby w pokoji a w řádu stáli, práwem zemským se sprawowali a žádnému toho rušiti nedali: JKMt muož to dobře znáti, jakž jest z této koruny ráčil wyjeti, spuosob, který jest při JKMti byl, což se zemského práwa dotýče, že jest tak wždycky zachowán po KMti odjezdu až do nynějšieho dne; a ještě na tom jsú wšickni společně, aby se tak zachowali, až do JKMti bohdá sčastného příjezdu, pokudž najdál možnost naše muož stačiti. Ale toto pane Rúpowský, pane hofmistře, prosíme, aby JKMti oznámil, že w této koruně známe mnoho a škodná nebezpečenstwie, kdež tomu dobře rozumieme, že ani súdem zemským, ani pány hajtmany od JMti usazenými, a což rozumieme, ani námi wšemi nemóž ta wěc zastawena býti, jestliže JMt bude ráčiti swým příjezdem prodléwati. Neb se weliké znamenité wěci waytržní i jiné škodné proti wšemu řádu počínají, nebudúliť JMti příjezdem a předsewzetím rozumným staweny, strach by JMti k weliké žalosti a koruně k weliké zkáze nepřišly. Protož prosíme jako swého milostiwého pána, aby ráčil na tuto korunu dědičnú mysliti a pomnieti a jí sobě wážiti; a swým příjezdem aby neráčil nám JMt odtahowati, a ráčil na to pomnieti, co se jest JMti w této koruně a z této koruny dobrého stalo, aby JMt neráčil w zapomenutie toho býti. Což se Poleckého a Wlčete dotýče, wedle panów hajtmanów rozkázanie má se wšemu dosti učiniti, což naše možnost stačí. Ale nám se zdá, bez přítomnosti JKMti toto wšecko jest daremné napomínanie.
Item což se Swídnického kraje dotýče, ač nějaká námluwa jest, žeby ta wěc měla k konci přijíti: ale nám se zdá, pane Rúpowský, bez přítomnosti JKMti že jsú to wšecky wěci nejisté a zmatečné, a na žádném jistém gruntu nemohú státi; a bojíme se, by se w této zemi zlým nerozmáhalo, ač JMt swým příjezdem pospiešiti nebude ráčiti.
Item, což se Baworuow dotýče: tu jest se pan sudí na sněmu zjevně ohlásil, že nejednú, než častokrát ohlašowal se, jaká mu se křiwda od pana Gewolfa děje, před tiem než w obranu wzeti jsú JKMti; i také od strýce jeho ohlašowáno jest, i za krále Jiřieho slawné paměti, že dawše schowati znamenité klenoty k wěrné ruce, i toho zase nemohú mieti; i také nynie kterakowých jest jemu cest sprawedliwých podáwal w Klatowách, kteréžto od něho přijíti jest nechtěl, když sú srokowáni byli w prwní neděli postní. A prwní jest cesta tato, kterúž jest podáwal: poněwadž sú se w obranu JKMti dali, že napřed na JKMti o tu wěc rád přestati chtěl, i také na súdu zemském, i také na páních hajtmaních, kteříž na JMti miestě jsú; a naposledy že jest jemu i toho podal, že na jeho wlastním pánu, knězi Albrechtowi, o tu wěc přestati chtěl; a těch cest sprawedliwých žádné přijíti jest nechtěl od něho. A při tom prosí nás za radu i za pomoc, prawě že lidi jest sobě na to zjednal a je na hotowě má, a cestu toho slušnú před sebú má, že tu naději plnu má, že tudy toho pana Gewolfa k miestu připrawí a že k swému sprawedliwému tu přijde, abychom jemu toho nezastawowali. I milostiwý králi! my sme jeho tudy ještě zdrželi; a poněwadž sů se oni k obraně koruně České dali, byloby to nesnesitedlné lidem, aťby oni sprawedliwého od sebe učiniti nechtěli. I my jsme na tom, že my toho Gewolfa obeslati chceme, aby on před zemským súdem stál, a z čehož jemu pan Šwihowský winu dá, aby jemu práw byl, anebo před JMtí hajtmany. Pakliby toho učiniti nechtěl a k obeslání našemu státi nechtěl a panu Šwihowskému práw býti nechtěl, že my JMti prosíme, aby téhož pana Gewolfa w té wěci zastáwati neráčil, a panu Šwihowskému toho neráčil na něm dobýwati brániti. Nebo w takowém prodleném času téměř že wšickni swědci, kteříž jemu platni byli, zemřeli sú a mrú, budeliť ta wěc na dalším a nekonečném odtahu státi. Pakli JMt ráčí to sám slyšeti, a nebo jiné súdce mocné té pře usaditi, že to wšecko rád chce oblíbiti, jedno aby skrze to mohl k spěšnějšiemu konci přijíti, nežliby jemu ti swědci, kteříž ještě žiwi jsú, ježto jsú jemu k té při potřebni, zemřeli.
Item což se Hlohowa dotýče a jiných zámkuow, kteréž Poláci držie od krále JMti pána našeho milostiwého, jakožs předložil, že JMt pro potřebu swú do času pro swé dobré musil to učiniti, ale že JMt ráčil to zase spuosobiti, že zase k koruně mají býti připojeni, abychme tomu newěřili, by je JMt od koruny odlučowal. Milý pane Rúpowský! naše wiera do našeho pána jiná nenie, ani sme pro jinú příčinu sobě JMti za pána wzali, než aby JMt ráčil korunu swú, korunu Českú, w kteréž sme my obywatelé, rozmnožiti a rozšiřowati, a my hrdly swými i statky swými wždycky jsme na tom, toho pomáhati. Ale toto se nám welmi nelíbí, a wšem napořád wšelikého řádu přebýwajícím w koruně, že se to tak dlúho dlí a ta se wěc w skutku nedokoná a prodléwá, že ti zámci nejsú připojeni k koruně, a nedržie se od přebýwajících w koruně, jakož řád a obyčej w zemiech křesťanských toho jest; a netoliko w křesťanských, ale snad i w pohanských. Také milý pane Rúpowský, tebe za to prosíme, že s králem JMtí mluwiti budeš a JMti prositi odewšech, jako našeho milostiwého pána, aby JMt ráčil nato pamatowati, že sme JMt dobrowolně sobě za pána wzali, z příčiny té, aby ráčil JKMt tu korunu rozmnožowati. Tiemto se nám zdá, že tato koruna na welikém nebezpečenstwie stojí, že napřed z německých zemí mnoho zámkuow držte koruny České, nejsúce jazyka Českého, ježto známe že příchylnost ta nemóž býti od přirozenie; též také i w zemiech Slezských že některé zámky držie cizozemci, ježto k koruně České přislušie, za WMti i před WMtí; též i w markrabstwí Morawském Uhří některé zámky držie; kdež se sami toho dopúštěti nechtie ani Uhří, ani Poláci, ani Němci, aby se jim w jich zemiech dálo. Protož prosíme, aby JKMt ráčil skutečně tu wěc před se wzieti, každému aby se stalo to, k čemuž jest sprawedliw; poněwadž oni w swých zemiech nedopúštějí, že též páni, rytieřstwo i města jsú na tom, že se wšie pokorú prosie, aby JKMt též ráčil tuto korunu spuosobiti a osaditi, a swému jazyku toho radši přieti nežli jiným.
Item což se pomoci piwowárné dotýče, na tom jsme, což sme JMti swolili, aby se tomu wšemu dosti stalo, a kteříž sú nedali, aby ještě wždy dali. Kteřížby pak dáti jí nechtěli swéwolně, ta wěc při JKMti stuoj, jakž se k komu o tu wěc ráčí mieti. Než za to prosíme JKMti, poněwadž sme dali mnozí, jakož JKMti tajno nenie, že jednostajné břiemě nésti máme, aby též dali a připraweni byli i jiní, aby se tomu dosti stalo.
Item což se zlodějuow dotýče, račte wěděti, že JKMti tajno nenie, jaký jest toho spuosob prwnější byl; a jak jest ta wěc držána neb nedržána, JKMti také tajno nenie. Než my, pokudž najdále moci budem, rádi stawowati chcme. Než to dobře známe, že ta ani jiná wěc nemuož bez přítomnosti JKMti spósobena býti, což se řádu dotýče. A protož prosíme, aby JKMt ráčil tak milostiwým pánem býti, a ráčil do této koruny nemeškajíc přijeti. Neb to známe a tomu dobře rozumieme, nebudeli brzkého příjezdu JKMti, že této koruně z toho nic dobrého nepřijde.