42.

Zápis sněmowního snešení, o policejním řádu zemském.

WPraze, 19-21 Mart. 1492.

(Ze starých rkpp. [Důležitého zápisu tohoto nacházejí se w rukopisech exemplary od sebe rozdílné, tu kratší, tu hojnější a rozšířenější. Nejkratší a jak se zdá půwodní zápis, jak do desk památných Q. 21 wložen a do Zřízení zemského 1500 §. 538-543 pojat byl, čte se w rkpp. Talmberském l. 222, Furstenberském l. 254 a Wídeňském 3483 l. 63 sl. Exemplar širší a hojnější, jejž tuto podáwáme, wzat jest z rukop bibl. Raudnické (Dc. 54 na l. 1-4) s nímž i rkpp. práw zemských Pražský a Raudnický se srownáwaji. W archivu Třebonském našli sme zápis z pozdějších let ještě hojnější, o jehožto wšak půwodu poučuje nás článek jeho předposlední, w tato slowa: "It. tento obecní nález starý, i což se je kdy k němu přičinilo, má haitmanóm po wšech krajích wypsaný z práw dán býti, aby se wěděli čím zprawiti." Na konci stojí: "Ex commissione propria D. Regis." Srownati také sluší Zřízení zemské r. 1550 na listu 146, a sněmowní snešení Swatohawelské r. 1510. Podáwáme zde celek ten, nehledíce na to, že někteří jeho článkowé teprw r. 1494 (wiz dole) zřízeni byli.])

A.

Léta božieho MCCCCXCII^o kniežata a páni zemští Jich Milost, páni rytieřstwo, páni Pražané a poslowé z měst, w pondělí po suchých dnech postních, na sněmu obecniem, kterýž w ty časy držán byl na hradě Pražském, tyto wěci dolepsané z jednostajné wuole zřídili a ustanowili sú, aby od každého držány byly.

Najprwé, což se morduov a nešlechetného zlodějstwa po silnicích dotýče, takto sme se swolili a na tom zuostali, aby powaleči a zloději, kdežby mohli přezwědieni býti, buďto w městech, w městečkách aneb we wsech, aby wyzdwihowáni byli, by pak i osedlí byli lidé sedlští. A jestližeby čí člowěk takowý s jistinú polapen byl, nemá pánu jeho wydán býti, než hned má se k němu wedle práwa zachowati, aneb též, jestližeby wzat byl a byl psanec, též má se k němu wedle práwa míti. Pakliby byl popaden na silnici, an s zloději stojí, má tázán býti wedle práwa, a podlé jeho winy má se k němu zachowati.

Jestli pak žeby kdo čího člowěka, pošle na powaleče, wzal a nebylo při něm těchto na hoře psaných příčin, má pánu jeho oznámiti, že jest člowěka jeho wzal, chceli k tomu přijeti aneb poslati, že chce saud tomu člowěku osaditi; a jestližeby pán toho člowěka přijel aneb koho poslal a bylaby o to pře, žeby neměl ten člowěk wedle práwa tázán býti: tehdy ten člowěk buď wydán hajtmanuom toho kraje. A což tíž hajtmané o tom člowěku najdau, při tom se strany zachowati mají. A kdožby koliwěk k poprawě koho takowého dal, ten má od něho zaplatiti; od prwního má dáti jednu kopu grošůw poprawnímu člowěku, a od jiných po puol kopě groších. Pakliby nechtěl, tehdy ten, kdožby jej u wězení měl, muož se k němu míti wedle práwa; pakliby swé poprawy neměl, daj jej hejtmanuom toho kraje. Pakliby který takowý zločinec byl přezwědín na hradě neb na twrzi, ten komu by se zdálo, aby toho pána, u kteréhožby byl, obeslal a jemu znáti dal, že takowý zločinec na jeho hradě aneb twrzi jest, aby se jím i hned dobře ujistil a jej postawil. A bylliby ten jistý zločinec panského neb rytířského řádu, aby postawen byl před pány a wládykami saudu zemského; pakliby ten jistý jiného řádu byl buĎ před hajtmany toho kraje postawen; pakliby toho neučinil swéwolně a toho nepostawil, tehdy k tomu pánu aneb zemenínu neb i k měštěnínu o to buď hledíno též jako k tomu zločinci. A též w městech, kdyžby na koho žádáno bylo, aby se tak zachowali, a zločincóm a zlodějuom nižádným aby žádných klejtuow nedáwali, ani páni, ani rytířstwo, ani města.

Také na žádného psance newywedeného a na zloděje zjewného nemá urukowáno býti.

Pakliby páni neb rytířští lidé aneb z měst kteří w krčmách neb kdežkoli se powáleli, služeb nechtice hleděti ani hospodářstwí, ten každý od každého wzat buď rowně jako jiný, ale wšak na takowý spuosob, aby byl postawen před pány a wládykami na plném saudu zemském, a wina jeho aby oznámena byla jakáž pak koliwěk, a wedle té buď sauzen beze wší milosti.

Item, což se sedlských lidí dotýče w městech, w městečkách, we wsech, žádných powalečuow w aby trpíno nebylo, a zwlášť neženatých, podružstwí aby jim nebylo dáno, ani w krčmách aby se nepowáleli, než přistáwali a slúžili, a tudy čeledi aby dosti bylo; lečby kteří neženatí pro starost a pro nemoc slaužiti a dělati nemohli těm má podružstwí dáno býti. A k podruhóm ženatým hospodáři dohlédati mají, aby se swými díly žiwili. Pakliby to hospodář na podruha seznal, že jiným nežli dílem jde a po krčmách se powálí, aby to hned pánu swému oznámil, a ten pán toho podruha skutečně treskci.

A ti wšickni, kteříž usedlí nejsau, buď nádenníci neb řemeslníci, i ti, kteříž u lidí slauží, aby měli listy fedrowní neb zachowací od swých pánuow neb úředníkuow aneb od těch, u kterýchž slaužili; též řemeslníci takowéž listy míti mají od purkmistra, konšel neb od rychtáře. Pakliby kteří aneb kdo takowých listuow neměli a bez nich přišli i žádný jich přijímati nemá. A též kteřížby listuow těch neměli, aby wyzdwihowáni byli, kdežby nalezeni byli; pakliby kdo zjednal sobě list falešný a naň bylo to uwedeno a shledáno, ten aby bez milosti na hrdle trestán byl, i s tím, kdožby mu jej psal.

A jestli žeby kdo čího člowěka bez listu našel a jej wzal a wyzdwihl, tak jakž se swrchu píše, má tomu pánu, číž člowěk jest, oznámiti na jeho náklad; a pakliby neoznámil, tehdy ten každý bude moci pohnán býti od toho, číž člowěk jest, před úřad menší ze XX hřiwen. A páni, rytířstwo, Pražané i jiná města aby to wšichni opatrowali w městech a po swých panstwích, aby takowí na hoře psaní powaleči místa neměli, a bude moci takowého powaleče wyzdwihnúti kdož chce. Pakliby kdo z panského neb rytířského neb z městkého stawuow bránil takowých powalečuow wyzdwihowati, tehdy ten kdož jest toho neb ty powaleče chtěl wyzdwihnúti, muož toho pohnati, kdož jest toho obránil, před saud zemský wětší neb menší neb komorní ze XX hřiwen stříbra. A jestližeby pak ten powaleč potom tomu jakau škodu učinil, tehdy ten, komu se ta škoda stala, muož o tu škodu k tomu hleděti, kdož jest bránil wyzdwihnauti takowé a ty powaleče. Pakliby sedlští lidé bránili těch powalečuow wyzdwihowati, tehdy ten, kdož jest chtěl je wyzdwihnúti, má obeslati před hajtmany toho kraje pána těch lidí, aby je před hajtmany postawil, a když je postawí, mají sauzeni býti wedle jich prowiněnie, i trestáni. A kdož by se tak nezachowal, tehdy hajtmané toho kraje mají jej obeslati a skutečně jej k tomu míti, aby takowých powalečuow pod sebau netrpěl.

Item kdyžby se koli trefilo, ježtoby zhúbci a zločinci honěni byli a ujeli na který zámek, twrz, město neb městečko w tomto králowstwí, hned mají ti žádati kdo honí, aby jim wydáni byli. Pakliby jim jich wydati nechtěli, mají tu ti hned zuostati kdož honí, a swým hajtmanuom w krajích hned dáti znáti mají, a oni hned mají obeslati pány, rytířstwo a města, aby táhli a buď zámek, twrz neb město aby hned obehnali. A k tomu též hajtmané hned bez meškání aby to oznámili králi JM^ti; pakliby krále JM^ti w zemi nebylo, tehdy najwyššímu purkrabi Pražskému. A purkrabě najwyšší má hned táhnúti a moc králowskú obeslati, aby za ním tam táhli, a přitáhnauc aby hned obeslali toho neb ty, kdožby mocí králowskau zde wzemi wládli, aby hned táhli s tau mocí králowskú a pomohli obehnati w tom kraji. A tíž hajtmané aby to hned rozwážili, cožby podlé moci králowské dosti lidí bylo k tomu obehnání, aby to zřídili, kteří lidé tu zuostati mají, aby wedle krále JM^ti to wšecka země nesla, aby toho kraje samého škoda nebyla, kdyby dobýwati měli, než wšech krajuow jiných aby ten náklad byl toho dobýwaní podlé krále JM^ti. A cožby koliwěk dobyli, to má w králowstwí wpojeno býti, a král JM^t nemá toho žádnému dáti a žádný toho nemá wyprošowati; pakliby kdo wyprosil, aby žádné moci nemělo; než pro kohožby hnuli neb obehnali, tomu z toho dobytého statku škody nawráceny býti mají, a wostatek při králowstwí zuostati.

Item kdyžby se mordowé neb lúpežowé na silnicích neb na cestách přihodili, tehdy wšickni z panského, rytířského stawůw a Pražané i z jiných měst, z zámkuow, twrzí, z měst, městeček, ze wsí honiti mají. Pakliby kdo z panského, rytířského a městského stawuow nehonil, an mu dáno wěděti aneb pokřik uslyšel, a k šturmu zwoněno bylo: tehdy o ty škody, komu se jest stalo, k takowému hleděti, a před saud zemský, před pány a wládyky aby obeslán byl listem od úřadu ten, kdožby nehonil, a tu aby winen byl.

Nalezli wuobec za práwo: Wšickni, kteříž u pánuow, u rytířstwa, u měst slauží, že mají honiti zločince a takowé lidi též jako jich stawowé, a wšecka honění činiti mají tak jakž zřízení zemské ukazuje, když jim wykázáno bude, by pak jich pán nehonil. A jestližeby který neb kteří honiti nechtěli, mají tauž pokutu trpěti a k nim hledíno býti má jako k stawuom panským, rytířským a městským pod těmi pokutami, jakož zřízení zemské na panský, rytířský i městský staw ukazuje.

Item což se panského, rytířského i městského stawu dotýče, jestližeby pokřik zšel, neb dáno bylo wěděti, žeby někoho zranili neb zabili, a kdo z panského neb rytířského neb městského stawuow nehonil neb swým honiti nekázal swéwolně: tehdy má ten obeslán býti před saud zemský listem od úřadu, a tu aby sauzen byl wedle příčiny prowinění na hrdle neb statku.

Item kdyžby k šturmu zwoněno bylo a pokřik by zšel, aneb žeby wěděti dáno bylo, kdožby to koliwěk z sedlských lidí uslyšel a těch zhúbcí zemských a zlodějuow nehonil, ten má před hajtmany toho kraje postawen býti, a budeli to naň uwedeno, že jest swéwolně nehonil, tehdy má bez milosti oběšen býti.

A tu hned páni, rytířstwo, Pražané i jiná města aby wšem swým oznámili a w městech prowoláno bylo, což se toho honění dotýče, aby se tak zachowali. A jakož se na tom mnozí urážejí prawíce, žeby to jich cti ke škodě bylo, kdyžby kdo takowého zločince honil aneb jej jal: to žádnému z stawu panského ani rytířského ani městského nemá jich cti a jich dobré powěsti ke škodě ani k ujmě nižádné býti. A také aby žádný té smělosti nebyl ani směl dotýkati nižádného toho, kdožby honil a při tom jímání byl těch zločincuow. Pakliby kdo koho w tom dotýkal aneb dotýkati směl, a naň to uswědčeno bylo, ten takowý má obeslán býti před pány a wládyky na plný saud listem od úřadu, aby stál aneb postawen byl, a to, což jest koho w čem dotýkal, aby to zprawil, a to což jest koliwěk mluwil že w hrdlo lhal, a dwě neděli aby w wěži seděl beze wší milosti, a padesát kop grošuow českých tomu, kohož jest dotýkal, aby beze wší odpornosti dal; a nad to jestližeby wíce co na to naložil stáwaje, a slušným swědomím to prowesti mohl na schwálení panské, to také jemu zaplaceno buď.

Item což se silnic při Železných horách dotýče i kdežkoli jinde na jiných silnicích lúpežowé a mordowé od zločincuow a zlodějuow se dějí, aby lesowé okolo míst těch, kdežby toho potřeba byla, omýceni byli od cesty jedněch honuow zšíří s obau stran. A ty lesy i hned mýtiti mají ti, kdož jsau držitelé těch lesuow, bezewší odpornosti a odtahu. A tak potomně aby ti lesowé na těch místech mýceni byli, kdyžby toho potřeba byla; pakliby kdo mýtiti nechtěl, tehdy muož ho ten, kdož ho napomene, pohnati z desíti kop grošuow Českých před menší úřad, a on mu je dáti má, prowedeli to naň na schwálení týchž úředníkuow.

Item při wšech poprawách, jestližeby se w tom wyznání dotklo kterého pána neb rytířského člowěka, žeby o tom wěděl aneb toho příčina byl, tehdy ten pán neb rytieřský člowěk má obeslán býti od úřadu páně purkrabowa aneb od toho, na čížby ten zločinec neb zloděj poprawě byl, dwě neděli napřed do jeho domu aneb jeho osobě, aby při smrti toho zločince neb zloděje byl; a tu umřeli na tom týž zločinec a zloděj, že jest pán ten neb rytířský člowěk o tom wěděl neb toho příčina byl, tehdy má státi ten pán neb rytířský člowěk před saudem zemským na suché dni najprwé příští. Pakliby nestál, aby obeslán byl též jako o moc, a nestálliby po tom druhém obeslání we XIII dnech před purkrabí Pražským, aby čest, wíru ztratil, a aby k jeho hrdlu hledíno bylo i k statku, nebby již sám sebau winen byl. Pakli stane, aby se z toho před pány JM^ti na plném saudu poctiwě wywedl, na schwálení panské. A ten takowý jestližeby swéwolně nestál aneb preč saudem odsauzen byl, takowého statek má obrácen býti w králowstwí, a nemá preč dáwán býti ani wyprošowán, než z toho statku, komuž se škoda stala, má napraweno býti.

Item nemělliby kdo swého wězení a kterého zločince jal, má jej k hajtmanuom toho kraje dáti, a oni jej přijíti mají.

Item což se rybníkářuow dotýče, kdežby koli na rybnících dělali a w kterých lúpežech neb mordích postiženi byli, a žádáno na ně bylo práwo, od kohož koliwěk a u kohož koli dělají, aby beze wší odpornosti wydáni byli.

Item rybníkáři listy fedrowní a zachowací též jako jiní obecní lidé míti mají; pakliby který rybníkář takowého listu neměl a k komu bez něho přišel, žádný takowého přijíti nemá.

Item což se rajtaruow dotýče, kteříž po silnicích jezdí, buď Čechowé pod spuosobem a postawú Německú, anebo Čechowé Němce přijímajíce, a posměch a pychy lidem w České zemi činíce, ježto jest to prwé nikdy w králowstwí Českém nebýwalo, obyčejuow Německých se chytajíce, toho wíce aby nebylo. A jestližeby pak kdo to směl učiniti a uswědčen byl, jakéhož by koliwěk stawu byl, aby ten takowý před pány stál, kdyžby koli z plného saudu od pánuow Jich Mti obeslán byl, a tu před pány JM^tmi jestližeby se newywedl, aby napřed w wěži dwě neděle seděl, a tomu, na kohož jest ten pych okázal, L kop grošuow Českých aby bez milosti dal, a jeho odprosil, tak jakžby mu pány a wládykami nalezeno bylo. A jestližeby pak jeho ranil, na kohož tu puotku udělal, tehdy má trestán býti a škody i náklady aby nawrátil; pakliby koho zabil, tehdy aby bez milosti sám také hrdlo ztratil.

Item kteří by koliwěk obywatelé w tomto králowstwí byli, aby žádný Němcuow a rajtaruow nepřechowáwali, aby zemi škoditi měli, ani z země wen aby wálku do cizích zemí měli wésti, ani Němcuow aby žádný we swé obydlé z cizích zemí nepřijímal bez wuole krále JM^ti a pánuow i rytířstwa, kteří w saudu zemském a w raddě JM^ti jsú.

Také na tomto jest zuostáno, kteřížby koliwěk takowí zjewní zhúbci a zločinci neb zloději byli, ježtoby zemi oznámeni byli a po zemi jezdili, buď, skrze města neb městečka, wsi, zámky, dwory, twrze, neb se na cestě s nimi kdo potkal a k tomu moha je zjímati toho neučinil, že takowému každému k hrdlu i k statku hned hledíno má býti, jako k zhúbci obecnému zemskému. A také jestližeby kdo s takowými zločinci a s zloději a zjewnými zemskými zhúbcemi, wěda žeby takowí zločinci a zloději byli, obcowal, kwasil, je fedrowal, a w tom žeby byl uswědčen; a jestližeby se kdo tím wymlúwati a prawiti chtěl, že je takowého zločince proto nejal, že jest k němu wěře přijel: že takowá wýmluwa tomu nic ku pomoci, kdožby se tím wymlúwati chtěl, býti nemá. I jestližeby se komu zdálo z toho koho winiti, žeby kdo kterého zhúbce zemského, tak jakž se nahoře píše, fedrowal neb přechowáwal, že takowého má obeslati k suchým dnuom k saudu zemskému, a potom strany trpte pokuty i škody, jako po puohonu.

Také na tomto zuostáno jest, že žádný nemá takowým zločincuom a zlodějuom žádných klejtuow dáwati bez powolení krále JM^ti neb pánuow a wládyk z plného saudu. Pakliby se kdo toho dopustil a takowé zločince a zloděje glejtowal, máme se k němu míti jako k zhúbci zemskému a zloději.

Nalezli wuobec za práwo: kdyžby koho koli z obywateluow králowstwí Českého který nepřítel aneb zhúbce zemský jal a potom toho obywatele slibem zawázal, aby jeho aneb takowé nepřátely a zhúbce zemské na swém obydlé přechowáwal, že takowých slibuow nemají činiti. Pakliby násilím ty a takowé sliby činili, že potom těm nepřáteluom a zhúbcím zemským takowých slibuow nemají a nebudau powinni držeti. Pakliby kdo učinil to přes tento obecní nález, a ty zhúbce a nepřátely zemské tím slibem přechowáwal, aneb je fedrowal, neb s nimi jezdil na škodu zemskú, k takowému každému hned má hledíno býti jako k zhúbci zemskému.

B.

[Tuto částku sněmu r. 1492 wzali sme z rkp. Wídenského 3483 l. 62 a Talmberského l. 234.]

W knihách památních.

Páni a wládyky na sněmu obecním, kterýž držán jest na hradě Pražském tu středu po suchých dnech postních, také na tomto jsú zuostati ráčili, a o to se konečně uwolili, co se saudu komorního dotýče, kterýž má před pány hajtmany králowstwí Českého a před pány raddami krále JM^ti držán býti, že týž saud také dwakrát do roka držán býti má, a to na tyto časy: jeden na swatého Martina, a druhý dwě neděle před swatým Duchem; a k těm dwěma sauduom swrchupsaným aby se toliko poháněn. A takowý řád při těch puohoních má zachowán býti od těch, kteříž poháněti budú: najprwé aby jmenowal, z čeho pohání, a to aby w listu stálo, a registry zapsáno bylo, i to proto aby wědomo bylo, co jest puowod na pohnaném ustál; a to aby každý wědél, kdožby koli k puohonu nestál, aby při swú stratil; ale kdožby pro nemoc, a neb pro kterú jinú překážku státi nemohl, aby list mocný na zisk i na ztrátu k saudu příteli swému dal, a jemu poručil, že to mocné býti má jakoby sám stál. A také, kdožkoliwěkby práw zuostal, buď pohnaný neboli puowod, před týmiž súdcemi, kteréžkoli škody, ježtoby pro tu při wzal, a je prowedl na jich schwálenie panské, ty škody jeden druhému aby dal infra duas septimanas, od prowedení pořád zběhlých. A kdožby pak koli w tom swé wuole užíwati chtěl, ježtoby na dědinách swobodných neb zápisných jměl: tomu každému aby se w jeho dědiny úřadem pana purkrabie uwázáno bylo do té summy, dokadžby prowedl. A kdožby pak na dědinách swobodných neb zápisných nejměl, ten aby listem zatýkacím k tomu připrawen byl a do wazby wsazen byl, aby se rozeznání panskému dosti stalo. A takowého žádný fedrowati ani zastáwati nemá; a na tom saudu aby při těch časiech dwě neděle sedieno bylo. Než k tomu roku, kterýž položen jest o Swátosti najprw příští, k swým puohonuom aby každý stál. Nuncii super hoc ex parte dominorum et clientum et totius synodi fuerunt Puota de Rismberg alias de Skal et de Šwihowa, supremus judex regni Bohemiae de dominis, et Albertus Ojíř de Očedělic et de Lobkowic de clientibus, referentes praemissa. A to zřízenie a swolenie trwati má dotud, dokudžby král JM^t se pány a wládykami též na sněmu obecním o to jinač nezřídili a nerozkázali. Actum anno Domini 1492.