30.
Zápis krále Matiáse a stawůw markrabstwí Morawského na upokojení a wedení řádu w zemi Morawské.
W Budíně, 24 Jun. 1484. (Ze star. rkp.)
We jméno swaté a nerozdílné trojice Amen. My Matiáš z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský etc. král, markrabě Morawský a Lužický, Lucemburský a Slezský wejwoda; a my Jan z též milosti biskup Waradinský a kostela Olomuckého zpráwce; Ctibor z Cimburka, haitman markrabstwí Morawského, Wilém z Pernšteina nejwyšší maršálek král. Českého a nejw. komorník cúdy Brněnské, Jaroslaw z Boskowic nejw. komorník cúdy Olomucké a králowstwí Českého kancléř, Herrich z Lichtenšteina, Jan Kuna z Kunstatu, Henrich z Lichtemburka, Hynek z Waldšteina, Wolfgang z Krajku, Čeněk z Lomnice, Albrecht ze Šternberka, Karel z Wlašimě, Jan z Sowince, Jimram z Dúbrawice, Hynek z Rokytnice, Ctibor z Lanšteina, Ludwík z Weitmile, Jiřík Tunkl z Brníčka, Jan z Žerotína, Jan Planknar z Kyšperka, podkomoří markrabstwí Morawského, Pawel opat Lúcký, Wolfgang probošt Kúnický, Wáclaw z Bašče, Jakub z Šárowa, hofrichtéř markrabstwie Morawského, Matěj z Náchoda, Jan z Čertoreje, Hynek z Police, Bohuslaw z Kokor, Wáclaw ze Šwabenic, Jan z Onic, Jan z Nemanic, Jaroš ze Zástřizl, Jan z Kralic, Aleš z Polanky, Jiřík z Ořechowého, purkmistři a rady i obce měst Olomúce, Brna, Znojma a Jihlawy:
Oznamujem tímto listem wšem wůbec, že hledíc napřed chwály pána boha wšemohúcího a potom dobrých starých obyčejůw předkuow našich zachowati, jimiž markrabstwí Morawské z dáwných let zprawowáno býwalo, neřády stawowati, aby pýcha zlých lidí skrocena býwala, kteřížto wždycky jako litá zwěř řádům, sprawedlnosti, upokojení a jednotě se protiwí, nechtíce jinač než aby pokoj, řád a jednota, kteráž nyní jest mezi námi wšemi markrabstwí Morawského obywateli, pánu bohu ke cti a nám wšem duchowním i swětským k prospěchu za dlúhé časy (stála), jeden zápis obecní a upokojení zemské podlé artikulůw starodáwních a tomuto markrabstwí potřebných udělali sme a zřídili, děláme a mocně zřizujem tímto listem; tak abychom my i wšickni obywatelé téhož markrabstwie toho wšeho, což se w tomto listu píše, powinni byli zachowati a držeti w celosti bez přerušení, pod swými dobrými křesťanskými wierami ctně a řádně, jako na wěrné a ctné sluší.
Najprwé sprawedlnost chudému i bohatému aby se dála, a sněmowé wždycky dwakrát w roce podlé úřadu, nejméně ta dwa sněmy o sw. Jáně a o hodu Swíčkách, aby držána byla pro sprawedlnost každého. Pakli i sjezdowé kteří z potřeb pilných wíce než jednom dwakrát položiti se potřebowali, k těm sjeduom máme jezditi, a žádnými strannými wýmluwami se nezaneprázdňujme. Na těch sjezdích každý z nás má sprawedlnosti od sebe udělowati buďto w súdu nebo w kterých žalobách na se pohony nebo sice i obžalowaními práwem, jakož ze starodáwna řád téhož markrabstwie jest, od sebe činiti, podlé nálezuow panských a práwa. A nemá žádný jeden na druhého mocí na se sahati, než pokojně s sprawedlností sebe hleděti, a wšecky nálezy panské zachowati a jim dosti činiti, podlé rozeznání pře a wýrokuow.
It. žádný z země wen nemá o swú nižádnú při mocí na súseda do jiné země sahati bez powolenie krále JMti i nás stawuow a wšech obywateluow země. Než dálaliby se komu jaká křiwda od kteréhokoli jiného súseda z jiné země, té na krále JMt nejprwé a na heitmana, pány a wšeckny obywatelé wznésti má a swú sprawedlnost oznámiti; a pokudž k jeho sprawedlnosti slušná cesta a podstata od krále JMti a pánůw jemu dána bude a ukázána, na tom má přestati. Pakliby KMt, heitman i páni nemohli slušnými prostředky a pokojnými jemu k jeho sprawedlnosti dopomoci, JKáMt i my wšickni nemáme jeho opustiti, máme a powinni budem k jeho sprawedlnosti dopomoci. A cožby ten s krále JMti dopuštěním, heitmanowú a panskú wolí z země wálečného počal, nemá jemu hájeno býti do slušného dowedení jeho sprawedlnosti. A kdyžby jej sprawedlnost potkala, má ji přijieti a již se u pokoji zachowati jako i prwé.
It. jestliby kdo w zemi swéwolně protiwiti se chtěl a poslušenstwí králi JMti, heitmanu, pánům nechtěl zachowati a sprawedlnosti zemské nechtěl k sobě přijímati i od sebe činiti: proti takowému král JMt, heitman i my wšickni máme powstati a jej k tomu připrawiti jakýmž koliw během, aby w jednotě poslušenstwí a w řádu stál a k tomu připrawen byl.
It. žádný z nás s swědomím swým, ani kto obywatel zemský nemá na swých zámcích a zbožích přechowáwati lidí, ježto by z země wen komu škodu činili, anebo kterýby w zemi swéwolně škoditi chtěl aneb lúpežem se obchodil. Pakliby kdo takowé lidi u sebe přechowáwal wědomě a w tom nalezen byl: takowý každý má od nás držán býti jako zlý člowěk, lúpežník, a nad swú ctí zapomanulý, a k tomu máme wšichni proti němu powstati a jej kázati k hrdlu i k statku jeho, jako na zlého a zapomanulého nad ctí člowěka sluší a zloděje.
It. mince sprawedliwá krále JMti a koruny České má mince stříbrná dobrá na zlatě a groše široké jíti podlé starého obyčeje, tak aby chudý i bohatý mincí řádnú swých důchoduow požiti mohl podlé starodáwného obyčeje. Pakliby mince falešná se kde zjewila, ta kažena a pálena buď a trhowé se jí nedějí, a kdož by s ní popaden byl, buď jako falešník kázán. Pakliby který pán, z rytířstwa, z měst, duchowní neb swětští, na swých zámcích neb zbožích falešnú minci jakúkoli dopustil dělati, aneb alchimii falešné: buď k němu hledíno též jako k falešníku, k hrdlu i k statku.
It. nižádný nemá dopúštěti lidem služebným w městech neb w městečkách neb na twrzích ležení bez wědomí a ohlášení heitmana, kterýž wždycky w zemi jest, aby země skrze to k škodě nepřicházela, lečby byli lidé krále JMti, kteréby k swé potřebě tu položiti ráčil.
It. nižádný z obywateluow markrabstwí Morawského nemá nowých zámkuow osazowati bez wuole krále JMti, heitmana a pánuow.
It. jestližeby kdo bezelstně swé zboží prodati musil neb zastawiti pro potřebu swú, swého lepšího užitku w tom hledaje aneb pro dluhy, ten má a powinen bude to na smluwách a prodaji opatřiti, aby ten kdož u něho to kupuje, prwé než jemu to sstúpeno bude, u heitmana list přiznawací k tomuto landfridu položil podlé přípisu jiných listuow přiznawacích, že s tím zbožiem we wšech artikulích landfridu tohoto proti králi JMti, heitmanu, pánuom a zemi zachowati se má a slibuje, jakožto i prodajce zboží tohoto před ním powinen byl. Pakliby toho učiniti nechtěl kupitel ten nebo zástawník, nemá jemu to zboží sstúpeno býti, ani k trhu připuštěno. Pakliby který pán nebo zeman, z duchowních nebo swětských, maje nynie zboží zástawná, swá zboží wyplatil, a listu nyní nepoložil pro tu příčinu, že těch zboží nedrží: kdyžbykoli k wýplatě přišel, má ihned list přiznawací k tomuto landfridu položiti. Pakliby toho neučinil, téhož zboží proti KéMti jakož markrabi a pánu země má propadeno býti a KáMt i my wšichni máme proti takowému powstati, jakožto proti rušiteli pokoje a tohoto landfridu.
It. jestli kto swéwolně pro swú wuoli zámek, twrz neboli městečko ztratil, a w tom je král JMt komužkoli sprawedliwě dal: tehdy ten každý, komužby to dáno bylo, má také list přiznawací k tomuto landfridu u heitmana zemského položiti. Také kdožbykoli po otci, bratru, příteli aneb kterýmkoli obyčejem w jaký statek wšel, ten každý také list přiznawací k tomuto landfřidu udělati a položiti má u heitmana, pod propadením toho zboží.
It. nižádný žhářóm, násilníkuom, falešníkuom, mordéřóm, pokladačóm a zlodějóm nemá žádných fedrunkuow ani stawuow ani gleituow bez wuole krále JMti a heitmana dopuštění dáti. Pakliby kdo jinače proměnil, k tomu má hledíno býti jako k pomocníku zlých lidí, a jakoby on to sám osobně učinil; zwláště jestližeby kteréhokoli tu takowého zastali, a on od něho práwa učiniti dopustiti nechtěl. A proti tomu KMt i my wšichni máme se zachowati a jej kázati, tak jakož starodáwný obyčej jest.
It. silnice wšecky aby swobodny byly chudému i bohatému, domácímu i hosti, a mýta sprawedliwá aby brána byla, a nesprawedliwých mýt aby žádný nezamyšlowal ani jich bral.
It. wšichni obywatelé země Morawské mají se zprawowati listy starodáwného obyčeje, buďto na zpráwu neb zástawu, aneb na komorní platy neb úroky. A jestližeby kdo neobyčejné listy neb úroky a lichwy zamýšleti chtěli mimo X zlatých ze sta zlatých neb zamyslil: k takowému k té sumě listu toho a peněz, ale i ke wšemu statku jinému, cožby jeho kto měl, má hledíno býti, jako k tomu, ježto proti řádu neřád zamýšlí, a nowé wěci w zemi uwoditi by chtěl.
It. jestliby z dopuštění božího KáMt, kněz biskup, heitman, z pánuow neb z rytířstwa aneb z měst, duchowních neb swětských, hrad, město nebo twrz ztratil kterú, buď zlezením neb ztečením aneb kterýmkoliw jiným úkladem bezelsti, Král. Mt i my wšichni máme ihned swú wšichnu práci přičiniti, aby ten zámek obehnán byl; a když heitman sám osobně k dobýwání toho zámku na pole wytrhl, wšichni páni i rytířstwo s swými hrdly ihned po jeho prwním obeslání k němu bez meškání táhnúti mají. Pakliby tak znamenitá potřeba nebyla, a heitman doma zůstana, swého náměstka poslal k tomu, aby páni swé dobré jízdné i pěší poslali, a odtud aby neodtrhali, lečby s boží pomocí toho zámku, města neb twrze dobyli, a to puškami, prachy i jinými náklady wedle řádów a starodáwných obyčejuow. A kdyžby z daru božieho dobyty byly, tomu čiež jest byl má wrácen býti; lečby ten pro který neřád zemský a zlú příčinu to ztratil, to při wůli krále JMti, heitmana a pánuow býti má, co s tím budú chtíti učiniti.
It. k tomuto listu wšichni obywatelé země, buďto duchowní nebo swětští, jichžto jména w tomto listu napsána jsú, (pečeti swé) přidáwiti mají a powinni jsme; a ti, jichž jména tuto napsána nejsú, buďto z pánuow, duchowních, z rytířstwa neb z měst, powinni jsú a budú každý zwláště za se, kdož co w zemi má, listy swé přiznawací na pargameně s wisutými pečetmi w jednom měsíci aneb we čtyřech nedělích pořád zběhlých od dání listu tohoto u heitmana podlé přípisu wydaného k tomuto landfridu položiti a to wšechno oblíbiti, slíbiti, zdržeti a zachowati, což w tomto landfridu pro řád a sprawedlnost wysloweno jest a zapsáno. Pakliby který swéwolně proti wůli krále JMti, heitmana a pánuow i našemu tomuto zřízení zasaditi se chtěl a přiznawacího listu nedati: ten napřed řádu swého, w kterémž jest, má zbawen býti, a statek jeho w ruce krále JMti a zemi má propaden býti; a wšichni sobě máme naň pomoci; a jakžby o něm se Král. Mti, biskupu, heitmann a páni ustanowili (sic), a w zemská neb heitmanská registra wepsali, tak se ode wšech nás obywateluow i našich potomkuow k němu držáno a zachowáno býti má až do třetího jeho pokolení.
A tento landfrid slíbili sme a slibujeme slowy nahoře psanými ctně, wěrně a křesťansky zdržeti a zachowati beze wšeho přerušení od datum listu tohoto za plných XV let pořád zběhlých, beze wšeho glozowání a z něho wytahowání, buďto pro smrt kteréhokoli z nás aneb wšech, buďto pro kterú wýtržku, ačby který zapomena nad swú powinností z tohoto landfridu wytrhnútí se chtěl neb wytrhl, buďto žeby z které země súsed okolních na nás sem do země kto sáhl, a žeby markrabstwí toto súženo bylo kterým nepokojem, pro žádnú příčinu nemá rušen býti, než w swé moci a powinnosti má zuostati do let nahoře psaných.
Protož té wěci wší k pewnosti my Matiáš král napředpsaný naši pečet králowskú kázali sme přiwěsiti k tomuto listu. A my Jan biskup etc. Ctibor heitman i jiní wšichni páni, rytířstwo a města swrchupsaní na jistotu a zdržení a zachowání wšech wěcí swrchupsaných swé sme wlastní pečeti k tomuto listu přiwěsili. Jenž jest dán w Budíně, we čtwrtek den sw. Jana křtitele božího, léta od narození božího tisícého čtyrstého osmdesátého čtwrtého, králowstwí našich uherského XXVII a Českého XVI léta.