25.
Stawowé pod obojí kraje Hradeckého, znamenajíce nátisky, ježto se dějí straně jejich, wstupují spolu w jednotu k ochraně swé a biskupa Augustina Sankturienského. (Zápis necelý.)
W Hradci nad Labem, 17 Jun. 1482. (Z rkp. univ. Pražské.)
We jméno sw. Trojice, amen. Poněwadž wšeliká múdrost od samého wšemohúcího pána boha jest, a najpotřebnějie, tú se múdrostí napřed a prwotně zprawiti a jie následowati: kteréžto pán náš spasitel nám na tomto swětě z swé hojné a štědré milosti i daru ponechati jest ráčil, aby každý člowěk tú zprawuje se při sprawedliwém na zemi obýwal, na zákon božie pamatuje, w němžto oznámil wuoli swú a pod wěčným zatracením rozkázal jeho následowati w prawdě a w přísnosti řečí wyznáwati a skutkem plniti.
Protož my Mikuláš starší Trčka z Lipy a na Wlašími, Mikuláš mladší Trčka z Lipy a na Lipnici, Petr Kdúlinec z Ostromíře a na Smrkowiciech, Mikuláš mladší z Hořic a na Pecce, Melchisedech Trčka z Lipy a na Lipnici, Jan Ratiborský z Chlumu a na Swatém poli, Aleš z Rismburka a na Mokrowúsech, Mikuláš z Sendražic, Petr z Nemýčewsi a na Weselí, Beneš z Ostromeče, Matěj Salawa z Lipy a w Swěti, Otík z Labúně a na Bradě, Oldřich z Mírowic a w Chotěticech, Wáclaw Donát z Těchlowic a na Příně, Jindřich z Richnowa a w Hoříněwsi, Jan z Černína a na Lomnici, Daniel z Šárowa a w Ledciech, Bořek z Duhalic, Jiřík ze Slaupna a w Petrowicech, Waněk z Lipy, Zibřid ze Slaupna a na Dubenci, purkmistři měst a konšelé i wšecky obce Hradce nad Labem, města Dworu králowé a Jaromiře, páni, rytieřstwo a města i jiní wšickni, kteříž se prawdy pána našeho Ježíše Krista přidržie a jeho swatého zákona, a podlé nás stojie a státi budú a toho s námi hájiti chtie: známo činíme tiemto listem zápisem předewšemi kdež čten nebo čtúcí slyšán bude, že sme se swolili a zapsali, a mocí tohoto listu swolujem a zapisujem k artikulóm nížepsaným, a to tiemto spuosobem:
Napřed což se cti a chwály pána boha wšemohácieho dotýče a prawd jeho swatých, aby dotčeno znamenitě bylo o to i jiné, aby JKéMti pánu našemu milostiwémn ku paměti přiwedeno bylo, aby JKáMt, což se jest zapsati i přísahu učiniti ráčil, tomu wšemu dost učiniti a nás při wieře zákona božieho i při wšech dobrých obyčejiech, při práwiech, řádiech a swobodách našich zachowati ráčil, jakožto toho bez pochyby jsme, že w tomto JKMt k nám se milostiwě nakloniti ráčí, jakožto král a pán náš milostiwý.
It. také w skutku poznáwáme na straně pod jednú spuosobú přijímajíce, že se straně naší znamenití útiskowé dějí, že kněží našie strany i lid obecný z swých se miest potiskují, a zwláště které smlúwy staly sú se w Praze na sněme o sw. Jakubě, že ti kteříž byli z miest swých hnuti, měli hned zase na ně uwedeni býti, té se wěci nestalo i podnes, než známe že se ještě wýše děje, a nám se nic z té smlúwy nedrží. A protož znajíce toho welikú potřebu, w tento zápis wstúpili sme; a že slitowalo se jest toho milému pánu bohu, z swé nesmírné milosti ráčil jest nám duostojného w Kristu otce a pána, p. Augustina biskupa Sankturienskéko do země této dáti, kteréhožto z jistých swědectwí poznáwáme ctného, řádného, zachowalého a prawého biskupa býti křesťanského. A ten prawí, že ne proč jiného, ale pro čest a chwálu pána boha wšemohúcieho, zwelebenie zákona jeho swata a prawd jeho drahých, do tohoto králowstwie přijeti jest ráčil, tiem jeho swaté milosti poslúžiti chtě, i těm wšem, kteříž z wiery přijímáme tělo a krew boží pod obojí spuosobú. Protož my páni nadepsaní a rytieřstwo i města, jsúce toho od pána boha wšemohúcieho wděčni i od již dotčeného kněze biskupa, slíbili sme sobě a mocí tohoto zápisu slibujem pod našimi ctmi a wierami wěrně a práwě bezewšie zlé lsti, ktožby nás koli od wiery tisknúti chtěl nebo chtěli, i také nadepsanému duostojnému knězi biskupowi nátisk který činiti mienili, sebe w tom we wšem ani JMti nikoli a žádnú měrú neopúštěti do těch hrdel i statkuow, jestližeby JMtí chtěli w tom dobrém počatém kterú překážku činiti.
It. také znamenali sme w jistotě a w prawdě wieme, že práwa a swobody řádné a dostatečně wysazené máme, kterýchžto od mnohých tak žádali sme.........................
(chybí celý lístek)
............... swéwolně bez rady jiných a wytrženě proti komu počal a chtěl aby jemu též pomáháno bylo, takowý aby wěděl, že jemu tiem nikoli powinni býti nemieníme.
It. tohoto swolenie a zápisu užíwati máme a trwati má mezi námi wěrně a práwě dotud, dokudž nám práwa zemská nepuojdú a propuštěna nebudú, a po tom propuštění práw a osazení súdu zemského za deset let pořád zběhlých beze wšeho porušenie, a potom dále tak jakožby se nám spoluzápisníkóm zdálo. A jestližeby nás ktožkoliwěk napřed od wiery pána Ježíše Krista, totižto od přijímáme těla a krwe jeho swaté, neb od kterého z artikuluow nahoře položených chtěl neb chtěli utisknúti: w tom máme i slibujem každý z nás pod swú ctí a wěrú sebe nižádným obyčejem neopúštěti do těch hrdel i statkuow, tak jakož swrchu psáno stojí. A ktožby koli toho z nás zápisníkuow nedržal a tomu dosti neučinil, aby čest swú i wieru ztratil a k ní wěčně žádným obyčejem zase nawrácen nebyl.
Tomu na swědomie a pro lepšie jistoty pewnost, pečeti naše wlastnie dobrowolně a wědomě dali sme přiwěsiti k tomuto listu a zápisu. Jenž jest dán a psán w Hradci nad Labem, léta od narozenie (syna) božieho 1482, w pondělí po sw. Wítu.