18.
Nález a wýrok rady králowské we wěcech zemských sporných, a zwláště proti žádostem stawu městského.
Bez datum. (Z rkp. Dečinsk. f. 14-20.)
We jméno swaté a nerozdielné trojice Amen. My Wladislaw z božie milosti král Český, markrabě Morawský etc. známo činíme tiemto listem wšem, že znamenajíce a pilně rozwažujíce wěci potřebné králowstwie našeho Českého, a chtiece aby pokoj pod panowáním naším a jednota byla, a dobrá swornost mezi poddanými našimi aby zachowána byla w duchowních i swětských wěcech, tak aby z toho čest a chwála pánu bohu wšemohúciemu se rozmáhala, a chudému i bohatému aby se sprawedliwé bez útisku dálo, tak aby každý od najwyššieho až do najmenšieho stawu při řádech, práwech a swobodách ustanowen byl: i jsúce prošeni od kniežat, pánów, rytieřstwa i měst, wěrných našich milých, abychme k tomu powolenie naše dáti ráčili, aby pokoj a zápis obecný wšeho králowstwie učiněn byl, tak aby z toho ku práwóm a k řádu přistúpeno býti mohlo, a neřádowé, kteříž sú se pozdwihli, aby wykořeněni a w dobrý staw uwedeni byli: w tom jich slušnú prosbu znajíce, a jsúce náchylní wždycky k tomu, cožby k dobrému a k zwelebenie králowstwie našeho Českého bylo, ke wšem artikulóm níže psaným w tomto listu swolili sme a swolujem, a je oblibujíce skutečně držeti a zachowati chceme bez přerušenie wšelikterakého.
A my Jindřich starší a Jindřich mladší kniežata Minsterberská, hrabě Kladská etc. páni, rytieřstwo i města, majíce k tomu powolenie krále JMti pána našeho milostiwého, podlé JKéMti a s Jeho Milosti wolí a wědomím, toto swolenie od nás ode wšech stalo se jest, a na tom konečně jest zuostáno:
Aby obecný pokoj zemský wšeho králowstwie učiněn byl, tak aby wšickni pod králem JMt pánem naším w pokoji, w poslušenstwie a řádu stáli, aby se bez útisku chudému i bohatému sprawedliwé dalo. Pakliby se kdo z toho swéwolně wytrhnúti chtěl, a řád i obecné dobré chtěl rušiti, a poddanosti a poslušenstwie k pánu našemu skutečně nechtěl zachowati: proti takowému aby wšickni z jednostajné wuole powstali, jako proti rušiteli obecného dobrého, a žádnému swáwuole aťby trpína nebyla w duchowních i w swětských wěcech.
It. o pikhartiech takto jest zuostáno, aby byli wybráni mistři obojí strany lidé učení a w písmě dospělí, a před námi aby jim slyšenie wolné a swobodné dáno bylo; a což pokáží z zákona božieho a z písem doktoruow swatých, že by z wiery držáno býti mělo, při tom zuostaweni býti mají. Pakliby písmem swatým přemoženi byli, mají skutečně naprawiti. Pakliby swéwolně naprawiti nechtěli, nemají nikdíž w králowstwí Českém trpíni býti.
Také jestližeby kto w tomto našem slawném pokoji a jednotě koho jal aneb komu pobral, tehdy wšickni weřejně w tom kraji aby wzhuoru byli a honili zámek od zámku, město od města, wes ode wsi, a dohoniece se, aby bez milosti ty wšecky rušitele pokoje dali zwěsiti. Pakliby k komu na některú posádku utekli, tehda ten, číž jest posádka nebo zámek, má bez odporu je wydati. Pakliby nechtěl wydati, tehda ti wšickni, kteříž honiti budú ty zločince, tu při tom zámku neb posádce mají zuostati a jich neodpadáwati ale dobýwati, a budeli potřebie i wešken kraj k tomu zbúřiti, anebo druhý i třetie kraj; a dobudúc ty zločince i s těmi jich příjemcemi také bez milosti dáti zwěsiti. Též také jestližeby kto aneb kteří komu hrad, město neb twrz zlezli neb ztekli, wšickni krajané aby wzhuoru byli a k nim k tomu zámku táhli, a jich tam dobýwali, a budeli potřebie, i wiece krajów k sobě obeslali; a dobudúce bez milosti ty zločince aby dali zwěsiti, jakožto rušitele pokoje a zhúbce zemské.
It. což se hlasu dotýče třetieho, k kterémuž se města sprawedlnost mieti prawie, při tom král JMt i páni a rady JMti takto prawí: že napřed Pražany i wšecka města králowstwie Českého při tom zachowati ráčí, čehož sú od staradáwna za předkuow JMti užíwali, pokudžby toho okázati řádně mohli. Než jakož sú položili w swé ceduli, při čemž by nebyli, žeby toho také nebyli powinni pomáhati: tu se králi JMti zdá, že sú to hrubě předsewzali; neb města wšecka jsú komora krále JMti a wiece jsú JMti powinni nežli páni a rytieřstwo swobodné. A protož poněwadž JMt je při tom ráčí zachowati bez wšeho umenšenie, jakž jsú od JMti předkuow zachowáwáni, zdá se JKéMti sprawedliwé, aby se oni také k JMti rozkázanie podlé swobod swých hotowě okazowali, hlasem třetiem se newymlúvajíc w těch wěcech, w kterýchž jim hlas ten nepříleží.
It. což se sladowen a piwowáruow dotýče, kteréž sú sobě páni a rytieřstwo zdělali, netoliko k swé potřebě ale že je wen dáwají na šenky etc. a s tiem že jsú pohotowě města, chtiece to okázati, že to býti nemá podlé práwa: ktomu JKáMt prawí, když okážie swú sprawedliwost, že se w tom ráčí k nim mieti sprawedliwě.
It. což se dotýče póhonów k súdu zemskému, jakož sobě to města obtieženie pokládajie, že se pohoní purkmitr, konšelé a wšecka obec: při tom JMt takto je zuostawuje: napřed že puohonowé, což se obce dotýče, tak jíti musejí, aby byl pohnán pukmistr, konšelé i wšecka obec. Ale proto k wyswědčení puohonuow i k odpírání před súdem zemským kterýžkoliwěk jeden z konšel a jeden z obce stanů, majíce list otewřený mocný na zisk i na ztrátu pod městskú pečetí wěřicí na se, na tom má přestáno býti.
It. což se lidí zběhlých dotýče, kmetičen, sirotkuow nebo služebníkuow, to JMt při tom zuostawuje, jakž sú se prwé wšickni wuobec swolili. Nebo ačkoliwěk města sú byli počali tomu odpierati, ale potom s dobrým rozwážením k tomu sú přistúpili: ktožby kde člowěka swého w městě nalezl, napřed aby na tom hospodáře požádal, u kteréhož by jej nalezl, aby mu wydán byl. Pakliby se k tomu hospodář mieti nechtěl: tehdy ten hospodář to opatř, aby před purkmistrem postawen byl. A kdyžby to wznesl na purkmistra a na konšely, a nechtělliby purkmistr a konšelé o takowého člowěka sprawedliwého učiniti swéwolně: tehdy aby mohli takowí pohnáni býti podlé obecného zuostánie. A poněwadž sú prwé na obecniem sněmu k tomu zjewně swolili, ježto Pražané i jiní poslowé ze wšech měst při tom byli: JKáMti tiem honiti (sic) neráčí, ale při tom to zuostawuje, jakž prwé swoleno jest.
It. což se dotýče poháněnie rad starých k swědomie, tu wěc JMt při tomto zuostawuje, že ktožbykoliwěk žádal na swé raddě swědomie w těch wěcech, kteréž by oni sadili a neboli to smluwili buď mocně nebo přátelsky, že o takowé wěci, kteréžby tak w úřadech jsúc pósobili, nejsú powinni znowa přisahati, než pod tú přísahú, kterúž sú ten čas měli, mají prawdu powědieti před nowú raddú, a ta radda, má toho swědomie dáti pod městskú pečetí. A když se tak stane, natom má dosti býti.
It. což se kšaftuow městských dotýče, jakož toho města žádají, aby o takowé wěci poháněni nebyli: k tomu JKáMt tak prawí, že puohon žádnému podlé práwa nemóž hájen býti. Než poženeli kto o takowé wěci, ježto k práwu zemskému nepřislušie, že toho JMt i se pány nesúdí, než k tomu práwu, kamž takowá wěc slušie, toho zase podáwá a podati ráčí. A jestližeby pak kto takowými pohony které z měst k škodám připrawil, to žádnému městu zawřieno nenie, aby takowého ze škod pohnati mohli, k kterýmžby je připrawil.
It. což se hledánie na Karlšteině dotýče potřeb městských, k tomu král JMt takto ráčil powědieti: že teď před nedáwným časem byl jest JMt na Karlšteině, maje při sobě znamenitý počet pánów i rytieřstwa, a tu že wšickni listowé sú zohledowáni, ale že nic nalezeno nenie, co by se měst králowstwie tohoto dotýkalo a jejich swobod. A by co bylo takowého nalezeno buď málo nebo mnoho, ježto by k jejich potřebě slúžilo, žeby toho JMtKá, ani páni a rytieřstwo, před nimi tajiti a krýti nechtěli.
It. což se cel dotýče, že JMt ráčí rozkázati, aby po wšech městech woláno bylo, komužby se koliwěk zdálo, žeby byla která cla nesprawedliwa, anebo žeby wýše brána byla, než což wedle práwa bráno býti mělo: aby takowá wěc byla na krále na JMt wznesena, a že JMt toho obeslati ráčí, komuž by se z takowých cel wina dáwala, a rok o to složiti, aby to bylo wyhledáno, coby nebylo sprawedliwé, aby toho k škodě wšie zemi nebylo od nižádného užíwáno,
It. což se wýpisuow z knih městských dotýče, ktožby toho k súdu zemskému potřebowal: když ten wýpis dadie, tak jakž w prawdě w knihách městsých zapsán jest, pod pečetí městskú, že na tom také dosti býti má a nepotřebie žádných přísah.