12.
Artikulowé dwa sněmu podobojích, kterýž s powolením králowským w Praze držán byl.
W Praze, 10 Aug. 1478. (Kopie arch. Třebon.)
We jméno boží Amen a swaté nerozdílné Trojice. Léta božího tisícieho čtyřstého sedmdesátého osmého, w pondělí na den swatého Wawřince, držán jest sněm w Praze pánůw, rytířstwa, zeman, měst i také mistrůw a kněží králowstwí českého, přijímajících tělo a krew pána Ježíše Krista pod obojí spůsobau, wedle zákona božího, nejpewnějšího gruntu a nejpewnější skály. A ten sněm jest položen s powolením nejjasnějšího knížete a pána pana Wladislawa krále Českého a markrabě Morawského JMti. Na kterémžto sněmu nic jiného jednáno není, než to což jest ke cti a chwále boží i také ke cti a k dobrému Jeho Králowské Milosti a k zwelebení této slawné koruny České.
Artikulowé z téhož sněmu.
Item dále pro jednotu a swornost mezi kněžími takto jest zůstáno, že woleno jest dwanácte osob, čtyry osoby swětské a osm kněží, a ti aby řídili wšeckny kněze přijímající a rozdáwajíce (sic) tělo a krew pána Ježíše pod obojí spůsobau; a ti wšickni kněží aby pod ně slušeli a jich poslušní byli. A jestližeby který z toho se wytrhl, aby žádnému to trpieno nebylo, ale páni, rytířstwo i města již psaní aby těm dwanácti radni a pomocní byli, aby se tak stalo, jakžby těch dwanácte komu co rozkázali.
Item dále na témž sněmu zůstáno a swoleno jest a ode wšech, (sic) že jsú tři páni woleni, to jest pan Jan z Janowic na Petršpurce, nejwyšší purkrabě Pražský, pan Jan z Cimburka na Boleslawi, nejwyšší sudí králowstwie Českého a hejtman kraje Boleslawského, pan Samuel z Hrádku a z Walečowa, podkomoří králowstwí Českého: a ti jestližeby kdy která potřeba byla, aby obeslali osoby zwláštnie neb wšecky ke dni a k místu uloženému, a že k tomu ty osoby nebo wšichni beze wšech wýmluw přijeti mají k slyšení a k jednání toho, pročby obesláni byli a jakžby to potřeba kázala.
Item také woleno jest šest osob na témž sněmu, totižto již psaní páni, pan purkrabě, pan Towačowský, pan podkomoří, a k tomu pan Pawel Skalský, pan Mikuláš z Landšteina, nejwyšší písař desk zemských, pan Petr Kdulinec z Ostromíře. A těm jest ta wěc ze spolku poručena ode wšech, aby krále Jeho Mti napomínali, aby to, což jest na tom sněmu zjednáno a swoleno, k skutečnému konci přiwedeno bylo.