8.
Král Matiáš powoluje stawům markrabstwí Morawského zjednati pokoj s zeměmi Českau, Rakauskau a Polskau, a slibuje zachowati jich při wšech práwech a obyčejích starodáwních.
W Budíně, 9 Mart. 1477. (Orig. arch. zemsk. Marawsk.)
My Matiáš z božie milosti Uherský Český král a markrabě Morawský, Lucemburský a Slezský wéwoda a Lužický markrabě etc. oznamujem tiemto listem wšem: Jakož duostojný w bože otec kněz Tas biskup Olomúcký a urozený Ctibor z Cimburka a z Towačowa, hauptman markrabstwie Morawského i jiní páni a preláti, rytieřstwo a města téhož markrabstwie žádali jsú nás, abychom jim zwláštní naší milostí pokoje dopustiti ráčili: i jsauce my nachýleni k žádosti jich, a též záhuby jich znamenité a mnohé obtiežnosti znajíce, z našie zwláštnie milosti, a že tíž páni, preláti, rytieřstwo a města nám daň, kterúž nejsú nám ani pánuom swým markrabiem Morawským powinni z práwa dáti, ani dáwati, ale dobrowolně nám ji dáti se swolili za takowé naše ku pokoji jim dopuštěnie, totiž puol úroka ročnieho platów a wšech dóchodów peněžitých sprawedliwých, i z peněz, kteréž na listech w témž markrabstwie obywatelé mají: my mocně dopustili sme a mocí listu tohoto dopúštíme, a milost tuto jim činíme w artikulech dolepsaných. Najprwé dopúštíme a jim swolujem, aby oni mohli s Česku a Rakúskú a s Polskú zeměmi, i tudíž s pány jich, sobě pokoj jednati a zawřieti, zapsati a upewniti podlé wšie jich potřebnosti, jakžby se jim najlépe zdálo a hodilo, a to dotud, dokudž mezi námi a stranú nám odpornú a korunu Českú miesta a konce nebude. Item dopúštíme, aby sobě pokoj w zemi celý spuosobili, buďto lantfridem nebo jiným slušným obyčejem, a také jim wšem powolujem, aby s zámky swými, s kterýmiž nám byli zawázáni i s jinými se wšemi ku pomoci býti, téhož pokoje užíwati mohli. A ačkoli jsú někteří, kteříž jsú nám wysoce zawázáni, když bychom na nich požádali, aby na zámky swé nás i lidi naše púštěli kolikrátby nám toho bylo potřebie, je nám wždy odewříti jsúce powinni, i ty také z záwazku a z powinnosti té propúštíme, kromě služby, kterúž jsú nám z země wen učiniti powinni, sobě pozůstawíce. Item podkomořieho wedle obyčeje a práwa jich spůsobiti máme a dáti konečně do dne swatého Ducha najprw příštieho, a ten aby toho pokoje také s naší komorú i s městy zachowati powinen byl. Item jestližeby kteří k tomu nechtěli pokoji jíti, ale z něho se wytrhati, proti takowým jim pomocní skutečně býti máme. Item žádných lidí služebných nemáme na ně klásti aniž chceme, tak aby w zemi škodu komu swéwolně činili, jakož se to prwé přiházelo; a táhliliby jací lidé k nám neb od nás do jiných zemí, aneb my sami s wojskem pro potřeby naše, ti nemají žádnému škod swéwolně činiti. Item kteříž by lidé buďto z pánuow nebo rytieřstwa služby rytieřské hledajíce jeti z země chtěli wedle swé staré swobody, ti budu moci to swobodně učiniti, pokadž jich swobody káží. Item služebníky naše, kteréžbychom čím obdarowali w tom markrabstwie, a je při sobě w službách našich měli, k témuž je držeti chceme a máme, a jich zastáwati nemáme, než aby od sebe wše sprawedliwé činili jako jiní obywatelé téhož markrabstwie, a pokoj ten aby zachowali. Item daň druhú za túž milost naši nahořepsanú, w kterúž jsú se nám pro túž wěc a milost dobrowolně podwolili, ode dne swatého Wáclawa najprw příštieho we dwú létech pořád zběhlých zdwihnúti máme tiem wším obyčejem, jako daň tuto nynější prwní. A jestližebycbom my před časem již jmenowaným s stranú nám odpornú dokonalý konec wzali, tak žebychom toho markrabstwie od sebe dobrowolně w smlúwách oddali, tehdy obywatelé markrabstwie Morawského té druhé dani nám nebudú dáti powinni. Item daň tuto prwní máme a muožem obrátiti k wuoli našie a kam se nám najlépe zdáti a líbití bude. Než tu daň poslední druhú máme obrátiti na wyplacenie a zřiezenie duochodów markrabstwie Morawského a komory našie. A také se zawazujem, že takowé dani potom wiece od nich z práwa žádati nemáme, ani w které práwo uwozowati, ale je wedle swobod jich a listów máme zachowati a zuostawiti, a we wšech jich práwiech, sprawedlnostech a starodáwních dobrých obyčejiech je obywatelé markrabstwie Morawského každého wedle jeho stawu a powahy zachowati máme. Slibujíce slowem naším králowským wšecky artikule nahořepsané i každý zwláště zachowati a zdržeti jim knězi biskupowi a hauptmanu, pánuom, prelátuom, rytieřstwu a městuom markrabstwie Morawského nepohnutě a bez porušeuie. Tomu na swědomie pečet naši králowskú kázali sme přiwěsiti k tomuto listu. Dán w Budíně, w neděli postní Oculi, léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého sedmdesátého sedmého, králowstwí našich Uherského léta dewatynádctého, a Českého léta osmého.