41.

Zápis na přiměří mezi králem Jiřím a jednotau panskau ode dne 14 Januaria do 14 Febr. 1468 zjednané skrze posly krále Polského.

Bez místa, 1468, 14 Jan. (Z orig. arch. w Jindř. Hradci.)

My Stanislaw z Ostroroha wéwoda Kaliský a Jakub z Dubna králowstwí Polského podskrbie, starosta Krakowský, obecní radda a spoluposlowé najjasn. kniežete a pána, p. Kazimíra krále Polského, welikého kniežete Litewského, Ruského, Pruského pána a dědice etc. pána našeho milostiwého, wyslaní k najjasnějšiemu kniežeti a pánu, p. Jiřiemu králi (českému, markrabí Morawskému, Lucemburskému a Slezskému wéwodě a markrabí Lužnickému etc. a k duostojným biskupóm a prelátóm, oswieceným kniežatóm, mnohomocným a urozeným pánóm, statečným a slowútným rytieřstwu, múdrým a opatrným w městech s strany druhé:

Tak jakož J. král. M^t porozoměl jest záhubám welikým a ukrutným, kteréž sú wznikly s obú stranú a dějí se w té České koruně, a kdyžby to nebylo w skuoře pilností a opatrností zastaweno, že by strach byl zkaženie a zahynutie té slawné koruny a toho našeho přirozeného jazyka Slowanského: i tú přirozenú láskú a dobrotiwostí JM^t hnut jsa a lítost maje, i wyslal nás k pracowání w těch wěcech, a s pána boha wšemohúcieho pomocí, k ukrocení těch záhub a nesnází. A my z rozkázanie J. král. J^ti pána našeho milostiwého, pilnú snažnost na obú stranú přičiniwše a pracowawše, i takto sme snesli, zřiedili a zjednali s powolností s obú stranú a s jich dobrú wolí:

Že wyznáwáme tiemto listem wuobec předewšemi lidmi, že sme zřiedili a učinili, a mocí tohoto listu činíme delšie prawé křesťanské přímiřie, mezi najjasn. kniežetem a pánem p. Jiřím králem Českým předřečeným i JM^ti wšemi poddanými a služebníky i pomocníky duchowními i swětskými s jedné, a mezi duostojnými otci a pány knězem biskupem budúcím Wratislawským a kapitolú Wratislawskú, a knězem Protasiem biskupem Olomúckým i jinými preláty, a oswiecenými kniežaty knězem Mikulášem kniežetem Opolským, knězem Henrichem kniežetem Freištatským, a mnohomocnými a urozenými pány, p. Zdeňkem ze Šternberka, najwyšším purkrabí Pražským, p. Janem a p. Oldřichem Zajieci z Hasenburka a z Kosti, p. Bohuslawem ze Šwamberka, p. Wilémem z Ilburka, p. Henrichem starším z Plawna, p. Jaroslawem ze Šternberka, p. Puotú z Ilburka , p. Wáclawem starším z Biberšteina, p. Fridrichem a p. Oldřichem odtudž z Biberšteina, p. Děpoltem z Risenberka, p. Hanušem z Kolowrat, p. Jindřichem ze Hradce, p. Janem ze Šternberka, p. Štefanem z Lichtenburka, p. Burianem z Gutšteina, p. Henrichem mladším z Plawna, p. Linhartem z Gutšteina, p. Dobrohostem z Ronšperka, a múdrými a opatrnými purkmistry, raddami i wšemi obcemi měst Wratislawě, Plzně, Olomúce, Brna, Znojma, Jihlawy, i mezi jinými wšemi preláty, kniežaty, pány, zemany, městy i obecnými lidmi duchowními i swětskými, jich swrchupsaných prelátów, kniežat, pánów, zeman a měst wšemi přátely, pomocníky, zápisníky i služebníky a poddanými lidmi duchowními i swětskými w Čechách, w Morawě, w Slezi, w Šestiměstech, w Lužnické zemi i jinde kdež ti koli jsú, s strany druhé. A to swrchupsané přímiřie má trwati od dánie listu tohoto až do S. Valentina najprw příštieho, a ten celý den až do západu slunečného během swým přirozeným. A jestližeby se w tom času komu neb kterým bezelsti která škoda stala, jehož buoh ostřez: tehdy toho mají mocní oprawce býti oswiecené knieže kněz Viktorín knieže Minsterberské etc., a urozený pán p. Zdeněk ze Šternberka etc. oba jednosworně co wyřknú. Pakliby kterého z těch oprawcí pán buoh neuchowal w té mieře, jehož milý pán buoh zachowaj: tehdy najjasn. Český král bude mieti moc, jiného na miesto toho umrlého postawiti, a druhá strana též. Pakliby se oč dělili a nemohli se oč srownati: tehdy toho swrchní rozdielce my swrchupsaní poslowé býti máme. A po wyřčení prwních dwú rozdielcí a nebo nás poslednějších, jakož se swrchu jmenuje, podlé toho wyřčení strana straně to má a powinna bude oprawiti we čtyřech neděléch pořád zběhlých. Mají také w tom času wšecky šacunky přestati. Také wězňowé wšickni s obú stranú aby rok měli, rytierští na čest a na wieru, a městští a neb sedlští na rukojmě na podobný základ; a tak každý podlé zachowánie swého. Nemají také w tom času žádní holdowé bráni býti, ale wšecky wěci holdownie mají w dobrém stání býti zachowány, wyměňujíc holdy, kterýchž roky již sú přešly. Item haněnie wšeckna aby přestala konečně. Item silnice i wšecky cesty aby swobodny byly, a byliliby kteří na kterých lúpežiech zjímáni a w tom ujištěni byli podlé řádu, o ty žádná strana nestuoj, ale aby dáni byli w ruce a moc těch oprawcí, to jest knězi Viktorinowi a p. Zdeňkowi. Item aby ode dne dánie listu tohoto žádné osazenie nowých hradów a posádek s obú stranú z nowa nebylo osazowáno.

A my Zdeněk ze Šternberka, najwyššie purkrabie Pražský, Jan a Oldřich bratřie z Hasenburka a z Kosti, Bohuslaw z Šwamberka, Wilém z llburka, Henrich starší z Plawna, Jaroslaw ze Šternberka, Děpolt z Risenberka, Hanuš z Kolowrat, Jindřich ze Hradce, Jan ze Šternberka, Štefan z Lichtenburka, Burian z Gutšteina, Linhart z Gutšteina a Dobrohost z Ronšperka wyznáwáme tiemto listem wuobec předewšemi lidmi, že sme slíbili a mocí tohoto listu slibujem swú dobrú wěrú, sami za se i za naše wšecky jmenowané zejména i nejmenowané přátely, zápisníky i pomocníky, služebníky a poddané lidi, duchownie i swětské, to swrchupsané přímiřie od mnohomocných a urozených pánów raddy najjasn. kniežete a pána p. Kazimíra krále Polského etc. již jmenowaného, pána našeho milostiwého, zapsané a uložené, wěrně ctně a prawě křesťansky zdržeti, a w skutku bez wšelikeraké lsti zachowati, a žádným wymyšleným obyčejem toho nepřerušiti. Pakliby se co w tom bezelsti stalo, jehož bože ostřez, to naprawiti též slibujem jakož se swrchu wypisuje.

A tomu na swědomie my Stanislaw z Ostroroha wéwoda Kališský, a Jakub z Dubna králowstwie Polského podskrbie a starosta Krakowský, obecní radda a spoluposlowé najjasn. kniežete a pána, p. Kazimíra krále Polského etc. swé sme wlastnie pečeti kázali přiwěsiti k tomuto listu. A my swrchupsaní Zdeněk ze Šternberka  najwyšší  purkrabie  Pražský,  Jan a Oldřich bratřie z Hasenburka a z Kosti, Bohuslaw z Šwamberka, Wilém z Ilburka, Henrich starší z Plawna, Jaroslaw z Šternberka, Děpolt z Risenberka, Hanuš z Kolowrat, Jindřich z Hradce, Jan z Šternberka, Štefan z Lichtenburka, Burian z Gutšteina, Linhart z Gutšteina a Dobrohost z Ronšperka, tomu na pewnost, jistotu a skutečné zdrženie, sami za se i za wšecky přálely, zápisníky, pomocníky i služebníky, a poddané lidi, duchownie i swětské, swé sme wlastnie pečeti dali přiwěsiti k témuž listu. Jenž jest psán léta od narozenie syna božieho tisicieho, čtyřstého, šedesátého osmého, ten čtwrtek před S. Antoniem.