15.
Tas z Boskowic, biskup Olomucký, králi Jiřímu dáwá zpráwu o jednání swém we Wratislawi s biskupem tamějším a s legatem papežským.
We Wratislawi, 1466, 20 Febr. (Z rkp. Sternbersk.)
Najjasnejší králi a pane, pane muoj milostiwý! Modlitba má WMti!
Zdráw, pánu bohu děkuje, w tuto minulú sobotu do Wratislawi sem přijel, a od swého kněze otce bratrsky přijat i wítán. Ten wečer legata widěw, a jemu se i s jinými okázaw, w neděli kwasil sem s knězem biskupem a dosti mluwil. Pro milý buoh! račte jedné řečí nestatečných kázati uskrowniti, wšeť bohdá dobře bude; o tom by bylo mnoho psáti. Když koliwěk se bohdá sjedú, ať jest jedné rok pro ně prostranný a bezpečný, uzří dálibuoh WMt, žeť nebude tak mnohé shledáno, jakožť sobě rozpráwějí. A kázalť jest WMti swú modlitbu i službu psáti, ač snad newděčnú; ale on wždy swú powinnost činí. Mnoho jest dobrého o WMti mluwil, to buoh wie; to k tomu prawě, že wšecko což kto učiniti muož, žeby on též rád pro WMti osobu učinil. W pondělí kněz legat městóm slyšenie dal, kteříž potřeby i prosby swé slušně předložili. Se mnú i s samým snad o čtyři hodiny po obědě byl, a na mnohé wěci se ptal, a o mnohých zle byl naučen, kteréž se WMti i mne dotýkaly. Wšecky wěci pěkně a ochotně přijal, a tak prawil, by se semnú byl před rokem shledal, že by za to byl mnoho dal. Muož tomu WMt rozuměti, že w tom času dosti mluweno bylo. W úterý masopustní ten celý den s knězem biskupem a jeho preláty sem byl, i tam s nimi ležal. Tu opět mnoho mluweno, a s nimi najwiece. Wčera pro odpowěd kněz legat přijíti kázal. W té pěkně mluwil, děkuje z té pokory, kteráž se jest od nás, a jemu čest na miestě Otce swatého stala; a že pro tu wšecky kletby a processy skrze něj wyšlé zdwihá a mrtwí, lečby jemu co bylo znowu rozkázáno, neb Otec Swatý sám, neb jiný legat přijel-li by, rozkázal; a že to chce Otci Swatému psáti, a jiných mnoho dobrých řečí. Než toho processu, kterýž jest Wratislawským ku pomoci od Pia papeže wyšel, že zdwihnúti nemuož, než aby proti nim nebyli. Radost a kratochwil mést byla weliká a děkowánie; a což se Wratislawských dotýče, že to chci na swé staršie wznésti a w tom slušně mieti. Potom sem sám s ním zuostal; neb při tom byli, když slyšenie i odpowěd dáwal, kněz biskup i jeho kostela preláti a mnozí dobří lidé. Tu sem s ním mluwil, a mnoho jemu prawil, co tiemto sjezdem miení, o kterémž WMt snad wie, že druhú neděli we Wratislawi býti má. Prawil mi mnoho, omlúwaje se, že to činí což se jemu rozkáže: než že se proto w tom tak mieti chce, že WMti ke škodě ani k hanbě bude; tiem račte jisti býti; neb bych tomu jinak rozuměl, bylbych jeho dočekal, a s těmi kteréž bych byl wěděl WMti dobré jednal. Také o Wratislawských sem mluwil; wše bohdá dobře bude; a bylbych hned něco jednal, ale neměl moci; než bez meškánie poslal, aby jemu dána byla; a že w tom času nic nechce proti WMti jednati. Protož já WMti prosím, jako swého milostiwého pána, že se w tom času také upokojiti ráčíte. Neb já shledaw jeho taký úmysl a WMti i nám wšem bohdá užitečný, něco sem i přiřekl, jestli že se on tak zachowá, ať nejsem zaweden.
Páni Wratislawští mne ctili rivolú, wlaským, a welmi dobrými lososy; w kostelích i na ulicech jako dobří w tom lidé činili. A wčera jich haitman a starší u mne byli, obyčejem swým poddáwajíce se; a potom když sedli, předkládali welmi pěkně, kterakby naslyš byli, žeby před krále Českého (tak mluwili) jim škodné řeči přišly, kterakby oni měli legata i Otce Swatého proti němu búřiti; newinu swú w tom kladúc, a bullí několiko ukazujíc, kterak jim Otec Swatý obtiežně psal, a tak zawázal, že jinak učiniti nemohú. Než toho dne, té hodiny, když on neb jeho legat rozkáže, že jsme hotowi jej přijieti a za pána mieti, a mnoho wiece. Odpowěděl sem jim, že jest to tak, a že sem to sám z ust WMti slyšel; a což sem rozuměl na WMti, že toho jest daleko želeji, že od nich, nemajíce na tom dosti, cožby sami sobě zjednali, a že se i jiní nutie a připrawují, aby w táž protiwenstwie WMti wešli. Prosili mne welikú prosbú, abych je před WMtí i jinými dobrými lidmi omluwil, a sám tomu také newěřil. Já jim také pravil, kterak dopúštějí WM. haněti, a že se mi zdá, by WM. nikdy w tom duostojenstwí nebyla, a s tolika pán taký jakýž prwé byla, žeby WM. radši za přietele nežli za nepřietele měli mieti. Tak prawili, že kdež takowé zwědie, že je káží a kázati chtie, že to každý shledati jmá. Také túžili, kterakby rozličnými běhy trápeni byli kupci jich i jiní. Prawil sem, že to WMti nejde, a jestliže se oni také některak pěknějie k WMti mieti budú, že se chci k tomu wěrně před WMtí přimluwiti, aby to, což najdéle muož, staweno bylo. A tak napiwše se, šli s dobrú a ochotnú myslí preč.
A tak, milostiwý králi, mnohé se podejde, ježto sě nepřeskočí. List tento prosím WMti račte celý poslati, a o peníze, jako muoj milostiwý pán, wida mú práci, starost i náklady, milostiwú odpowěd dáti. Pro milý buoh! neračte se tak welmi na kněze legata hněwati. Muožť se lépe než třie jiní hoditli, maje již tyto zpráwy; a muoj kněz otec se w tom práwě má, tomu račte úplně wěřiti. Widěl sem u kněze legata list kněze arcibiskupa Ostřehomského, w kterémž píše, že jest již kardinála S. Angela obeslal, kterak sě u WMti sjeti má a co jednati i toho napomíná, aby těch wěcí tak těžce před se nebral. I nejsem tomu rád, že se ten sjezd tak dlí.
Sestře panně Barboře cti i wšeho dobrého přeji, a WMti z nowin, i z toho dobrého, což jie WM. učinila, jako pánu swému milostiwému děkuji. A pán buoh daj, abychom toho wšichni WM. zaslúžiti mohli. Dnes zase domuow jedu, a w Olawě lehnu, nowiny dobré wšem dobrým lidem maje. Posel mne w Brně u kněze Viktorína bohdá najde. Než zpuosob wěcí našeho mistra Jana z Rokycan, což sem já ten masopust shlédl, do toho města se nehodí. Dáli je kdy pán buoh WMti, račte se o jiného kaplana starati. Dán we Wratislawi, we čtwrtek před prwní nedělí w puostě, MCCCCLXVIo.
W. král. Mti kaplan
Prothasius etc. manu propria.