4.

Stížné články od jednoty panské proti králi Jiřímu na sněmu pronesené.

W Praze 1465, 25 Sept. (Z rkp. Rosenberského i Talmberského.)

"Poselstwie pánów králowstwie Českého skrze p. Jana Zajiece králi učiněné o sněmě při Sw. Wáclawě, anno MCCCCLXVto."

Milostiwý králi! Duostojný w boze kněz, kněz Jošt biskup Wratislawský, pan Jan z Rosenberka bratr jeho, pan Zdeněk ze Šternberka najwyšší purkrabie Pražský, pan Jan Zajiec z Hasenburka, najwyšší sudí dworu králowského w Čechách, p. Oldřich Zajiec z Hasenburka bratr mój, i jiní páni přátelé naši, Waší Král. Milosti wzkázali službu swú poddanú.

1. Jakož sme byli pospolu, ty wěci mezi sebú wážiece i přemietajíce o potřebné   wěci  a  poctiwé,   napřed   WKMti   i  wšie  koruny;  neb  bychom   rádi widěli WMti čest i wše dobré jakožto pána swého milostiwého, i tudíž také obecné dobré, a powinni jsúc na to mysliti a o to pečowati: ale widíme, že w tom neprospiewáme. Neboť WKMt obecně cožkoli před se wezmete, o to se s pány prwé neradíte, jakožto tak předci waši činili; a s několika osobami se uradiece, ježto na nich zemská wěc i swobody pánnow a zeman nezáležie, teprw na pány wznesete, a chtiece tak jmieti. A jestli že se proti tomu kdo přimluwí, od WMti nechuť má, a od některých okřičen býwá. Pakliby podlé dáwnieho obyčeje páni se chtěli rozmysliti a potaz wzieti, k tomu nebýwají dopuštěni. A ti zwláště, ktož WMti radie, to wždy tak wedú, aby po jich wuoli bylo, a řiekají: "nechceteli, ale musíte." Ježto sú to předci jich předkuom našim řiekati nesměli, za dřewních králuow a předkuow WMti

2. Že sme zpraweni, že WKMti radili, abyšte tu rotu Bratří   přijali na Wratislawské. To bude k záhubě zemí a kniežat; a pustiece je do země, potom byšte rádi je z země wen wywedli, byšte mohli. A skrze to mohlaby weliká ruoznice přijíti, a snad i dotčeno některých zemí neb kniežat.

3. Také žeby WMt o to státi ráčil, aby jeden z synów Wašich byl wolen za krále. I máme WMt za krále, a k WMti wždy se máme a mieníme mieti  jako ku pánu swému podlé swobod swých; a buoh wie, co ještě pán buoh WMti dá; pakli co pán buoh dopustilby  na  WMt, čehož buoh zachowaj, w tom bychme se slušně měli. Ale nynie dwú pánów nemieníme jmieti.

4. Také mistr Rokycana s swými některými kněžími na nás i na naše wždy wolají smyšlenými  a   neduowodnými  wěcmi, búříce, hanějíce a poštíwajíce; řkúce: Ó že nenie, kto toho pomstie! Jakoby nás wždy chtěli w hromadu spolu swaditi.

5. Dále také milosliwý králi! W. král. Mti páni prosie i my také, doufajíce jako pánu swému milostiwému, že se ráčíte milostiwě rozpomenúti, a podlé rčenie a přísahy waší, pánuow i rytieřstwa i wšie obce králowstwie českého při našich práwech, řádech i obyčejích a swobodách zachowati, jakož sú předci WMti předky naše drželi a zachowáwali.

6. A zwláště o tu pomoc úroka žádáme: jakož za slawné paměti krále Ladislawa předka W. král. Mti, pána našeho milostiwého, bylo swoleno k úroku, pro pilnú zemskú potřebu, aby tiem králowstwie bylo wyplaceno, a i hned tehdáž od JMti wší zemi přiřčeno, a WMti od JMti to bylo poručeno, aby to i dskami i listem pod JMti majestátem bylo upewněno a zapsáno, aby wiece w potomní čas od JMti i od potomních králów toho na zemi nikdy nebylo žádáno. A tak přes to přesewše potom za WMti dwakrát jest žádáno, s obtiežením welikým zemským i wšie chudiny. I prosíme W. král. Mti, abychom ještě w tom my i wšecka země byli opatřeni, aby wiece toho žádáno nebylo, a ta registra byla spálena. Nebo k tomu wiece swoliti nemieníme ani  powinni jsme, k škodě  potomnie proti swobodám našim zemským.

7. Také o wojny: že W. král. Mt několikrát ustanowě se s malým počtem, i hned  obeslali  ste pány a rytieřstwo, přikazujíce, aby hotowi byli a táhli. A to jest welmi proti swobodám zemským, ano se w jiných zemiech tak manuom neděje. Neb páni jich, chtějí-li jakú wojnu zdwihnúti, to učinie s radú jich; a kteříž podlé nich táhnú, plnú potřebu jim i koňóm dáwají a za škody stojie. I za to také W. král. Mti prosíme, abyšte w tom nás i wšie  země neobtěžowali, ani nežádali, neb se toho wiece pro škodu potomní a zlehčeni swobod dopustiti nemieníme. Ale což a pokudž WMti z práwa máme učiniti, ačby toho kdy potřebie bylo, we wšem se chceme slušně a práwě jmieti.

8. W statutích zemských takto stojí: Také ustanowujem panskú raddu, aby wšecka zbožie, dědiny swobodné, manské nebo městské sprawedliwě odumřené, na krále českého měly připadnúti; a ty on má dáti a rozdáwati, komuž se jemu líbí etc. W práwích stojí "wšecka zbožie", a "dědiny" nad to zwláště jmenuje: tehdy jiná zbožie nemuož dáti, také odúmrti, jakož se berú do komory W. král. Mti, jakožto listy na penieze, hotowé penieze, klénoty, koně, šaty i jiné swrchky; ježto podlé starodáwných práw na WMt nespadají, než toliko dědiny.

9. Též také že po lehkých lecjakýchs registrách swobodní w manstwie se uwodie: i za to wše prosíme W. král. Mti, aby se toho wiece nedálo.

10. Také že listy, swobody, obdarowánie zemská, i koruna i klénoti zemští, wždycky za předków WMti to jest bylo w moci panské. A kterémuž   pánu to swěřeno a poručeno bylo, ten přisáhl wěrně a práwě s tiem učiniti pánuom i rytieřstwu i wší zemi České: a za též ještě W. král. Mti prosíme.

11. O minci, jakožto W. král. Mt dřiewe sám řiekal, že w té zemi nemuož wiece škody býti, než kdež nedobrá a lehká mince jest: a to se zde nynie děje, neb w nižádných okolních zemiech bráti jí nechtie. A tak zlatí proto welmi wysoce wzešli, a tudiež wšecky wěci příliš drahy, k škodě wší zemi, pánóm i rytieřstwu, jakoby polowici dóchodów swých ztratili; neb což prwé kúpili za groš, to již za dwa. I za to prosíme W. král. Mti, aby naprawena byla podlé wysazenie i ustanoweníe starodáwního předków W. král. Mti.

12. Ačkoli nechtělibychom W. král. Mti w ničemž zamútiti, jako pána swého milostiwého: ale k swědomí to sobě berúce, že jsme toho powinni WMti i sami sobě i wšem jiným pánóm, rytieřstwu i wší obci, i pro potomní waše, WMti prawdu powědieti, a o řády, práwa a swobody zemské státi, že to ráčíte powolně, milostiwě, bez horliwosti, jakožto král múdrý, milostiwý, sprawedliwý před se wzieti a to oprawiti: neb se to děje pro waši čest a dobré i wšie koruny. I račte milostiwě se rozpomenúti, netoliko nynie sami na se, ale i na potomnie wěci. Neb což nynie dobrého koruně učiníte, toť se bude hoditi na potomnie časy wší koruně, a prosbu welikú za se WMt bude jmieti a příchylnost od lidí. A též také zase což škodného proti swobodám, wším zlým by zpomínáno bylo. I na to račte pomnieti, dokudž ste w nižším dóstojenstwí byli, kterak ste WMt snažně a pilně, jako jeden pán, o swobody zemské stáli a mluwili. Neračte nám w témž za zlé jmieti; neb mieníme bohdá s nimi w Čechách zuostati i s dětmi swými. A proto o ně stojíme, jakož též předci naši činili, k král. WMti plné doufanie majíce, jakožto k milostiwému pánu, netoliko abyste nám jich měli ujímati a jsa Čech, ale ráčíte jich milostiwě přičiniti; poněwadž dřewní králi někteří cizozemci bywše, a wšak sú nám jich přičíněli.

Léta od narozenie etc. LXVo, w středu před Sw. Wáclawem, p. Jan Zajiec z Kosti s p. Jaroslawem páně Zdeňkowým synem toto jest poselstwie nahoře psané dál JMti we wšem sněmu, od kněze Jošta biskupa Wratislawského, od p. Jana z Rožemberka, od p. Zdeňka ze Šternberka, od sebe sám a od p. Oldřicha bratra swého i jiných přátel swých. A tu jest KMt tázal jeho, kteří jsú to přátelé jich, aby je jmenowal: a on jest žádného wiec nejmenowal.

Item potom KMt sám od sebe neráčil jest žádné odpowědi dáti, než podal toho na pány, na zemany i na města, byliliby s nimi w té při, anebo kto z nich, aby powěděli. A páni wyprosiwše sobě potaz a přišedše zase, toto sú za odpowěd dali KMti předewším sněmem, i před p. Zajiecem: "že sú o tom nic newěděli až do té chwíle; a což jest pan Zajiec tuto mluwil a poselstwie dál od napředpsaných pánuow i od sebe, že sú toho neměli učiniti bez jiných pánuow wědomie a wuole."



Přihlásit/registrovat se do ISP