19.

Zpráwa o tom, co při dokonání kompaktat r. 1436, dne 5 Jul. w Jihlawě dálo se.

(Z rkp. kapit. Pražské, D. 51, l. 334.)

Tito jsú kusowé w dole psaní míru a jednoty mezi legaty Basilejskými s jedné, a mezi pány Čechy a Morawany s strany druhé, ten čtwrtek po swatém Prokope w Jihlawě, zjewně, před Ciesařowú Milostí, před kniežaty i před mnoho dobrými lidmi, w tomto rozumu oznámeni.

Najprwé páni Čechowé a Morawané legatóm Basilejským dali sú list pod pečetmi králowstwie Českého, ciesařowú a wéwody Rakúského, w kterémžto listu slibují jednotu, mír a pokoj křesťanský mieti a zachowati a držeti se wšim lidem křesťanským wěrně a beze wšie zlé lsti, slibujíce za se i za swé poddané. Pakliby to kto kterak přestupu, aby proto pokoj rušen nebyl, ale takowý má býti proto hodně kárán a  tresktán.

Potom wydáni jsú čtyři kněžie od Čechów a Morawan, a ti slíbili poslušenstwie, a to podlé zákona božieho a starých swatých otców ustawenie, za se i za jiné, dawše ruce biskupu Konstanskému a arcibiskupu Pražskému, a na to opět dali list legatóm pod pečetí králowstwie Českého.

Pak potom dali sú swé listy legatowé Čechóm a Morawanóm s swými a s ciesařowú a Rakúského wéwody pečetmi, přikazujíce wšeho swěta kniežatóm křesťanským i wšem křesťanóm, aby s Čechy a Morawany prawý a křesťanský pokoj, mír a jednotu již měli, a již jich wiece proto nehaněli, že sú Čechowé a Morawané přijímali, přijímají a přijímati budú tělo božie a krew boží pod obojím zpósobem, ani jim proto utrhali, ani jim kterého bezprawie činili, ale aby je za dobré křesťany a za syny prwotnie cierkwe swaté jměli.

Potom dále w témž listu přikazují a přikázali sú arcibiskupu Pražskému, biskupu Olomúckému a Litomyšlskému, aby tělo božie a krew boží rozdáwali pod obojím zpósobem těm wšem lidem, kteříž mají tak obyčej přijímati, kdyžby od nich kto požádal; a aby ti jistí biskupowé zjednali kněží k těm kostelóm, kdež jest tak pod obojím zpósobem rozdáwáno, ježtoby tak lidu podáwali, aby nebyl zmeškán. A to též rozkazují wšem farářóm i wšem prelátóm, kteří péči o dušiech mají, aby tak obecnému lidu rozdáwali pod obojím zpósotem tělo božie a krew boží.

Také ti legatowé přikázali sú a přikazují, aby biskupowé nadepsaní swětili žáky na knězstwo, kteřížby chtěli jsúce knežie tak lidu rozdáwati pod obojím zpósobem, a jich od swěcenie nezamietali, lečby pro něco pro jiné knězstwa hodni nebyli.

Potom má koncilium Basilejské dáti Čechóm a Morawanóm takowéto listy: aby již wšickni, netoliko ti, ktož přijímají pod obojím zpósobem, ale i ti, ježto sú ještě nepřijímali, měli plnú swobodu přijímati, a to w budúcie časy i wěčně.

Také mají tito legatowé Basilejští inhed, a potom také i koncilium, když Čechowé a Morawané posly swé k nim pošlí, listy pod swými pečetmi dáti, přikazujíce wšeho swěta kniežatóm křesťanským i wšem jiným křesťanóm, aby Čechóm a Morawanóm neutrhali wiece na jich cti, ani jich pro přijímáme těla božieho a krwe božie haněti směli, ale aby je za dobré a za wěrné křesťany a za syny prwotnie cierkwe swaté měli.

Po těch po wšech wěcech zpiewali spolu "Te deum laudamus"; i šel ciesař s jedněmi do kostela a tam zpíwali Salve, a Čechowé odstúpiwše w stranu, zpíwali spolu česky piesně božie i "Swatý náš Wáclawe". Ten den celý i celu noc zwonili, ohně pálili, weliké weselé bylo. Stalo se to léta od narozenie syna božieho čtyrstého třídcátého šestého, we čtwrtek, ten den po swatém Prokopě.